Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Právnická Odyssea

Čas nutný k přečtení
5 minut
Již přečteno

Právnická Odyssea

1 comments

Jednoznačně nejčastějším filmovým námětem, který otevírá dokořán možnostem ukázat celou škálu knihovnicko-informačních služeb, jsou právnické případy. Už samotné právnické prostředí skýtá možnost ukázat barevné hřbety knih na pozadí mnoha scén (impozantně například působila knihovna v místnosti, kde měl "job interview" mladý nadějný právník, kterého hraje sympaťák Tom Cruise, ve filmu Firma (THE FIRM) z roku 1993). Mnoho filmů z právnického prostředí se také točilo ve slavných knihovnách. Například na Harvardské Law School Library se točilo několi scén z jinak dost blbého filmu SOUL MAN z roku 1986 o studentovi, který se nabarvil na černocha, aby dostal stipendium. Co se barev týče, film TRUE COLORS z roku 1991 se točil ve vědecké a technické knihovně University of Virginia, která byla dříve právnickou knihovnou.

Najít záběr knihovny ve filmu o právnících není vůbec těžké. Ovšem vzpomenout si pak na název a další podrobnosti, to už je těžší. Vybírám proto filmy, které jsou u nás známé a u kterých jsem si hlavně byla schopná vybavit detaily. Doufám, že čtenáři v diskuzi doplní další. Začněme třeba u filmu Pravá blondýnka (LEGALLY BLONDE), jehož první díl pochází z roku 2001, a celý se odehrává mezi studenty práv. Několik scén se tudíž logicky odehrává i v knihovně. Ve filmu Čas zabíjet (TIME TO KILL) z roku 1996 hraje Sandra Bullock zapálenou studentku práv, která dobrovolně spolupracuje při vyhledávání informací v dramatickém případu znásilnění a zabití malé holčičky. Ještě slavnější holywoodská diva Julia Roberts hraje také studentku práv, která díky bravurnímu vyhledávání informací v knihovně nakonec zvítězí nad zlem a to ve filmu Případ pelikán (THE PELICAN BRIEF) z roku 1993. Na základě pečlivého studia materiálů v knihovně Roberts připraví teorii, která vysvětluje smrt několika lidí zapojených do "případu pelikán". Vzhledem k tomu, že v knihovně tráví opravdu hodně času, stihne divákovi předvést celou škálu knihovních služeb a technik vyhledávání. Hledá na počítači i v katalogu, používá různé typy informačních zdrojů (archív, mikrofiše, knihy) a na závěr celou práci sepíše a vytiskne.

Právnické případy na filmovém plátně zažívají boom až na začátku 90. let, jedním z nejslavnějších filmů tohoto žánru je však černobílý film ANATOMY OF A MURDER natočený již v roce 1959. V jedné scéně obhájce a jeho partner studují obdobné případy, na jakém právě pracují, v knihovně. Je to vlastně příprava k celému procesu, který pak vyplňuje celý zbytek filmu. Právě informace o precedentu, kterou najde jeden z právníků v knihovně, je jedním z velkých es, které obhájce vytáhne z rukávu ke konci procesu a knokautuje tím obžalobu. Kromě toho, že knihovna i v tomto případě posloužila jako spolehlivý zdroj životně (doslova, jinak by totiž obviněného oběsili) důležitých informací, je na celé scéně zajímavý ještě jeden detail: kolega obhájce je totiž pěkný ochmelka a ani v knihovně neopomene vytáhnout cosi tekutého z papírového pytlíku. Myslím, že to bylo pivo. Obhájce zase za celý film vykouří asi vagón doutníků. V knihovně však poslušně nekouří.

Zdají se vám filmy s právnickou tématikou podobné? Není divu, produkovaly se jako hamburgery. Například film THE CLIENT z roku 1994 pochází od stejného autora jako filmy Čas zabíjet a Případ pelikán. The client vypráví o malém chlapci, který byl svědkem vraždy právníka chudých. Právnička, kterou hraje Susan Sarandon zastupuje chlapce s mateřskou péčí. Právníci v tomto filmu hojně používají knihovny k tomu, aby chlapce mohli umístit pod ochrannou vazbu.

Stejně jako detektivové v knihovně z minulého dílu našeho seriálu, i právníci v knihovně nejsou vždy profesionálové. Například film z roku 1999 WINSLOW BOY natočený podle skutečného příběhu z Anglie z roku 1910 vypráví o otci, který se snaží obhajovat svého syna obviněného z krádeže. Jeho sestra provádí hodně rešerší v právnické knihovně, kdy vyhledává případy, které by mohly pomoci zachránit jejího bratra.

