English version

Osobní data

Narozen: 3. ledna 1872 v Újezdě u Chlumce nad Cidlinou ve východních Čechách (Rakousko-Uhersko)
Zemřel: 17. března 1949 v Praze (Československo)
Národnost: česká

Portrét

Obr. 1: Portrét L. J. Živného [původně publikován jako frontispice Sborníku věnovaného oslavě L. J. Živného, 1935]

Nejdůležitější osobní a profesní údaje

Ladislav Jan Živný je považován za jednu z nejvýznačnějších osobností českého knihovnictví 20. století. Ačkoliv všechna Živného teoretická díla (zejména jeho Třídění bibliologické a Rukověť bibliografie) nebyla jeho současníky ani následovníky jednoznačně přijímána, Živný výrazným způsobem přispěl k položení teoretických základů českého knihovnictví. Na druhé straně však Živný v některých oblastech svého profesionálního zájmu (jako příklad můžeme uvést věcné pořádání) dokázal úspěšně propojit teorii s praxí.

Živného činnost na mezinárodním poli a propagace používání Mezinárodního desetinného třídění s mezinárodně srozumitelnou numerickou notací (tehdy zejména v bibliografické účely) jasně ukázala, že Živnému se podařilo zachytit určující mezinárodní trend své doby. Jeho zaměření na angloamerické knihovnické prostředí posloužilo jako impuls k významným změnám v českém knihovnictví počátku 20. století (koneckonců dnešní české knihovnictví je rovněž primárně orientováno angloamerickým směrem). Tyto dva faktory napomohly k prohloubení spolupráce mezi knihovnami a dalšími informačními institucemi jak na národní, tak na mezinárodní úrovni. Jedná se pochopitelně o dodnes živé a důležité téma.

Vzhledem k povaze a rozsáhlému spektru činností, kterým se Živný během svého života věnoval, se tento článek nesnaží detailně pokrýt všechny jejich aspekty. Spíše si klade za cíl přiblížit Živného nejpodstatnější přínosy v oblasti knihovní a informační vědy.

Životní příběh

Živný pocházel z rodiny, v níž vzdělání a knihy považované za symbol vzdělání hrály významnou úlohu. Jeho otec byl učitelem a mladý Ladislav Jan se rozhodl jít v jeho šlépějích. Pro Živného studijní léta i pro počáteční období pracovního života byl charakteristický zájem o umění, historii a jazyky. Živný například obdivoval Václava Hollara, který se na začátku 17. století svými grafikami proslavil po celé Evropě.

Živný své zájmy však ještě rozšířil v souvislosti se svými cestami po západoevropských zemích, zejména po Spojeném království. K návštěvě britských ostrovů Živného pozval jeho bratranec, který v té době pracoval jako kadeřník v Liverpoolu. Živný pozvání v roce 1902 přijal a díky tomu objevil svět britských veřejných knihoven. Později se jejich studiem (byť ve větším měřítku) zabýval také S. R. Ranganathan. Na Živného udělaly britské knihovny takový dojem, že se následně rozhodl uplatnit některé jejich charakteristické rysy v českých knihovnách, které v té době byly pod silným vlivem německého a rakouského prostředí. Živný se naopak snažil obrátit pozornost na angloamerické prostředí, které považoval za vhodnější zdroj inspirace pro naše prostředí.

Pokud se týká Živného osobního života, pak můžeme říci, že nejdůležitější osobou byla pro něj jeho žena Emilie, s níž se poprvé setkal v roce 1891. Kvůli nepříznivé finanční situaci, a tedy ne zcela ideálním životním podmínkám trpěli Ladislav Jan i Emilie často různými nemocemi.

V neposlední řadě bych ráda zmínila Živného politickou orientaci. Jeho názory byly blízké T. G. Masarykovi a jeho realistickému programu. Ačkoliv politická činnost nebyla Živného prvořadým zájmem, přesto například na učitelské schůzi podporoval kandidaturu historika, knihovníka a politika Z. V. Tobolku na poslanecký post v letech 1904/1905.

Profesionální kariéra

Živný a vzdělání

Nezanedbatelný vliv Živného původní profese na jeho práci v oblasti bibliografie a knihovnictví můžeme charakterizovat užitím nejrůznějších hledisek.

Například jestliže se na tuto problematiku podíváme z redaktorského hlediska, potom si povšimneme zejména časopisu Česká osvěta, založeného Živným v roce 1904. Od té doby Živný v uvedeném periodiku publikoval množství článků, zpráv a recenzí týkajících se nejrůznějších aspektů teorie i praxe knihovnictví [1]. Živný také založil a redigoval časopis Kniha (v letech 1919 až 1920) a v letech 1931 až 1932 působil jako redaktor Časopisu československých knihovníků.

