Některé pasáže z našich článků o německých knižních veletrzích zatím můžeme o jednotlivých ročnících beze změny přetiskovat stále znovu: opět se na něm nabízelo mnoho tištěných i netištěných dokumentů [1]; i letos dosáhl Frankfurtský knižní veletrh rekord v počtu vystavovatelů a návštěvníků [2] - mohutnější byla třeba účast Číny, která zdvojnásobila plochu své expozice, a také z hlediska uzavřených obchodů, kterým je veletrh především věnován, byl letošní ročník úspěšný.

Mezi pozvanými celebritami byli Zadie Smith, Luc Besson nebo držitelé Nobelovy ceny G. Grass a Imre Kertész. Hlavním hostem veletrhu ale byla Indie. Ta byla na veletrhu i po celém Frankfurtu prezentována mnoha způsoby: indickou kuchyní, ukázkami indické hudby, filmu, tance a lidových řemesel i samostatnou expozicí zabírající celé jedno patro pavilonu a představující na jednotlivých kruhových panelech Indii jako zemi rozvíjejích se technologií (zvláště těch informačních) a zemi multilingvní, multietnickou, multináboženskou, založenou na demokracii, pluralismu a toleranci. Především pak byly na veletrhu k vidění indické knihy (a také knihy s indickou tematikou vycházející v Evropě a Americe). Jak se píše v oficiální tiskové zprávě z veletrhu, Indie je s více než miliardou obyvatel, 120 různými jazyky a dialekty a 80 000 knižními tituly za rok rychle rostoucím mediálním trhem. Na veletrhu bylo přítomno více než 150 indických nakladatelů, kteří předváděli především anglickou knižní produkci [3], jejíž tematická šíře, pestrost a bohatost byly skutečně úžasné [4]. Spíše než o přičinlivých Indech, kteří i ve své knižní produkci díky svým znalostem angličtiny bystře přebírají témata svých bývalých kolonizátorů, je na místě jistě univerzálnější pojetí: třeba v oblasti literární teorie jsou to dnes právě autoři indického původu Homi Bhabha a Gayatri Ch. Spivaková, jejichž myšlenkami se dnes inspirují literární vědci nejen v Anglii, ale i po celém světě [5].

Snad jen jedno téma bylo mezi vystavenými indickými knihami zastoupeno poněkud méně – téma kastovnictví v indické společnosti a zvláště osud nedotknutelných, tzv. dalitů (větší prezentace tohoto problému by ovšem kalila onen oficiální obraz, který měla expozice vyvolávat [6]). Mezi tisíci knihami (vydanými v Indii) jsem našel jen jednu, která o kastách a nedotknutelných vysloveně pojednávala, což výrazně kontrastovalo s knihami o Indii vydanými v Evropě (při příležitosti veletrhu jim byla speciální pozornost věnována také ve frankfurtských knihkupectvích mimo areál veletrhu) [7], které snad všechny toto téma reflektovaly a věnovaly mu mnoho prostoru [8]. Zmiňovaná kniha se jmenovala Dalit Phobia, nesla podtitul „Proč nás nenávidí“ a autor, sám pocházející z této kasty, v ní navrhuje, aby jeho soukmenovci považovali příslušníky všech ostatních kast za psychicky nemocné, postižené nemocí shodnou s názvem oné knihy, a navrhuje pro ně psychoterapeutickou léčbu.

Příští rok bude hostem 59. ročníku veletrhu Katalánsko.

Leták k hlavní indické expozici prezentující tamní technologický pokrok a filmový průmysl

Ukázky rozličných indických jazyků a druhů písma

V centru expozice se nacházela replika desky s bráhmanským textem, kterou obklopovaly panely s dalšími indickými jazyky a druhy písma, což mělo symbolizovat jejich odvozenost a druhotnost.

Leták k hlavní indické expozici prezentující tamní technologický pokrok a filmový průmysl