Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Konference KRE: Knowledge, Research, Education

Čas nutný k přečtení
8 minut
Již přečteno

Konference KRE: Knowledge, Research, Education

0 comments

Konference KRE (Knowledge, Research and Education) se konala 9. a 10 září 2010 v Národní technické knihovně v Praze u příležitosti prvního výročí od jejího znovuotevření v nové budově. Jednalo se o první ročník a s pokračováním se počítá v příštích letech. Během konference vystoupili přednášející z České republiky i zahraničí. Ve svých příspěvcích se věnovali problematice vzdělání, výzkumu, průmyslu a jejich vzájemného propojení. Důležitým tématem byla také problematika vědeckého publikování a ochrany duševního vlastnictví.

Čtvrtek 9. 9. 2010

Úvodní slovo

Úvodní slovo konference pronesl Kryštof Hajn, první náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy. Ve svém projevu připomněl, že konference se koná u příležitosti výročí otevření Národní technické knihovny. Zdůraznil význam technických a přírodních oborů pro výzkum i ekonomiku a popřál zaměstnancům a zákazníkům Národní technické knihovny, aby se jim i navzdory ekonomickým problémům a napnutým rozpočtům nadále dařilo.

Na proslov Kryštofa Hajna navázal ředitel Národní technické knihovny Martin Svoboda. Posluchačům prozradil, že první ročník konference měl proběhnou již před rokem souběžně se slavnostním otevřením. Vzhledem k časové tísni však tento plán nemohl být uskutečněn.

The Future of Academic Publishing for the Good of University and Society

Sijbolt J. Noorda, prezident Asociace holandských univerzit a člen Rady Asociace evropských univerzit, se ve svém příspěvku věnoval problematice vědeckého publikování a změnám, které souvisí s rozvojem informačních technologií. Nástup digitálního věku je velkou výzvou pro akademickou komunikaci. Jeho význam ale nespočívá jen v rychlosti, jakou mohou být informace sdíleny. Díky rozvoji ICT je možná automatická analýza dat, lze modelovat realitu, tvořit virtuální laboratoře atd. Digitální věk nemění jenom objem a rychlost sdílených informací ale samotnou jejich formu a podstatu.

K tomu, aby bylo možné nabízené možnosti plně využít, jsou podle Sijbolta J. Noorda nejdůležitější tři magická slova ambition, smart budgeting, cooperation (ctižádost, chytré rozpočtování, spolupráce). Jako příklad uvádí úspěch nizozemského výzkumu v oblasti superpočítačů. Ten je založen na kooperaci, která začala už v 80. letech 20. století a umožnila propojení všech vysokých škol a odborných institucí. Úzká spolupráce umožnila rychlé zavedení ICT, sladění zájmů zapojených institucí a efektivní rozdělení finančních prostředků. Nizozemí je podle přednášejícího na špici výzkumu právě proto, že tamní výzkumníci byli dost chytří a začali spolupracovat včas.

Co se týče akademického publikování, i zde hraje spolupráce klíčovou roli. Díky spolupráci mohou knihovny získat lepší vyjednávací pozici při jednání s vydavateli. Je potřeba společně najít nové způsoby, jak pracovat s duševním vlastnictvím a jak informace efektivně šířit i mimo akademickou obec. Model otevřeného přístupu by měl být aplikován nejen v rámci akademické obce, ale i mimo ni. Je alarmující, že například ve Velké Británii ztrácí po odchodu z univerzity až 75 % lékařů přístup k 50 % odborných informací. Publikování informací v digitální době umožňuje dělat věci jinak a lépe; aby k tomu však mohlo dojít, je důležitá spolupráce na celoevropské a mezinárodní úrovni.

New roles of libraries in Teaching, Learning and Research

Hans Geleijnse, pracující mimo jiné jako odborný konzultant pro strategie v oblasti knihovnictví, se ve svém příspěvku zabýval měnící se rolí knihovny ve světě vědeckých informací. Připomněl, že s rozvojem internetu a informačních technologií řada tradičních funkcí knihovny postupně ztrácí na významu. Jen pro málo lidí představuje knihovna hlavní a zejména prvotní zdroj informací. Je to však právě masivní rozvoj ICT a internetu co vymezuje knihovnám novou roli a dává jim šanci stát se opět hlavním informačním zdrojem.

