Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

[CPK1] Potřeby návštěvníků a uživatelů knihoven ve vztahu k Centrálnímu portálu knihoven

Čas nutný k přečtení
12 minut
Již přečteno

[CPK1] Potřeby návštěvníků a uživatelů knihoven ve vztahu k Centrálnímu portálu knihoven

0 comments
Anglicky
English title: 
Needs of visitors and users of libraries in relation to the Central library portal
English abstract: 
This contribution presents the results of a survey among users of 16 libraries participating on a pilot project titled Central library portal. The survey took place in October 2013 and was carried out by means of a structured questionnaire, using face-to-face method with participation of 1601 respondents. The main focus of the survey were needs and requests of libraries' visitors and their interest and ability to use the services offered by the Central library portal.
Autoři: 

Příprava Centrálního portálu knihoven (CPK) je jednou z hlavních priorit Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011–2015. Uskutečnění tohoto projektu by v příštích letech mělo výrazně ovlivnit knihovnicko-informační služby celého systému knihoven. Na jedné straně dojde ke změnám v činnosti knihoven, které služby poskytují, na straně duhé ovlivní i jejich uživatele, kteří budou služby využívat.

V první etapě příprav CPK proběhla podrobná analýza a specifikace funkcí a služeb, které by CPK měl plnit a poskytovat jak ve vztahu ke knihovnám, tak ve vztahu k uživatelům. Podrobné vymezení funkcí a služeb CPK je nezbytnou součástí zadávací dokumentace pro připravované výběrové řízení na dodavatele systému. Proto jedním z prvních kroků přípravy CPK byla analýza požadavků, potřeb a očekávání knihoven a jejich návštěvníků a uživatelů. Výsledky těchto průzkumů mohou dát odpověď na to, zda projekt CPK má své opodstatnění ve vztahu k potřebám a požadavkům uživatelů knihoven a také zjistit připravenost knihoven na zásadní změny ve své vlastní činnosti.

První z průzkumů byl zaměřen na uživatele či návštěvníky šestnácti knihoven, které se účastní pilotního projektu CPK. Jednalo se o 7 krajských, 5 ústředních specializovaných knihoven včetně NK ČR, 2 vysokoškolské knihovny a 2 veřejné knihovny. Průzkumu se zúčastnilo 1 601 respondentů, z každé sledované knihovny v průměru 100 respondentů, kteří byli určeni kombinací záměrného a kombinovaného výběru (viz tabulku 1). Průzkum byl proveden formou osobních rozhovorů pomocí strukturovaného dotazníku. Dotazník připravili členové pracovní skupiny pro CPK s odbornou konzultací PhDr. Ireny Prázové, PhD. Vlastní průzkum realizovala agentura PPM factum research v období od 3.10. do 16.10. 2013. Následující příspěvek uvádí souhrn základních výsledků tohoto průzkumu. Celková zpráva z průzkumu včetně grafů je na webu CPK[1][2].

Počty respondentů ve sledovaných knihovnách
Tabulka č. 1 – Počty respondentů ve sledovaných knihovnách

Ve sledovaných knihovnách lze odlišit 3 základní typy návštěvníků:

  1. Mladí lidé, především studenti: chodí do knihoven pro studijní materiály, navštěvují současně více knihoven. Zároveň jsou schopni složitějšího vyhledávání, umějí cizí jazyky a také jsou nakloněni moderním technologiím, např. nakupovat a platit online.
  2. Lidé ve středním věku: chodí do knihoven především kvůli práci a zaměstnání, zvyšují si odbornost. Umějí cizí jazyky, ale v menší míře. Umějí vyhledávat, ale spíše jen jednoduše, jsou méně naklonění moderním technologiím.
  3. Starší lidé, senioři: chodí do knihoven za zábavou, jsou nadšeni do nějakého oboru (technika, historie…). Chodí obvykle jen do jedné knihovny, neumějí cizí jazyky, neumějí vyhledávat a nejsou nakloněni moderním technologiím.

Podrobnou strukturu sledovaného vzorku ilustruje tabulka č. 2.

Rozdělení sledovaného vzorku respondentů
Tabulka č. 2 – Rozdělení sledovaného vzorku respondentů

Hlavní důvody pro využívání knihovny

Největší část návštěvníků knihoven je využívá pro své studiu a vzdělávání (73 %). Jsou to samozřejmě především mladí lidé do 29 let věku, studenti (především vysokoškoláci), lidé z vysokopříjmových skupin. Pro tuto skupinu návštěvníků je také typické, že častěji využívají a navštěvují více knihoven. Kvůli zábavě a relaxaci navštěvuje knihovny 5 z 10 (49 %) jejich návštěvníků. Tito návštěvníci jsou častěji senioři, lidé s nižším vzděláním a také z nízkopříjmových skupin. Pomoc při práci a zaměstnání hledá v knihovně jen pětina návštěvníků (20 %). Jiné důvody návštěvníci knihoven téměř neuvádějí.

