Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Vývoj konceptu eHealth v ČR

Čas nutný k přečtení
10 minut
Již přečteno

Vývoj konceptu eHealth v ČR

0 comments
Anglicky
English title: 
The development of the concept of eHealth in the Czech Republic
English abstract: 
The text describes the history of the concept of eHealth in the Czech Republic, Czech Republic collaboration with the World Health Organisation and a new paltform, which works on the National Development Plan eHealth.
Autoři: 

První zmínka o konceptu eHealth v České republice se objevila ve státní strategii Státní informační a komunikační politika, ve zkratce eČesko. Strategie je inspirována informační politikou Evropské unie (dále EU). Dokument se tedy zabývá oblastí informační společnosti a telekomunikací [ČESKO, 2004].

Prvním krokem k zavedení konceptu eHealth bylo přijetí strategie eČesko Ministerstvem informatiky ČR (MI ČR), ze které pak byla vypracována strategie eZdraví/Česká republika. Hlavním úkolem spolupráce s EU v oblasti eHealth ve všech členských státech bylo postupně nahradit stávající průkazky pojištěnců zdravotních pojišťoven čipovými kartami kompatibilními se standardy EU, vybudovat informační síť mezi poskytovateli zdravotní péče v ČR a evropskými centrálními středisky umožňující sdílení veřejných zdravotnických dat a sloužící k případné koordinaci při ohrožení zdraví a života. Pro občany členských zemí by pak měl být zpřístupněn systém poskytující veřejné zdravotnické informace [ČESKO, 2004].

Na ni navázal Akční plán eZdraví EK v dubnu 2004. Ještě v témže roce v prosinci byla zahájena spolupráce se Světovou zdravotnickou organizací (dále WHO) na dokumentu eHealth WHO. Červen roku 2005 přinesl novou evropskou strategii i2010 – evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost [STRUK, 2010, s. 10]. Česká republika následně v září 2005 přijala Národní program reforem pro plnění revidované Lisabonské strategie, jež popisuje strategii rozvoje České republiky v programovém období 2007 až 2013 a představuje základ pro čerpání finanční pomoci ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU. Dalším podstatným krokem bylo zřízení Meziresortního koordinačního výboru pro zavedení elektronického zdravotnictví (eHealth) v ČR rozhodnutím ministra zdravotnictví ČR z 1. října 2007.

Tento výbor měl za úkol vypracovat doporučující stanoviska pro oblast zavádění eHealth v České republice. Stanovil tedy priority, koordinaci a postupy zavádění eHealth a vypracoval legislativní návrhy v této oblasti. Výbor také zpracoval v roce 2008 následující Cíle projektů eHealth v České republice, které vycházejí z dokumentu Věcných záměrů projektů eHealth [ČESKO. MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ, 2010]:

  • elektronická zdravotní dokumentace;
  • elektronická preskripce (předpis);
  • elektronická identifikace pojištěnce a poskytovatele zdravotních služeb, elektronický platební styk;
  • zdravotní registry Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) a konsolidace resortních dat;
  • elektronizace pre/post graduálního vzdělávání, telemedicína, registry zdravotníků a zdravotních zařízeních;
  • datové rozhraní komunikací zdravotních informačních systémů a centrálních referenčních zdravotních záznamů;
  • klasifikační systémy a e-Health Technology Assessment;
  • systémy podpory klinického rozhodování, standardy, klinické protokoly;
  • elektronizace předávání dokumentů se zahraničními plátci v Centru mezinárodních úhrad, úřad pro dohled;
  • zdravotní informační systémy pro občany (portál), vč. údajů o kvalitě [VÁLEK, 2009, s. 24].

K redukci priorit a cílům pracovních skupin pak došlo na základě jednání Ministerstva vnitra ČR (dále MV ČR) s Ministerstvem zdravotnictví ČR (dále MZ ČR) ještě v témže roce:

  • elektronická zdravotní dokumentace;
  • elektronická preskripce;
  • elektronická identifikace pojištěnce a poskytovatele zdravotnických služeb;
  • registry a konsolidace resortních dat;
  • portál, vzdělávání a telemedicína [VÁLEK, 2009, s. 24].

