Jak tloustne kniha, hubnou myšlenky.

Miluji zvláště svou místní knihovnu (Battersea) – je tak klidná a dobře zásobená a její zaměstnanci jsou nápomocní a okouzlující a spolupracují s ostatními místními knihovnami, pokud člověk potřebuje nějakou specifickou knihu.

Největší kniha není ta, jejíž sdělení by se vtiskovala do mozku jako telegrafická zpráva na svitek papír, nýbrž ta, jejíž životní náraz probouzí jiné náhledy a tak zakládá oheň, který se živí různými esencemi.

Některé knihy nám přinášejí radost jen tím, že je nemusíme číst.

Chraňme knihomoly - užitečný hmyz našich knihoven.

Tiskové chyby dokáží udělat i nezáživný román čtivějším.

Ni moc, ni bohatství, jen vědění má trvalost železa.

Nevím, z kterých knih mám větší užitek - z těch, které mne v noci udržují vzhůru, nebo z těch, nad nimiž usínám.

Dřív byla literatura takzvaná "panenská". Hned po vyjití Hřbitovního kvítí pravili, že jsem ji zkurvil. Čím? Tím, že jsem neznal lži, mluvil pravdu a užíval slov nahých, možno že někdy příliš nahých.

Spisovatelovým řemeslem je mluvit pravdu.

I kdybychom snad mohli být učení učeností druhého, moudrými můžeme být jen moudrostí vlastní.

Kód, kterému rozumí počítač, umí napsat každý trouba. Dobří programátoři píší kód, kterému rozumí lidé.

Seriózní spisovatel by se neměl zaměňovat s oslavným spisovatelem. Seriózní spisovatel může být jestřáb nebo krkavec nebo dokonce i papoušek, ale oslavný spisovatel je vždy zatracený vejr.

Píšu zásadně v židli ze zaoblených trubek, ve které se dá po koberci sáňkovat. Zaujímám v ní různé polohy, ale nejradši mám tu poslední, když už vstávám od stolu a jdu si nalít drink.

Čteme-li knihu, čteme ji jak chceme, čteme z ní nebo spíš čteme v ní co chceme. Kniha ponechává volné pole obrazotvornosti. Proto duchové hrubí a všední mají z ní většinou jen chabé a chladné potěšení.

Čti to, o čem život může říci: To je mé.

Čtení je nejlepší učení. Sledovat myšlenky velkého člověka – to je ta nejzajímavější věda.

Četba pěkné knihy je nepřetržitým dialogem, v němž kniha mluví a naše duše odpovídá.

Definoval bych knihu jakožto dílo čarodějnické, neboť z něho vystupují nejrůznější obrazy, jež matou mysl a proměňují srdce. Ještě lépe, kniha je nástroj kouzelný, který nás přenáší doprostřed obrazů minulosti nebo mezi nadpřirozené stíny. Ti, kdo mnoho čtou, jsou jako poživači hašiše, živí ve snu.

Kdyby knih nebylo, suroví bychom byli všichni a neučení.