Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Sdílená katalogizace knihoven ČVUT

Čas nutný k přečtení
15 minut
Již přečteno

Sdílená katalogizace knihoven ČVUT

0 comments

1. Knihovny ČVUT

Knihovny Českého vysokého učení technického (ČVUT) prošly za posledních deset let vývojem od izolovaných knihoven ke spolupráci v integrovaném systému. Jako jedny z prvních u nás začaly pracovat v automatizovaném provozu a vytvářet veřejně přístupný katalog.

Systém knihoven ČVUT tvoří:
Ústřední knihovna Fakulty stavební a Fakulty architektury*), Thákurova 7, Praha 6 - Dejvice
Ústřední knihovna Fakulty strojní*), Karlovo nám. 13, Praha 2 - Nové Město
Ústřední knihovna Fakulty elektrotechnické*), Technická 2, Praha 6 - Dejvice
Ústřední knihovna Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské, Břehová 7, Praha 1
Ústřední knihovna Fakulty dopravní, Konviktská 20, Praha 1
Knihovna Kloknerova ústavu, Šolínova 7, Praha 6 - Dejvice
Knihovna Masarykova ústav vyšších studií, Horská 3, Praha 2
Knihovna Výpočetního a informačního centra ČVUT
Oddělení knihoven VIC, Zikova 4, Praha 6 - Dejvice
*) součástmi jsou dílčí (katederní nebo ústavní) knihovny

Základní statistické údaje o knihovnách ČVUT, jejich aktivity a další významné události týkající se knihoven ČVUT jsou každým rokem podchyceny ve výroční zprávě.

1.1 Automatizace knihoven ČVUT

ČVUT se od druhé poloviny 80. let intenzivně zabývalo komplexní automatizací knihoven. Původním záměrem bylo převzít hotové nebo rozpracované projekty, ale bylo jich v té době velmi málo a žádný nevyhovoval podmínkám ČVUT. Proto bylo rozhodnuto vytvořit vlastní systém. Těžiště vývoje tohoto systému bylo v období 1989-1992, tj. v letech, kdy se nejen měnil společenský systém, ale především celá oblast výpočetní techniky.

1.2 Automatizovaná knihovna (AK)

Systém AK vytvářeli pracovníci nynějšího VIC ČVUT ve spolupráci s knihovníky ČVUT. Dostal jednoduchý název Automatizovaná knihovna a jednalo se o první integrovaný automatizovaný knihovnický systém v naší republice. Jeho koncepce vycházela z podmínek ČVUT, které byly považovány za limitující. Fondy knihoven ČVUT včetně jejich zpracování byly a jsou fyzicky dislokovány v různých částech Prahy. Jako programovací prostředek byl vybrán DATAFLEX, který umožnil provoz pod operačním systémem MS-DOS i UNIX. Automatizace knihovnických procesů byla postupně zaváděna do knihoven ČVUT od roku 1989. Jednotlivé moduly pokrývaly všechny základní knihovnické procesy - od pořízení knihovní jednotky až po její výpůjčku.

1.3 Katalogizace v AK

Těžiště vývoje systému AK, jak bylo výše uvedeno, bylo v letech 1989-1992. Modul Katalogizace proto vycházel z tehdejších platných pravidel, tj. ČSN 01 0195 a byl doplněn o doporučení ISBD. Byla dodržena i podmínka směnitelnosti záznamů. Záznam pořízený v AK mohl být exportován pomocí normy ISO 2709 ve Výměnném formátu (MAKS). AK umožňoval tvorbu katalogizačních záznamů podle typů dokumentů. Systém AK se členil na moduly, které odpovídaly základním knihovnickým procesům; jednotlivé moduly na sebe navazovaly, a tak kopírovaly původní technologickou linku knihovnických procesů. To znamenalo, že modul Katalogizace se nedal používat odděleně, práce v něm vždy navazovala na modul Vstupní zpracování.

