Dotazník „Zavádění výpůjček českých e-knih na platformách eReading.cz, Flexibooks, ebrary DASH!, Levná knihovna, Wooky, Publero a dalších do knihoven“ posílaný mezi knihovny je obsahem přílohy č. 4. Do dotazníkového šetření se aktivně zapojilo celkem 35 knihoven, což představuje 39% návratnost. Vyplnění dotazníku bylo zcela anonymní. Průzkum probíhal v 1. čtvrtletí roku 2014.

[5]
Návratnost dotazníků v průzkumu mezi knihovnami

Následující grafy prezentují procentuální zastoupení odpovědí knihoven na jednotlivé otázky s upřesňujícím komentářem pod každým grafem. Komentáře pod grafem zveřejňující konkrétní čísla počtu zastoupených knihoven za každou odpověď jsou za účelem větší přehlednosti psány číslicemi.

Otázka: Jste knihovna…?

[6]

Do průzkumu se zapojilo 21 vysokoškolských/univerzitních knihoven, 13 knihoven veřejných a 1 knihovna se registrovala do kategorie ostatní.

Otázka: Funguje ve vaší knihovně systém prezenčního půjčování elektronických knih české produkce?

[7]

Většina do průzkumu zapojených knihoven, konkrétně 24, nerealizuje žádné prezenční výpůjčky českých e-knih. Zbylých 11 knihoven poskytuje službu prezenčních výpůjček českých e-knih.

Otázka: Funguje ve vaší knihovně systém absenčního půjčování elektronických knih české produkce?

[8]

Menšina knihoven, konkrétně 7 z celkového počtu 35 knihoven, umožňuje absenční výpůjčky českých e-knih. Naopak 28 knihoven neposkytuje službu absenčního půjčování. Získaná data velmi dobře vystihují celkovou situaci na poli zavádění výpůjček českých e-knih, neboť i z jinde dostupných údajů lze shrnout, že e-výpůjčky českých knih jsou v knihovnách zatím velmi ojedinělou službou.

Otázka: Jak hodnotíte uživatelskou přívětivost absenční výpůjčky českých e-knih s ohledem na informační gramotnost vašich čtenářů?

[9]

Tato otázka mířila na hodnocení knihovníků k uživatelské přívětivosti nabízené služby elektronických výpůjček, která je často realizována se zapojením webového rozhraní příslušné platformy. Jak odpovídá předchozím odpovědím, největší část knihoven, konkrétně 14, uživatelskou přívětivost nemohla posoudit. Následuje tvrzení 6 knihoven, jež uživatelskou přívětivost při realizaci absenčních výpůjček hodnotí jako „jednoduchou“. Knihovny v počtu 2 jako „složitou“ a 1 knihovna ji hodnotí jako „velmi složitou“.

Otázka: Dochází k půjčování českých elektronických knih ve spolupráci s některou níže uvedenou platformou?

[10]

Z celkového počtu 35 knihoven jich 19 nerealizuje žádnou formu výpůjček přes výše uvedené platformy. Naopak 4 knihovny, což představuje 15 % z celkového počtu, shodně používají k realizaci e-výpůjček platformu eReading.cz. Tato platforma získala největší počet hlasů oproti 1 hlasu pro platformu Levná knihovna a 2 hlasů pro platformy pod položkou “ostatní“.

Otázka: Jaká je výpůjční doba českých e-knih ve vaší knihovně?

[11]

Výpůjční doba českých e-knih je největším počtem knihoven, přesně 11, definována jako odlišná od klasické výpůjční doby pro tištěné zdroje. Těchto 11 knihoven má pro e-výpůjčky stanovenu vlastní výpůjční dobu. Po vzoru výpůjční doby odvozené od tištěných zdrojů půjčují e-knihy 2 knihovny. Pouze prezenční zpřístupnění českých e-knih zvolily v rámci tohoto dotazníkového šetření 3 knihovny.

Jak vyplývá z dalších níže uvedených údajů, které autorka této práce zjistila, je rozdílná výpůjční doba elektronických knih dána dostupnými modely na trhu. Např. právě nejvíce zastoupená platforma eReading.cz umožňuje pro uživatele knihovny: 1. doživotní vlastnění stažené e-knihy (dále prezentováno jako model A) a za 2. výpůjční dobu v rozsahu 21 dnů (dále prezentováno jako model B).

Otázka: Jsou české e-knihy zapůjčené čtenáři vaší knihovny zobrazovány pomocí...