Ve svém příspěvku nastínil vizi knihovny jako datového a vzdělávacího centra. Hromadná digitalizace, ale i velké množství nových dokumentů vzniklých v digitální podobě představují obrovskou informační tsunami, v níž je stále těžší se neutopit. Úkol archivovat, třídit a zpřístupňovat tyto dokumenty je jako stvořený právě pro knihovnu. Zkušenosti ukazují, že institucionální repozitáře jsou nejúspěšnější, pokud je řídí knihovny. Mezi nové role knihovny přednášející zařadil:

  • budování repozitářů a archivování kulturního dědictví,
  • řízení informačních systémů,
  • řízení přístupu k vědeckým datům,
  • převedení knihovny do virtuálního prostředí,
  • revitalizaci kurzů informační gramotnosti.

I zde je nesmírně důležitým prvkem spolupráce, a to spolupráce mezi knihovníky, vysokoškolskými pedagogy a studenty. Vysokoškolští pedagogové by měli plně využívat schopností a dovedností svých knihovníků, a to jak v oblasti řízení informačních systému a zprávy znalostí, tak jejich vzdělávacích schopností v rámci přímé i nepřímé výuky informační gramotnosti. Knihovníci by na druhou stranu měli flexibilně reagovat na potřeby profesorů a studentů.

Crisis of Scientific Communication: Fact or Fiction?

Obrovský nárůst informací a efektivita vědecké komunikace byly hlavními náměty příspěvku Rudolfa Haňky z Univerzity v Cambridgi. Během svého vystoupení popsal problémy vědecké komunikace v digitální době. Příspěvek zahájil prezentací statistik, z nichž vyplývá, že kapacita lidského mozku i objem publikovaných informací rychle narůstají. Avšak zatímco kapacita lidského mozku se zdvojnásobila za 1,5 milionů let, počet knih uložených v knihovně Univerzity v Cambridgi se zdvojnásobil každých 33 let.Tato čísla jasně ukazují na jeden z problémů vědecké komunikace. Informací je příliš. Jsme jimi zaplaveni a je obtížné v tak velkém množství vytřídit ty důležité a kvalitní. Zejména u informací na internetu není jejich kvalita snadno ověřitelná, neboť je může publikoval kdokoliv.

Dalším problémem vědecké komunikace je naopak cenzura informací. V případě utajovaných informací máme v podstatě jistotu, že se jedná o informace důležité avšak přístup k nim je striktně omezen. Příčiny zatajování informací jsou politické, ekonomické i bezpečnostní. Řada výzkumníků důležité výsledky nepublikuje ze strachu, že budou zneužity. Ochrana duševního vlastnictví, patenty a autorský zákon výzkum a pokrok spíše zpomalují.

V dlouhodobém časovém horizontu představuje nemalý problém i otázka dlouhodobé ochrany a archivace elektronických dat, která je finančně velmi náročná.

Knowledge, Research & Education at University and in Industry

Jan Vobecký je absolventem Fakulty elektrotechnické na ČVUT a v současném době pracuje jako projektový manažer pro firmu ABB Switzerland Ltd. Ve svém příspěvku porovnával přístup zmíněných institucí ke vzdělání, výzkumu a řízení znalostí. Hlavním rozdílem je přesná strategie a důraz na výsledek v komerční sféře. Soukromá společnost musí především vydělávat, a tak výzkumník nemá tak svobodnou ruku jako na univerzitě. Rozdílný je samozřejmě i způsob vzdělávání, co se obsahu i formy týče. Univerzitní vzdělání je více zaměřeno na získání všeobecných teoretických znalostí, které poslouží jako základ pro specializaci v dalším profesním životě. Výuka je založena na přednáškách a seminářích, zde se studenti setkávají s vyučujícím tváří tvář. Oproti tomu společnost ABB vsází na e-learning a blended learning a důraz klade právě na osvojování schopností a získávání znalostí nutných pro výkon na dané pozici ve firmě. Na závěr Jan Vobecký upozornil na důležitost spolupráce vysokého školství a průmyslu formou stáží pro studenty a společných projektů.