Můžeme se rovněž podrobněji zabývat Živného vlastním vzděláním (s důrazem na univerzitní vzdělání a vzdělání v oblasti knihovnictví). Kvůli nepříznivé finanční situaci Živný dokončil svá univerzitní studia až v roce 1919. Avšak ještě před studiem na univerzitě se vzdělával samostudiem, zvláště v oblasti knihovnictví. Jako učitel, který na jedné straně vyučoval ostatní, na straně druhé se věnoval rozšiřování svých vlastních znalostí, si byl pochopitelně vědom důležitosti vzdělání obecně. Díky své inspiraci britskými a americkými veřejnými knihovnami spatřoval Živný roli veřejných knihoven právě v šíření vzdělání, tedy nejenom v plnění zábavné funkce, jak bylo typické pro české knihovnictví na počátku 20. století. V této souvislosti považuji za vhodné připomenout, že Živný již také naznačoval informační funkci veřejných knihoven.

V roce 1918 Živný zorganizoval první knihovnické kurzy u nás. Jejich obsah byl následně rozšířen a vyústil ve vznik Státní knihovnické školy, kterou vedl Z. V. Tobolka.

V neposlední řadě bych ráda podtrhla, že Živný psal svá díla vždy s ohledem na čtenáře a snažil se o co nejsrozumitelnější vyjádření svých myšlenek.

Živný a teoretické základy knihovnictví

Živný také usilovně propagoval používání desetinného třídění v knihovnické i bibliografické praxi. Přestože nebyl zcela prvním zastáncem desetinného třídění v českém prostředí, byl nepochybně jeho nejvýznamnějším a nejvytrvalejším propagátorem. Svědčí o tom také jeho rozsáhlá publikační činnost – Živný se však nejvyjadřuje pouze k desetinnému třídění, ale také k teoretickým i praktickým aspektům ostatních klasifikačních systémů. Výsledkem zájmu Živného o klasifikační teorii se stal návrh vlastního klasifikačního schématu, tzv. přirozeného třídění, které vycházelo z klasifikace věd T. G. Masaryka, jež byla upravena tak, aby mohla být lépe využita pro knihovnickou praxi. V roce 1920 Živný vydal dílo Třídění bibliologické, v němž vůbec poprvé v české knihovnické literatuře vytvořil komplexní přehled současných i historických klasifikačních systémů.

V Rukověti bibliografie pak Živný představil svou bibliologickou teorii, vycházející z pozitivismu. Tento směr byl však jak v Živného době, tak i později často odborníky kritizován a byl považován za nevhodné teoretické východisko.

Živného činnost v oblasti bibliografie

Živný výrazným způsobem přispěl k vytvoření české článkové bibliografie. V této oblasti se angažoval již v roce 1907, kdy publikoval článek týkající se různých aspektů českých periodik, a to včetně problematiky věcného přístupu k záznamům jednotlivých článků obsažených v bibliografii. Živný také vytvořil rejstřík k časopisu Pedagogické rozhledy, v němž měl příležitost uplatnit znalosti z obou oborů, tj. z pedagogiky a bibliografie. Ačkoliv jeho pozdější pokusy o vytvoření úplné souběžné článkové bibliografie nebyly z finančních důvodů (a v důsledku toho závislosti na převážně dobrovolné práci studentů) úspěšné, Živný je přesto považován za průkopníka české článkové bibliografie. Počátky skutečně plnohodnotné české článkové bibliografie pak sahají teprve do roku 1953.

V roce 1917 byla Osvětovým svazem zřízena bibliografická kancelář. Od roku 1919 existovala již samostatně a nesla název Československý ústav bibliografický. Stanovy této nově zřízené organizace však neumožňovaly využití desetinného třídění (ať již Deweyho nebo bruselské modifikace) pro bibliografické účely. Za těchto okolností byl Živný nucen dále rozpracovat své vlastní klasifikační schéma, které bylo následně uplatněno v národní bibliografii. Značné problémy způsoboval omezený přístup k povinným výtiskům, které byly zasílány Univerzitní knihovně (nyní Národní knihovna ČR) a ne Československému ústavu bibliografickému a navíc nebyly kvůli nedostatečné legislativní úpravě kompletní. V roce 1925 přestal Československý ústav bibliografický jako samostatná organizace existovat a byl začleněn do nově vzniklé Veřejné a univerzitní knihovny.

V letech 1928 až 1933 Živný sestavoval Bibliografii československé knihovědy. V této práci pak pokračoval Jaroslav Lugs, jeden z Živného žáků.