2. Racionalizace knihovnických procesů na ČVUT

Myšlenka sdílené katalogizace na ČVUT vznikala poměrně dlouhou dobu a byla podporována řadou důvodů:
Úroveň katalogizace v jednotlivých knihovnách byla různá, srovnání bylo umožněno teprve zviditelněním katalogizačních záznamů v počítačové síti (OPAC). Zvlášť oblast věcného zpracování byla velmi různorodá a bylo jasné, že musí dojít k unifikaci katalogizační praxe na ČVUT. Dokud ale jednotlivé knihovny katalogizovaly izolovaně, sjednocování se nedařilo, každá katalogizátorka respektovala svoje zvyklosti více, než dohodnutá pravidla. "Plýtvání v nedostatku" - některé dokumenty byly znovu a znovu katalogizovány v knihovnách ČVUT - někdy až 8x. Vývoj standardizace, nová katalogizační praxe - byla jen otázka času, kdy budou nová pravidla plně respektována . Potřeba softwarových změn pro respektování standardů. Systém AK byl vytvořen pro podporu provozu jednotlivých knihoven ČVUT v jejich stávající architektuře - distribuované knihovny. Katalogizační modul AK nemohl být za stávajících podmínek využít jako nástroj racionalizace "jedenkrát uložit - mnohokrát využít". Pro uvažované řešení, které předpokládalo sdílení jedné databáze osmi knihovnami, se dal použít jen provizorně, neboť AK neumožnila sloučit lokální databáze a pracovat centrálně nad jednou databází. Nové řešení vyžadovalo důkladnou přípravu, která představovala rozbor možných dostupných knihovnických systémů a návrh technického řešení. Byl hledán vhodný knihovnický systém, který by jednak splňoval požadavky standardizace, a jednak by vyhovoval podmínkám ČVUT, tj. systému distribuovaných knihoven, možnosti sdílené katalogizace v této struktuře a propojení knihovnického systému s informačním systém školy. Na konci roku 1997 bylo nalezeno kompromisní řešení: vybrat a koupit komerční modul Katalogizace, který by splňoval požadavky standardizace a po technické stránce byl schopen komunikovat s AK a Souborným katalogem ČVUT v prostředí WWW, a ponechat ostatní moduly AK v provozu, protože v konkurenci testovaných systémů obstály. Na základě provedené analýzy dostupných knihovnických systémů byl zvolen knihovní systém KP-sys, resp. jeho modulu Katalogizace, který se jevil jako optimální pro potřeby knihoven ČVUT. Modul katalogizace KP-sys splňoval odborné požadavky katalogizace. I když v této době existovala pouze jeho verze pod operačním systémem MS-DOS, AK pracoval pod operačním systémem UNIX, bylo dohodnuto s jeho tvůrci, že po úpravách bude po technické stránce schopen komunikovat se stávajícím softwarem AK. 2.1 Integrovaný systém sdílené katalogizace knihoven ČVUT Základním úkolem bylo vytvoření integrovaného prostředí pro spolupráci vybraného katalogizační modulu KP-sys se systémem AK a Souborným katalogem ČVUT ve WWW prostředí, s externí databází MDT na CD-ROM a s Polytematickým strukturovaným heslářem (PSH). V prvním kroku byla provedena analýza, ze které vyplynulo: stanovení optimální koncepce změn knihovnických činností v důsledku zavedení nového prostředí, definování toků dat (záznamů) v rámci AK, KP-sys a Souborného katalogu ČVUT, definování požadavků na úpravu komerčního modulu KP-sys, definování požadavků na úpravu AK. Na základě analýzy byly postupně provedeny programátorské práce, které zahrnuly požadované úpravy ve všech komponentách systému. Pracovníky VIC ČVUT byly vytvořeny programy pro předávání záznamů z KP-sys do Souborného katalogu ČVUT a ze Souborného katalogu ČVUT do AK. V AK bylo vytvořeno nové rozhraní pro vstup záznamů a bylo provedeno globální číslování titulů v knihovnách ČVUT. Pro knihovníky bylo vytvořeno integrované prostředí, které umožnilo paralelní práci ve všech komponentách systému sdílené katalogizace a s externími nástrojem MDT na CD-ROM a PSH. Díky dobrému technickému zázemí knihoven mohlo být zdánlivě komplikované a netradiční řešení realizováno. V běžném provozu knihoven se změny nijak neprojevily, pouze katalogizátoři přešli na nový způsob práce. Systém sdílené katalogizace v prostředí ČVUT tak plní dvě základní funkce: umožňuje práci v režimu sdílené katalogizace, slouží jako nástroj zpřístupňování informací o fondech knihoven ČVUT (Souborný katalog knihoven ČVUT). 