V září a říjnu roku 2013 proběhl průzkum, který měl zmapovat potřeby knihoven spojené s budoucím Centrálním portálem knihoven [4] (CPK). Měl také pomoci identifikovat oblasti, na které budou zaměřeny vzdělávací aktivity týkající se CKP. Osloveny byly knihovny téměř všech sítí, tzn. knihovny veřejné, ústřední specializované, vysokoškolské, knihovny Akademie věd, lékařské, knihovny muzeí a galerií a jiné specializované knihovny.

U veřejných knihoven bylo požadavkem pro možnost zapojení do průzkumu to, aby knihovna disponovala automatizovaným knihovním systémem (AKS). Dotazník byl rozdělen do 11 různých tematických oddílů skládajících se z minimálně jedné, většinou však více otázek. Knihovny tak měly možnost vyjádřit se ke všem aspektům Centrálního portálu. Zjišťována byla také informovanost knihoven o portálu.

Účast knihoven v průzkumu

Celkově se průzkumu zúčastnilo 989 knihoven, z toho 811 (82 %) veřejných knihoven a 178 (18 %) specializovaných knihoven. Návratnost dotazníku činila v průměru 38 %. V případě veřejných knihoven jako celku vyplnilo dotazník 39 % ze všech oslovených knihoven. Pokud bychom však vynechali problematickou skupinu nejmenších obecních knihoven (účast 28 %), lze konstatovat, že 74 % veřejných městských knihoven, včetně krajských, MZK a NKP, se průzkumu zúčastnilo. Ze specializovaných knihoven odpovědělo nejvíce ústředních specializovaných (83 %) a lékařských (57 %).

[5]
Tabulka č. 1 – Druhy knihoven

Pilotní skupina knihoven

V analýze výsledků průzkumu byla z uvedených typů knihoven zvlášť vyčleněna skupina „pilotních“ knihoven. Jedná se o knihovny, které od začátku spolupracují na tvorbě Centrálního portálu knihoven. Průzkumu se zúčastnilo 15 z těchto 16 knihoven. Jejich odpovědi byly v některých případech použity pro srovnání s reakcí všech knihoven jako celku, protože se dalo předpokládat, že míra informovanosti o projektu CPK bude u této skupin výrazně vyšší než u ostatních knihoven.

Tuto skupinu tvoří: Knihovna Akademie Věd, Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna, Městská knihovna v Praze, Národní technická knihovna, Národní lékařská knihovna, Městská knihovna Kutná Hora, Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně, Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, Městská knihovna Tábor, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně – Knihovna, Knihovna Národního muzea, Masarykova Univerzita – Knihovnicko-informační centrum.

Základní funkce a charakteristika Centrálního portálu knihoven

První oblast otázek se zaměřila na základní funkce a charakteristiku CPK. Většina knihoven (90 %) podporuje hlavní cíl CPK – možnost vyhledávat informace o dostupnosti dokumentů z jednoho místa. Co se týče názoru na prohledávání placených zahraničních zdrojů, většina veřejných knihoven (62 %) se kloní k názoru, že pro ně nebude přínosné. Specializované knihovny mají opačný názor, 84 % specializovaných knihoven ocení prohledávání placených zahraničních zdrojů. Naopak polovina specializovaných knihoven nevidí velký přínos v přístupu ke zdrojům pro obecnou veřejnost (u nás vycházejícím deníkům, týdeníkům a dalším periodikům, přepisům televizního a rozhlasového zpravodajství).

Většina knihoven (92 %) preferuje služby v češtině, z dalších jazyků oceňují knihovny angličtinu (78 %) a němčinu (56 %). Existuje také třetina knihoven, která by využila služby ve slovenštině a v ruštině.

Vyhledávání a další funkce CPK

Většina knihoven preferuje jednoduché vyhledávání typu Google nebo Seznam s možností složitějšího vyhledávání. Pouze možnost jednoduchého vyhledávání volily spíše obecní a menší městské knihovny, kombinaci vyhledávání preferují velké městské a specializované knihovny. 73 % knihoven by přivítalo specializované vyhledávání pro pracovníky knihoven. Kromě skupiny nejmenších obecních knihoven, souhlasí s touto možností více než 80 % knihoven ve všech ostatních skupinách. K deduplikaci výsledků se přiklání většina knihoven – 84 %. Výkyvy v jednotlivých skupinách knihoven jsou nepatrné, i ve skupině obecních knihoven je souhlas téměř 80%.

