DigitaltMuseum je projekt zaměřený na zpřístupnění kulturních a kulturněhistorických sbírek norských muzeí široké veřejnosti. Katalog DigitaltMuseum na svých stránkách prezentuje fotografie, předměty, umělecká díla, modely i stavby pocházející ze sbírek jednotlivých muzejních institucí. 

[4]

Stránky digitálního muzea jsou k dispozici ve dvou norských verzích, švédštině a angličtině. Uživatel si může vytvořit osobní profil dle svých preferencí a následně obsah sdílet.

Cílem celého projektu je zjednodušit a zefektivnit přístup k mnohdy velmi rozsáhlým a obvykle stěží přístupným muzejním kolekcím. Webové stránky DigitaltMuseum [5] mají sloužit zájemcům z řad nejen odborníků, ale i laické veřejnosti a jejich hlavní předností má být dostupnost nezávisle na místě a čase, kde se zájemce o informaci nachází. Účelem stránek je přinášet ověřené, relevantní a komplexní informace o muzejních objektech a být tak vhodným zdrojem např. pro samostudium či výuku. Zároveň lze tento společný katalog chápat jako možnost zviditelnění daných muzejních institucí a upozornění na jejich kolekce. Jak potvrzuje Bjørn Olav Tveit z instituce Norsk Kulturråd, lze vysledovat souvislost mezi aktivním zapojením muzea do virtuálního projektu a nárůstem počtu návštěvníků v reálném muzeu[1].

Brána do více než stovky muzeí

V současnosti (květen 2013) prezentuje DigitaltMuseum 1 196 822 artefaktů z téměř 130 různých norských a 22 švédských muzeí. Představované kolekce se však nepřetržitě zvětšují. Do budoucna by na stránky DigitaltMuseum měla přibýt také videa, audio nahrávky a krátké filmy. Nadále by se navíc díky průběžným technickým úpravám měla zlepšovat kvalita publikovaných obrázků. Nyní se proto pracuje na vývoji nové platformy, která by takové možnosti nabídla.

Zveřejňování muzejních kolekcí započalo v roce 2008 pod názvem PrimusWeb. Společný katalog byl po zkušebním provozu spuštěn v roce 2009 a od svého počátku je rozšiřován o nové položky a upravován tak, aby byl zajímavý a pro uživatele přínosný. Projekt Digitaltmuseum je vytvořen společností KulturIT ANS[2] a finančně podporován institucí Norsk kulturråd[3]. Data z Digitaltmuseum jsou přístupná přes Norvegiana API[4].

O umístění objektů do katalogu DigitaltMuseum rozhodují jednotlivé kulturní instituce, které jsou vlastníky těchto exponátů. Každé muzeum pracuje na digitalizaci svých exponátů a jejich registraci do katalogu podle svého vlastního harmonogramu nezávisle na ostatních zapojených institucích. Postup v této věci není žádným způsobem regulován. Muzea jsou zodpovědná za veškeré právní aspekty spojené s publikováním exponátů v katalogu. Převážná část objektů a informací, které jsou uvedeny v katalogu DigitaltMuseum, pochází ze systému Primus[5], z menší části je pak ještě doplněna dalšími předměty z jiných katalogů. Přestože se jedná o společný a jednotný systém registrování, je možné jej vždy uzpůsobit specifickým potřebám jednotlivých muzeí a jejich sbírek. Exponáty registrované v katalogu DigitaltMuseum lze zároveň využít jako základ pro další internetové projekty (např. Europeana[6], Oslobilder, Rogalandsbilder).

[6]

Pomocí automatické nabídky souborů s podobnou tematikou můžete třeba studovat, jak se v průběhu let měnily bicykly. Vždy s vydatnými metadaty.

Každý objekt zařazený do katalogu Digitaltmuseum je opatřen fotografií a popisem sestávajícím z: označení, historie, identifikačního čísla, vlastníka, klíčových slov, rozměrů, materiálů, barvy, techniky výroby a způsobu dekorace, typu a klasifikace. Pro fotografie je navíc nabízena kolonka pro popis vyobrazených osob a motivu. Ne u všech objektů jsou takto kompletní informace relevantní či známé, uživateli se vygenerují vždy jen dostupné údaje a kategorie. O zveřejnění každé z informací rozhodují navíc muzea samotná.