[12]

Převážná část knihoven, konkrétně v počtu 5, zvolila možnost dostupnosti e-knihy přes webové rozhraní (komerční) platformy. V tomto případě je nutné, aby se uživatel knihovny přes původní přihlášení do svého uživatelského účtu v knihovně registroval i na účet platformy. Například u eReadingu je tato forma následného přihlašování běžná. 4 knihovny zvolily možnost zobrazení e-knihy pomocí webového rozhraní knihovny.

V tomto případě je také možné, že knihovny hlasovaly současně pro obě zobrazovací možnosti, neboť registrace přes uživatelský účet knihovny nemusí vylučovat ještě následné nutné přihlášení do účtu platformy. Zobrazení e-knihy pomocí „jiného softwaru pro offline čtení“ zvolily 2 knihovny.

Otázka: Hodnotíte pořizovací cenu a náklady následného provozu e-výpůjčky českých e-knih ve srovnání s klasickou výpůjčkou tištěné verze knihy jako…

[13]

15 knihoven nemůže posoudit výši pořizovacích nákladů a následný provoz e-výpůjčky, a to velmi pravděpodobně z důvodu, že nákupy e-výpůjček tyto knihovny dosud nerealizují. Knihovny, které tuto otázky zodpověděly, konkrétně se jedná o 7 knihoven, pořizovací cenu a náklady následného provozu zhodnotily jednoznačně jako vyšší. Pokud zkoumáme níže uvedené současné modely, nelze se tomuto vývodu bránit.

eReading.cz nabízí za cenu 49 Kč za e-výpůjčku na 21 dní (dále popisovaný model B). V tomto kontextu je cena tištěné výpůjčky, která je řadou knihoven propočítávána na 10 až 13 Kč, nesrovnatelně výhodnější[1]. Jedna knihovna však v rámci dotazníku zvolila pořizovací cenu a náklady následného provozu e-výpůjčky jako nižší.

Otázka: Vyjádřete v řádech výši rozpočtu vaší knihovny na akvizici českých e-knih v roce 2013

[14]

Výše rozpočtu knihoven na nákupy českých e-knih je stěžejní pro posílení trhu s českými e-knihami. Dle dostupných (ale neúplných) informací lze odhadovat roční investice do českých e-knih ze strany knihoven na maximálně stovky tisíc Kč. Ve většině se jedná o VŠ, SŠ a ZŠ knihovny. Trh s nákupem českých e-knih do knihoven odpovídá i zobrazeným výsledkům grafu.

Celková investice dle dotazníkového šetření skutečně nepřevyšuje investice do akvizice českých e-knih stovky tisíc Kč. Konkrétně tedy 1 knihovna účastnící se průzkumu vydala na akvizici českých elektronických knih v roce 2013 stovky tisíc. Desítky tisíc Kč zvolily jako odpověď 4 knihovny. Řádově tisíce Kč na akvizici českých e-knih vydaly 3 knihovny a konečně 4 knihovny za rok 2013 vynaložily řádově stovky Kč do nákupu českých elektronických knih.

Otázka: Předpokládáte v budoucím období navyšování rozpočtu vaší knihovny na akvizici českých elektronických knih?

[15]

Tato otázka je již více prediktivního charakteru a zajímala se o názory akvizičních pracovníků na budoucí navyšování rozpočtu jejich knihoven při nákupech českých e-knih. Více než polovina knihoven, konkrétně 16, situaci nemohla posoudit. Další největší část knihoven, 8, se přiklání k předpokladu postupného navyšování rozpočtů knihoven do akviziční politiky na poli českých e-knih. 5 knihoven se domnívá, že budoucí období nepřinese finanční navýšení ve skladbě rozpočtu knihoven v případě investice do nákupu českých e-knih.

Otázka: Jak vnímáte perspektivu na poli akvizice českých e-knih v knihovnách

[16]

Tato otázka logicky doplňuje předchozí. Mírnou skepsi budoucího vývoje akvizic českých e-knih do knihoven zvolilo jako svou odpověď 13 účastníků výzkumu. Následuje mírný optimismus s 9 respondenty a konečně 8 knihoven, jež se staví k budoucímu vývoji skepticky.

Tato otázka, resp. odpovědi, může být vnímána de facto jako ukázka vnímání knihovníků současné situace a budoucího vývoje. Vzhledem k tomu, že většina knihoven (nejen v rámci tohoto dotazníkového šetření, ale i ostatních dostupných informací z knihovnických seminářů atd.) zavádění výpůjček českých e-knih ještě nerealizovala, je třeba hledat zejména důvody tohoto malého zájmu. Jak je dále popsáno, klíčovými problémy jsou zejména malá nabídka titulů českých e-knih pro knihovní licence a absence obecně přijímaného obchodního modelu mezi knihovnami, platformou a nakladatelem.

Závěry a zhodnocení hypotéz dotazníkového šetření