2.2 Popis struktury systému Popis struktury systému sdílené katalogizace v sobě zahrnuje popis jednotlivých subsystémů, prvků, které je tvoří, a dále jsou podrobněji definovány toky dat. Technické řešení systému není zcela jednoduché, ale díky technickým prostředkům je zabezpečena ochrana dat, a využitím moderních informačních technologií se integrovaný systém sdílené katalogizace pro katalogizátory stává snadným nástrojem v procesu katalogizace. Systém je tvořen třemi subsystémy: A) Subsystém Katalogizace KP-sys B) Subsystém Lokálních AK C) Subsystém Souborný katalog ČVUT A) Subsystém Katalogizace KP-sys Subsystém je tvořen jednak prvky, kterými jsou katalogizační pracoviště jednotlivých fakultních knihoven ČVUT, a jednak prvkem pro pořízení dat modulem Katalogizace KPsys. Ten pracuje s Pracovní databází KPSYS, do které byly jednorázově převedeny všechny katalogizační záznamy z jednotlivých lokálních (fakultních) AK, a postupně se v ní vytvářejí záznamy v režimu sdílené katalogizace. Pro komunikaci se subsystémem Souborný katalog ČVUT je určeno výstupní/vstupní rozhraní. Pracovní databázi KP-sys sdílejí všichni katalogizátoři jednotlivých fakultních knihoven ČVUT, slouží jako pracovní databáze pro účely katalogizace a pořízení akvizičních záznamů. Záznamy jsou exportovány do subsystému Souborný katalog ČVUT. B) Subsystém Lokálních AK Subsystém podporuje provozní funkce lokálních AK na fakultních knihovnách. Informace o knihovních jednotkách se vytvářejí právě v lokálních AK, které mají vlastní lokální databáze. V databázi AK jsou uloženy základní bibliografické informace o titulu, přírůstkové číslo knihovní jednotky, stav knihovních jednotek (volná, půjčená, deponovaná), signatura, lokální typ dokumentu (učebnice, skripta atd.) Také jsou zde uloženy akviziční údaje tituly (číslo objednávky, dodavatel), cena za knihovní jednotku a číslo faktury. C) Subsystém Souborného katalogu ČVUT Subsystém Souborný katalog ČVUT (SK ČVUT) je tvořen těmito prvky: Centrální databáze ČVUT - v ní jsou uloženy uzavřené záznamy o dokumentech a informace o lokaci jednotlivých dokumentů v rámci sítě knihoven ČVUT. Vstupní rozhraní - komunikuje s Katalogizačním subsystémem KP-sys, přebírá uzavřené záznamy z Pracovní databáze a ukládá je do Centrální databáze ČVUT. Ve vstupním rozhraní jsou spouštěny programy na kontrolu syntaxe UNIMARC, na kontrolu katalogizačních pravidel AACR2R a zda jsou vyplněna všechna povinná pole minimálního záznamu pro CASLIN SK. Záznamy, které prošly softwarovou kontrolou, jsou uloženy do Centrální databáze. Chybné záznamy jsou vráceny do Pracovní databáze KP-sys a katalogizátor je automaticky upozorněn na chybové pole a typ chyby. Akviziční záznamy, které nemají věcné prvky, nejsou softwarově kontrolovány. Modul pro export do AK - exportuje záznamy z Centrální databáze do příslušné databáze AK. Po uložení záznamu zjistí z Centrální databáze, do kterých lokálních AK záznam patří, provede přeformátování záznam z formátu UNIMARC do struktury ISBD a odešle jej do příslušné lokální databáze AK. Nástroj pro kontrolu dat správcem sdílené katalogizace - zajistí prostřednictvím WWW rozhraní správci sdílené katalogizace všechny nové nebo modifikované záznamy z Centrální databáze. Záznamy jsou správci dostupné jak pro formální kontrolu záznamu, tak pro kontrolu na dodržení pravidel AACR2R a věcného popisu. Správci je zpřístupněn kompletní UNIMARC formát záznamu. Exportní modul pro CASLIN SK - umožňuje periodické zasílání nových či modifikovaných záznamů, které správce schválil, do CASLIN