Úvod

Mezi bezpochyby nejúspěšnější projekty národních digitálních knihoven, nejen na asijském kontinentu, ale ve světě vůbec, patří Korejská národní digitální knihovna (preferované je podle architekta i provozovatele této instituce označení „Dibrary“ = „Digital“ + „Library“).

Digitální knihovna Dibrary, která představuje páteř digitalizačních aktivit Korejské národní knihovny a zároveň klíčový mezník ve vývoji informační společnosti 21. století, byla do ostrého provozu spuštěna na konci května 2009 po více než sedmi letech budování. Díky efektivnímu využití nejmodernější výpočetní techniky a softwarového vybavení nabízelo webové rozhraní digitální knihovny ke konci roku 2012 přístup k záznamům téměř 161 miliónům jednotek digitálního obsahu.

Vývoj projektu

Historie Korejské národní digitální knihovny se začala psát roku 1996. Polovina poslední dekády 20. století se v Jižní Koreji – podobně jako v ostatních vyspělých zemích – nesla ve znamení doslova exponenciálního nárůstu používání informačních a komunikačních technologií, které si postupně našly cestu do oblastí nejen státní a veřejné správy, ale i každodenního života. Výsledkem tohoto vývoje neodvratně byly také nové možnosti a příležitosti pro uchování a zpřístupnění národního kulturního dědictví.

Téhož roku byla v Korejské národní knihovně v hlavním městě Soulu představena idea projektu digitální knihovny na celostátní úrovni a byl vytyčen rámec jeho základních cílů:

• Zvětšení národní informační kapacity prostřednictvím propojení velkých korejských knihoven
• Podpora ve všech směrech vyváženého regionálního vývoje
• Vybudování kvalitního distribučního systému pro výměnu informací a dokumentů mezi jednotlivými propojenými knihovnami

Důležitým mezníkem ve vývoji projektu byl poté rok 2002, kdy došlo k vytvoření základního plánu národní digitální knihovny a zároveň byly blíže specifikovány jeho hlavní cíle:

• Sběr, organizace, dlouhodobé uchování digitálních zdrojů a zdrojů tvořících národní kulturní dědictví a poskytnutí přístupu k nim
• Vytvoření portálu Dibrary jako brány k lokálním i zahraničním digitálním informacím

Se samotným budováním Dibrary bylo započato roku 2005. Vedle webového rozhraní digitální knihovny však začala být stavěna také nová moderní budova při budově národní knihovny, která měla být vybavena nejmodernější elektronikou, a měla tak sloužit jako fyzický protějšek své „virtuální“ existence.

Přestože byla funkční verze portálu Dibrary hotová již v průběhu roku 2008, s jeho spuštěním se čekalo až do 25. května 2009, kdy byla slavnostně otevřena nová budova národní digitální knihovny.

Nová verze portálu Dibrary (http://www.dibrary.net/ [4]) obohacená o celou řadu služeb a prvků webu 2.0 včetně propojení na sociální sítě byla světu představena 1. ledna 2013.

Organizační struktura

Provozovatelem digitální knihovny Dibrary je Korejská národní knihovna v Soulu (http://www.nl.go.kr [5]). Technologickou stránku provozu digitální knihovny včetně jejího dlouhodobého směřování zajišťuje Oddělení digitální knihovny, které se dále dle specifických zaměření člení na 3 dílčí divize: plánovací, divizi služeb a divizi informačních technologií.

V otázce digitalizace tradičních materiálů tvořících nejen národní kulturní dědictví ale i současnou vědecko-technickou produkci Korejská národní knihovna spolupracuje se sedmi velkými institucemi, které ve výsledku zajišťují její velmi komplexní zaměření:

• Knihovna národního shromáždění (angl. „National Assembly Library“)
• Knihovna vrchního soudu (angl. „Supreme Court Library“)
• Digitální knihovna Korejského institutu pro vědu a techniku (angl. „Korean Institute of Science and Technology Digital Library“)
• Korejský institut vědeckých a technických informací (angl. „Korean Institute of Science and Technology Information“)
• Korejská vzdělávací a výzkumná informační služba (angl. „Korean Education and Research Information Service“)
• Zemědělská vědecká knihovna (angl. „Agricultural Science Library“)
• Národní datový portál (angl. „National Data Portal“)

Digitální knihovna Dibrary je financována ze státního rozpočtu. Její vybudování stálo v přepočtu přibližně 2,3 miliardy českých korun[1].