Počet navštěvovaných a využívaných knihoven

Necelá polovina respondentů (43 %) využívá pouze jednu knihovnu, vedle toho ale skoro stejný počet (40 %) uvádí, že navštěvuje dvě knihovny, tři a více knihoven využívá 17 % návštěvníků. Jedná se častěji o studenty, naopak senioři jsou častěji než ostatní registrováni jen v jedné knihovně.

Kromě knihoven, ve kterých probíhalo dotazování, navštěvují jejich uživatelé nejčastěji další městské nebo vysokoškolské knihovny. Třetina uživatelů (32 %) byla současně registrována v městské knihovně, nejčastěji v místě jejich bydliště (což může být v případě studentů i na kterémkoliv místě v ČR). Pětina (21 %) respondentů pak navštěvuje nějakou vysokoškolskou knihovnu.

Návštěvníci sledovaných knihoven projevili značnou neochotu cestovat do jiných knihoven proto, aby získali nějakou knihu, dokument nebo informaci. Do knihoven není vůbec ochotno cestovat sice jen 5 % jejich návštěvníků, nicméně více než polovina (54 %) z nich není ochotna cestovat mimo město, kde bydlí. Do okresního města (v okolí bydliště respondenta) by bylo pro potřebný dokument ochotno cestovat 12 % návštěvníků knihoven a do krajského města pak 11 %. Obecně je ochota cestovat za dokumenty v knihovnách mimo místo bydliště spíše nízká. Častěji jsou ochotni cestovat studenti, mladí lidé, vysokoškolsky vzdělaní a lidé s vyššími příjmy.

Zájem uživatelů o tištěné a elektronické dokumenty a zdroje

Největší počet návštěvníků má zájem o materiály, které mají jak tištěnou, tak i elektronickou formu, tj. nepreferují žádnou z těchto skupin. Z této kategorie je největší zájem o knihy (57 %). Přibližně čtvrtina osob má v této kategorii zájem o časopisy a online dokumenty. Z materiálů, které jsou pouze v tištěné formě, je největší zájem o knihy (86 %). Daleko menší zájem je o časopisy (16 %). Z materiálů, které jsou k dispozici pouze v elektronické verzi, je největší zájem o různé dokumenty publikované na webu (30 %). Následují knihy (27 %) a časopisy (17 %). Více než čtvrtina (27 %) osob nemá o elektronické dokumenty vůbec zájem.

Pro návštěvníky knihoven je především důležité, aby věděli, zda je potřebný dokument k dispozici. Jako jednu ze dvou hlavních služeb to uvádí 6 z 10 (60 %) návštěvníků. Následuje získání seznamu dokumentů (knih, časopisů, článků) k určitému tématu. Tuto službu považuje za důležitou 54 % osob. Informace o tom, jak dokumenty získat je důležitá pro třetinu (33 %) návštěvníků knihoven.

Využívání Souborného katalogu a Jednotné informační brány

Návštěvníkům sledovaných knihoven byl položen dotaz na využívání Souborného katalogu ČR a Jednotné informační brány. Využívání současných knihovnických informačních portálů je velmi nízké. Známější je přitom Souborný katalog ČR, který alespoň podle jména zná 45 % návštěvníků knihoven, častěji ho využívá 10 % návštěvníků. Jednotnou informační bránu zná alespoň podle jména 38 % návštěvníků, častěji ji využívá 5 % návštěvníků.

Alespoň 1x vyzkoušelo tyto systémy 18 % (informační brána) resp. 24 % (souborný katalog) osob. Systémy častěji využívají lidé ve středním věku, s VŠ vzděláním a také ti, kteří navštěvují knihovny kvůli práci. Naopak ti, kteří chodí do knihoven za zábavou, tyto systémy často vůbec neznají.

Zájem uživatelů o placené služby dodávání dokumentů

Dodávka tištěného dokumentu z knihovny

O možnost dodání požadovaného dokumentu v tištěné podobě (knihy, časopisy, články) buď do knihovny, nebo domů a to za úplatu má zájem 6 z 10 (61 %) návštěvníků knihoven. Další pětina (19 %) tuto možnost úplatné služby kategoricky nevylučuje. Z osob, které dodání tištěných dokumentů za úplatu nevylučují, by přibližně třetina (30 %) za tuto dodávku zaplatila maximálně 20,- Kč. Pokud by cena za dodání nepřekročila 50,- Kč, pak by tato služba zaujala cca 60 % osob. 50,- Kč až 100,- Kč by zaplatilo již jen 18 % návštěvníků knihoven.

