Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Práce s pamětí v knihovnách

Čas nutný k přečtení
6 minut
Již přečteno

Práce s pamětí v knihovnách

0 comments

Pojem komunitní knihovna v naší společnosti zdomácněl. Nikdo se již nepozastavuje nad tím, že se v knihovnách nepůjčují pouze knihy, časopisy či multimediální nosiče. Naopak. Čím dál tím více lidí přichází do těchto míst nejen za literaturou či informacemi, ale také za zábavou, vzděláním, za přáteli. Mezi ty druhé patří také ti, kteří si stěžují na svou paměť – ať už jsou to senioři, maminky na mateřské dovolené, studenti … V řadách knihovníků totiž našli odborné pomocníky.

Ve středu 17. října 2007 se v Krajské knihovně Vysočiny v Havlíčkově Brodě konal historicky první workshop knihovníků, držitelů certifikátu Trenér paměti České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging. Toto místo nebylo vybráno náhodně. Právě zde se na jaře roku 2005 konal seminář Knihovny seniorům, kde paní Jana Vejsadová představila svůj Aktivizační program pro seniory a tím doslova změnila životy nejen několika přítomných. Z Havlíčkova Brodu pak už byl jen „krok“ do Prahy na trenérský kurz ČSTPMJ. V současné době pracuje v knihovnách po celé republice více než dvacet trenérů paměti a každým rokem přibývají další.

„Paměť a kreativita – šance pro každého“ to byl námět příspěvku Jany Vejsadové, dnes už zástupkyně ČSTPMJ. Na své profesionální dráze se setkala se všemi cílovými skupinami: studenty, maminkami na mateřské dovolené, manažery, lidmi nad 50 let, seniory, s pacienty po cévní mozkové příhodě či úrazu hlavy i ostatními zdravotně znevýhodněnými. Každá z těchto komunit vyžaduje osobitý přístup. Např. studenti chtějí zvládnout velký objem informací rychleji a bez námahy, maminky na MD je třeba vymanit z dočasné izolace, každodenního stereotypu a „otupění mozku“, senioři v domovech důchodců potřebují nahradit nedostatek podnětů zvenčí a zmírnit pocit nezájmu a lhostejnosti okolí. Individuální a velmi odborný přístup vyžadují lidé s různými zdravotními postiženími. Kromě teoretických poznatků předala paní Vejsadová přítomným také praktické zkušenosti, poskytla několik ukázek obsahu lekcí: úkoly na rozvoj smyslového vnímání, cvičení senzorické a krátkodobé paměti, mnemotechniky, a doporučila odbornou literaturu. Závěrečná slova její přednášky: „Žijte tak, abyste mohli vyprávět …“ jsou určitě podnětná nejen pro trenéry paměti, ale také pro všechny účastníky jejich kurzů.

Svá specifika má práce s pamětí u seniorské veřejnosti přicházející do knihoven. Na jedné straně to jsou lidé znepokojeni občasným zapomínáním, kteří se chtějí aktivně zapojit do zvládání nástrah postupného stárnutí. Na straně druhé jsou to lidé, kteří odchodem do penze nebo ztrátou blízkého partnera trpí nedostatkem kontaktů a účast na tréninku paměti, či jiných aktivitách pořádaných knihovnami, chápou jako cestu ze sociální izolace. Oběma těmto skupinám pak aktivizační programy slouží především ke zvýšení jejich sebevědomí a návratu do aktivního života. Jako námět pro zvláštní sociologickou studii by se určitě hodil fakt, že 90 % účastníků seniorských aktivit v knihovnách tvoří ženy.

O své zkušenosti s tréninkem paměti seniorů se na workshopu v Havlíčkově Brodě podělila Zdeňka Adlerová z Knihovny Karla Dvořáčka ve Vyškově. Zde právě probíhá v rámci Akademie 3. věku – vzdělávání pro seniory již čtvrtý základní kurz trénování paměti. Mimo to byl v září na přání dvanácti z třiceti šesti dosavadních absolventů otevřen první pokračovací kurz. Aby lektorka překonala počáteční obavy účastníků z možných neúspěchů a „ztrapnění se“ na veřejnosti, tvoří jednotlivé lekce pod heslem: „Kdo si hraje, nezlobí.“ Seniory je totiž nutné přesvědčit, že např. mnemotechniky, které se v kurzu naučí, neslouží k tomu, aby si pokaždé u bankomatu nebo při nákupu opakovali příběh dle Loci techniky nebo Chankingu, ale že si každodenním mozkovým joggingem zajistí schopnost samostatného a především na okolí nezávislého života do pozdního věku.