Živného mezinárodní styky

Živný si rovněž dopisoval s mnoha zahraničními knihovníky. Jednou z nejvýznačnějších osobností, s nimiž si vyměňoval korespondenci, byl M. Dewey. Živného zahraniční kontakty byly velmi užitečné jednak z hlediska obohacování českého knihovnictví o myšlenky z jiných zemí, jednak představovaly výtečnou příležitost pro propagaci úspěchů českého knihovnictví v zahraničí. Živný například přispíval do časopisů The Library Journal či The Library Association Record [2]. Udržoval také těsné vazby s Polskem. Nepřekvapí proto, že jedno z Živného děl (W sprawie racjonalnej organizacji bibliotek publicznych, 1937) bylo nejprve publikováno v polském knihovnickém časopise a v dané době existovalo v české verzi pouze v rukopisné podobě.

Pokud se týká Živného účasti na mezinárodních akcích, naši pozornost si zaslouží zvláště dva významné kongresy. V roce 1923 Živný na Mezinárodním kongresu knihovníků a bibliofilů [Congrès international des Bibliothécaires et des Bibliophiles] v Paříži přednesl referát nazvaný Třídění různých oblastí vědy o knihách : předmět a cíl bibliografie [La classification des différentes branches de la science des livres : objet et but de la bibliographie]. V roce 1926 pak na Mezinárodním knihovnickém kongresu [Congrès international des Bibliothécaires] v Praze propagoval používání jednotné terminologie pro účely vytváření mezinárodních knihovních statistik.

Afiliace

Živný nejprve působil jako učitel na několika školách ve východních Čechách, zejména v Novém Bydžově. V letech 1917 až 1925 byl ředitelem Československého ústavu bibliografického [3] a v letech 1925 až 1929 dále pokračoval v práci na české národní bibliografii v Národní knihovně. Zde pracoval až do odchodu na odpočinek v roce 1935. Od roku 1920 do roku 1935 také vyučoval ve Státní knihovnické škole.

Jako nadšený bibliograf a knihovník byl samozřejmě Živný také členem Spolku československých knihovníků a jejich přátel. Tento spolek byl založen v roce 1919 [4], tedy krátce po vzniku Československa jako nového demokratického státu ve střední Evropě. V roce 1919 byl také schválen československý knihovní zákon, jehož obsah byl výrazně ovlivněn názory Živného. Živný se totiž již dlouho předtím intenzivně zajímal o problematiku knihovní legislativy.

Citáty vybraných myšlenek z díla L. J. Živného

Po Živného stručné charakteristice anglických a amerických veřejných knihoven (Moderní knihovna, 1928, s. 9) následuje vyjádření naděje na lepší budoucnost veřejných knihoven v naší zemi (zřejmě podmíněná postojem občanů uvědomujících si důležitost uvedeného typu knihoven):

„Lze tudíž i u nás s oprávněnou důvěrou očekávati, že přijde chvíle, kdy všichni občané budou o potřeby veřejných knihoven míti takový zájem, jakým se dali vésti, aby stavěli nezřídka velkolepé budovy pro své školy, a že v svých rozpočtech, věnovaných věcem veřejným, budou pamatovati také na důstojné umístění a zařízení svých veřejných knihoven, srovnávající se s jejich významem.“

Živný také považoval za důležité vzdělání pro samotné knihovníky, jak je ostatně patrné z těchto řádek (Veřejné knihovny : jejich vývoj a správa, 1919, s. 36):

„Učitel je vychovatel mládeže a bibliotekář je vůdce dospělých, vůdce jedněm, učitel, informátor druhým, vychovatel ostatním. V českých knihovnách – a je jich do tisíců – není jediného úředníka, jenž by byl prošel školou odbornou. To je fakt, který ohromuje. Odstraniti tuto kulturní zaostalost musí býti první starostí ministerstva osvěty. A odstraniti ji lze v době nedlouhé vhodně volenými kurzy, jichž účastniti se byli by povinni především knihovníci s delší praxí a pak ti, kdo se službě bibliotekařské věnovati míní.”

