Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Průzkum uživatelů Internetu za období únor až září 1997

Čas nutný k přečtení
6 minut
Již přečteno

Průzkum uživatelů Internetu za období únor až září 1997

0 comments
Nedávno byly zveřejněny výsledky výzkumu uživatelů Internetu, který provedl Virtual Info Park . Uvádíme základní přehled nejdůležitějších zjištění v rámci výše zmíněného šetření.

Celkove udaje

Průzkumu se zůčastnilo celkem 2014 respondentů, což představuje v porovnání s předchozím kolem nárůst o 31 % a potvrzuje, že se jedná o nejrozsáhlejší průzkum tohoto typu ve střední a východinyní Evropě. Podíl uživatelů ze Slovenska dosahl 8%.
V porovnání s předchozím kolem průzkumu nedošlo k významným změnám v demografii uživatelů Internetu (většinou do 5 %). Rozdíly byly zaznamenány u některých odpovědí týkajících se preferencí a aktivit při využívání Internetu a jeho služeb, případně organizaci, kde respondenti Internet především využívají.

Základní výsledky byly poprve prezentovány 14. října na semináři konaném v rámci doprovodného programu výstavy INVEX.

Výběr ze základních výsledků

Pohlaví

Nepřekvapuje, že českému Internetu dominují muži. Zatímco v USA je asi každým třetím uživatelem Internetu žena, v Evropě tvoří ženy asi 15 %, u nás pouhých 8,5 %. Oproti předchozímu kolu průzkumu se tedy jejich podíl zvětšil o 1,5 %. Dá se očekávat, že vzájemný poměr se bude s masovým rozvojem Internetu postupně vyrovnávat.

Vek

Průměrná věková hladina patří k jednomu z důležitých indikátorů rozvoje Internetu. Zatímco ve světě se pomalu zvyšuje až k současným 35 letem (ženy jsou mírně mladši, evropští uživatelé pak výrazně mladší), u nás dosahuje průměrný věk necelých 28 let. Nejmladšímu učastníkovi bylo 15, nejstaršimu 68 let. Výrazně převažují respondenti do 33 let (více nez tři čtvrtiny celkového počtu), počty od kulminačního roku (23 let) klesají exponenciálně. V porovnání s předchozím kolem průzkumu nedošlo k významnějším změnám (nad 2 %). Průměrný věk respondentů (necelých 28 let) zůstal prakticky nezměněn.

15-24 let 48 %
25-33 30 %
34-42 12 %
43-51 8 %
52 a více 2 %

Nejvyšší dosažené vzdělání

Vysoká úroveň vzdělanosti uživatelů Internetu oproti běžné populaci představuje jeden z hlavních argumentů podtrhující atraktivitu tohoto trhu pro investory. Bez výjjimky ji potvrzují obě kola našeho průzkumu. Cca 90 % respondentů je rozloženo do dvou vyrovnaných skupin - s vysokoškolským vzděláním (zde má převahu technická orientace) a se středoškolským vzděláním s maturitou. Pokud uvážíme, že většina z respondentů se středoškolským vzděláním právě pokračuje ve studiu na vysoké škole, budou brzy tvořit vysokoškolští absolventi největši skupinu uživatelů Internetu. V porovnání s předchozím kolem průzkumu nedošlo k významnějším změnám (nad 3 %).

středoškolské s maturitou 49 %
vysokoškolské technické 27 %
vysokoškolské ostatní 14 %
středoškolské 5 %
základní 4 %

Hrubý měsíční příjem

Odpověd na tuto otázku byla nepovinná a asi třetina respondentů využila tohoto práva. Počty respondentů s hrubým měsíčním příjmem do 15000 Kč jsou vcelku vyrovnané a dá se říci, že jde o očekávané platové rozpěti ve "studijním" a "právě postudijním" věku. Pro investory na internetovském trhu je jistě zajímavý fakt, že i s přihlédnutím k nižší věkové hranici a početné skupině studujících má skoro 30 % odpovídajících respondentů hrubý měsíční příjem vyšší než 15000 Kč. Můžeme přitom předpokládat, že se příjmy těch, kteří na otázku neodpoveděli, pohybují spíše ve vyšších pásmech a že se bude výše příjmu vzhledem k uplatnění vysokoškoláku v praxi dáe zvyšovat. V porovnání s předchozím kolem průzkumu nedošlo k významnějsim změnám (nad 4 %).

do 5000 Kč 22 %
5001-10000 Kč 21 %
10001-15000 Kč 28 %
15001-20000 Kč 16 %
20001-25000 Kč 5 %
25001-30000 Kč 3 %
30001-40000 Kč 2 %
nad 40000 Kč 3 %

Politické sympatie

Odpověd na tuto otázku byla nepovinná a necelých 30% respondentů využilo tohoto práva (tedy o něco méně než u předešlé otázky). Výsledky ukazují výraznou orientaci na pravou část politického spektra. K pravici cítí sympatie 78 % odpovídajících respondentů, 14 % preferuje střed a pouhých 8 % levici. Pravicová orientace uživatelů Internetu v ČR je známá již hlasováním pro politické strany a politiky na WWW stránkách Neviditelného psa. V porovnání s předchozím kolem průzkumu nedošlo k významnějším změnám (nad 4 %).