Samozřejmě je nutné na začátku každé hodiny poskytnout základní teoretické vybavení. Učebnicové „co, jak a proč“ slouží jako kvalitně vypěstovaný trávník hřiště, na němž se pak po většinu lekce konají hrátky s pamětí. Od koncentračních cvičení, která by měla pomoci od ledničkového syndromu – než dojdu k lednici, nevím, co jsem v ní chtěl/a, přes velmi oblíbená verbální cvičení a biografické aktivity, méně oblíbené výtvarné úkoly, namáhající naši poněkud zaostalou pravou mozkovou hemisféru, až po společenské hry. Ty nejen cvičí postřeh a zdokonalují paměť, ale jednak nutí účastníky komunikovat mezi sebou a navíc jim poskytují náměty pro zlepšení komunikace v rodinách. Již v mnoha případech totiž přítomné babičky zapojily do domácích úkolů a her, s nimiž se seznámily v rámci tréninku, svá vnoučata.

To, že se trénink paměti odehrává na půdě knihovny, logicky vede k úkolům informačním a encyklopedickým. Zejména velmi aktivní skupina „druháků“ přiměla lektorku k vypracování poněkud neobvyklé série pokračovacích lekcí. Každá z nich je věnována jednomu z nových sedmi divů světa. Účastníci musí nejdříve doma složit náročné puzzle, poznat, o kterou stavbu se jedná a zjistit o ní všemi dostupnými metodami základní informace. Většina z nich pak využívá knihovní fond nebo možnost přístupu k internetu, který je pro zaregistrované uživatele zdarma. V hodině je pak jedno cvičení vždy zaměřeno na upevnění si získaných informací, např. vytvořit akrostikum na nevyslovitelné, natož zapamatovatelné jméno vládce Toltéků, napsání vlastní legendy o vzniku Machu Picchu s použitím daných slov, zapamatování si dat vztahujících se k soše Ježíše nad Riem pomocí systému číslo – rým – symbol apod. Touto formou tak získávají – jak senioři nové vědomosti, smysluplnou náplň dlouhých podzimních večerů, téma k diskusi v rodině, mezi přáteli, tak knihovna více spokojených uživatelů jejich služeb.

Mezi oblíbené kategorie mozkového joggingu patří verbální logika. S touto, ale i s ostatními složkami inteligence, seznámil účastníky workshopu PaedDr. Emanuel Hurych, Ph.D. z Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Na svých kurzech se knihovníci – trenéři paměti často setkávají s obavami seniorů typu: „Já na to nemám…“, „Já to nezvládnu…“, „Já nejsem žádný inteligent…“ apod. Dr. Hurych proto vysvětlil všem přítomným rozdíly ve vnímání neúspěchu při fyzických a duševních činnostech, seznámil je s pojmy inteligenční kvocient (IQ) a emoční kvocient (EQ), především s odlišnostmi mezi nimi a uvedl nejznámější typy testů IQ, které u nás používá např. Mensa ČR. V praktické části potrápil přítomné trenéry verbálními testy, které obsahovaly tvorbu slovních řetězců, doplňování písmen, přesmyčky a slovotvorbu. Nakonec se ukázalo, že verbální asociační řetězce jsou oblíbeným cvičením nejen mezi frekventanty kurzů, ale také mezi jejich trenéry.

V závěrečné burze zkušeností a nápadů přivítali účastníci vznik internetových stránek pro knihovníky – trenéry paměti, kde si již dnes mohou touto moderní a rychlou formou vyměňovat své poznatky. Z celého jednání pak vzešly dva návrhy:

  • pořádat tyto workshopy pravidelně a zaměřit jejich obsah na konkrétní tvorbu lekcí,
  • sjednotit knihovníky – trenéry paměti v rámci Svazu knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP) a vytvořit jejich samostatnou sekci.

Stále častěji se diskutuje o budoucnosti knihoven. Je dobře, že vedení mnoha z nich a zejména jejich zřizovatelé dnes už ví, že zde pracují kvalifikovaní profesionálové, kteří dokáží propojit základní poslání knihoven – půjčovat knihy a propagovat čtenářství – s novými metodami práce, jejichž konečným cílem je poskytovat zajímavé, moderní a občany žádané služby.

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
ADLEROVÁ, Zdeňka. Práce s pamětí v knihovnách. Ikaros [online]. 2007, ročník 11, číslo 11 [cit. 2020-01-26]. urn:nbn:cz:ik-12649. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12649

automaticky generované reklamy