Výběrová bibliografie

Část I: Díla L. J. Živného

1. Nástin organisace knihovny pedagogického musea. Nový Bydžov : nákladem České osvěty, 1906. 8 s.
2. O třídění knih. Česká osvěta. 1906, roč. 3, s. 10-13, 30-32, 73-78, 148-150, 165-171.
3. K otázce českého časopisectva. Přehled. 1907/08, roč. 6, č. 48, s. 814-816, č. 49, s. 824-826.
4. Index českých časopisů za rok 1907 : příloha Přehledu revuí. Pacov : O. Plaček, 1908. ix, 64 s.
5. Index českých časopisů : příloha Přehledu revuí. Sv. 2. Král. Vinohrady : Přem. Plaček, 1909. x, 179 s.
6. Decimální klasifikace. Česká škola. 1913, s. 66-68, 85-86, 102-103, 115-118, 149-153.
7. Desetinné třídění. Praha : Svaz osvětový, 1914. 20 s. Volné listy Osvětového svazu v Praze, sv. 1.
8. O katalogisaci. Česká osvěta. 1915, roč. 11, s. 3-8, 25-32, 49-52, 78-83, 102-107, 124-128, 145-147, 170-175, 189-194, 214-128.
9. Třídění desetinné v praksi. Praha : Svaz osvětový, 1917. 15 s.
10. Český bibliografický ústav : nástin jeho organisace a úkolů budoucích. Praha : nákladem Českého bibliografického ústavu, 1918. 15 s.
11. Bibliografie cizí i česká. Praha : Čes. bibliografický ústav, 1919. 30 s.
12. Veřejné knihovny : jejich vývoj a správa. Smíchov : Stanislav Minařík, 1919. 120 s.
13. Třídění bibliologické : úvod do teorie a praxe třídění bibliotečního a bibliografického. Praha : Stanislav Minařík, 1920. 173 s.
14. Nové poslání knihoven a ústavy informační. Praha : Prometheus, 1923. 37 s. Sbírka přednášek a rozprav technických a hospodářských, sv. 10.
15. Rukověť bibliografie. I. Nauka o popisu. Praha : Kvasnička a Hampl, 1924. 213 s.
16. Kapitola XIX., Bibliografie. In Československé knihovnictví. Redigoval Zdeněk V. Tobolka. V Praze : nákladem Československého kompasu, 1925, s. 423-463.
17. La classification des différentes branches de la science des livres : objet et but de la bibliographie [Třídění různých oblastí vědy o knihách : předmět a cíl bibliografie]. Paris : Jouve et Cie, 1925. 11 s.
18. Věcný katalog. Praha : Československý knihkupec, 1925. 37 s.
19. Moderní knihovna. Praha : Kramerius, 1928. 81 s.
20. Pro jednotnou knihovnickou statistiku mezinárodní. In Congrès international des bibliothécaires et des amis du livre tenu à Prague du 28 juin au 3 juillet 1926 : procès-verbaux et mémoires publiés par le Comité exécutif du Congrès. Prague : [s.n.], 1928, s. 776-780.
21. Bibliografie československé knihovědy. 1928-1942. Praha : Spolek československých knihovníků, 1928-1942. Od roku 1934 bibliografii sestavoval (pod Živného vedením) Jaroslav Lugs.
22. O bibliografické evidenci národní tvorby literární se zřením k potřebám mezinárodním. In Sborník Masarykovy akademie práce. V. Praha : Masarykova akademie práce, 1931, s. 48-75.
23. Rukověť bibliografie. II. Nauka o katalogu. Praha : Spolek československých knihovníků, 1932-1940. 80 s. Knihovna Časopisu československých knihovníků, sv. 12.
24. Bibljografja i bibljologja : pojęcie, przedmiot, rozwój [Bibliografie a bibliologie: pojetí, předmět, rozvoj]. Warszawa : nakładem szkoły bibljotekarskiej przy Bibljotece publicznej, 1936. 81 s. Wydawnictwo Bibljoteki publicznej m. st. Warszawy, nr. 62.
25. W sprawie racjonalnej organizacji bibliotek publicznych [O správě a racionální organizaci veřejných knihoven]. Warszawa : Wydawnictwo biblioteki publicznej m. st. Warszawy, 1937. 18 s.

Část II: Díla napsaná dalšími autory o L. J. Živném

1. Sborník věnovaný oslavě L. J. Živného. Red. Bohuslav Koutník. V Praze : nákladem Ústředního spolku československých knihovníků, 1935. 240 s.
2. POCH, Josef. Ladislav J. Živný pětasedmdesátníkem. Česká osvěta. 1947, roč. 40, č. 1-2, s. 42-43.
3. CEJPEK, Jiří. Knihovědná teorie Ladislava Jana Živného : (kapitola z dějin knihovnictví předmnichovské republiky). In Sborník knihovna. Sv. 4. Praha : SPN, 1962, s. 157-169.
4. JEDLIČKA, Jaromír. L. J. Živný. Čtenář. 1972, roč. 24, č. 1, s. 25-26.
5. JEDLIČKA, Jaromír. Ladislav Jan Živný a bibliografie. In Česká bibliografie. Sv. 10. Praha : SPN, 1973, s. 373-391.
6. HRADILOVÁ, Jitka. Ladislav Jan Živný a jeho pojetí analytické bibliografie. In Česká bibliografie : sborník statí a materiálů. Sv. 19. 1. vyd. Praha : Státní knihovna ČSR, 1983, s. 55-78.
7. CEJPEK, Jiří et al. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2., dopl. vyd. Praha : Karolinum, 2002, zejména s. 217-222.
8. CEJPEK, Jiří. Ladislav Jan Živný (1872-1949). Bulletin SKIP. 2002, roč. 11, č. 2, s. 16-18. Dostupné také na WWW: <http://www.nkp.cz/o_knihovnach/konsorcia/skip/Bull02_28.htm#ti>.

