elektronický časopis o informační společnosti
nejpozdější
Objektom skúmania profesijnej identity knihovníkov boli samotní knihovníci, ktorí spĺňali podmienku aktuálneho alebo nedávno ukončeného pracovného pôsobenia v knižnici. Predmetom skúmania bolo stotožnenie sa knihovníkov s vykonávanou profesiou a určenie miesta a času vzniku profesijnej identity. Téma je zasadená do prostredia slovenských knižníc v typologickom zastúpení vedecké (VD), akademické (AK), verejné (VE) a špeciálne (SP) knižnice. Rozprávanie o svojom profesijnom živote je často úzko spojené s „intímnymi“ osobnými a rodinnými udalosťami. Navodiť atmosféru dôvery pomáha aj výber vhodného a respondentom známeho miesta rozhovoru. Stretnutia s respondentmi sa uskutočnili v priestoroch katedry KIV (13 respondentov) alebo priamo v knižniciach, kde 4 respondentky pôsobia. Výskum sa realizoval v dvoch etapách v období od 15.2.2010 do 8.9.2010 a zapojilo sa 17 respondentov. Výskum využíva kvalitatívnu metódu - rozprávanie formou životného príbehu a tematickú analýzu. Výsledkom interpretácie životného príbehu je hromadný portrét knihovníkov pomocou vybraných kategórií a figurálny model znázorňujúci významné etapy profesijnej identity knihovníkov.
Více„Myslím, že se většina z nás shodne na tom, že knihovnické povolání je emoční záležitost.“ Těmito slovy bylo zahájeno předávání Papilio bibliothecalis, ocenění pro středočeského knihovníka, středočeskou knihovnici za významný knihovnický po
VíceV době moderních technologií už nemusí kniha za svým čtenářem urazit tak dlouho cestu jako kdysi.
VíceOsobnostní růst, osobnostní rozvoj či osobnostně sociální rozvoj patří k termínům, na které dnes narazíme s určitou nadsázkou prakticky kdekoli. Nikoho tedy zřejmě nepřekvapí, že se s nimi čím dál tím častěji můžeme setkávat i ve vzdělávací sféře, kde se tyto pojmy objevují především v souvislosti s přípravou na určité profese. Základním východiskem je přitom oprávněný předpoklad, že o skutečně účinném a efektivním pracovním výkonu nerozhodují ani tak faktické odborné znalosti a dovednosti (občas také nazývané jako hard skills), ale daleko spíše dovednosti měkké, průřezové nebo např. životní (McLaughlin, Byers, 2001; Valenta, 2006).
VíceRůzné druhy koncepcí a strategií nebývají zpravidla dokumenty, které by lákaly k náruživému studiu pro běžný den. Nicméně platí, že bez jejich existence je obtížné v současném světě obstát. V souvislosti s rozvojem internetu a digitalizace minulé a současné tiskové produkce stojí před každou knihovnou otázka jejího budoucího rozvoje. Nová strategie by měla formulovat nové priority pro budoucí rozvoj a mohla by tak pomoci každé jednotlivé knihovně nalézt cestu k potřebným změnám knihovnických a informačních služeb tak, aby lépe odpovídaly budoucím potřebám lidí. Kouzlem koncepcí schválených vládou nebo ministerstvem kultury je také to, že zpravidla stanovují rozsah a další vymezení finančních prostředků na dotace pro knihovny. I proto je tedy užitečné formulovat a znát dobře budoucí směry rozvoje.
VíceInformační seminář Benchmarking verejných knižníc (Meranie a porovnávanie výkonov knižníc – moderný nástroj riadenia) navazoval na konferenci Meranie výkonov a benchmarking v knižnicích (srpen 2008).
Více