Exkurze v archivu a knihovně Českého rozhlasu
Ve čtvrtek 22. 10. 2015 se uskutečnila další z exkurzí pražské organizace SKIP v archivu a knihovně Českého rozhlasu. Knihovna Českého rozhlasu sídlí na Vinohradské třídě v centru podpory vysílání. V knihovně pracuje vedoucí knihovny paní Eva Kopřivová a další dvě pracovnice. Knihovna Českého rozhlasu je organizačně začleněna pod Archivní a programové fondy spolu s Archivem a Gramoarchivem ČRo, Fonotékou a Hlavním katalogem. Depozitář knihovny sídlí na ulici Římská, společně s archivem Českého rozhlasu. Dříve knihovna sídlila v Londýnské ulici.
[5]
[6]
Početnou skupinu členů SKIP provedla knihovnou vedoucí knihovny, Eva Kopřivová (zcela vlevo)
Exkurze do knihovny Českého rozhlasu
V květnu 2015 uplynulo 92 let od zahájení pravidelného rozhlasového vysílání v Čechách. Knihovna Českého rozhlasu je o necelých deset let mladší, první písemné záznamy v přírůstkovém seznamu pocházejí z roku 1932. Fond Knihovny byl doplňován formou knižních darů a recenzních výtisků. V počátcích byl knihovní fond budován živelně, teprve postupem doby získala akvizice odborný základ se zvláštním zřetelem k požadavkům rozhlasového vysílání. Na Knihovnu Českého rozhlasu se nikdy nevztahovala žádná cenzurní opatření, a tak fond zůstal v době minulé (po roce 1948 i 1968) nenarušen. Navíc jej po roce 1990 obohatily knihy z exilových vydavatelství Index, Sixty-Eight Publishers, Konfrontace a Rozmluvy.
Hlavním posláním knihovny je podpora programu vysílání – připravuje podklady pro potřeby vysílání Českého rozhlasu, provádí rešeršní činnost a zpracovává bibliografické informace. Umožňuje přístup k informacím z rozhlasové historie studentům, badatelům i laické veřejnosti. Knihovna provádí vlastní výpůjční agendu sloužící převážně k programovým, ale i studijním účelům. Zajišťuje také výpůjčky prostřednictvím meziknihovní i mezinárodní meziknihovní výpůjční služby. Další významnou činností knihovny je agenda tisku – objednávky, evidence, rozdělování a fakturace tuzemského i zahraničního tisku pro jednotlivá oddělení Českého rozhlasu.
Knihovní fond dnes tvoří necelých 70 000 knihovních jednotek, které jsou tematicky rozděleny do 33 oborů. Vedle beletrie, poezie, dětské literatury, politiky, přírodních věd, filozofie a jiných je vybudováno oddělení týkající se rozhlasového vysílání, žurnalistiky i ostatních médií. Tento fond obsahuje publikace nejen z historie rozhlasu, ale hlavně tituly týkající se rozhlasové teorie – např. texty rozhlasových přednášek, interní učební texty pro rozhlasové pracovníky a zprávy z rozhlasových výzkumů.
[7]
[8]
Exkurze v archivu a knihovně Českého rozhlasu
Jak se vyhnout kolapsu knihovního katalogu
V říjnu 1989 bylo zahájeno počítačové zpracování fondu v systému CDS/ISIS-MAKS. Postupně se začal budovat elektronický knihovní katalog. S přibývajícími katalogizačními záznamy ovšem začal knihovní systém kolabovat, a tak od roku 2001 používá Knihovna ke katalogizaci systém RELIEF. Tento systém byl vybrán hlavně z důvodů kapacitních možností, tj. neomezenému množství hesel u jednotlivých záznamů. V letošním roce dojde k upgradu stávajícího systému a k přípravě automatizace výpůjčního protokolu.
V roce 2005 se Knihovna ČRo ve spolupráci se stanicemi Vltava a Dvojka poprvé připojila k mezinárodní akci „Noc s Andersenem“. Od té doby ji pravidelně počátkem dubna každým rokem navštěvují i malí dětští čtenáři. Knihovna spolupracuje také na akci Velké říjnové čtení ve spolupráci s Českým rozhlasem.
[9]
[10]
Exkurze v Archivu a knihovně Českého rozhlasu
Návštěva Archivu Českého rozhlasu
Archiv je rodinné stříbro Českého rozhlasu. Rozsahem je to jeho největší útvar. V depozitářích tři patra pod zemí je uloženo na 80 tisíc hodin zvukových záznamů a 25 milionů stran písemných materiálů. Vedoucím archivu je Mgr. Tomáš Bělohlávek.
Součástí archivu je badatelna, která poskytuje služby i veřejnosti. Archiv soustřeďuje, ukládá, zpracovává a zpřístupňuje veškerý archivní materiál z činnosti Českého rozhlasu a jeho předchůdců.
Součástí Archivu je Gramoarchiv, ve kterém je přes 150 tisíc gramodesek a CD. Z jeho fondů čerpají zejména hudební redaktoři, režiséři a dramaturgové Českého rozhlasu, ale také dirigenti, interpreti, autoři a nejširší badatelská veřejnost. Prvním rozhlasovým záznamem na gramofonové desce z produkce firmy HMV byl projev prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka z roku 1928 k 10. výročí Československa. O fondy Gramoarchivu pečuje Kateřina Vondráčková.
[11]
[12]
[13]
Archiv a Gramoarchiv Českého rozhlasu
Tomáš Bělohlávek nám ukázal mnoho zajímavých dokumentů, které se nacházejí ve fondech archivu, např. rukopis Karla Čapka, dokument podepsaný Edvardem Benešem a některé další. Viděli jsme také vzácnou pamětní knihu s věnováním a podpisy např. Emila Zátopka, Raula Castra a mnoha dalších, a navíc ještě sbírku kuriózně poničených knih uživateli. Archiv obsahuje také kořistní fond (hlavně po Němcích z druhé světové války). Druhá část tohoto fondu putovala do Moskvy. Archiv také spolupracuje na Národní virtuální fonotéce (dodávání metadat).
[14]
[15]
[16]
[17]
Návštěva archivu Českého rozhlasu: rukopis Karla Čapka, dokument z boje o Rozhlas a pamětní kniha s podpisem Emila Zátopka
Poznámka: Autorkou fotografií je Vladana Pillerová.