Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Hradla zjednodušují laickým uživatelům rešeršování

Čas nutný k přečtení
6 minut
Již přečteno

Hradla zjednodušují laickým uživatelům rešeršování

0 comments
Výkladové slovníky výpočetní techniky vysvětlují význam anglického výrazu „gateway" jako přenosovou, komunikační bránu, znalostní filtr neboli síťové hradlo. Tato ústředna propojuje dvě nezávislé sítě, které mají podobné funkce, ale odlišné implementace (protokoly). Jde o kombinaci technického (hardware) a programového (software) prostředí s vlastním procesorem a pamětí provádějící konverzi komunikačních kanálů.

V informační a knihovnické práci jsou tyto počítačové zprostředkovatelské systémy nazývány inteligentními komunikačními hradly a slouží jako náhrada přítomnosti knihovníka nebo informačního pracovníka, který spolu s uživatelem provádí rešeršní dotaz ve více databázích. Jde o služby na úrovni automatizovaného zprostředkování a podpory komunikace uživatele s více databázovými centry.

Hradla umožňují zjednodušený přístup a vyhledávání v jednotlivých databázových centrech a vznikla ze snahy co nejvíce se přiblížit finálnímu, i neškolenému, uživateli. Práce s hradly minimalizuje finanční, časové i znalostní nároky (není nutné platit stálý poplatek při souběžné práci s více databázemi, uživatel pracuje sám u svého terminálu v libovolném čase, nemusí znát různé dotazovací jazyky pro práci v rozdílných databázích).

Inteligentní hradla můžeme při podrobnějším rozlišení rozdělit do těchto čtyř skupin:

1) např. v systému EasyNet vykonává hradlo veškerou zprostředkovatelskou činnost mezi uživatelem a řadou světových databázových center; uživatel si v menu zajistí vyřízení dotazu a může požádat i o pomoc s jeho formulací. Neví vlastně, ze kterých systémů informace získává, platí pouze EasyNetu.

2) další typ hradlových služeb zavedly samy některé online knihovnické katalogy; pokud uživatel nezjistí požadovanou informaci u nich, nabídnou mu přepojení do vybraných databázových center; např. OCLC přepojí uživatele na databázové centrum Knight-Ridder - Dialog, kde se však uživatel představí již svým vlastním heslem a používá jazyk toho finálního centra

3) hradlo může fungovat také jako vzájemné - oboustranné přepojování uživatele mezi databázovými centry, která se tak předem dohodla; příkladem může být spolupráce amerických center BRS a Pergamon InfoLine, či komunikace mezi Dialog a DataStar spravovanými firmou Knight-Ridder Information

4) služby „inteligentních hradlových systémů" poskytují také videotexové systémy britské firmy Prestel On-line, která je předchůdcem všech videotexů na světě a první informační sítí ve Velké Británii Prvním projektem orientace databázových center na neškoleného uživatele byl v USA v roce 1984 EasyNet založený Národní federací dokumentačních a informačních služeb NFAIS a firmou Telebase Systems, Inc., která se stala jeho provozovatelem. Ta současně s tím založila podnik Telebase Development Corporation, jehož hlavním zaměřením byl vývoj inteligentních systémů rozhraní mezi uživateli a dialogovými systémy. V tomto rámci byl také realizován systém EasyNet Knowledge Gateway, díky němuž mohli neškolení uživatelé komunikovat s databázovými centry jako např. Dialog, ORBIT nebo BRS.

V roce 1988 byla zavedena verze systému EasyNet III, jejímž nejvýznamnějším rysem byla možnost komunikace uživatele s celkem již 12 významnými databázovými centry (např. Dialog, Data-Star, BRS, Questel, Wilsonline, Pergamon ORBIT InfoLine...) a k dispozici bylo kolem 900 databází. Komunikace probíhala v jednotném dotazovacím jazyce CCL (Common Comand Language). Vylepšením byla i možnost lidské pomoci, kterou uživatel vyvolal příkazem SOS a aktivoval tak připojení operátora systému. Po zadání příkazu SmartSCAN se objevil přehled databází s nejvyšším výskytem informací týkajících se zadaného dotazu s upřesněním, jde-li o pouhé bibliografické citace či plné texty.

Postupně se služby systému EasyNet rozšířily v řadě zemí, kde mají různá označení. Např. ve Velké Británii se podobná služba nazývá Multi-Host Access a je provozována společností Istel, Ltd., V Itálii nese název M.A.G.I.C. Online a spravuje ji Ital Cable S.P.A. Corp., v Kanadě službu EasySearch spravuje Telecom Canada a jedním z nejvýznamnějších systémů je vedle EasyNetu americký Alanet Plus, který provozuje American Library Association.

