Zavedení filtračního softwaru v amerických knihovnách se odkládá

Spor o povinné, zákonem nařízené filtrování dostupného internetového obsahu v amerických veřejných knihovnách, o kterém jsem informoval v článku [4] v dubnovém Ikarovi¹, se v posledních dnech opět pohnul z místa. V souladu se zákonem musí každá knihovna podniknout první viditelné kroky k zavedení filtračního softwaru nejpozději do 28. října tohoto roku. Samotný filtrační software má být nainstalován nejpozději 1. července 2002. Tak to alespoň doposud ukládal sporný "Zákon na ochranu dětí před Internetem".² Na obranu knihoven však bylo podáno několik žalob, konkrétně návrh na předběžné opatření za účelem objasnění nejasností zákona. Výsledkem posledního jednání mezi státem, zastupovaným federálním ministerstvem spravedlnosti, a zájmových skupin zastupujících zájmy veřejných knihoven je tzv. vysvětlující dopis ministerstva. Na základě tohoto dopisu nemusí knihovny do konce tohoto roku podnikat žádné kroky k zajištění filtrování internetových stránek v knihovnách přístupných, a to ať už po stránce technické, tak finanční.³ Lze to chápat jako dočasné a cenné vítězství knihoven do vydání samotného soudního rozhodnutí, které ušetří knihovnám vysoké náklady. Poněkud paradoxní je, že se na stranu knihoven včera postavil i největší americký výrobce internetového filtrovacího softwaru Surf Control, známý především svým filtrovacím programem pod názvem CyberPatrol.⁴ Zástupce firmy se vyjádřil v tom smyslu, že Surf Control je proti zavedení zákonné povinnosti knihoven filtrovat Internet, ať už na úrovni federální či jednotlivých států.

Ohrožení pracovních podmínek amerických knihovníků

O vyspělosti americké společnosti asi pochybuje jen málokdo. Stejně tak internet je element, který dosud stihl v největší míře ovlivnit právě Severní Ameriku. Důsledkem toho jsou však i nové společenské a právní problémy, které by člověk před několika lety neuměl vůbec pojmenovat. Člověk nežijící v Americe však nad některými problémy musí kroutit hlavou i dnes. 29. května mne zaujal článek na stránkách virtuálního časopisu ZDNET pod názvem: "Knihovníci bojují s přístupem k virtuálnímu pornu [5]". Téma článku by šlo stručně charakterizovat jako "pracovní právo a knihovníci". O co vlastně jde? Dvanáct veřejných knihoven v americkém státě Minneapolis podalo stížnost u příslušné federální agentury (Komise pro rovné pracovní příležitosti [6]). Stížnost se týkala některých návštěvníků knihoven, kteří na počítačích otevírají, sledují a stahují stránky obsahující obrázky pornografického, násilnického až brutálního charakteru, přičemž takovéto stránky nechávají i po svém odchodu na monitoru, takže vytvářejí jak pro zaměstnance, tak i ostatní návštěvníky knihoven "sexuálně nepřátelské pracovní prostředí". Již zmíněná Komise pro rovné pracovní příležitosti - orgán zajišťující administrativní a soudní výkon federálních občanských práv - vydala z tohoto podnětu předběžný nález charakterizující stahování pornografie návštěvníky knihoven za vytváření negativního pracovního prostředí pro zaměstnance knihoven. Toto předběžné rozhodnutí nemá sice dopad na veřejné knihovnictví jako takové, ale otevřelo právní cestu pro žalobu knihovníků proti Minessotské veřejné knihovně za porušování jejich pracovních práv. Navíc bude toto rozhodnutí určitě vzato v úvahu při rozhodování soudu ve výše uvedeném případu zavedení povinného filtrování internetového obsahu v knihovnách.

Případ elektronické knihy

Poněkud "z jiného soudku" je další aktualita tentokrát z amerického státu New York. Jde o nový právní spor, který se rozhořel mezi dvěma americkými vydavatelskými firmami (Random House v RosettaBooks).⁵ Na jedné straně stojí společnost Random House, vlastněná německým mediálním gigantem Bertlesmann, která vlastní exklusivní práva řady autorů na šíření, distribuci a prodej jejich děl v knižní podobě. Na druhé straně sporu stojí vydavatel elektronických knih - společnost RosettaBooks, která podepsala smlouvu s několika světově známými spisovateli o vydání jejich děl ve formě elektronické knihy. Spornými se staly právě nové smlouvy autorů jako Kurt Vonnegut, William Styron a Robert Park s RosettaBooks, kteří již na publikování svých knižních děl podepsaly exklusivní smlouvu právě s firmou Random House. Jak už z podstaty sporu vyplývá, zatímco RosettaBooks tvrdí, že knižní dílo ve formě tzv. e-knihy je "něco jiného než obyčejná kniha", Random House řadí publikování díla touto relativně novou formou do svých výlučných práv daných původními smlouvami podepsanými se samotnými autory. Z právního hlediska je klíčovým problémem bezesporu výklad resp. definování díla samotného z autorskoprávního hlediska, popř. právní pojetí slova kniha, existuje-li takové. Řešení se zcela jistě najde v podobě nového soudního precedentu vydaného v dohledné době. Ekonomickou příčinu sporu lze hledat v touze vydělat na nově objevené možnosti šíření díla. A vydělat by chtěly samozřejmě všichni - jak autoři, tak vydavatelé.