#?-:nbsp;

#?-:nbsp;

Ladislav Jan Živný - biography

Personal data

Born: January 3, 1872, Újezd near Chlumec nad Cidlinou in Eastern Bohemia, Austria-Hungary
Died: March 17, 1949, Prague, Czechoslovakia
Nationality: Czech

Picture

Fig. 1: Portrait of L. J. Živný [originally published on the frontispiece of the book Sborník věnovaný oslavě L. J. Živného, 1935]

Personal and professional highlights

Ladislav Jan Živný is considered one of the outstanding personalities in the Czech librarianship of the 20th century. Although not all of Živný’s theoretical works (especially The Bibliologic Classification [Třídění bibliologické] [1] and The Handbook of Bibliography [Rukověť bibliografie]) were unanimously accepted by his contemporaries or successors, Živný has made a significant contribution to the theoretical foundations of the Czech librarianship. On the other hand, at least in some areas of his professional interests (e.g. classification and indexing), he successfully linked theory to practice and vice versa.

Živný’s international activities and the promotion of the use of the internationally understandable numeric notation of the Universal Decimal Classification, especially in the bibliographies, clearly demonstrates that Živný managed to recognize and follow an international trend emerging in his time. His focus on the Anglo-American library environment served as an impetus to a significant shift in the Czech librarianship in the early 20th century (after all, nowadays the orientation of the Czech librarianship is also primarily Anglo-American). These two points can be also interpreted in terms of enhancing cooperation among libraries and other information institutions on both national and international level, which is, indeed, still an issue of great importance today.

Due to the nature and number of activities Živný managed to pursue throughout his life, this article does not intend to cover all aspects of his work in detail. Rather, it seeks to explain the most influential portion of his efforts in the field of library and information science.

Life story

Živný was born to a family where education and books as its symbol played an important role. His father worked as a teacher and influenced young Ladislav Jan in his decision to choose the same profession. The years Živný spent studying and the early years of his working life were marked by his interests in arts, history and languages. For instance, Živný admired Wenceslas [Václav] Hollar, famous across Europe for his excellent etchings since the early 17th century.

However, Živný’s interests were to broaden significantly after his travels to the Western European countries, especially in the United Kingdom. It was actually Živný’s cousin, a hairdresser based in Liverpool, who invited Ladislav Jan to the British Isles. For the first time in 1902 Živný accepted his invitation and, as a result, discovered the world of British public libraries. Later on, S. R. Ranganathan would study their operation on a larger scale, but basically in a similar way Živný did in the early 20th century. In brief, Živný was truly fascinated by the British libraries and consequently decided to implement some of their features in the Czech libraries which had been under the strong influence of German and Austrian library practices. Therefore, from now on, Živný would try hard to turn the attention of other professionals in the field to the Anglo-American (which seemed more appropriate for the Czech libraries) than the German and Austrian library environment.

As to Živný’s private life, we can say that the most significant person for him was his wife Emilie whom he first met in 1891. Due to the unfavourable financial situation and consequently poor living standard both Ladislav Jan and Emilie often suffered from illnesses.

Last but not least, I would like to point out Živný’s political orientation. Živný’s opinions were close to the T. G. Masaryk’s realistic programme. Although political activity was only Živný’s minor interest, he nevertheless supported Z. V. Tobolka, a historian, librarian and politician, at the teachers’ convention when Tobolka was a candidate for the deputy post in 1904/1905.

Professional career

Živný and education

A tremendous influence of Živný’s original profession on his work in the field of bibliography and librarianship can be viewed from virtually as many perspectives as one can define.

For example, if the editorial standpoint is taken into account, then we should pay our attention primarily to a journal called Czech Popular Education [Česká osvěta], established by Živný in 1904. Since then Živný published a number of articles, reports or reviews covering various aspects of both theory and practice of librariaship in this periodical [2]. Živný was also the founder and editor-in-chief of the journal called Book [Kniha] in 1919 and 1920 and editor of the Journal of Czechoslovak Librarians [Časopis československých knihovníků] in 1931 and 1932.