Polovina knihoven (49 %) nebyla schopna odpovědět na otázku, zda požaduje specializované služby Centrálního portálu knihoven jako je například tagování, možnost nastavení vlastního prostředí, možnost nastavení řazení výsledkové množiny, sdílení výsledků s jinými uživateli, informace o dokumentech nebo doporučení o dokumentech. Nejvíce knihoven (44 %) zvolilo možnost „získávat informace o nových dokumentech, které by uživatele mohly zajímat“, třetina knihoven pak zvolila možnosti „uložit výsledky na vlastní konto a sdílet je s jinými uživateli“ a „doporučení dokumentů, které zajímaly uživatele s podobnými dotazy“. Co se týče formy zasílání informací o dokumentech, většina knihoven (93 %) preferuje zasílání informací z centrálního portálu pomocí emailové pošty.

Parametrizace CPK

50 % knihoven není schopno posoudit, u kterého parametru je nezbytná možnost vlastního nastavení. 34 % knihoven chce umožnit nastavení „zobrazení výsledků vyhledávání z vlastních zdrojů před ostatními“, 28 % plánuje umožnit „vlastní nastavení relevance“, 26 % knihoven „nastavení pořadí výsledků“ a 18 % knihoven „výběr a uspořádání faset“. Ve skupině obecních knihoven nebylo schopno posoudit tuto otázku až 65 % knihoven. „Zobrazení výsledků vyhledávání z vlastních zdrojů před ostatními“ zvítězilo ve všech skupinách s výjimkou knihoven AVČR, lékařských a ostatních specializovaných, kde nejvíc knihoven volilo možnost „vlastní nastavení relevance“. Ostatní možnosti „nastavení pořadí výsledků“ a „výběr a uspořádání faset“ bodovaly nejvíce u velkých knihoven – ústřední specializované, krajské a pilotní knihovny.

Přizpůsobení rozhraní CPK pro různá koncová zařízení

948 knihoven (96 %) uvedlo, že jejich uživatelé používají stolní počítače, 638 knihoven (65 %) uvedlo notebook, mobil používají uživatelé 48 % knihoven (470) a tablet v jedné třetině knihoven (30 %), chytrý telefon pak 19 % knihoven.

Stolní počítače vedou ve všech skupinách knihoven, notebooky jsou využívány o něco méně v obecních a malých městských knihovnách (51 % a 60 %). Tablety mají největší využití ve větších knihovnách, ať už veřejných nebo specializovaných, stejně jako chytrý telefon. Mobil je využívané zařízení především ve veřejných knihovnách.

Navazující projekty CPK

Další oddíl otázek zkoumal informovanost knihoven o navazujících projektech, což jsou Jednotná informační brána [6] a Souborný katalog ČR [7] a jak je knihovny využívají.

Jednotnou informační bránu využívá 43 % knihoven pravidelně. Obecné a malé městské knihovny využívají JIB výjimečně nebo ji nevyužívají vůbec (57%).  Většina větších městských knihoven, krajské knihovny, ústřední specializované, vysokoškolské knihovny a knihovny AV ČR využívají Jednotnou informační bránu pravidelně (rozmezí od 75 % do 100 %).

Převažuje využívání domácích zdrojů (99 % knihoven). Z knihoven, které používají JIB, nejvíce využívají zahraniční zdroje specializované knihovny – ústřední specializované (100 %), knihovny AV ČR (88 %) a vysokoškolské knihovny (83 %). Co se týče dostupnosti zdrojů, většina knihoven využívá volné zdroje (97 %). Licencované zdroje používá 14 % knihoven. Největší podíl využití licencovaných zdrojů zaznamenáváme ve vysokoškolských knihovnách (60%) a v knihovnách AV ČR (56 %), naopak nejmenší ve skupině knihoven ve městech nad 100 tis. obyvatel (0 %) a knihovnách ve městech s 5 až 20 tisíci obyvateli (1 %).

Knihovny požadují, aby CPK plně nahradil funkcionalitu JIB. Nejvíce knihoven (52 %) si myslí, že by CPK při nahrazení Jednotné brány měl mít „funkci pro MVS“. Dalších 43 % knihoven je pro „funkci přebírání záznamů“, stejné procento knihoven volilo možnost „integrace domácích i zahraničních zdrojů na jednom místě“. 39 % knihoven podporuje „paralelní vyhledávání“. 36 % knihoven však nebylo schopno otázku posoudit.