Knihovna má dokonce i své maskoty (viz obr. 1), kteří svým způsobem reprezentují její hlavní poslání – postavičky D.to, poslíček digitálních znalostí, U.to, průvodce analogovým i digitálním světem, a N.to, symbol svobody světa znalostí.

[6]
Maskoti digitální knihovny Dibrary

Struktura budovy Dibrary

Jak je uvedeno výše, vedle vlastního elektronického systému byla v areálu Korejské národní knihovny vystavěna třípodlažní budova, která měla sloužit nejen jako fyzická reprezentace národní digitální knihovny (slovy architekta„místo, kde se střetávají digitální a analogový svět, a kde příroda, lidé a informace koexistují v harmonii“), ale především jako centrum nejen podpůrných (například školení uživatelů pro práci se systémem) ale i doplňkových služeb (viz obr. 2).

[7]
Interiér Korejské národní digitální knihovny

Budova Dibrary je s centrální budovou národní knihovny spojena podzemním tunelem, který zde poeticky nazývají Cesta znalosti (angl. „Way of knowledge“). Stěny tunelu jsou vybaveny projekčními plochami, na kterých se, na základě podnětů senzorů pohybu registrujících procházející návštěvníky, zobrazuje interaktivní obsah. Při ústí tunelu do budovy digitální knihovny je navíc k dispozici neuvěřitelně detailní model celého areálu, který kromě funkce estetické plní ještě sekundární funkci orientační.

Zbylý prostor Dibrary je rozdělen do dvou zón. V první z nich mohou návštěvníci využívat služeb digitální knihovny bez knihovní průkazky. Kromě informačního pultu, kde jsou jim permanentně k dispozici zaměstnanci, mohou využít zejména tzv. „Salonu Dibrary“ (angl. „DibraryLounge“). Ten je tvořen plně interaktivními dotykovými obrazovkami, prostřednictvím kterých si uživatelé mohou prohlížet digitalizovaný denní tisk, galerie digitálních kopií obrazů z různých časových epoch, satelitní vysílání v reálném čase i svou vlastní tvorbu. Díky tomu, že je tento Salon součástí knihovního intranetu, nabízí přístup i k materiálům, které jinak nejsou z důvodu autorsko-právní ochrany dostupné přes vzdálený přístup. Pozoruhodným aspektem těchto terminálů je také jejich ovládání: při prohlížení elektronických kopií knih a starých tisků umožňují „listovat“ v podobném duchu jako u klasických tiskovin.

Největší část budovy Dibrary pak tvoří druhá zóna, kam se mohou dostat pouze registrovaní uživatelé s průkazkou vybavenou čipem. Přístup do ní je zabezpečen turnikety, které zároveň umožňují monitorovat aktuální počet návštěvníků. Srdcem této zóny je seskupení počítačů (v angličtině označené jako „Productivity computer cluster“), které uživatelům dává možnost vyhledávat, prohlížet a tisknout obsahy dokumentů ze sbírek digitální knihovny i internetu. Pro práci se zvukovými, audiovizuálními a multimediálními materiály je určena Multimediální zóna (angl. „Multimedia zone“), kterou funkčně doplňuje Digitální střižna (angl. „Digital editing zone“).

Služby Dibrary však nejsou určeny pouze pro jednotlivce – naopak, skupiny uživatelů se mohou v případě potřeby uchýlit do Digitální zasedací místnosti (angl. „Digital Meeting Room“) nebo kolektivně shlédnout multimediální obsah v jednom ze čtyř Multiplexů, kruhových izolovaných prostor vybavených velkými plazmovými obrazovkami.