We can also discuss Živný’s own education with a special regard to university education and library education. Due to financial difficulties, Živný did not complete his university studies until 1919. But even prior to his university studies he had devoted much of his time to learning about librarianship on his own. As a teacher not only dedicated to teaching others, but also to the advancement of his own knowledge, he saw the immense importance of education for everyone. Especially inspired by the British and American public libraries, he envisioned public libraries as libraries serving their users for educational and not solely entertainment purposes. Unfortunately, the latter was a widespread practice in the Czech libraries in the early 20th century. At this point it is appropriate to mention that Živný also anticipated the information function of public libraries.

In 1918 Živný organized the very first courses for librarians in our country. The content of the courses was then extended and resulted in the formation of the State Library School headed by Z. V. Tobolka.

Last but not least, I would like to underline the educational focus in general as a feature more than typical for texts produced by Živný. One can feel that when Živný wrote his articles or books, he always had a reader on his mind and hence tried hard to deliver his points as clearly as possible.

Živný and theoretical foundations of librarianship

Živný also very enthusiastically promoted the use of decimal classification both for library practice and as a bibliographic tool. Although he was not the very first person to introduce the decimal classification in the Czech environment, he was undoubtedly the most influential and arduous one. He extensively published both on the decimal classification and on other classification schemes in theory and in practice. As a result of his overall interest in classification theory, he also proposed a classification scheme of his own, so called natural classification, based on T. G. Masaryk’s science classification and modified to better fit library practice than Masaryk’s original, purely scientific classification would. In 1920 Živný published a work called The Bibliologic Classification where he introduced the most important facts about the classification schemes used in the past and at his time in the Czech library literature, for the first time in such a comprehensive way.

In his book called The Handbook of Bibliography Živný presented his bibliological theory. The theory was based on positivism which was not regarded as a suitable background for the purpose and was criticised by B. Koutník and later other professionals in the field.

Živný’s bibliographic work

Živný largely contributed to the creation of the Czech analytical bibliography. He became active in this field as early as 1907 when he published an article dealing with various aspects of Czech periodicals, including subject access issues concerning records of individual articles contained in the bibliography. Živný also published an index to the journal called Education Outlook [Pedagogické rozhledy] in which he could successfully combine his knowledge from both domains concerned, i.e. pedagogy and bibliography. Although his later attempts at compiling a comprehesive current analytical bibliography were not a success due to the lack of available financial resources (and, consequently, dependence on mostly voluntary student work), Živný is nevertheless considered a pioneer of the Czech analytical bibliography. After all, the beginnings of the fully-fledged Czech analytical bibliography only date back to 1953.

The year 1917 saw the creation of the bibliographic office under the auspices of the Educational Association [Osvětový svaz]. Since 1919 the office gained its independence and was to be called the Czechoslovak Bibliographic Institute [Československý ústav bibliografický] since then. Unfortunately, the charter of this newly created body did not allow to use the decimal classification (i.e. either DDC, or UDC) for the bibliographic purposes. Under these circumstances, Živný was forced to further elaborate a scheme of his own which was to be implemented in the national bibliography. Restricted access to legal deposit copies which were then collected by the University Library (now the National Library of the Czech Republic) and not by the Czechoslovak Bibliographic Institute itself (and which were not complete due to the insufficient legislation) was another difficulty Živný had to face. Finally, in 1925, the Czechoslovak Bibliographic Institute ceased to exist and was actually incorporated into the newly created Public and University Library.

From 1928 to 1933 Živný compiled the Bibliography of Czechoslovak Bibliology [Bibliografie československé knihovědy]; his work was then continued by Jaroslav Lugs, one of Živný’s own students.

Živný’s international links

Živný was also a very active correspondent with various librarians from abroad. One of the well known exchanges of letters was the one with M. Dewey. On one hand, Živný’s foreign contacts were very useful in terms of the enrichment of Czech librarianship with ideas from other countries, on the other hand, it was also a wonderful way of promoting the successes of the Czech librarianship abroad. For example, Živný contributed to The Library Journal and The Library Association Record [3]. He maintained close links with Poland, too. It is not surprising to find out that one of Živný’s works (W sprawie racjonalnej organizacji bibliotek publicznych, 1937) was first published in a Polish library journal and at that time only existed as a manuscript in Czech.

As to Živný’s participation in international events, two of these are especially noteworthy. In 1923 Živný presented a paper entitled La classification des différentes branches de la science des livres : objet et but de la bibliographie at the Congrès international des Bibliothécaires et des Bibliophiles, held in Paris. Later on, in 1926 at the Congrès international des Bibliothécaires held in Prague, he advocated the use of common terminology for international library statistics.