SK. Dotazovací modul - zprostředkuje interakci uživatele se Souborným katalogem ČVUT. Je realizován WWW rozhraním, které umožňuje vyhledávat záznam jak podle jmenných, tak podle věcných prvků, či podle lokace dokumentu. Struktura Integrovaného systému sdílené katalogizace knihoven ČVUT MDT - Mezinárodní desetinné třídění, PSH - polytematický strukturovaný heslář AK - Automatizovaná knihovna (knihovnický software na ČVUT) 2.3 Toky dat Tvorba katalogizačních i akvizičních záznamů začíná v subsystému Katalogizace KP-sys. Katalogizátor dokument zkatalogizuje v modulu Katalogizace KP-sys a záznam uloží do Pracovní databáze. V Pracovní databázi jsou uloženy 3 typy záznamů: akviziční záznamy bez věcných prvků, zpracované katalogizační záznamy a záznamy rozpracované (jedná se o nedokončené záznamy např. z časových důvodů katalogizátora nebyl záznam dopracován). Po uzavření katalogizačních záznamů (nebo vytvoření akvizičního záznamu) je spuštěn externí program, který k záznamu přidá informaci o lokaci dokumentu, zajistí export záznamu do lokální databáze AK příslušného katalogizátora a exportuje záznam do subsystému Souborný katalog ČVUT. Rozpracované záznamy neprojdou softwarovou kontrolou a nejsou exportovány do subsystému Souborný katalog ČVUT. Export uzavřených záznamů z Pracovní databáze do Centrální databáze v subsystému Souborný katalog ČVUT je prováděn na úrovni formátu UNIMARC. Z Centrální databáze jsou pro potřeby lokálních databází AK exportovány záznamy z formátu UNIMARC do základních bibliografických záznamů ve struktuře ISBD. Pro potřeby CASLIN SK se provádí konverze z formátu UNIMARC, ve kterém jsou záznamy uloženy v Centrální databázi, do formátu požadovaného správcem CASLIN SK. Vzhledem k tomu, že se požadavky správce CASLIN SK na formát záznamu pro import do CASLIN SK v čase vyvíjejí, jsou při exportu prováděny následující typy úprav záznamu: překlad ISO-8859-2 do kódování GIZMO odfiltrování služebních polí (šifra zpracovatele, interní typy dokumentů, klíčová slova) přenos informací z polí používaných systémem do polí požadovaných CASLIN SK 3 Metodika kontroly Při určování funkčních požadavků na realizaci systému sdílené katalogizace v režimu online vstoupila do popředí funkce kontroly. Jednak bylo třeba zabezpečit automatickou kontrolu při zápisu údajů (softwarová kontrola), jednak bylo třeba zajistit jednotnost a kvalitu záznamů, tj. vytvořit instituci tzv. supervizora, tj. správce sdílené katalogizace, který provádí kontrolu záznamů, upozorňuje na chyby v záznamech a má právo definitivního uložení záznamu. 3.1 Softwarová kontrola Kontrola podporovaná softwarem umožňuje kontrolu syntaxe UNIMARC. Pomocí vyvinuté aplikace jsou všechny nové i editované záznamy před uložením testovány na správnost zápisu do polí UNIMARC. U všech polí se prověří zápis obecně, a to po tagu pole následuje znak pro indikátory nebo $ (kromě návěští a tagů 001, 005), za každým označením podpole následuje v podpoli minimálně jeden znak a v záznamu se vylučuje současná existence polí 700, 710, 720 a to také pouze dvou z nich. Kontrola je rovněž zaměřena na opakovatelnost polí a podpolí, přítomnost a hodnotu indikátorů, zda jsou vyplněna povinná pole pro minimální záznam a zda jsou dodržena pravidla AACR2R. Kontrola pravidel je zaměřena na údaje pro hlavní a vedlejší záhlaví, které musí být převzaty ze souboru autorit. Vyhovuje-li záznam výše zmíněným podmínkám, uloží se do Centrální databáze ČVUT. Není-li záznam v pořádku, je na to katalogizátor upozorněn výstražným červeným oknem na obrazovce. Katalogizátor je systémem upozorněn na chybové pole a druh chyby. Katalogizátor musí chyby odstranit, neboť záznamy, které neprošly softwarovou kontrolou jsou uloženy pouze v Pracovní databázi KPSYS, a tudíž neprochází dále integrovaným systémem sdílené katalogizace. Neobjeví se v Souborném katalogu ČVUT a nemohou být exportovány do CASLIN SK. V případě akvizičního záznamu, který nemá věcné prvky, je softwarová kontrola vypnuta. Také u jednorázového převodu záznamů z AK do sdílené databáze musela být takto nastavená softwarová kontrola vypnuta, neboť katalogizační záznamy pořízené v AK nemohly vyhovět zadaným podmínkám kontroly. 