Pátek 10. 9. 2010

Academic Scholarship in the Digital Age

Rudi Shmiede se zabývá sociální dimenzí technologií. Ve svém příspěvku se věnoval změnám ve vědeckém publikování v digitálním věku. Je úkolem knihoven zpracovávat a spravovat informace tak, aby jejich infrastruktura vyhovovala jednotlivým oborům. Např. v chemii dokumenty zastarávají již po pěti letech, zatímco historici naopak potřebují dokumenty archivní. Velký rozdíl v charakteru dat je mezi přírodními a humanitními obory. Je důležité potřebám jednotlivých oborů porozumět a vyhovět. Dalším důležitým úkolem pro budoucnost je nalezení nových modelů pro ochranu duševního vlastnictví tak, aby byl vyřešen spor mezi právem autorů na odměnu a právem občanů na informace. Nynější situaci hezky vystihuje citát, který Rudi Shmiede ve své prezentaci použil. Zajímavé je použité srovnání informačního systému s betonem. Dokud jsou beton a informační systém tekuté a teprve se tvoří, jsou velmi tvárné a lze s nimi snadno manipulovat; jakmile beton nebo systém zatuhnou, nedá se s nimi už hnout. Standardizace a tvorba infrastruktury informačních systémů společně s profesionálním servisem je novým úkolem knihoven.

Manufacturing Knowledge in the Age of Pervasive Forgetting

Závěrečný příspěvek, který přednesl Andrew Lass, poskytl zajímavý pohled na problematiku informací, znalostí a dokumentů. Nadhled, jež tím do konference vnesl, jí dal nový rozměr. Andrew Lass upozornil, že vedle hromadně distribuovaných a uchovávaných informací existují také informace slovy nesdělitelné, a tudíž neuchovatelné. Tyto neuchopitelné informace mají svůj základ v jakémsi exodokumentu, který fyzicky nikdy neexistoval, ale jehož zničením ztrácí lidstvo obrovské množství cenných informací. Znalostní potenciál dokumentu závisí na znalosti, která je mimo dokument. Abychom sdělení porozuměli a dokázali ho interpretovat, musíme mít vžitou znalost kultury, která je ovšem nesdělitelná.

Naše civilizace přitom právě těmito dokumenty pohrdá. Devastace přírody, globalizace, ztráta diverzity v přírodě i kultuře, hromadné stěhování, to vše znamená ztrátu cenných informací. Žijeme v kultuře zapomínání a zapomínáme právě to důležité, abychom byli schopni přijmout obrovské množství nových informací. Otázkou je, zda nás digitální věk opravdu činí šťastnějšími a přispívá ke zlepšování kvality života a trvale udržitelnému rozvoji. Andrew Lass ve svém příspěvku upozornil, že při vší úporné práci na digitalizaci, standardizaci a optimalizaci nesmíme zapomínat na smysl našeho úsilí. Musíme se občas zastavit a zvážit, zda jsou naše snahy smysluplné a užitečné.

Závěr

Přestože se jednalo o první ročník konference, byl její průběh dobře zorganizován a obsah zajímavě sestaven. Možnost porovnat dopady digitálního věku na znalosti, výzkum a vzdělání z pohledu univerzit, knihoven i průmyslu byla velmi zajímavá. Snad nejskloňovanějším slovem byla „spolupráce“ – spolupráce mezi knihovnami, univerzitami, nakladateli a průmyslem, spolupráce mezi jednotlivými vědními obory, spolupráce mezi akademickou obcí a veřejností atd. Podle slov ředitele Národní technické knihovny se další ročník konference již připravuje. Doufejme, že se do té doby podaří alespoň některé vize o spolupráci naplnit.

Poznámka redakce: fotografie z konference jsou k dispozici na adrese http://www.techlib.cz/cs/965-fotografie.
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
CHODOUNSKÁ, Alena. Konference KRE: Knowledge, Research, Education. Ikaros [online]. 2010, ročník 14, číslo 10 [cit. 2019-11-17]. urn:nbn:cz:ik-13542. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13542

automaticky generované reklamy