V průběhu uplynulého roku časopis Ikaros průběžně informoval o vývoji projektu Modernizace bakalářského programu Informační studia a knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze podpořeném Operačním programem Praha – Adaptabilita (OPPA). Projekt, který si kladl za cíl aktualizovat osnovy a výuku bakalářského programu, po dvaceti měsících a třech akademických semestrech úspěšně končí.

Přínosy projektu modernizace bakalářského programu

Projekt modernizace bakalářského studijního programu Informační studia a knihovnictví (INSK)[1] si kladl za cíl nejenom aktualizaci a inovaci výuky, ale v důsledku zejména vyšší konkurenceschopnost a adaptabilitu absolventů bakalářského programu, a tím pádem flexibilnější uplatnění absolventů na trhu práce.

V rámci projektu proběhla inovace vytipovaných předmětů bakalářského programu, aktualizace jejich osnov a následně samotná výuka. Vyučující měli možnost při aktualizaci osnov a výukových metod čerpat z různých zdrojů, zejména z množství nově zakoupené literatury, dále pak z řady školení, kterými prošli. Projekt umožnil vybraným pedagogům uskutečnit několik zahraničních stáží na akademické půdě v zahraničí.

Zahraniční inspirace z Dánska a Slovinska

Vybraní pedagogové a akademičtí pracovníci UISK FF UK v Praze měli během projektu možnost zúčastnit se několika zahraničních stáží, jejichž cílem bylo porovnání studijních plánů na vybraných katedrách informační vědy a knihovnictví, inspirace zkušenostmi zahraničních kolegů a srovnání zkušeností v rámci pedagogické a vědecké činnosti na obou stranách. O první studijní stáži v Římě informoval předchozí příspěvek [5].

Na konci října 2014 následovala druhá zahraniční stáž, tentokrát do dánské Královské školy pro knihovní a informační vědy v Kodani [6] (The Royal School of Library and Information Science, dále RSLIS). Tamní univerzita, která se nedávno stala součástí Fakulty humanitních studií Univerzity v Kodani (studijní program Informační věda a kulturní komunikace), nabízí obdobně jako UISK FF UK studium v bakalářském až doktorském programu. Největší rozdíly ve výuce představuje členění výuky do širších tematických bloků, tzv. modulů (např. Informační architektura, Mediální kultura nebo Knihovny a společnost), v jejichž rámci probíhá výuka konkrétních předmětů. Standardní délka bakalářského studia RSLIS trvá tři a půl roku, během nichž je důraz kladen na projektovou činnost studentů (celé tři roky studia se student průběžně věnuje vlastnímu projektu), ale též na praktický aspekt výuky. Poslední půlrok studia je totiž věnován stáži v knihovně. Koncepční témata rozvoje oboru během studijní stáže konzultovali profesor Haakon Lund, profesor Birger Hjørland a odborná asistentka Lorna Wildgaard. Pojetí bakalářského studia a jeho náplň byla konzultována s Jette Hyldegard, Ph.D.

[7]
Budova Filozofické fakulty Univerzity v Lublani, ve které sídlí Katedra knihovnictví, informační vědy a knihovědy

Třetí a poslední zahraniční cesta realizovaná z prostředků projektu se uskutečnila v prosinci téhož roku, tentokrát do slovinské Univerzity v Lublani. Tamější Katedra knihovnictví, informační vědy a knihovědy [8] (Oddelek za bibliotekarstvo, informacijsko znanost in knjigarstvo, Filozofska fakulteta, Univerza v Ljubljani) v současnosti zvažuje významné změny v kurikulu oboru, a to zejména formou přechodu na dvouoborové studium. Konzultace k zaměření studia a transformaci studijních plánů poskytli přední specialisté katedry, zejména prof. Maja Žumer, doc. Jan Pisanski a doc. Tanja Merčun. Uplatnění absolventů oboru v praxi bylo dále konzultováno se zástupci Městské knihovny v Lublani a Národní a univerzitní knihovny. Obě navštívené instituce, dánská i slovinská katedra, patří mezi destinace, kde mají studenti UISK FF UK možnost studovat v rámci programu Erasmus+.