3.2 Kontrola správcem sdílené katalogizace Správce se zaměřuje na kontrolu záznamů po formální stránce, na dodržení pravidel AACR2R/UNIMARC a kontroluje věcný popis. Kvalitní analýza dat spočívá v ruční kontrole struktury a obsahu dat u každého nového i editovaného záznamu. Již při koncipování systému sdílené katalogizace bylo zřejmé, že bude třeba, aby někdo kontroloval vytvořené záznamy a odpovídal v konečné fázi za jejich kvalitu. Teprve praxe ukázala, jak důležitá je role správce sdílené katalogizace. Funkci správce sdílené katalogizace zastává knihovník s "dokonalou" znalostí UNIMARCu a AACR2R. Vedle přirozené autority má právo veta. To je možnost zamítnout či odsouhlasit vytvořený záznam. Jeho povinností je sledovat změny a vývoj pravidel, vysvětlovat chyby a permanentně vzdělávat ostatní katalogizátory. Důvodů pro tuto funkci je několik. Po technické stránce je systém nastaven tak, že po uložení záznamu funkcí END, záznam již nelze editovat. Protože se jedná o sdílenou databázi, nemohou funkci END používat všichni katalogizátoři. Velmi rychle by začalo docházet ke sporům na správnost záznamu, a to by vyvolalo potřebu jakéhosi "arbitra", který by sporné případy musel rozhodovat. Znalost pravidel AACR2R byla, zvláště na začátku, dosti nízká, navíc česká interpretace není vždy zcela jednoznačná, takže bylo třeba, aby osoba pravidel znalá "hlídala" každý nově vytvořený záznam a případné chyby katalogizátorům vysvětlovala. Tím, že databázi sdílí a tvoří de facto osm od sebe místem vzdálených katalogizátorů, chybí určitý jednotný pohled, který lze překonat pouze tím, že právo veta a právo jednotícího pohledu má jedna osoba - správce. Pro usnadnění kontroly správcem slouží jednak tzv. Nástroj pro správu sdílené katalogizace, jednak uzavřená elektronická konference, ve které správce upozorňuje na chyby a nedostatky v záznamech. 3.3 Nástroj pro správu sdílené katalogizace Pro snadnější kontrolu záznamů správcem byl na ČVUT vyvinut nástroj, díky němuž je správce informován o každé změně v Centrální databázi ČVUT. Správce se autorizuje vůči serveru, na kterém je "nástroj" umístněn, a může si vybrat podle jakého kritéria bude nové záznamy kontrolovat. Je zde uvedeno číslo záznamu v databázi, čas modifikace, jeho stav, kdy a kým byl změněn (obr. 1). Správce nejčastěji volí záznamy ve stavu "nezpracované", tím získá seznam záznamů, který si může setřídit podle čísla záznamů, vzestupně-sestupně, a času modifikace. Vybraný záznam si nechá zobrazit ve struktuře UNIMARC a kontroluje jednotlivá pole. Náročnost této funkce je navíc podmíněna faktem, že správce v podmínkách ČVUT reviduje záznamy bez "knihy v ruce". Jedná-li se o záznam akviziční, který je jednoznačně určen tím, že nemá věcné prvky, převede správce tento záznam ze stavu "nezpracovaný" do stavu "odložený" a dále ho nekontroluje. Záznamy ve stavu "odložený" jsou tak dlouho, dokud knihovna dokument nezíská a nezkatalogizuje. Potom se z akvizičních záznamů stanou záznamy katalogizační a objeví se opět ve stavu "nezpracovaný". Je-li záznam po formální stránce v pořádku, jsou-li dodrženy standardy a věcný popis odpovídá jak potřebám knihovny, tak uživatelů, převede správce tento záznam do stavu "schválený". Připravené záznamy ve stavu "schválený" jsou správcem v Katalogizačním modulu KPsys použitím klávesy END ukončeny .Ukončené záznamy jsou v Pracovní databázi KPsys podbarveny černě (rozpracované záznamy jsou podbarveny modře) a již je nelze ze strany katalogizátorů opravovat, editovat, to může pouze správce (obr. 2). 