Spolupráce ČR s WHO

Počátky spolupráce v oblasti eHealth mezi Českou republikou a WHO se datují do prosince 2004, kdy započala spolupráce na dokumentu eHealth WHO. V následujícím roce se pak Česká republika zapojila do studie, která se opakovala ještě v roce 2009, na základě Výzvy HQ/WHO Global Observatory for eHealth. Za těchto podmínek během spolupráce WHO/EURO a MZ ČR se realizovala expertíza BCA 08-09 - Rozvoj národní politiky a eZdraví, kde došlo ke zmapování současného stavu a zhodnocení připravenosti České republiky pro zavádění eHealth mezinárodními experty. Dílčí aktivity projektu byly:

  • kooperace s Ministerstvem zdravotnictví asistovat při formulaci národní politiky eHealth;
  • aktivity zaměřené především na spolupráci s Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně (dále ČLS JEP) při rozvoji eHealth v ČR [ŠTEFLOVÁ, 2010, s. 9].

Výsledky expertízy pak doporučily MZ ČR, aby zvýšilo dohled, sledování a hodnocení oblasti eHealth, a to následujícími kroky:

  • zpracovat detailní plán financování investic v eHealth;
  • zvážit výhody a nevýhody rychlého postupu implementace strategie eHealth shora dolů a delšího a složitého, na konsensu založeného postupu;
  • zřídit na ministerstvu zdravotnictví kancelář projektu eHealth, která by účelně plánovala, monitorovala a hodnotila proces implementace eHealth [HASVOLD; KNARVIK, 2012].

Výsledky expertízy pak byly MZ ČR následně využity i k přípravě konference eHealth v rámci českého předsednictví EU v březnu 2009. [ŠTEFLOVÁ, 2010, s. 9]. Následná spolupráce České republiky a WHO v oblasti eHealth na nové expertíze BCA 2010 – 2011, jež vycházela z doporučení expertízy z roku 2009, vyústila v dokončení studie Doporučení pro strategii elektronického zdravotnictví (eHealth) pro Českou republiku v lednu 2012 na Univerzitě Tromso. Výsledky doporučení vychází z připravovaného dokumentu WHO/ITU eHealth Roadmap, který navrhl třífázový postup pro zavádění konceptu eHealth. Dokument doporučuje:

  1. Fáze 1: Ustavení platformy
    1. Ustavení pracovní skupiny pro eHealth s jednoznačným mandátem
    2. Zhodnotit existující problémy zdravotnictví
    3. Provést analýzu stakeholderů a definovat role pro jejich zapojení
    4. Zhodnotit infrastruktury a informační systémy
    5. Ustanovit mechanismy se společným základem (workshopy a semináře)
    6. Vytvořit společnou vizi pro eHealth
  2. Fáze 2
    1. Stanovit krátkodobé a dlouhodobé cíle
    2. Stanovit specifické akční body a milníky
    3. Specifikovat role a výstupy činnosti každého stakeholdera
  3. Fáze 3
    1. Určit nástroje a ukazatele, které se budou používat k měření průběhu a výsledků implementace eHealth
    2. Iniciovat výzkumné projekty, které budou sledovat implementační procesy s cílem identifikovat a objasnit vzniklé problémy a úspěchy [HASVOLD, KNARVIK, 2012].

Současná situace eHealth v ČR

Od vypsání veřejné soutěže o návrh s názvem Hospodárné a funkční elektronické zdravotnictví MZ ČR dne 15. září 2012 neprožívá koncepce eHealth v ČR vydařené období. Vítězem se stal návrh společnosti Microsoft s.r.o. Po vyhlášení výsledků zástupci ministerstva ujišťovali, že proběhne tvorba příslušné koncepce s bohatou diskuzí, a to jak na veřejném, tak i na odborném poli. Zůstalo však pouze u slibů. S tím souvisí i odložení plánu MZ ČR na proměnu elektronického zdravotnictví. Vyšlo totiž najevo, že na jednotlivé projekty by se včas nestihly vyčerpat peníze z evropských fondů a nedošlo by tak k naplnění výzvy do konce roku 2014. Na tyto projekty MZ ČR nemá dostatečné zdroje, a tak byl celý proces zavádění eHealth odložen na neurčito [EHEALTH V ČR, 2014].

Současně s dalšími odloženými či úplně zrušenými projekty, jako jsou iZIP – Elektronická zdravotní knížka, ePreskripce či eNeschopenka nebo mezinárodní projekty epSOS, SNOMED, se stav českého eHealth do současnosti příliš neposunul. Novou možností, jak dosáhnout lepšího stavu konceptu, jsou aktivity odborných společností, které kvůli neuspokojivému stavu převzaly v této oblasti iniciativu. To vše, pod záštitou ČLS JEP, vedlo k sepsání Memoranda, snaze sjednotit odborné společnosti, k zapojení lékařů i pacientů na tvorbě koncepce i jednotlivých projektů a k navázání užší spolupráce s MZ ČR, které představilo v rámci konference Internet ve státní správě a samosprávě (dále ISSS) příspěvek Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + [PHILLIP, 2014].