Souborný katalog ČR aktivně využívá 59 % knihoven. Obecně platí, že 41 % knihoven využívá Souborný katalog omezeně nebo vůbec. Knihovny požadují, aby CPK plně nahradil funkcionalitu SK ČR. Pokud by se tak stalo, měl by podle 70 % knihoven CPK nahradit funkci „poskytování souhrnných informací o fondech knihoven přispívajících do SK ČR“; „funkce pro MVS“ volilo 63 % knihoven, funkci „přebírání záznamů“ vidí jako důležitou 59 % knihoven. 22 % knihoven však není schopná tuto otázku posoudit. Nejčastěji nevědí malé obecní a městské knihovny, ale také třeba knihovny lékařské.

Registrace uživatelů a platby za služby

Knihovny jako celek těsně nadpolovičně souhlasí (51 %) s tím, aby se uživatel do sítě registroval pouze jednou, z toho 35 % souhlasí spíše váhavě. 21 % knihoven neplánuje svým uživatelům vytvořit tyto podmínky. 28 % knihoven neví. Většina knihoven se k této otázce nestaví vyloženě negativně, nejvíce proti jsou obecní knihovny (29 %), jiné specializované knihovny (30 %) a lékařské knihovny (28 %). Spíše kolísá procento nerozhodnutých knihoven od 13 % krajských knihoven po 37 % knihoven ve městech s 5 až 20 tis. obyvateli. Převážně souhlasí samozřejmě pilotní knihovny (87 %), krajské knihovny (80 %) nebo knihovny ve městech nad 100 tis. obyvatel (75 %).

Umožnění plateb uživatelů za služby online je nakloněno jen 17 % knihoven. Proti tomuto návrhu se vyslovilo 39 % knihoven. Největší část knihoven (44 %) však na tuto otázku nedokázalo odpovědět. Odmítavé stanovisko zaujímají malé obecní knihovny (52 %), také lékařské knihovny (36 %) a knihovny muzeí a galerií (33 %). V posledně jmenované skupině knihoven je jich více než polovina nerozhodnutých (58 %), stejně jako ve skupině ústředních specializovaných knihoven (60 %), lékařských knihoven a jiných specializovaných knihoven. Naopak pozitivně se k otázce staví pilotní skupina knihoven (87 %), krajské knihovny (86 %), knihovny ve městech nad 100 tis. obyvatel (75 %).

Ověřování registrace

Jen 34 % knihoven je ochotno akceptovat registrace ověřené přes MojeID [8]. Velké procento (43 %) knihoven neví, zda je ochotno tyto registrace akceptovat. Nejméně jsou ochotny akceptovat tuto možnost obecní knihovny (22 %), knihovny muzeí a galerií (29 %) a jiné specializované knihovny (32 %). Naopak nejvíce ochotu projevují pilotní knihovny (87 %), krajské knihovny (93 %), velké městské knihovny (75 %) a ústřední specializované knihovny (60 %).

Ochotu stát se ověřovacím místem MojeID projevilo jen 23 % knihoven. Tuto možnost zamítlo 31 % knihoven. Většina knihoven (36 %) neví. Nejvíce tuto možnost podporuje skupina pilotních knihoven (80 %), krajských knihoven (73 %), velké městské knihovny (75 %). Nejvíce negativních odpovědí najdeme u malých veřejných knihoven, vysokoškolských, muzejních a ostatních specializovaných knihoven.

Ochota obsloužit „cizí“ uživatele

Ochota obsloužit čtenáře registrovaného z jiné knihovny je podstatně vyšší – 69 % knihoven. V tomto případě tuto myšlenku nejméně podporují ústřední specializované knihovny (40 % nesouhlasí), skupina pilotních knihoven (33 %) a lékařské knihovny (32 %). 30 % vysokoškolských knihoven neumí na tuto otázku odpovědět. Nejvíce tuto myšlenku podporují knihovny AV ČR a MěK nad 100 tis. obyvatel (75 %) a překvapivě skupiny obecních a nejmenších městských knihoven (69 a 79 %).

S umožněním zasílání výpůjček čtenářům prostřednictvím České pošty nebo jiným doručovatelem souhlasí 58 % knihoven. Nejméně nakloněny tomuto návrhu jsou knihovny muzeí a galerií (27 %) a jiné specializované knihovny (28 %). Nejvíce naopak skupina pilotních knihoven (80 %) a největší městské knihovny (75 %).