3.4 Elektronická konference Elektronická konference se stala základním nástrojem pro koordinaci práce mezi katalogizátory a supervizorem. Jsou-li v záznamu chyby, správce záznam zamítne (stav "zamítnutý") a upozorní v elektronické konferenci na nedostatky. Správce uvede v chybové hlášce číslo záznamu a zkratku fakulty, kde byl záznam vytvořen. Zpočátku, kdy byla potřeba si zvykat na nová katalogizační pravidla, správce upozorňoval na chybu s odkazem na příslušný odstavec v AACR2R. Častým konfrontováním pravidel s praktickými příklady se katalogizátoři naučili pravidla znát a v praxi dobře používat. Zamítnuté záznamy katalogizátoři opraví. Editací se záznam ze stavu "zamítnutý" dostane opět do stavu "nezpracovaný". Správce v určitém časovém intervalu kontroluje záznamy podle stavu "zamítnutý", aby měl jistotu, že se nehromadí zamítnuté záznamy a že chyby v záznamech byly opraveny. Ze strany katalogizátorů je nutné rychle reagovat na připomínky správce a chyby opravit, neboť záznamy prošly softwarovou kontrolou, jsou dostupné v Souborném katalogu ČVUT i s chybou, na kterou správce upozornil, a to nedělá dobrou vizitku knihovnám ČVUT. 4 Závěr Systém sdílené katalogizace v podmínkách ČVUT je v provozu od října 1998. Po velmi krátké zkušební době se stal provoz rutinní záležitostí a kladl vysoké požadavky na všechny zúčastněné. Katalogizátoři museli za chodu zvládnout nejen nové nástroje a nová pravidla, ale především zcela odlišný režim práce. Zpracování záznamu se stalo "věcí veřejnou", odpovědnost jednotlivých pracovníků se zvýšila. Nezáviděníhodná role supervizora se osvědčila, stejně jako nástroje softwarové kontroly. Lze tedy hovořit o výsledcích. Z celkového objemu zpracovaných záznamů nemuselo být znovu vytvářeno (díky jejich sdílení) 25 %. Můžeme tedy konstatovat, že se ušetřilo 25 % práce katalogizátorů. Je to maximum, které odpovídá objemu fondu, jenž je společný všem knihovnám ČVUT. Mezi výsledky dosažené v rámci integrovaného systému sdílené katalogizace je možné zahrnout vytvoření společné databáze fakultních a ústavních knihoven ČVUT, stanovení a dodržování pravidel pro režim sdílené katalogizace, úspěšný přechod na nová katalogizační pravidla a standardy. Byla vypracována metodika pro kontrolu pořízených dat, pro správu souborného katalogu a koordinaci aplikací zpracovatelských postupů v rámci ČVUT. Záznamy jsou bezesporu kvalitnější. Uživatelům jsou předávány ucelenější informace o knihovním fondu, a to jak díky standardizovanému záznamu, tak díky tomu, že u nově zpracovaných titulů existuje pouze jeden záznam v Souborném katalogu ČVUT, který odkazuje na knihovní jednotky daného titulu v knihovnách ČVUT. Faktem ovšem zůstává, že zajištění a udržení vysoké kvality záznamů je podmíněno jejich důkladnou a náročnou supervizí. Přestože systém sdílené katalogizace byl "ušit na míru" knihovnám ČVUT, jsou získané zkušenosti použitelné pro ostatní knihovny. Významným přínosem je právě v praxi ověřená metodika kontroly pořízených katalogizačních záznamů. Sdílená katalogizace přinesla pozitivní výsledky v rámci ČVUT, ale její přínos v širším měřítku by mohl být mnohem významnější. Sdílená katalogizace založená na dodržování standardů otevřela cestu ke spolupráci s ostatními standardizovanými systémy. Použitá literatura: MACHYTKOVÁ, M. Sdílená katalogizace v podmínkách knihoven ČVUT : diplomová práce. Praha, 2000. 83 s. RAMAJZLOVÁ, B., MACHYTKOVÁ, M. "Lesk a bída" sdílené katalogizace. Automatizace knihovnických procesů VII : sborník ze 7. ročníku semináře pořádaného ve dnech 9.-10. června 1999. Ústí nad Labem : EKAS, 1999, s. 52-58.
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
MACHYTKOVÁ, Marta a RAMAJZLOVÁ, Barbora. Sdílená katalogizace knihoven ČVUT. Ikaros [online]. 2000, ročník 4, číslo 8 [cit. 2019-12-08]. urn:nbn:cz:ik-12877. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12877

automaticky generované reklamy