Affiliation

First of all, Živný worked as a teacher at several schools in Eastern Bohemia, especially in Nový Bydžov. From 1917 to 1925 Živný was a director of the Czechoslovak Bibliographic Institute [4] and from 1925 until 1929 he continued his work on the Czech national bibliography at the National Library. He worked in the National Library until his retirement in 1935. From 1920 until 1935 he also taught at the State Library School.

As a dedicated bibliographer and librarian, Živný was also a member of the Association of the Czechoslovak librarians and their friends [Spolek československých knihovníků a jejich přátel], founded in 1919 [5], shortly after Czechoslovakia had been formed as a new democratic state in Central Europe. Also in 1919, Czechoslovak library law was passed. The contents of the law were strongly influenced by Živný who had been long before rather interested in library legislation.

Quotations of selected ideas from Živný’s work

A brief description of the English and American public libraries by Živný (Moderní knihovna, 1928, p. 9) is followed by an expression of hope for the better future of the public libraries in our own country (obviously conditioned by citizens’ awareness of the importance of this type of libraries in particular):

“Thus, in our country, we can confidently expect that one day every citizen will be so deeply interested in the needs of public libraries, like they had already been interested in the support of wonderful school buildings, and that the location and furniture of the public libraries will be appropriately reflected in the public budgets.”

Živný also realized the importance of education for librarians as is clearly shown by the following lines (Veřejné knihovny : jejich vývoj a správa, 1919, p. 36):

“A teacher is the educator of the young people and a librarian is the leader of the adults, leader to some, teacher and information clerk for others, educator for the rest. In the thousands of Czech libraries there is no clerk with professional education. Indeed, this is a rather fascinating fact. To overcome this cultural backwardness is the primary task of the education ministry. And it can be overcome, in a relatively short time frame, by a carefully selected courses which would be obligatory especially for experienced librarians and for those who plan to work in libraries.“

Selected bibliography

Part I: Works by L. J. Živný

1. Nástin organisace knihovny pedagogického musea [Outline of the organization of the education museum library]. Nový Bydžov : nákladem České osvěty, 1906. 8 p.
2. O třídění knih [About the classification of books]. Česká osvěta. 1906, roč. 3, p. 10-13, 30-32, 73-78, 148-150, 165-171.
3. K otázce českého časopisectva [Concerning the Czech journals]. Přehled. 1907/08, roč. 6, č. 48, p. 814-816, č. 49, p. 824-826.
4. Index českých časopisů za rok 1907 : příloha Přehledu revuí [Index of Czech journals in 1907 : appendix to the Review of reviews]. Pacov : O. Plaček, 1908. ix, 64 p.
5. Index českých časopisů : příloha Přehledu revuí [Index of Czech journals : appendix to the Review of reviews]. Sv. 2. Král. Vinohrady : Přem. Plaček, 1909. x, 179 p.
6. Decimální klasifikace [Decimal classification]. Česká škola. 1913, p. 66-68, 85-86, 102-103, 115-118, 149-153.
7. Desetinné třídění [Decimal classfication] . Praha : Svaz osvětový, 1914. 20 p. Volné listy Osvětového svazu v Praze, sv. 1.
8. O katalogisaci [About cataloguing]. Česká osvěta. 1915, roč. 11, p. 3-8, 25-32, 49-52, 78-83, 102-107, 124-128, 145-147, 170-175, 189-194, 214-128.
9. Třídění desetinné v praksi [Decimal classification in practice] . Praha : Svaz osvětový, 1917. 15 p.
10. Český bibliografický ústav : nástin jeho organisace a úkolů budoucích [Czech Bibliographic Institute : outline of its organization and future tasks]. Praha : nákladem Českého bibliografického ústavu, 1918. 15 p.
11. Bibliografie cizí i česká [Czech and foreign bibliography]. Praha : Čes. bibliografický ústav, 1919. 30 p.
12. Veřejné knihovny : jejich vývoj a správa [Public libraries : their development and management]. Smíchov : Stanislav Minařík, 1919. 120 p.
13. Třídění bibliologické : úvod do teorie a praxe třídění bibliotečního a bibliografického [The Bibliologic classification : introduction to the theory and practice of library and bibliographic classification]. Praha : Stanislav Minařík, 1920. 173 p.
14. Nové poslání knihoven a ústavy informační [New mission of libraries and information institutes]. Praha : Prometheus, 1923. 37 p. Sbírka přednášek a rozprav technických a hospodářských, sv. 10.
15. Rukověť bibliografie [Handbook of bibliography]. I. Nauka o popisu. Praha : Kvasnička a Hampl, 1924. 213 p.
16. Kapitola XIX., Bibliografie [Chapter XIX., Bibliography]. In Československé knihovnictví. Redigoval Zdeněk V. Tobolka. V Praze : nákladem Československého kompasu, 1925, p. 423-463.
17. La classification des différentes branches de la science des livres : objet et but de la bibliographie [Classification of different branches of book science : object and goal of bibliography]. Paris : Jouve et Cie, 1925. 11 p.
18. Věcný katalog [Subject catalogue]. Praha : Československý knihkupec, 1925. 37 p.
19. Moderní knihovna [Modern library]. Praha : Kramerius, 1928. 81 p.
20. Pro jednotnou knihovnickou statistiku mezinárodní. [For the uniform international library statistics]. In Congrès international des bibliothécaires et des amis du livre tenu à Prague du 28 juin au 3 juillet 1926 : procès-verbaux et mémoires publiés par le Comité exécutif du Congrès. Prague : [s.n.], 1928, p. 776-780.
21. Bibliografie československé knihovědy [Bibliography of Czechoslovak bibliology]. 1928-1942. Praha : Spolek československých knihovníků, 1928-1942. Since 1934 the bibliography was prepared (under Živný’s supervision) by Jaroslav Lugs.
22. O bibliografické evidenci národní tvorby literární se zřením k potřebám mezinárodním [About the bibliographic control of national literary production with regard to international needs]. In Sborník Masarykovy akademie práce. V. Praha : Masarykova akademie práce, 1931, p. 48-75.
23. Rukověť bibliografie [Handbook of bibliography]. II. Nauka o katalogu. Praha : Spolek československých knihovníků, 1932-1940. 80 p. Knihovna Časopisu československých knihovníků, sv. 12.
24. Bibljografja i bibljologja : pojęcie, przedmiot, rozwój [Bibliography and bibliology : approach, object of study, development]. Warszawa : nakładem szkoły bibljotekarskiej przy Bibljotece publicznej, 1936. 81 p. Wydawnictwo Bibljoteki publicznej m. st. Warszawy, nr. 62.
25. W sprawie racjonalnej organizacji bibliotek publicznych [Management and rational organization of public libraries]. Warszawa : Wydawnictwo biblioteki publicznej m. st. Warszawy, 1937. 18 p.