Specialitou druhé zóny je trojice místností – Video studio, Audio Studio a UCG[2] Studio. Každá z nich je vybavena nejmodernějšími nahrávacími zařízeními a technikou, která umožňuje vytvářet vlastní zvukový, audiovizuální nebo multimediální obsah na profesionální úrovni (viz obr. 3).

[8]
Nahrávací studio UCG

V budově digitální knihovny jsou také pravidelně pořádána školení digitální gramotnosti, jejichž cílem je uživatele naučit pracovat s elektronickými zdroji a efektivně využívat služeb Dibrary.

Velikost a struktura digitálního obsahu

Obsah digitální knihovny Dibrary dosahoval ke konci roku 2012 velikosti až 161 miliónů jednotek digitálních materiálů. Je však potřeba uvést, že až necelých 90 % tohoto úctyhodného čísla tvoří pouze metadatové záznamy z katalogů spolupracujících institucí (podle dostupných údajů se jedná až o 1 358 institucí jak korejských, tak zahraničních), nikoliv plné verze dokumentů.

Vlastní obsah digitální knihovny Dibrary je tvořen následujícími dílčími zdroji:

• Databáze NLK: Jedná se o plně integrovanou sbírku digitalizovaných starých a vzácných tisků, jejichž fyzické protějšky jsou uloženy v prostorách Korejské národní knihovny. Jejich převod do elektronické podoby byl zahájen již v roce 1998 a v současné době je uživatelům k dispozici kolem 430 000 jednotek (zhruba 20 % z celkového množství všech zachovaných materiálů). 280 000 z nich může být z důvodu aktivní autorsko-právní ochrany zhlédnuto pouze z terminálů v budovách Dibrary a partnerských veřejných knihoven, které podepsaly dohodu Korejské asociace pro reprodukční a převodová práva[3] (angl. Korean Reproduction and Transmission Rights Association), zbylých 150 000 je dostupných volně přes Internet.
• Komerční databáze: Jde o databáze vědeckých časopisů, disertačních prací a dalších druhů odborné literatury, které digitální knihovna zpřístupňuje na základě licenčních smluv uzavřených s jejich provozovateli. Vzhledem k jejich povaze je přístup pochopitelně omezen jen na registrované uživatele.
• Sbírka online dat: Tento zdroj je primárně zaměřen na díla vzniklá původně v elektronické podobě (born-digital) a obsahy webových stránek. Z hlediska autorského práva je sbírka rozdělena na 2 části:
• Volně dostupná online data: Od roku 2005 se sbírka v rámci programu Online archivování a vyhledávání internetových zdrojů (angl. Online Archiving and Searching Internet Sources, zkratka OASIS) soustředí na kumulování volně dostupných materiálů, včetně seriálů, statistik, vědeckých a technických zpráv publikovaných vládními institucemi i dat z velkých národních webových sídel. Účelem této dílčí sbírky je dlouhodobé uchování cenných internetových dat na národní úrovni. K prosinci 2012 dosáhla její velikost 530 000 jednotek (přibližně 12,75 TB).
• Komerčně dostupná online data: Tato sbírka předčí sbírku výše uvedenou jak z hlediska rozsahu (ke konci roku 2012 ji tvořilo již 1 630 000 jednotek digitálního materiálu) tak i z hlediska rozmanitosti druhů kumulovaných dat (Elektronické knihy a časopisy, obrazové, zvukové i audiovizuální soubory). Výběr vhodných materiálů spadá do kompetencí vysoce specializovaných expertních komisí.
  Celkový počet jednotlivých typů digitálních zdrojů v této sbírce je uveden v tabulce č. 1.

[9]
Tabulka č. 1: Celkový počet digitálních zdrojů ve sbírce

• Korejský knihovní a informační síťový systém (angl. Korean Library and Information Systém Network, zkratka KOLIS-NET): Představuje integrovanou databázi dostupných sbírek, které vlastní Korejská národní knihovna a další lokální veřejné knihovny.