Tato koncepce vychází z programového prohlášení vlády, které hovoří o zvyšování kvality, efektivity a účelnosti zdravotnické péče, o zajištění dlouhodobé finanční udržitelnosti systému veřejného zdravotního pojištění. Hlavním předpokladem k naplnění těchto cílů MZ ČR je rozvoj koncepce eHealth skládající se z těchto úkolů:

  • stanovovat standardy nutné pro rozvoj a dlouhodobou udržitelnost elektronického zdravotnictví a dohlížet na jejich uplatňování;
  • systémově podporovat elektronizaci ve zdravotnictví s cílem motivovat jak pacienty, tak poskytovatele k zavádění a využívání nových postupů, systémů a aplikací umožňujících správné nastavení rozhodovacích procesů;
  • udržet citlivá osobní a medicínská data pod kontrolou a poskytovat je pouze jednoznačně identifikovaným subjektům;
  • zpracovat a prosadit strategii eHealth [PHILLIP, 2014].

MZ ČR vychází ze čtyř vládních dokumentů - strategie Digitální Česko 2.0, konceptu eGovernment 2013, dokumentu Strategický rámec rozvoje veřejné správy a eGovernmentu 2014+ a dokumentu Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. Věnují se oblasti elektronizace státní správy vzniklých na základě doporučení EU, minulých koncepcí MZ ČR, krajský strategií a koncepcí odborných společností. Zpracováním těchto návrhů strategií a koncepcí, kde nechybí např. návrh soutěže MZ ČR Hospodárné a funkční elektronické zdravotnictví, ministerský návrh koncepce eHealth, Doporučení pro strategii elektronického zdravotnictví (eHealth) pro ČR od WHO nebo Národní plán rozvoje eHEALTH od ICT unie, získalo ministerstvo řadu kvalitní dokumentů, v nichž je zhodnocen a zmapován stav eHealth v ČR [PHILLIP, 2014]. Nechybí zde ani tématika srovnání v rámci EU, řada analýz a návrhů na budoucí kroky v této oblasti. S tím souvisí i Metodika přípravy veřejných strategií schválená Vládou České republiky v květnu 2013.

MZ ČR obnoví pracovní skupinu pro eHealth, která projde výraznou proměnou a vytvoří koncepci na základě výše zmíněné Metodiky. Hlavním kritériem realizovaných projektů by měla být všeobecná shoda a využití zkušeností z předcházejících projektů, ať už úspěšných, nebo neúspěšných. MZ ČR podpoří projekty, které jsou ve vysokém stupni rozpracovanosti a u kterých se realizace v programovém období 2007 - 2013 nepodařila. Současně se také zaměří na projekty pilotního charakteru k ověření správnosti varianty řešení. Financování dalšího rozvoje eHealth by mělo zajistit MZ ČR, operační program Zaměstnanost – program Efektivní veřejná správa a IROP – program Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí. Pokud se tyto plány podaří naplnit, mělo by dojít k dobrému rozvoji koncepce eHealth v ČR [PHILLIP, 2014].

Memorandum o spolupráci při vytváření Národního plánu rozvoje elektronického zdravotnictví

Na nečinnost MZ ČR v oblasti eHealth zareagovaly právě odborné společnosti, jejichž společná aktivita v posledních měsících nabrala na intenzitě. Jedná se především o Memorandum o spolupráci při vytváření Národního plánu rozvoje elektronického zdravotnictví. To bylo připraveno a signováno v prosinci 2013 členy Platformy pro elektronické zdravotnictví v ČR. Signatáři Memoranda jsou: ČLS JEP, ICT UNIE, České národní fórum pro eHealth, Národní telemedicínské centrum a MEDTEL, o.p.s. K nim se připojila v lednu roku 2013 Kancelář WHO v České republice a Česká asociace sester a v únoru 2014 sdružení ŽIVOT 90 a Česká asociace pečovatelské služby. K vzájemné spolupráci a účasti na rozvoji eHealth v ČR byly vyzvány i další odborné subjekty. Některé z nich už o podpisu a o připojení k Memorandu jednají [ZEMAN, 2014, s. 253].