Part II: Works about L. J. Živný written by other autors Sborník věnovaný oslavě L. J. Živného [Memorial dedicated to L. J. Živný]. Red. Bohuslav Koutník. V Praze : nákladem Ústředního spolku československých knihovníků, 1935. 240 p. POCH, Josef. Ladislav J. Živný pětasedmdesátníkem [Ladislav J. Živný celebrates his 75th birthday]. Česká osvěta. 1947, roč. 40, č. 1-2, p. 42-43. CEJPEK, Jiří. Knihovědná teorie Ladislava Jana Živného : (kapitola z dějin knihovnictví předmnichovské republiky) [Ladislav Jan Živný’s bibliologic theory : (chapter from the history of librarianship in the pre-Munich republic)]. In Sborník knihovna. Sv. 4. Praha : SPN, 1962, p. 157-169. JEDLIČKA, Jaromír. L. J. Živný. Čtenář. 1972, roč. 24, č. 1, p. 25-26. JEDLIČKA, Jaromír. Ladislav Jan Živný a bibliografie [Ladislav Jan Živný and bibliography]. In Česká bibliografie. Sv. 10. Praha : SPN, 1973, p. 373-391. HRADILOVÁ, Jitka. Ladislav Jan Živný a jeho pojetí analytické bibliografie [Ladislav Jan Živný and his theory of analytical bibliography]. In Česká bibliografie : sborník statí a materiálů. Sv. 19. 1. vyd. Praha : Státní knihovna ČSR, 1983, p. 55-78. CEJPEK, Jiří et al. Dějiny knihoven a knihovnictví [History of libraries and librarianship]. 2., dopl. vyd. Praha : Karolinum, 2002, especially p. 217-222. CEJPEK, Jiří. Ladislav Jan Živný (1872-1949). Bulletin SKIP. 2002, roč. 11, č. 2, p. 16-18. Also available on the WWW: <http://www.nkp.cz/o_knihovnach/konsorcia/skip/Bull02_28.htm#ti>.

Author of the biography

Linda Skolková is currently an undergraduate student of the Information Studies and Librarianship master’s programme at the Institute of Information Studies and Librarianship, Faculty of Philosophy and Arts, Charles University, Prague [Institute’s homepage: http://uisk.ff.cuni.cz]. She can be reached at skolkova@chello.cz.

The text has been prepared as part of the project "Information Society without Borders: Re-Establishing and Development of the Cross-Border Cooperation within the Information Studies and Librarianship" which has been carried out by Ikaros, a non-governmental organization, with partners from Poland, Hungary, Slovakia and the Czech Republic.