Exkurze pořádaná pražskou organizací SKIP ČR do ČTK proběhla 10. dubna 2006. Všichni se dostavili včas a v plném počtu. Nejprve nás pracovnice obchodního oddělení ČTK podrobně seznámila s historií vzniku tiskových kanceláří v 19. století a následně i s historií samotné České tiskové kanceláře. Pak následovala diskuze se zástupcem šéfredaktora a prohlídka redakce. Z celé exkurze bych zde ráda zmínila pár zajímavostí, které mě zaujaly.

Česká tisková kancelář vznikla společně s Československou republikou 28. října 1918. Tehdy se jmenovala Československá tisková kancelář. Od 1. ledna 1993 se vznikem České republiky se rozdělením Československé tiskové kanceláře osamostatnila nynější Česká tisková kancelář. Činnost ČTK kontroluje Rada ČTK, která je sedmičlenná a volí ji poslanecká sněmovna.

ČTK je zvláštní tím, že je institucí zřízenou ze zákona, a přesto nežádá od roku 1996 žádné státní dotace. Ekonomicky je tedy soběstačná a od roku 1997 hospodaří se ziskem. Heslem ČTK je spolehlivost, rychlost, nezávislost.

Na českém trhu je jedinou ryze národní českou tiskovou agenturou. V devadesátých letech 20. století měla konkurenci v jedné soukromé české tiskové agentuře, ale ta v roce 1997 zanikla. ČTK v tomto vítězství pomohlo informační zázemí, které léta budovala. ČTK nicméně není na domácím trhu zcela bez konkurence. Jejími konkurenty jsou zahraniční informační agentury. Naopak ČTK expanduje na Slovensko.

ČTK má ve svém sídle v Praze v Opletalově ulici domácí, ekonomickou, zahraniční, sportovní a kulturní redakci. Dále má své zpravodaje v několika českých a moravských městech a v zahraničí. Zahraniční zpravodajové sídlí především v evropských městech a zajišťují zprávy, které mají vztah k České republice. Ostatní zahraniční zprávy ČTK čerpá ze servisů světových mezinárodních i národních tiskových agentur, ke kterým přidává informace ze své Infobanky a z dalších zdrojů.

Struktura agenturní zprávy vypadá tak, že na jejím začátku je vždy nejdůležitější a nejnovější informace a čím blíže ke konci, tím jsou informace méně důležité. Navíc je zpráva napsána tak, aby se jednotlivé kousky zprávy mohly zkrátit odspoda a zpráva i po tomto zásahu vždy dávala plný smysl. Například ČTK přijme informaci o zemětřesení a přidá k ní přehled zemětřesení v dané oblasti za poslední období. Dále zjišťuje na české ambasádě, zda se něco nestalo českým občanům v oblasti zemětřesení atd. Velmi hezky byla z tohoto pohledu znázorněna agenturní zpráva ČTK o cunami na výstavě v Národním muzeu Zlaté časy médií.

Obsah agenturní zprávy netvoří pouze text ČTK, ale i fotografie, grafy, tabulky a schémata. ČTK buduje vlastní elektronický informační systém, tzv. Infobanku, která obsahuje kompletní zpravodajství agentury od roku 1988, dále se do Infobanky ukládají všechny hlavní české deníky, přepisy hlavních zpravodajských a publicistických televizních a rozhlasových pořadů, specializované dokumentační databáze, další fotografie, infografika a další.

Největšími zákazníky ČTK jsou domácí sdělovací prostředky, které si její zprávy dále buď upravují, nebo je přejímají beze změn. Proto se nám občas stává, že pokud přepínáme televizní zprávy z jednoho televizního kanálu na druhý, slyšíme jednu zprávu v nezměněném stavu vícekrát. V denním tisku zpravodajství ČTK poznáme podle zkratky – čtk-. Na základě požadavků těchto médií zařazuje ČTK do svého zpravodajství také plné texty klíčových dokumentů, s kterými tak mohou média dále pracovat. Dalšími klienty ČTK je ekonomická sféra, státní správa a nejmenší část tvoří jednotlivci. K zákazníkům ČTK patří i mobilní operátoři, kteří pro své klienty nakupují u ČTK krátké textové zprávy. Zprávy od ČTK získávají také zahraniční tiskové agentury.

Na policích v redakci ČTK jsme také viděli slovníky a atlasy, např. Ottův slovník naučný. Podle vyjádření zástupce šéfredaktora tam nejsou proto, že by je denně používali, ale protože na policích vypadají moc pěkně.