Právnická knihovna se ve filmech vyskytuje sama o sobě jako prostředí pro klíčové scény; v této souvislosti si nelze nevzpomenout na zachmuřeného Michaela Douglase ve filmu Osudová přitažlivost (FATAL ATTRACTION) z roku 1987. Michael Douglas se ve firemní právnické knihovně přiznává svému kolegovi k nesnázím s "případem" v podobě Alex Forrest, kterou hraje Glenn Close. Douglasovo šťastné manželství se totiž rozhodla navždy ukončit Close poté, co s ní úspěšní advokát chtěl ukončit krátkou víkendovou aférku. Ve filmu SUSPECT z roku 1987 se objevuje knihovna také velmi vtipně: Cher hraje veřejnou obhájkyni, které pomáhá člen poroty vyhrát případ, což samozřejmě není správné. Scéna z knihovny ukazuje tento pár, jak se snaží vyhnout tomu, aby je pohromadě spatřil soudce.

Na konec několik méně obvyklých zobrazení knihovníka z filmů s právnickou tématikou. Billy Wirth je ve filmu JUDICIAL CONSENT z roku 1994 hezký, ale mírně šílený knihovník pracující v právnické knihovně a mající poměr s právničkou. Ve filmu JUST CAUSE z roku 1995 vystupuje Liz Torres jako knihovnice, která pomáhá jistému právníkovi najít informace pro obhajobu jeho klienta obviněného z vraždy. Knihovnice je středního věku, pěkně oblečená a velmi schopná, dokonce tak schopná, že svádí právníka v depozitáři. Ve slavném filmu PHILADELPHIA z roku 1993 se objevila také postava knihovníka. Philadelphia není slavným filmem proto, že by poprvé otevřeně hovořil o nemoci AIDS, ale je to první film, který zobrazuje předsudky, diskriminaci a snahu o vyčleňování lidí nemocných AIDS jako ústřední téma příběhu. Právník, kterého hraje Tom Hanks, je gay, má AIDS a poté, co jeho nemoc odhalí jeho zaměstnavatel, je propuštěn. Hanks se snaží získat satisfakci, obhajuje jej jiný právník, kterého hraje neméně známá hvězda, Denzel Washington. V jedné scéně je ukázán obecný strach a odpor k lidem s AIDS, bohužel právě na postavě knihovníka. Tom Hanks přichází do knihovny pro nějaké informace, ale knihovnice, kterou hraje Tracey Walker, je neochotná až nepřátelská.

Zdá se, že filmy s právnickou tématikou využívají prostředí knihovny a postavu knihovníka velmi často. Ať již jde o nezaměnitelnou kulisu - dlouhé řady knih se stejnými hřbety na regálech - anebo o místo, kde právníci bravurně vyhledávají informace pro svůj případ. Jde-li o vyhledávání stop vedoucích do minulosti, velice často zastihneme právníka v archívu nebo depozitáři. Protože jsou tato místa průměrnému čtenáři skryta, mohou je filmaři patřičně opepřit dávkou prachu, hrůzy a tajemna. Například Julia Roberts, když hledá v archívu data pro případ pelikán, trne divák hrůzou. Všimněte si prosím, že v archívu se uživatel zásadně nachází sám. Pokud je tam jiná osoba, je to vrah a nebo knihovník (případně obojí v jedné osobě). I do depozitáře chodí uživatel sám, bloudí chodbami a riskuje slisování mezi posuvnými regály. Pokud jej doprovází knihovník, je to pouze proto, aby jej svedl k sexuálním hrátkám (Just Case). Příště o knihovnicích a knihovnících jako ústředních postavách ve filmu a literatuře.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
JEDLIČKOVÁ, Petra. Právnická Odyssea. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 5 [cit. 2020-02-26]. urn:nbn:cz:ik-11516. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11516

automaticky generované reklamy

Máme zde 1 komentář

Aj vo filme Matilda, ktorý bol natočený
na námet knihy Roalda Dahla, vystupuje
pani knihovníčka a knižnica (neviem však
ktorá). Pre mňa ako knihovníčku-profesio-
nálku, to bolo celkom príjemné zistenie,
že hlavné postavy niektorých filmov chodia
aj do knižnice a tá knižnica bola reálna
a v prevádzke.

registration login password