Služby

Kromě bohatého výběru služeb, které jsou nabízeny přímo v budově digitální knihovny, je zapotřebí uvést také ty, které jsou spojeny s webovým portálem Dibrary (viz obr. 4) a mohou je využít uživatelé ze všech koutů světa.

[10]
Hlavní stránka Korejské národní digitální knihovny (디브러리, převzato z http://www.dibrary.net/ [4] dne 1.1.2014)

Základní službou portálu je pochopitelně integrované vyhledávání, které registrovaným uživatelům umožňuje zpřístupňovat metadatové záznamy a popřípadě i samotné dokumenty[4] z fondů všech spolupracujících institucí domácí i zahraniční provenience.

Samozřejmostí je také tvorba individuálně přizpůsobeného obsahu, tedy nastavení hlavní stránky Dibrary tak, aby po přihlášení registrovanému uživateli zobrazil jím blíže specifikované informace. Zmíněná funkce je doplněná také o funkci RSS.

V souladu s aktuálními trendy v oblasti nových médií vychází provozovatelé digitální knihovny Dibrary také vstříc sociálním sítím. Blog [11] i twitterová stránka [12] představují společný virtuální prostor, ve kterém se uživatelé mohou dostat do přímého kontaktu s představiteli knihovny, vyměňovat a sdílet poznatky mezi sebou a informovat se o nadcházejících akcích pořádaných knihovnou nebo o nových knihách doporučovaných jejími zaměstnanci.

Portál Dibrary je uzpůsoben i pro použití na mobilních platformách. Uživatelé si do svých přístrojů mohou zdarma stáhnout aplikaci pro plnohodnotný přístup ke zdrojům a službám digitální knihovny a zároveň disponuje všemi funkcemi klasického vyhledávacího rozhraní. Aplikace je navíc propojená s GPS systémem a dokáže zpřístupnit sbírky nejbližší spolupracující knihovny.

Problematika autorských práv

Klíčovými dokumenty, kterými se digitální knihovna Dibrary řídí při budování, správě a především zpřístupňování digitálního fondu, jsou jednak Korejský copyrightový zákon (angl. Copyright Act of South Korea), jehož druhá revize vešla v platnost roku 2007, a jednak Korejský knihovní zákon (angl. Library Act).

Na základě prvního z nich lze materiály z fondu digitální knihovny Dibrary rozdělit do tří kategorií: (1) ty, které jsou k dispozici pouze v prostorách budovy digitální knihovny v Soulu, popřípadě vybraných spolupracujících knihoven; (2) ty, které může registrovaný uživatel po přihlášení zhlédnout i prostřednictvím vzdáleného přístupu přes rozhraní webového portálu Dibrary; (3) ty, které jsou dostupné volně, bez jakýchkoliv omezení.

Druhý z uvedených zákonů se vztahuje k digitalizaci a dlouhodobé ochraně kulturního dědictví. Korejské národní knihovně ukládá za povinnost do elektronické podoby převádět všechny materiály starší 5 let a zároveň archivovat cenná online data z národních webových sídel. Jejich výběr spadá do kompetencí Poradní komise pro cenná data (angl. Library Data Deliberation Committee).

Metadata

Digitální knihovna Dibrary k popisu jednotlivých zdrojů používá prozatím metadatové schéma MODS (Metadata Object Description Schema). Samotné záznamy[5] jsou v rámci vyhledávacího rozhraní webového portálu opatřeny následujícími popisnými údaji:

• Název (označení, pod kterým je digitální zdroj uložen)
• Jmenná autoritní data (osoba nebo organizace nesoucí primární odpovědnost za dílo)
• Údaje o vydání (v případě textových dokumentů)
• Typ zdroje (přesný typ zdroje)
• Formát zdroje (konkrétní formát, ve kterém je uložen)
• Popisné údaje (týkající se fyzických rysů analogového dokumentu)
• Klasifikace (uváděno je Korejské desetinné třídění)
• Předmětová hesla (jednoslovné nebo víceslovné termíny charakterizující obsah díla)
• Údaje o dostupnosti (autorsko-právní stav dokumentu, respektive informace o tom, zda-li je dostupný volně nebo pouze v budově knihovny)

Vyhledávání

Vyhledávání informací je v prostředí webového portálu Dibrary možné provést dvěma základními způsoby: dotazovým vyhledáváním pomocí vyhledávacího okna a prostým prohlížením podle několika kategorií: typu zdroje, tématu, jazyka, dostupnosti a časového omezení.