pravíce 45 %
spíše pravíce 33 %
střed 14 %
spíše levíce 7 %
levíce 2 %

Obor činnosti organizace

Výsledky ukazuíi, že zaměstnanci a studenti vysokých škol představují nejpočetnější (asi jednu třetinu z celkoveho poctu), ale urcite jiz ne naprosto dominujici skupinu uživatelů. Skoro 60 % respondentů přistupuje k Internetu z komerčních subjektů. Podíl organizace reprezentující firmy podnikající v oblasti informačních technologií klesl z 21 na 16 %, vysoký podíl zaznamenávají firmy podnikající v oblasti služeb. Co se týče ostatních služeb, které byly blíže specifikovány, nejčastěji uváděným oborem bylo zdravotnictví. Struktura oboru byla pro 2. kolo průzkumu pozměněna (zpodrobněna), vyznamné rozdíly se však neobjevují (cca do 5 %).

vysoké školství, věda a výzkum 30 %
informační technologie 16 %
ostatní služby 11 %
obchodinyní činnost 9 %
informační služby 7 %
střední a základní školství 6 %
výroba 6 %
ostatní státní a veřejná správa 5 %
peněžní a finanční služby 3 %
energetika 3 %
marketing a reklama 2 %
doprava a spoje 2 %
stavebnictví a nemovitosti 1 %

Přístup k Internetu

Více než dvě třetiny respondentů mají přístup k Internetu ze svého zaměstnání (nárůst o 3 % oproti předchozímu kolu průzkumu), více nez třetina z domova (nárůst o 5 %) a 28 % ze školy. Zvláště údaj o připojení z domova lze povazovat za známku slibně se rozvíjejícího trhu - číslo je velmi blízko evropskému průměru (40 %, celosvětově pak 60 %). Často respondenti využívají více možností přístupu (proto je součet procent vyšší nez 100 %).

ze zaměstnání 68 %
z domova 36 %
ze školy 28 %
odjinud 6 %

Rozsah práce s Internetem

Výsledky ukazují, že respondenti tráví na Internetu značný čas a nepatří jen k náhodinyným uživatelům. Největší skupinu (asi třetinu celkového počtu) představují uživatelé pracující s Internetem 1-2 hodiny každý pracovní den. Asi pětinu respondentů zastupují skupiny uživatelů pracujících s Internetem 0,5-1 hodinu, 2-4 hodiny a více jak 4 hodiny denně. V porovnání s předchozím kolem průzkumu došlo k poklesu u skupiny "nad 20 hodin" (asi o 5 %) a k mírnému nárůstu u skupin "5-10 hodiny" a "11-20 hodiny" (cca o 3,5 %).

méně než 2 hodiny týdně 5 %
2-4 hodiny 20 %
5-10 hodiny 35 %
11-20 hodiny 21 %
nad 20 hodiny 19 %

Počet E-mailovych zprav

Počty přijatých a zasíilaných E-mailových zpráv jsou stále relativně nízké. Necelá třetina respondentů dostává průměrně jen 1 zprávu denně, další čtvrtina z celkového počtu jen asi 2 denně. Na druhé straně je pro další skoro pětinu respondentů typický počet 50 přijatých zpráv a výše. Nízký počet přiíimaných zpráv dokumentuje i poměrně malé využívání služeb elektronických konferencí.

do 5 zpráv týdně 30 %
6-13 27 %
14-25 17 %
26-50 11 %
51-100 7 %
nad 100 8 %

Používane služby

Popularita WWW a E-mailu nepotřebuje komentáře. Za pozornost stojí mnohem častější využívání systémových služeb (FTP, Telnet) a naopak nízký pdíl uživatelsky populárních (a na technické znalosti nenáročných) informačních služeb typu elektronické konference a Newsgroup (diskusních skupin). Tento fakt je pravděpodobně spojen s počítačovou vyspělostí převážné části našich uživatelů (kteří se mnohdy rekrutují z řad síťových administrátorů a systémových pracovníků). S masívním rozšiřováním uživatelské základny lze očekávat změnu těchto preferencí ve prospěch služeb kladoucích důraz na informační obsah. V porovnání s předchozím kolem průzkumu došlo k nejvýznamnější změně u použití FTP služby (pokles o více než 10 %), o více než 5 % poklesl podíl každé ze služeb IRC, Telnet a Newsgroup.

E-mail 98 %
WWW 98 %
FTP 62 %
Telnet 40 %
E-konference 30 %
Diskusní skupiny 22 %
IRC 7 %
jiné 3 %

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
VIRTUAL INFO PARK,. Průzkum uživatelů Internetu za období únor až září 1997. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 1 [cit. 2020-03-31]. urn:nbn:cz:ik-11118. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11118

automaticky generované reklamy