Pod každým obrázkem je uvedena informace týkající se jeho právní ochrany a možnosti jeho dalšího využití[7]. Část sbírek je chráněna autorským právem a není tudíž možné tyto dokumenty bez svolení dále šířit. Některé z obrázků spadají do kategorie Creative Commons-lisens“. Pro ně platí, že za předpokladu dodržování určitých pravidel mohou být využívány bez zvláštního povolení. Vždy je ale nutné udat majitele autorských práv, případně další informace, které jsou pro danou podkategorii vyžadovány. Označení  Public Domain Mark patří obrázkům, které jsou volně použitelné. Pokud pod obrázky není uvedená žádná speciální informace vztahující se k právní ochraně, patří autorská práva k daným exponátům plně muzeu či fotografovi. V takových případech lze doporučit obrátit se na jednotlivá muzea a požádat o svolení k užívání.

Účinné filtry

Kompletní seznam všech zapojených muzeí je dostupný pod odkazem „Museer“ a nabízí kromě přehledu o celkovém počtu exponátů z dané instituce informace o muzeu včetně kontaktu a odkazu na domovskou webovou stránku. 

Už samotná úvodní stránka DigitaltMuseum přináší náhodný výběr obrázků objektů a výběr z oblíbených klíčových slov. Stránky svým uživatelům však umožňují detailní prohledávání sbírek. Díky poměrně podrobnému filtru není těžké se dopátrat informací, které uživatele skutečně zajímají. Selektovat je možné dle různých kategorií i kritérií a díky tomu tak lze vyhledat a prostudovat určité téma nebo druh objektu. Sami návštěvníci mohou navíc vkládat k objektům klíčová slova, která v popisu doposud chybí, čímž se hledání ještě usnadňuje a zpřesňuje.

[7]

Díky účinným filtrům se uživateli otevírá zajímavý nástroj prohledávání tisíců objektů dle jeho zájmů. V některých případech (např. populární kategorie) si však bez znalosti norštiny nebo švédštiny neporadí.

Další ze sekcí Digitaltmuseum prezentuje výstavy jednotlivých zapojených muzeí. Návštěvníci virtuálního muzea se pod odkazem „Utstillinger“ dozví podrobnější informace o daných akcích, mohou si případně prohlédnout některé z exponátů a zjistit, jaké další výstavy instituce pořádá. 

Webové stránky dávají na výběr z několika jazykových verzí: norštinu (bokmål a nynorsk), švédštinu a angličtinu. V těchto jazycích jsou dostupné úvodní texty a obecné rubriky. Informace k jednotlivým exponátům jsou přebírány z muzejních databází a jsou proto nabízeny pouze v jazycích, v nichž byly objekty do katalogu registrovány.        

Závěrem

Na projektu je patrná snaha tvůrců co nejvíce uživatele a návštěvníky webových stránek do projektu a jeho vývoje zapojit a učinit jej tak atraktivnějším. Uživatelé se mohou zaregistrovat (bez udávání rozsáhlých osobních údajů, stačí jméno a e-mail) a získají tak přístup k „vlastní“ stránce nabízející řadu funkcí a personálních adaptací. Registrovaný návštěvník zde může jednoduše spravovat své oblíbené položky, přidávat komentáře k jednotlivým publikovaným exponátům, zakládat nové složky a rozšiřovat již existující. Tímto způsobem může přihlášený uživatel také poměrně snadno komunikovat s muzei a jejich zaměstnanci i dalšími uživateli, což je považováno za významnou přednost webu DigitaltMuseum.

Kromě těchto funkcí jsou webové stránky DigitaltMuseum propojené také s internetovou encyklopedií Wikipedie, z níž jsou automaticky generovány články s doplňujícími informacemi relevantními k dané položce. V neposlední řadě je důležité zmínit zapojení uživatelů do „pátrání“ po informacích o zveřejněných objektech, např. po neidentifikovaných osobách na fotografiích a dalších předmětech s nedostatečným popisem. Uživatelé se tak díky svým doplňujícím informacím, korekcím a nově odhalovaným souvislostem aktivně stávají „spolutvůrci“ a přispěvateli k vylepšení katalogu DigitaltMuseum.

Zájemci si prostřednictvím webových stránek mohou objednat papírové či digitální kopie velké části uveřejněných obrázků. Náklady spojené s výrobou a zasláním jsou vyčísleny při zadávání objednávky společně s dalšími podmínkami, které si muzea stanovují nezávisle na sobě.