Dodávka elektronického dokumentu z knihovny

O možnost dodání požadovaného dokumentu v elektronické podobě (článek, ekniha) za úplatu má zájem 47 % návštěvníků knihoven. Další pětina (21 %) tuto možnost kategoricky nevylučuje.

Z osob, které dodání dokumentů v elektronické nevylučují, by 41 % za tuto dodávku zaplatila maximálně 20 Kč. Pokud by cena za dodání nepřekročila 50,- Kč, pak by tato služba zaujala 45 % osob. 50-100,- Kč by zaplatilo již jen 13 % návštěvníků knihoven.

Nákup dokumentů přes e-shop

Přes e-shop by si potřebné dokumenty byla ochotna koupit nadpoloviční většina (58 %) návštěvníků knihoven. Třetina (33 %) osob tuto možnost odmítá. Jsou to především senioři, osoby 60+ let, a také jsou to častěji ti, kteří chodí do knihoven za zábavou. Naopak studenti, mladí lidé, osoby s vyšším vzděláním a příjmy deklarují častěji, že by si požadovaný dokument přes e-shop zakoupili.

Obecně platí, že zájem o služby dodávání dokumentů do domácí knihovny nebo domů za úplatu (ať již v tištěné nebo elektronické formě) je značný, ale tato služba by měla být pouze za velmi nízké částky (max. 50,- Kč). Přitom větší zájem mají spíše vysokopříjmové skupiny, které mají jednak větší ochotu za služby platit, na druhou stranu mají však méně času na cestování mezi knihovnami.

Preferovaný způsob platby za služby a poplatky v knihovně

Při pohledu na způsob platby se jasně profilují 2 hlavní skupiny, které definuje jejich životní styl. Studenti, lidé s VŠ vzděláním a vysokopříjmové skupiny by raději platili online. Takových je mezi návštěvníky 33 %. Více osob by ale preferovalo platbu hotově zvlášť v každé knihovně (45 %). Jsou to starší osoby, senioři a nízkopříjmové skupiny obyvatel. Zájem o online platby v knihovnách deklaruje polovina (50 %) osob. Jsou to samozřejmě ti, kteří online platby preferují, ale i část těch, kteří by raději platili hotově. Vycházíme přitom z toho, že pokud by byly služby podmíněny online platbou, pak by je i lidé, kteří takovou platbu nepreferují, využili. Pokud by byli lidé ochotni platit online, pak by se nejčastěji (73 %) jednalo o platební kartu.

Centrální portál knihoven – jeho funkce a hodnocení přínosu

Systém založený na bázi centrálního vyhledávání dokumentů a informačních zdrojů by ocenilo 83 % návštěvníků knihoven, přičemž polovina (49 %) dokonce deklaruje silný souhlas. Nejsilněji cítí potřebu takového systému mladí lidé, studenti, ti co umějí cizí jazyky a ti, co navštěvují více knihoven.

Systém by byl nepřínosný jen pro 13 % návštěvníků. Častěji se jedná o osoby, které knihovny navštěvují kvůli zábavě, starší návštěvníky (60+ let) a také osoby s nízkými příjmy. Tito lidé často nepotřebují nic vyhledávat, a proto pro ně centrální registr dokumentů nemá smysl. Systém CPK by v budoucnu využilo 64 % návštěvníků knihoven. Větší „nadšení“ v tomto ohledu registrujeme u studentů a obecně od osob, které knihovny navštěvují kvůli studiu. Jsou to také lidé, kteří navštěvují více knihoven najednou a umějí cizí jazyky.

Naopak 29 % osob si myslí, že jim CPK nic nepřinese a nehodlají ho využít. Jsou to především senioři a lidé, kteří navštěvují knihovny především kvůli zábavě.

Přínos existence CPK pro využití domácích a zahraničních zdrojů

Vnímaný přínos systému CPK je silnější u zahraničních odborných zdrojů. Přínosem by v tomto ohledu byl pro 67 % návštěvníků. Opak deklaruje 28 % osob, přičemž se častěji jedná o starší osoby a ty, kteří neovládají žádný cizí jazyk (a nemají tak důvod vyhledávat v zahraničních zdrojích). U vyhledávání textů domácích periodik a televizního či rozhlasového zpravodajství by přínos systému CPK ocenilo 56 % osob. Naopak 38 % osob by tuto službu nevyužilo, není pro ně přínosná. Jedná se v zásadě o stejné osoby jako u zahraničních zdrojů.

Znalost a preference jazyků

Není nijak překvapivé, že všichni návštěvníci knihoven umějí česky a preferují využívání informačních zdrojů v češtině. Zajímavější ale už je, že čeština je z hlediska využívaných dokumentů zajímavá jen pro 77 % osob. Jinak řečeno, téměř čtvrtina osob raději preferuje cizojazyčné materiály.

