elektronický časopis o informační společnosti
nejpozdější
Antonín Přidal: Potulky knihami a časem. Brno : Barrister & Principal, 2011. 288 s.
Z pořadů, které vysílal Český rozhlas, patřily k mým vůbec nejoblíbenějším bezkonkurenčně Potulky knihami a časem od spisovatele, překladatele, publicisty a vysokoškolského pedagoga Antonína Přidala (1935). Jelikož tento cyklus patřil k těm, jejichž nahrávky se z webových stránek rozhlasu nedají stáhnout, s o to větší radostí jsem přijal to, že letos alespoň část (přibližně jedna třetina) těchto textů vyšla ve stejnojmenné knize.
VíceJediismus – to je název nového náboženství, které je u nás podle výsledků sčítání obyvatel na vzestupu. I když podle některých jde jen o recesi, tuto víru prý vyznává 15 070 obyvatel Česka (a v čerstvém výzkumu české mládeže dokonce jediismus mezi nekřesťanskými náboženstvími zvítězil). Méně známé je pak to, že na sociální síti Facebook vznikly i skupiny jako Krhútská národnost[1], Sčítání lidu 2011 - Náboženské vyznání, věřím v "Járu Cimrmana" nebo jiná s názvem Bokononismus uvedu jako svou víru při sčítání lidu 2011.
VíceTrávníček, Jiří. Čtenáři a internauti : obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení (2010). Brno : Host, ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2011
Těm, kteří sledují česká média, jen stěží mohlo uniknout, že literární vědec Jiří Trávníček (1960) vydal knihu Čtenáři a internauti : obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení (2010), jež přináší výsledky druhého reprezentativního výzkumu čtenářů a čtení v České republice (výsledky prvního výzkumu byly představeny v knize Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize (2007)). S autorem už proběhlo několik rozhovorů a objevily se i recenze[1], tak jen stručně shrňme: podle Trávníčka statistiky nadále ukazují, že na rozdíl od jiných zemí není u nás tak velký rozdíl mezi městy a venkovem, tedy mezi vzdělanější a méně vzdělanou částí populace. Čtení u nás neklesá s věkem. Dobře fungují knihovny. Naše domácí knihovny obsahují v průměru více knih než jinde. Kulturní samozřejmostí velké části populace je knihy používat jako dárek. A 6,5 procent populace přečte za rok více než padesát knih.
VíceDimitri Verhulst : Úprdelný dny na úprdelný planetě. Přeložila Veronika ter Harmsel Havlíková. Praha : Mladá fronta, 2011
Zdeněk Šmíd : O pokroku od boku, aneb, Jak se zdokonalujeme. Praha : Olympia, 2011
Dají se napsat dějiny lidstva, a to od chvíle, kdy náš praprapředek poprvé vylezl z moře, a to tak, aby se vešly do jediné knihy? Nepochybně ano, i když výsledky jsou velmi rozdílné.
Jeden z nejúspěšnějších pokusů podnikl spisovatel H.G. Wells, jeho publikace The Outline of History z roku 1919 u nás vyšla několikrát a pod různými názvy. Oblíbená zde byla zřejmě i proto, že se v ní autor velmi pozitivně vyjadřoval o Československu jako „o nejnadějnějším ze všech nových států středoevropských pod svým presidentem, učencem Masarykem, a s ministrem zahraničí E. Benešem, jedním z nejschopnějších státníků v Evropě“.
Více„Záhady mají věčnou moc těšit a okouzlovat lidskou fantazii. Některé ve svých důsledcích převracejí celý svět naruby, jiné nabízejí drobná intelektuální cvičení v podobě poutavých hádanek, nad nimiž můžete celé hodiny či dny hloubat“.
Více„Všechny ty věže nemají podobnost s ničím jiným a ještě nejspíš se podobají kopulím a minaretům, jež korunují mešity a jiné budovy východního města, a neznám evropského hlavního města, které bychom mohli po této stránce srovnat s tím krásným městem Čech“. Takto popsal roku 1857 jakýsi anonymní autor cestopisu Travers in Bohemia Prahu. K lítosti (nás) všech, kteří obdivujeme islámskou architekturu, ale musíme konstatovat, že ve skutečnosti v Praze zatím žádný skutečný minaret nestojí (na rozdíl od synagog postavených v maurském stylu), k mešitě na Černém Mostě totiž žádný přistavěn být nesměl. Alespoň na čtyři dny ovšem Praha letos svoje minarety získala, a sice na pražském výstavišti, kde byly vztyčeny v rámci expozice letošního čestného hosta – Saúdské Arábie.
VíceMelvyn Bragg: Dvanáct knih, které změnily svět, přeložila Jana Jašová, Praha, Mladá fronta, 2011, 384 s.
Po starších knihách Martina Seymour-Smitha 100 knih, které otřásly světem. Historie myšlení od starověku po dnešek a Hany Primusové Sto nejvýznamnějších knih světové historie[1] letos vyšla další publikace, jež se snaží určit nejvlivnější knihy světa, Dvanáct knih, které změnily svět od Melvyna Bragga (1939), autora četných románů, scénářů, knih pro děti i non fiction.
Více