Odpověď na otázku týkající se „umožnění vracení výpůjček svých dokumentů v jiné knihovně“ rozděluje knihovny zhruba na dvě poloviny. Ochotu umožnit vracení výpůjček svých dokumentů v jiné knihovně projevilo 43 % knihoven. S touto možností nesouhlasí 42 % knihoven a 14 % knihoven není schopno na tuto otázku odpovědět. Velkou míru nesouhlasu najdeme spíše u specializovaných knihoven než veřejných. Ve skupině knihoven muzeí a galerií je to až 66 % nesouhlasících knihoven, 63 % knihoven AV ČR a vysokoškolských knihoven a 60 % krajských knihoven rovněž nesouhlasí. U většiny skupin veřejných knihoven převažují knihovny vyjadřující souhlas.

Přímou rezervaci nebo objednávku na MVS plánuje umožnit 63 % knihoven. Z toho 24 % knihoven jen v případě, že uživatel zaplatí předem. 23 % knihoven takovou možnost neplánuje. Odpověď na tuto otázku neumí poskytnout 14 % knihoven. Tuto eventualitu podporují opět spíše veřejné knihovny, specializované knihovny jsou pozitivně naladěny o něco méně.

Vztah CPK a vlastních katalogů knihoven

31 % knihoven by chtělo umožnit paralelní provoz rozhraní své knihovny a rozhraní CPK. 59 % knihoven nebylo schopno tuto problematiku posoudit. 3 % knihoven nemá žádný zájem o nové rozhraní.

Téměř polovina knihoven (47 %) se při rozhodování o volbě rozhraní hodlá řídit názorem svých uživatelů. Necelá třetina knihoven (27 %) se chystá provést toto rozhodnutí bez účasti uživatelů. Více než čtvrtina knihoven (26 %) ještě neví. Nejvíce se chtějí řídit názorem svých uživatelů vysokoškolské knihovny (63 %) a knihovny ve městech s 20 až 100 tis. obyvateli (60 %).

Informovanost o CPK

Téměř třetina knihoven (29 %) ještě nikdy o portálu neslyšela. Dalších 54 % knihoven o něm má jen základní představu. Existuje jen 14 % knihoven, které sledují informace o CPK na konferencích a v odborném tisku a jen 1 % knihoven o něm samo aktivně vyhledává informace. Na přípravě CPK se podílí 1 % ze zúčastněných knihoven. Nejvíce knihoven, které o CPK ještě nikdy neslyšelo, je ve skupině lékařských knihoven (44 %), obecních knihoven (41 %), nejmenších městských knihoven a ostatních specializovaných knihoven (30 %).

Prezentaci pro svou knihovnu o CPK by však uvítalo jen 31 % knihoven. 37 % knihoven si myslí, že prezentace o CPK nebude pro jejich knihovnu přínosná. Existuje však třetina knihoven (32 %), které na možnost prezentace o CPK pro svou knihovnu nemají jasný názor. Nejvíce prezentaci odmítají specializované knihovny – knihovny AV ČR (60 %), knihovny muzeí a galerií (48 %), ale také největší městské knihovny (50 %) a obecní knihovny (45 %).

Přínos a rizika spojené s realizací CPK

Jako přínos CPK nejvíce knihoven (746, 75 %) oceňuje „integraci informačních zdrojů na jednom místě“, 62 % knihoven „získání přístupu k dosud nevyužívaným a/nebo neznámým informačním zdrojům“ a 53 % knihoven oceňuje „zjednodušení MVS“.

Nejvíce své obavy s nasazením CPK knihovny spojují s finančními obtížemi - 72 % knihoven zvolilo možnost „nutnost vynaložení dalších finančních prostředků“, 51 % knihoven se obává „větších nároků na služby, které nebudeme schopni personálně pokrýt a „50 % knihoven se obává „neschopnosti technicky zvládnout zapojení do CPK“. Největší množství knihoven (663, 67 %) vidí možné překážky realizace CPK v „nedostatku finančních prostředků na jeho provoz“, i další obavy knihoven jsou spojeny s finančním zajištěním, v tomto případě se 65 % knihoven obává „nedostatku finančních prostředků na pořízení kvalitního řešení pro CPK“. Téměř polovina knihoven (47 %) se obává, že nastanou „technické problémy s provozem CPK“.

Celá zpráva o průzkumu je k nalezení na adrese: http://www.knihovny.cz/o-projektu/pruzkumy/ [9][1].