Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

ČR: V Národní knihovně České...

Napsal uživatel Ikaros .cz dne 2. Listopad 2004 - 21:16.
ČR: V Národní knihovně České republiky v Zrcadlové kapli Klementina bude ve dnech 9. - 14. listopadu 2004 od 10 do 18 hodin výstava unikátní kolekce hebrejských rukopisů a prvotisků nazvaná Saravalův odkaz. Dokumenty jsou poprvé a naposled zpřístupněné před jejím předáním vládě Polska. Výstava probíhá pod záštitou ministra kultury České Republiky. Dokumenty byly digitalizovány v projektu Memoria (www.memoria.cz) za významné podpory ministerstva kultury a také společnosti AiP Beroun. Podrobněji: Saravalův odkaz výstava pořádaná pod záštitou ministra kultury ČR, u příležitosti návratu sbírky do Polska Výstava je pro veřejnost jedinečnou příležitostí shlédnout část sbírky Leona Vity Saravala (1771-1851), jež byla až do druhé světové války majetkem Židovského teologického semináře ve Wroclavi (Breslau). Je vystaveno třicet čtyři hebrejských rukopisů a pět prvotisků (v šesti svazcích), které tvořily patrně nejcennější část Saravalovy sbírky a nemají na území České republiky v podobném počtu a hodnotě obdobu. Vystavené rukopisy a tištěné knihy vznikly v průběhu sedmi století, nejstarší byl dokončen v roce 1284-85, nejmladší roku 1833. Pocházejí z nejrůznějších oblastí Evropy, Severní Afriky a Blízkého Východu: najdeme mezi nimi knihy napsané či vytištěné v dnešním Španělsku a Portugalsku, Alžírsku, Turecku, Itálii, Německu a Polsku. Pokrývají všechny hlavní hebrejské písařské tradice: sefardskou (španělskou), italskou a aškenázskou (německou) se všemi hlavními typy a styly hebrejského písma. Najdeme tu též několik krásných příkladů knižní iluminace. Prvotisky ze Španělska, Portugalska a Itálie, dosud pod vlivem rukopisné knižní kultury, dokládají samé počátky hebrejského knihtisku. Mezi písaři potkáváme i ženu, Paulu, která se opisováním knih živila na konci 13. století v Římě, nebo písaře působícího v Itálii, jehož rodina pocházela z českého Chebu. Osudy hebrejských knih a písařských tradic odrážejí často osudy jejich písařů či vlastníků. V důsledku politických a historických událostí byly často nuceny emigrovat spolu s nimi do vzdálených zemí. Totéž platí i pro Saravalovu sbírku: z Terstu, kde ji její sběratel s láskou a péčí shromáždil, se roku 1854 dostala do Wroclavi, kde ji až do 2. světové války mohli studovat přední židovští učenci. Po vyplenění nacisty byla rozprášena do celého světa a části sbírky se dostaly do institucí ve Varšavě, Moskvě, Jeruzalémě, New Yorku i do soukromých rukou. Část sbírky skončila na konci války také v Praze, v Klementinu. Teprve v 80tých letech vznikl stručný seznam a knihy byly zpřístupněny domácím hebraistům. Informace o nalezení části sbírky obsahující nesmírně cenné rukopisy ze 13.století vzbudila velký ohlas doma i v zahraničí. Stručný katalog zajistili počátkem 90tých let odborníci z Národní knihovny v Jeruzalémě, podrobnější popis vytvořili nedávno paní Olga Sixtová a pan Jerzy Stankiewicz ze Židovského muzea v Praze. Nyní se sbírka vrací zpět do svého domovského města, Wroclavi. Sbírka však byla letos nejen popsána, ale i zdigitalizována. Ve své digitální podobě, jejíž vznik financovalo Ministerstvo kultury České republiky, zůstává tedy v Praze. Digitalizaci v Klementinu provedla a také podpořila společnost AiP Beroun s.r.o. Sbírka se stala trvalou součástí velkého projektu digitalizace a zpřístupnění historických dokumentů „Memoriae Mundi Series Bohemica“ nazývaného stručně „Memoria“. Projekt Memoria má kořeny již v roce 1992, v pilotním projektu pro UNESCO. Tehdy také začala spolupráce Národní knihovny ČR se společností AiP Beroun s.r.o. První digitalizační pracoviště zahájilo pravidelné zpracovávání rukopisů a starých tisků v r. 1996. Z těchto začátků se vyvinuly a v roce 2000 byly vyhlášeny dva národní programy digitalizace - Memoria a Kramerius (digitalizace starých novin), jichž se zúčastnily již desítky různých institucí. Díky velkému objemu vykonané práce a komplexnímu přístupu patří naše programy k jedněm z nejvýznamnějších ve světě. Zejména projekt Memoria začíná pod svá křídla přibírat příbuzné iniciativy z řady dalších zemí (Slovensko, Polsko, Litva, Chorvatsko, Německo, Rakousko). Vytváří se tím velmi zajímavé virtuální prostředí, v němž se znovu setkávají rukopisy, staré tisky a historické mapy, které kdysi patřily k sobě, dokonce pocházejí i z týchž sbírek, ale vlivem dějinných událostí byly rozptýleny po celém světě. Projekt Memoria využívá nejmodernější technologie, nadčasové formáty digitálních dokumentů a komunikuje s podobnými systémy ve světě. V současné době zpřístupňuje kolem 650 000 stran z téměř 1400 rukopisů a starých tisků a je současně souborným katalogem historických fondů zúčastněných institucí. Projekt Memoria je pravidelně podporován Ministerstvem kultury ČR v programu „vědecké a informační služby knihoven“ (VISK 6). Saravalova sbírka hebrejských rukopisů, která byla zdigitalizována v návaznosti na tento projekt, tak zůstane trvale dostupná badatelům i široké veřejnosti celého světa.