Jana Ilavská (Univerzita Komenského v Bratislave - Akademická knižnica a Filozofická fakulta - Katedra knižničnej a informačnej vedy) zahájila svou přednášku prohlášením, že se bude věnovat lehčímu tématu, a to statistikám. Málokoho samozřejmě baví stále shromažďovat a tvořit data do statistik, ale jedná se o silný a potřebný nástroj i pro působení knihoven.

Přednáška byla zahájena terminologickým vymezením, co znamená statistika a jaké jsou její základní metody. Poukázáno bylo na to, že knihovny se bohužel stále zaměřují především na deskriptivní zjišťování. Velmi častý, ale naprosto chybný postup spočívá v tom, že jsou nejdříve sesbírána data a následně se s nimi něco dělá. Postup by měl přitom být naprosto opačný – nejdříve bychom se měli zeptat, co chceme zjistit a teprve následně se zamýšlet, jakým způsobem provést výzkum a jak ho co nejlépe realizovat. Problémem statitstik ale je, že bývají zkreslovány a vyhodnocovány takovým způsobem, aby výzkumník získal výsledky, o které stojí.

Statistiky umožňují porovnání s jinými statistikami, nebo i se sebou samým v průběhu času; pomáhají zjišťovat uživatelské potřeby, analyzují trendy a tím umožňují plánování a mnoho dalšího. Samozřejmě mají i nevýhody, přičemž tou největší je časová náročnost, a do jisté míry také nepřesnost a zkreslování. Často také dochází k porovnávání neporovnatelného. Množství statistik se navíc nevyužívá, takže data jsou sice shromážděna, ale nejsou nedostatečně využita.

V současnoti dochází ke stále rozsáhlejším zjišťováním, zkoumají se služby a vybavení knihoven, přehledy a statistiky publikací a citací i analýzy využití elektronických informačních zdrojů. Všechny tyto údaje, když už jsou zjištěny, by měly být využity a na jejich základě by mělo dojít k nějaké reakci. K tomu ale bohužel často nedochází, a po základním vyhodnocení statistik již mnohdy práce končí. Kromě tradičních zjišťování a témat se s příchodem nových služeb a technologií v knihovně objevují požadavky na změnu výzkumů v knihovně i na zkoumání zcela nových oblastí. Problém ale je, že v současnosti nejsou žádné osvědčené způsoby, kterými by se knihovny mohly inspirovat.

V současnosti je tedy dostupných dat sice dostatek (často až příliš), ale jsou nedostatečně využívány pro praktické činnosti a jejich změny. S novými službami a technologiemi se situace navíc ještě zhoršuje. Proto je nezbytné se touto oblastí zabývat a brát ji vážně - knihovníci by se měli zamyslet také nad tím, zda statistiky správně interpretují a prezentují, měli by statistiky konfrontovat s uživatelskými výzkumy a měli by konfrontovat poslání knihovny proti principům tržní ekonomiky, které mnohdy žádá vedení knihovny.

(pk)