Největší rozmach zaznamenaly hradlové informační služby v průběhu roku 1987, kdy vzniklo 15 nových telekomunikačních inteligentních zprostředkovatelských systémů. Přesně před deseti lety, na počátku roku 1988, jich bylo v provozu již 59. Mezi nejvýznamnější v té době patřily: CA Online v Kanadě, inet America v USA, IIF (Intelligent Interface Facility) v západní Evropě a CLIRS International v Austrálii. V roce 1987 byla také otevřena pobočka zprostředkovatelského systému EasyNet ve Velké Británii. Služby zajišťující uživatelům připojení do jednotlivých databázových center tam převzala větev společnosti British Leyland Motors s názvem Istel. Toto inteligentní hradlo, na nejž je napojeno mnoho desítek hostitelských počítačů, je jednou z nejmohutnějších sítí v Evropě.

Ve vlastním systému EasyNet byly od roku 1988 zavedeny nové funkce pro usnadnění práce neškolených uživatelů. Funkce Answer Machine umožní komunikaci s různými databázovými centry pomocí jediného dotazovacího jazyka. Dále je možno využít i návaznou komunikační funkci Direct Connect.

V roce 1990 byl EasyNet doplněn o novou funkci TrendTrac, která umožňuje scientometrické analýzy bází dat spolu s grafickým znázorněním výsledků. Tímto způsobem se dají odhalit různé vývojové trendy i úroveň různých oborů vědy a techniky.

Roku 1988 byla ve Velké Británii vytvořena Britským ústavem pro řízení BIM zprostředkovatelská služba Helpline, jež umožňuje dialogový přístup k databázím takových center jako je např. Infocheck, Jordans, Reuter Textline, Kompass UK apod.

Další inteligentní komunikační hradlo pro dialogové informační služby se nazývalo Intelligent Interface (známé i pod zkratkou "ii"). Bylo vytvořeno pro západoevropské země a dnes jej provozuje luxembourská společnost Infotap, po které bylo později přejmenováno. Tato služba komunikuje v angličtině, němčině, francouzštině a španělštině a zprostředkovává komunikaci s hlavními západoevropskými databázovými centry (Data-Star, DIMDI, ECHO, ESA-IRS, FIZ Technik, Genios, Profile, Questel, Pergamon Financial Data Services). Pracuje se čtyřmi základními příkazy: pro vyhledávání, elektronické zasílání pošty, zastavení práce a vyžádání pomoci od systému. Uživatel používá pro všechna databázová centra pouze jedno přístupové heslo a účet platí pouze provozovateli Infotapu.

Mezi provozovatele hradlových služeb patří i společnost Western Union - tvůrce a majitel systému EasyLink. Podporovány jsou zde hlavně služby v oblasti přenosu informačních souborů, plných textů dokumentů a zpráv. Pro dotazování je zde zaveden automatický kontrolní systém chyb, rychlejší je také přenos souboru dat. Novinkou v podpoře uživatele je i funkce příkazu "GO". Po jeho zadání si uživatel vybere jedno ze šedesáti klíčových slov hrubě vymezujících hledanou tematickou oblast a také hlavní druhy dokumentů, o které má zájem. Na tomto základě vybere podpůrný programový komunikační systém InfoMaster odpovídající databázové centrum i relevantní bázi dat a uživateli pak umožní spojení a následnou práci. Služba EasyLink je významná také díky zajišťování práce s elektronickou poštou a za databázovým centrem CompuServe je druhým největším provozovatelem tohoto typu služeb. Jako inteligentní přístupové hradlo funguje také dialogový systém WESTLAW, který své uživatele připojuje do různých databázových center. Od roku 1985, kdy byl v tomto systému zahájen přístup do databázového centra VU/TEXT, je možno navštívit dalších sedm databázových systémů: Dialog, Dun & Bradstreet Credit Services, Dow JonesNews/Retrieval, Information Access, PaperChase, PHINet a State Net.

Dalším inteligentním komunikačním hradlem je PHIL (Prentice Hall Information Link) spravovaný agenturou Prentice Hall Legal and Financial Services. Toto hradlo umožňuje přístup asi k 850 různým bázím dat a zpřístupňuje zejména hospodářské a finančnické informace ze systémů Dun & Bradstreet, Trademarkscan, Credit Market Analysis; dále úplné texty periodik jako např. The Financial Times a také informační zdroje pro legislativu a advokacii.

Použitá literatura:

ŘÍHA, Petr. Internet : Anglicko-český výkladový slovník. 1. vyd. Ostrava : Montanex, 1996. 110 s.

VEŘTÁT, Stanislav; STRNAD, Miroslav; JIMEL, Jiří. Encyklopedie o počítačích. 1. vyd. Praha : Grada, 1993. 209 s.

VLASÁK, Rudolf. Informační dálnice a knihovny. 2. přeprac. a aktual. vyd. Praha : SKIP, 1996. 116 s. ISBN 80-85851-05-9.

VLASÁK, Rudolf. Světové informační systémy a služby. Informační průmysl. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1993. 178 s. ISBN 80-7066-801-6.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
SKARLANTOVÁ, Pavla. Hradla zjednodušují laickým uživatelům rešeršování. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 2 [cit. 2019-11-14]. urn:nbn:cz:ik-10146. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10146

automaticky generované reklamy