Mezi cizími jazyky jasně dominuje angličtina, kterou ovládá 64 % návštěvníků knihoven. Zároveň má o tento jazyk obdobný podíl osob (59 %) zájem. Z ostatních jazyků je často využívaným též slovenština (21 %) a němčina (17 %). O tyto jazyky, (společně s francouzštinou) je také relativně silný zájem.

Způsob vyhledávání na internetu a v databázích

Ve vztahu k budoucím funkcím vyhledávání na CPK, byla položena otázka na preference různých způsobů vyhledávání. Pouze jednoduché vyhledávání (vyhledávací okénku Google, Seznam apod.) využívá více než polovina (57 %) návštěvníků knihoven. Jsou to častěji ženy než muži a také lidé ve vyšším věku. Nejstarší návštěvníci (60+) na otázku často neodpovídají, žádné vyhledávání nejspíše (?) neznají. Alespoň občas využívá složitější vyhledávání 38 % návštěvníků. Jedná se častěji o muže, vysokoškolsky vzdělané a také o osoby, které knihovny navštěvují kvůli práci a zaměstnání.

Využití speciálních funkcí CPK

Návštěvníkům knihoven byl položen dotaz, zda by využili tyto speciální funkce CPK:

  • Možnost tagování, vkládání vlastních komentářů, hodnocení atd.
  • Možnost nastavení vlastního prostředí
  • Možnost uložit výsledky vyhledávání na vlastní konto a sdílet je s jinými uživateli
  • Možnost doporučení či hodnocení dokumentů, které zajímaly uživatele s dotazy podobnými Vašim

V podstatě všechny nabídnuté funkce systému CPK by využila přibližně polovina návštěvníků knihoven. Nejpopulárnější by byla funkce nastavení vlastního prostředí (57 %) a nejméně funkce sdílení výsledků vlastního vyhledávání (46 %). Všechny funkce CPK by využívali především osoby, které mají o CPK vůbec zájem. Jsou to tedy především mladí lidé, studenti, VŠ vzdělaní a také osoby navštěvující více knihoven. Naopak senioři by funkce CPK prakticky nepoužívali.

Technická zařízení využívaná pro vstup do CPK

Ke vstupu do CPK by nejvíce osob využilo vlastní notebook (71 %) případně stolní počítač (45 %). Z ostatních možných zařízení by do CPK vstupoval jen menší počet osob – Smartphone 16 %, mobilní telefon 13 %, tablet 14 %.

U osob 60+ je vysoká míra odpovědí „nevím“ protože tito lidé buď CPK využívat nebudou, nebo nevědí, jak by se do něj dostali. V podstatě předpokládáme, že CPK bude pro tyto osoby přístupný především z PC umístěných přímo v knihovnách.

Využívání a registrace uživatelů pomocí systému MojeID

Jedním z cílů CPK je dosáhnout toho, aby uživatel kterékoliv knihovny – velké, malé či specializované – mohl využívat všechny služby a zdroje, které nabízí systém knihoven ČR jako celek. Podmínkou pro splnění tohoto cíle je, aby si knihovny vzájemně uznávaly své registrované uživatele a pro některé specifické služby sdílely jejich identifikační údaje. Jedním z možných řešení je využití systému Moje ID pro sdílení uživatelských identit, které je provozováno společností CZ.NIC.

Identifikační službu MojeID zná 35 % osob, přičemž přibližně třetina z nich tuto službu aktuálně využívá (z celkového počtu respondentů 12 %). Jsou to nejčastěji studenti a obecně mladí lidé do 29 let.

Do CPK by se pomocí služby MojeID bylo ochotno přihlásit 43 % osob. Z největší části jsou to osoby, které MojeID v současné době již využívají a také ti, kteří tuto službu alespoň znají. Návštěvníci, které MojeID neznají, se buď k otázce nevyjádřili, nebo se přes ni nehodlají přihlašovat.

Poznámky:
  1. Potřeby uživatelů pro projekt Centrální portál českých knihoven – KNIHOVNY.CZ [online]. Praha: Knihovna AV ČR, ppmfactum research, 1993 [cit. 2014-01-06]. Dostupné z: http://www.knihovny.cz/wp-content/uploads/2013/11/Pruzkum_uzivatele_vysledky.pptx
  2. RICHTER, Vít a Vladana PILLEROVÁ. Centrální portál knihoven - průzkum potřeb knihoven: Výsledky průzkumu [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2013 [cit. 2014-01-06]. http://www.knihovny.cz/wp-content/uploads/2013/11/Zpr%C3%A1va_CPK_2013_12_6.pdf
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
RICHTER, Vít. [CPK1] Potřeby návštěvníků a uživatelů knihoven ve vztahu k Centrálnímu portálu knihoven. Ikaros [online]. 2014, ročník 18, číslo 1 [cit. 2020-08-13]. urn:nbn:cz:ik-14180. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14180

automaticky generované reklamy