Koordinační porada k problematice meziknihovních služeb
Na základě závěrů posledního řádného jednání Komise pro služby [4] a diskuse o problematice meziknihovních služeb v novém právním prostředí na letošní konferenci Knihovny současnosti [5] v Seči svolala Národní knihovna ČR poradu k problematice meziknihovních služeb s cílem připravit doporučení jednotného a koordinovaného systému plateb v meziknihovních službách ČR, která se uskutečnila 21. listopadu v Moravské zemské knihovně v Brně. V souladu s plněním funkcí národního centra meziknihovních služeb vyzval ředitel NK ČR k jednání ředitele, resp. jejich zmocněnce pro toto jednání následujících institucí:
- Knihovny pověřené krajskými funkcemi [1]
- Specializované knihovny, bývalé ústřední knihovny sítí [2]
- Velké městské knihovny [3]
- Představitele významných sdružení knihoven, resp. jiných paměťových institucí [4]
Účastnící porady měli být vybaveni jednoznačným stanoviskem k materiálu Meziknihovní služby [6] (formát RTF; 21 kB), který připravila J. Pospíšilová, vedoucí oddělení meziknihovních a referenčních služeb NK ČR [7]. Podporou pro jejich rozhodování byl i další dokument [8] (formát ZIP/DOC; 1,8 MB), který připravil na základě statistických dat V. Richter. Jednání se až na několik výjimek zúčastnili zástupci všech odborných pracovišť oslovených institucí, pokud se ne-mohli jednání zúčastnit, zaslali alespoň stanovisko k navrženým variantám. [5] Přednesená stanoviska jednotlivých odborných pracovišť byla shodná - neúčtovat za vnitrostátní meziknihovní výpůjční služby žádné poplatky. Samozřejmě, že mezi stanoviskem výkonného pracovníka - odborníka a stanoviskem managementu může být rozdíl, který ovlivňuje mnoho faktorů, určujícím se zejména zdá vztah vedení knihovny ke zřizovateli, kde bývá i ze strategických důvodů pro knihovnu výhodnější odborný názor upozaděn. Oficiální stanoviska 26 oslovených byla v následující sestavě:
- 2 stanoviska nedodána
- 16 zdarma bez výhrad (zde např. NK ČR, MZK, STK, Sdružení SKAT, včetně všech tří velkých městských knihoven atd.)
- 1 zdarma s výhradou dalších vnitřních jednání (vysokoškolské knihovny budou dále jednat)
- 3 zdarma pouze v rámci kraje, mimo kraj účtovat poplatky (Kladno, České Budějovice a Olomouc)
- 2 účtovat všem vyjma spolupracujícím vědeckým knihovnám (Ostrava a Plzeň)
- 2 účtovat všem (Hradec Králové a Zlín)
Rozpaky vzbudil postup některých knihoven s tradičně celostátní působností, ať již to jsou vědecké knihovny v Ostravě a v Plzni s tradičně bohatými fondy z oblasti techniky nebo Vědecká knihovna v Olomouci. Zejména u olomoucké knihovny, jedné z našich nejstarších knihoven s dlouhodobou kontinuitou práva povinného výtisku (již od roku 1807), je pouze vazba na plnění krajských funkcí a finanční zvýhodnění uživatelů v nově vzniklém kraji přinejmenším zarážející.
Souběžně s tímto jednáním se sešli na jiném místě v knihovně i ředitelé krajských knihoven, kteří se věnovali mj. i této problematice. O průběhu jednání byli sice informováni, ale ke změně stanoviska u ředitelů většiny knihoven, které již začaly ve své praxi vybírat různě zdůvodněné a konstruované poplatky za vnitrostátní meziknihovní výpůjční služby nedošlo.
Plénum porady se přesto rozhodlo doporučit řediteli Národní knihovny ČR, aby po dohodě s Ústřední knihovnickou radou vydal doporučení neúčtovat si mezi knihov-nami vzájemně náklady spojené s poskytováním vnitrostátních meziknihovních výpůjčních služeb podle varianty a) předloženého návrhu.
V diskusi byly jen nastoleny některé problémy, ke kterým musí knihovny zaujmout stanovisko, resp. je rychle vyřešit:
- poskytování meziknihovních služeb neevidovaným knihovnám,
- jak zjistit, zda je konečným uživatelem služby komerční subjekt či zda je výsledek služby využit ke komerčním účelům,
- spolupráce a koordinace při poskytování služeb v rámci "metropolí",
- spolupráce na zabezpečení služby
Závěr porady byl věnován koordinaci a poskytování mezinárodních meziknihovních služeb. Této části jednání se zúčastnily pouze knihovny povinné ze zákona a jmenované prováděcí vyhláškou tuto službu poskytovat. [6] Vzhledem k tomu, že zákon neumožňuje žádost o tuto službu odmítnout ani v případě, že se uživatel obrátí na specializovanou knihovnu (technická, lékařská) s požadavkem mimo profil knihovny a jejích partnerů v zahraničí, dohodli se účastníci na koordinaci podle oborových a teritoriálních gescí, které budou doporučeny v rámci Metodických pokynů pro meziknihovní služby v ČR [10]. Požadavky, které "minou" správnou knihovnu, budou mezi těmito knihovnami předány. Rovnováhu mezi knihovnami by měla zajistit i "koordinovaná cenová politika", srovnatelné materiální a personální podmínky. Vzhledem k charakteru nekomerční a dotovaní služby není nijak žádoucí rozpoutat mezi knihovnami konkurenční boj.
1. Středočeská vědecká knihovna v Kladně, Severočeská vědecká knihovna v Ústí n. L., Jihočeská vě-decká knihovna v Českých Budějovicích, Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně, Krajská knihovna Vysočiny v Havlíčkově Brodě, Krajská vědecká knihovna v Liberci, Krajská knihovna v Pardubicích, Moravská zemská knihovna v Brně, Vědecká knihovna v Olomouci, Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, Městská knihovna v Praze, Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králo-vé, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Krajská knihovna v Karlových Varech
2. Národní lékařská knihovna, Státní pedagogická knihovna JAK, Knihovna AV ČR, UZPI - Ústřední zemědělská a lesnická knihovna, Státní technická knihovna, Knihovna Národního muzea, VŠE - CIKS
3. Knihovna Jiřího Mahena v Brně, Knihovna města Plzně
4. Asociace vysokoškolských knihoven ČR, Rada sdružení SKAT, Asociace muzeí a galerií ČR
5. Zástupci Asociace muzeí a galerií ČR a Státní pedagogické knihovny JAK se jednání nezúčastnili, organizátoři ani neobdrželi jejich stanovisko v této věci.
6. Národní knihovna ČR, Státní technická knihovna, Národní lékařská knihovna, Knihovna AV ČR, Moravská zemská knihovna a Vědecká knihovna v Olomouci