V rámci dotazového vyhledávání je možné použít jak základního, tak pokročilého vyhledávání, které používá booleovské operátory AND, OR a NOT. Poté, co systém provede vyhledávací operaci, zobrazí množinu výsledků defaultně seřazenou podle klesající relevance. S množinou lze nadále pracovat pomocí faset, které jsou přítomny v pravém sloupci i v rozbalovací nabídce přímo pod vyhledávacím oknem a které kromě základních prvků – typ zdroje, téma, jazyk, dostupnost, autor, předmět a rok vydání – umožňují jako kritérií využít také uživatelsky definovaných žebříčků nejzobrazovanějších děl a témat za poslední týden.

Po zobrazení samotného záznamu (viz obr. 5) má uživatel pochopitelně možnost digitální objekt zpřístupnit v plném rozsahu (v případě, že to jeho stav umožňuje), popřípadě si jeho fyzický protějšek nechat zarezervovat v příslušné knihovně.

[13]
Ukázkový záznam zvukového zdroje (převzato z http://www.dibrary.net/ [4] dne 1.1.2014)

Webové rozhraní

Webové rozhraní Korejské národní digitální knihovny, respektive portál Dibrary, je koncipováno tak, aby vyhovovalo potřebám všech uživatelů, nezávisle na úrovni jejich znalosti práce s online elektronickými zdroji. V jeho centru stojí vyhledávací okno, doplněné o odkazy vedoucí na rozšířené vyhledávání, nápovědu, dílčí zdroje a informace a virtuální klávesnici, která umožňuje zadat dotaz v případě absence klasické klávesnice.

Větší část hlavní stránky portálu zabírá interaktivní a uživatelsky nastavitelný obsah. Jedná se zejména o neustále aktualizované informace týkající se provozu Dibrary, Korejské národní knihovny i spolupracujících institucí, doporučení a žebříčky nejčtenějších titulů knihovníky či rychlé odkazy na nejvýznamnější materiály v dílčích sbírkách. Podstatný podíl zde mají také prvky webu 2.0 – odkazy na blog Dibrary včetně nejnovějších příspěvků zde zveřejněných a twitterovou stránku.

Portál digitální knihovny Dibrary je lokalizován do korejštiny a zdánlivě nabízí také anglickou verzi. Ve skutečnosti je v anglickém jazyce dostupná pouze jediná stránka, která obsahuje jen velmi obecné informace; funkční rozhraní však přeloženo není.

Slovo závěrem

Korejská národní digitální knihovna představuje ve světě naprosto jedinečný projekt. Vedle kvantitativních charakteristik, především rozsahu digitálního fondu, počtu spolupracujících a partnerských institucí a organizací, ale také rozmanitosti zpřístupňovaných druhů materiálů, je potřeba zdůraznit vysokou úroveň metadatového popisu, široké možnosti vyhledávání a kvalitní uživatelské rozhraní, které integruje prvky webu 2.0 i nových médií a prostřednictvím doprovodných služeb do značné míry usnadňuje práci se zdroji.

Nejpozoruhodnější součástí je však bezpochyby zejména samotná budova Dibrary v Soulu, kterou jsem měl jedinečnou možnost navštívit osobně. Nabízí totiž celou řadu nadstandardních služeb, díky kterým vychází svým uživatelům vstříc daleko více, než kterákoliv jiná digitální knihovna. Snad jediné, co je možné knihovně Dibrary vytknout, je absence funkční verze uživatelského rozhraní v anglickém jazyce.