Spolupráce na tvorbě Národního plánu rozvoje elektronického zdravotnictví má vést k určení jasných priorit rozvoje elektronizace zdravotnictví, rozsahu zapojení informačních a komunikačních technologií. Tyto priority by měly představovat jednotlivé potřeby a cíle a jejich vzájemné vztahy stejně tak postupy, jak je naplnit a jak jich dosáhnout. Platforma se při vytváření tohoto plánu snaží kromě sledování a reflektování vývoje eGovernmentu v ČR, potažmo v EU, a vytváření a plánovaní informační infrastruktury získat co největší podporu odborníků i občanské veřejnosti. Vzájemná spolupráce by měla přinést jednoznačnou shodu nad vznikem jednotné koncepce mezi odborníky a uživatelů služeb (lékaři a další odborní pracovníci, pacienti, zástupci úřadů apod.) [ZEMAN, 2014, s. 254].

Platforma na pravidelných schůzkách konajících se minimálně jednou za měsíc řeší aktuální problémy eHealth v ČR, ke kterým vydává jednotná stanoviska k dané problematice. Mezi první kroky Platformy nechyběla nabídka na spolupráci s MZ ČR, příprava odborných stanovisek k aktuálním projektům v oblasti elektronického zdravotnictví, organizování a zapojení se do odborných konferencí, seminářů a workshopů a navázání co nejširší spolupráce s dalšími subjekty. Kromě toho Platforma zpracovala odborné stanovisko k projektu elektronické neschopenky. Jelikož další obdobné projekty byly pozastaveny a jejich neuvedení do provozu opět zpožďuje zavádění dílčích součástí eHealth v ČR, pracuje Platforma také na stanoviscích k projektu elektronické preskripce, identifikaci zdravotnického pracovníka či k datovým standardům pro výměnu informací ve zdravotnictví. Z důvodů pozastavení a přerušení těchto projektů požaduje Platforma rychlé a kvalitní řešení, která povedou ke koordinovanému rozvoji konceptu eHealth, zaštítění organizačních, technických a legislativních aktivit a rozvoji klíčových zdravotnických standardů na straně Ministerstva zdravotnictví ČR [ZEMAN, 2014, s. 254].

Poznámka: Příspěvek byl vytvořen na základě diplomové práce
Literatura:
  • ČESKO, 2004. Státní informační a komunikační politika: e-Česko 2006 = State information and communications policy: e-Czech 2006. Praha: Ministerstvo informatiky ČR, c2004. 49 s.
  • ČESKO. MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ, 2010. Věcné záměry projektů eHealth (verze 1.7.) [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR, c2010. Poslední aktualizace 2008-02-14 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/dokumenty/vecne-zamery-projektu-ehealth_959_840_1.html.
  • eHealth v ČR, 2014. eZDRAV.cz [online]. c2014 [cit. 2014-04-15]. ISSN: 1805-7535. Dostupné z: http://www.ezdrav.cz/ehealth-v-cr/.
  • HASVOLD, Per Erlend a Undine KNARVIK, 2012. Doporučení pro strategii elektronického zdravotnictví (eHealth) pro Českou republiku. Tromsø: NST, 2012, 39 s. [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/Soubor.ashx?souborID=15026&typ=application/pdf&nazev.
  • PHILLIP, Tom, 2014. Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + [online prezentace]. 2014, [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.isss.cz/archiv/2014/download/prezentace/mzdr_philipp.pdf.
  • STRUK, Petr, 2010. Přehled aktivit eHealth v ČR. In: Slezské dny preventivní medicíny: 10. ročník: sborník abstrakt, Karviná: Okresní hygienická stanice Karviná, 2010, s. 10. ISBN 978-80-7368-695-6.
  • ŠTEFLOVÁ, Alena, 2010. E-Health v agendě Světové zdravotnické organizace. In: Slezské dny preventivní medicíny: 10. ročník: sborník abstrakt, Karviná: Okresní hygienická stanice Karviná, 2010, s. 9. ISBN 978-80-7368-695-6.
  • VÁLEK, Jiří, 2009. Elektronizace zdravotnictví (e-Health), o co se vlastně jedná?. Telekomunikace, 2009, Roč. 46, č. 1, s. 22-24. ISSN: 0040-2591.
  • ZEMAN, Martin, 2014. Nové iniciativy pro podporu elektronického zdravotnictví v ČR. In: MEDSOFT 2014 : sborník příspěvků. Praha: Creative Connections, 2014, s. 249-254. [cit. 2015-03-19]. Dostupný z: http://creativeconnections.cz/medsoft/2014/Medsoft_2014_Zeman.pdf.
Hodnocení: 
Průměr: 5 (1 hlasování)
KOLÍN, Adam. Vývoj konceptu eHealth v ČR. Ikaros [online]. 2015, ročník 19, číslo 3 [cit. 2019-08-25]. urn:nbn:cz:ik-17463. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/17463

automaticky generované reklamy