Nový seminář formou týmové spolupráce

V zimním semestru akademického roku 2014/2015 proběhla aktualizace osnov předmětu Základy informační vědy. Dále byl v rámci projektu iniciován vznik nového výběrového semináře pro studenty 2. a 3. ročníku bakalářského studia Informační a knihovnické služby. Výuka semináře probíhala formou blokových přednášek a kladla důraz zejména na realizaci samostatných studentských projektů, díky nimž se studenti seznámili s problematikou teorie a reálné praxe služeb v knihovnách a informačních institucích. Cílem předmětu bylo mimo jiné přiblížit studentům osvojení triviálních metod výzkumu a týmové práce.

Do vedení studentských týmů byli vedle zkušených pedagogů zapojeni také začínající akademičtí pracovníci, interní doktorandi UISK FF UK. Dva z pěti projektů byly zaměřeny na dílčí část výzkumu doktorandů, a to v oblasti interkulturního knihovnictví nebo problematice mladých dospělých (ne)uživatelů knihoven. Další dva projekty se soustředily na praktickou přípravu akce v rámci Dětské univerzity FF UK [9], tedy akce pro děti navštěvující 3. až 5. třídu základní školy. První z nich, workshop s názvem Není člověk jako člověk, měla za cíl přiblížit dětem život našich pravěkých předků. Druhá akce obdobného druhu s názvem Do virtuálních hlubin e-knihovny Městské knihovny v Praze představí dětem formou dopoledního programu elektronické knihy a čtečky. Oba projekty budou realizovány v průběhu letního semestru dětské univerzity 2014/2015. Další z pracovních skupin semináře se věnovala přípravě dílčí části webových stránek UISK FF UK pro studenty prvního ročníku.

[10]
Náhled pracovního listu pro workshop Není člověk jako člověk, určeného pro Dětskou univerzitu FF UK

Závěrem

Během uplynulých dvaceti měsíců se nám podařilo aktualizovat (a v některých případech vytvořit nové) osnovy celkem osmi předmětů: Identifikační popis, Projektování informačních systémů, Lektorské a prezentační dovednosti, Úvod do informační vědy, Automatizace knihoven (v nové akreditaci vyučován jako Knihovnické procesy a technologie), Dějiny knižní kultury, Základy informačních technologií a již zmíněné Informační a knihovnické služby.

K těmto předmětům byly zároveň vytvořeny i nové podpůrné e-learningové kurzy na platformě Moodle, které jsou důležité zejména pro studenty kombinovaného studia. Předměty byly během uplynulých dvaceti měsíců průběžně ověřeny formou pilotní výuky, všechny předměty také prošly standardní studentskou evaluací Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Aktualizace osnov se dotkla celkem sto dvaceti pěti studentů bakalářského stupně studia. Celkem patnáct pedagogů absolvovalo dvanáct školení v různých oblastech, někteří z nich vyjeli na tři inspirativní stáže do zahraničí. Podpoření pedagogové měli díky podpoře projektu dále možnost konzultovat své postupy se zahraničními odbornicemi, které UISK navštívili. Zde můžeme jmenovat prof. Jelu Steinerovou z Univerzity Komenského v Bratislavě a prof. Maju Žumer z Univerzity v Lublani.

[11]
Projekt Modernizace bakalářského programu INSK na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze probíhá za finanční podpory Operačního programu Praha – Adaptabilita a hlavního města Prahy

Z prostředků projektu bylo nakoupeno dohromady čtyřicet nových titulů odborné literatury, zejména k tématu dějin knihoven, katalogizační praxe či informační vědy. Věříme, že nové osnovy povinných i výběrových předmětů přispějí nejenom k vyšší adaptabilitě absolventů ve světě informací, ale také k lepšímu uplatnění našich absolventů na trhu práce.