Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Od zpracování fondů k ontologiím (Nadežda Andrejčíková)

Čas nutný k přečtení
2 minut
Již přečteno

Od zpracování fondů k ontologiím (Nadežda Andrejčíková)

0 comments
Autoři: 

Nadežda Andrejčíková

Naděžda Andrejčíková ze společnosti Cosmotron hovořila o přechodu od současného zpracování fondů k tvorbě ontologií. V podstatě všechny paměťové instituce mají tři základní okruhy činností: objevování, získávání a uchovávání kulturního dědictví, zkoumání a zpracování informací a jejich zpřístupňování.

Klíčovým prvkem je zpracování, což je proces, který je velmi silně ovlivněn technologií. V současné době je touto hybnou silou především web. Znalostní instituce a uživatelé ovšem mají poněkud odlišné priority ohledně informací o dokumentu. Pro knihovny jsou důležité věci jako MDT, ISBN, edice, záhlaví či unifikovaný název, zatímco uživatele zajímají praktické věci jako obsah, autor, název apod. Snahy propojit zájmy knihoven i uživatelů samozřejmě existují, jedním z dostupných modelů je FRBR (Funkční požadavky na bibliografické záznamy), jehož implementace ale v praxi bohužel stále chybí.

Prostý popis informací už v dnešní době nestačí, navzdory moderním technologiím se samotné zpracování příliš nevyvíjí. Budoucností zpracování by měly být ontologie, které umožňují definovat nejen objekty, ale i jejich vazby a časové a prostorové vlastnosti. Ontologie umožní mj. i interoperabilitu (sdílení a vícenásobné využití informací) a výměnu informací bez nutnosti manipulace s nimi. Sémantická interoperabilita stojí na dvou základních pilířích: systém organizace poznání (tj. autority, tezaury, slovníky aj) a metadatové systémy (např. MARC, CDWA, VRA, EAD aj.).

Obecný konceptuální rámec, aplikovatelný na jakékoliv údaje z oblasti kulturního dědictví, nabízí systém CIDOC/CRM. Jeho cílem je zabezpečit výměnu a integraci údajů v prostředí heterogenních zdrojů v oblasti kulturního dědictví, pokrýt všechny aspekty dokumentace kulturního dědictví, dokumentovat i částečné a protichůdné znalosti, umožňovat integraci a výměnu údajů mezi jednotlivými systémy bez ztrát a bez ohledu na bohatost metadat. Systém také poskytuje rámec pro další výzkum a vývoj.

Při tvorbě ontologií je dobré sledovat čtyři základní principy: účast na události (tj. autor, vydavatel, datum, místo atd.), vztah části a celku, odkazy (tj. předmět, obsah, reprezentace a pod.) a klasifikace zpracování s pomocí událostí. To umožní propojování různých informací napříč systémy, což bude znamenat posun od lineárního zpracování ke zpracování objektů v souvislostech.

První pokusy s budováním ontologií a zpracováním v souvislostech již probíhají (např. v Národní knihovně ČR) a výsledky by měly být brzy k dispozici.

(jr)

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
IKAROS, redakce. Od zpracování fondů k ontologiím (Nadežda Andrejčíková). Ikaros [online]. 2010, ročník 14, číslo 5/2 [cit. 2019-12-16]. urn:nbn:cz:ik-13449. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13449

automaticky generované reklamy