Na začátku akademického roku 2009/2010 jsme v Ústřední knihovně Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem [4] zavedli několik nových opatření týkajících se propagace knihovny mezi studenty prvních ročníků [1]. Tím jsme v této oblasti dosáhli významného pokroku, chtěli jsme však do budoucna zavést i další opatření a propracovat ta stávající. Proto jsme se rozhodli, že se poučíme od jiných knihoven našeho typu. Pro zjištění nových informací jsme zvolili dotazníkovou formu.

Za vzorek průzkumu byly vybrány knihovny všech veřejných vysokých škol v České republice. Snažili jsme se získat zkušenosti od subjektů s podobnou strukturou, fungováním, finančními možnostmi a také s uživateli, kteří mají obdobné požadavky. Celkově bylo rozesláno 62 dotazníků, z nichž pět bylo adresováno fakultním knihovnám na naší vysoké škole a 57 univerzitním nebo fakultním knihovnám na ostatních veřejných vysokých školách.

Cílem průzkumu bylo především dozvědět se o situaci v jiných vysokoškolských knihovnách a porovnat ji s naší. Z dotazníků jsme také chtěli zjistit metody propagace, které my sami nepoužíváme, ale byly by v našich podmínkách aplikovatelné.

Dotazník (viz přílohu) je tvořen 11 otázkami, ve třech případech má respondent pouze zvolit z nabízených možností, ve dvou má odpověď napsat vlastními slovy a zbylých šest je tvořeno kombinací obou možností. První otázka má objasnit, zda se jedná o knihovnu fakultní, či univerzitní (celoškolskou). Druhý bod zjišťuje umístění knihovny vzhledem k univerzitě/fakultě, které slouží. Dá se totiž předpokládat, že pokud se knihovna nachází přímo v budově, nepotřebuje na sebe tolik upozorňovat a propagovat se, jako je tomu v případě, že je umístěna jinde. Další otázky jsou zaměřeny na konkrétní služby, zda je knihovna provádí, či neprovádí, jaké informace uvádí na svých propagačních materiálech, jaký je jejich rozsah, jaké neobvyklé formy propagace využívá. V poslední otázce pak mají knihovníci zhodnotit, zda je podle nich účinnost těchto opatření dostačující a jak hodnotí informovanost studentů.

Lze předpokládat, že knihovny využívají pro propagaci své webové stránky a mají informační letáčky pro studenty. Jedná se o „tradiční“ materiály a způsoby propagace. Kdo dnes nemá webové stránky, jako by nebyl, a letáčky byly významné již v předinternetové době. Lepší informovanost bude pravděpodobně u fakultních knihoven umístěných v budově mateřské instituce. U otázky číslo 11, kde mají knihovny hodnotit spokojenost s informovaností studentů, jsem tedy očekávála více kladných odpovědí u fakultních knihoven. Zajímavé odpovědi jsem očekávala u otázky číslo 10, zjišťující další možnosti informování (že knihovny uvedou například některou ze sociálních sítí jako je twitter, facebook apod.; zajímalo mě také, jestli využívají hromadné e-maily, o nichž i naše knihovna uvažuje).

Jak jsem již výše uvedla, rozesláno bylo 62 dotazníků, a to individuálním e-mailem vedoucího naší knihovny I. Brožka přímo na e-mailovou adresu ředitele či vedoucího univerzitní nebo fakultní knihovny (jen výjimečně na kontaktní e-mail knihovny, pokud není na webu dané knihovny uvedeno spojení na vedoucího). Odpověď jsem obdržela od 32 knihoven, z nichž pět bylo od fakultních knihoven UJEP. Z celkového počtu působí 22 knihoven u členů Asociace knihoven vysokých škol [5], 10 nikoliv. Jeden z dotazníků přišel vyplněný pouze z poloviny, oslovená pracovnice mi neodpověděla ani po opětovné výzvě k doplnění informací. V některých dotaznících chyběla odpověď u jedné otázky. Problémem také bylo, pokud pracovník knihovny například zaškrtl, že nemají propagační plakát, ale v doplňující části otázky vypsal, co za informace na něm uvádějí. Takový případ jsem započítala mezi odpovědi „ano“, tj. že daný materiál mají a zaškrtnutí „ne“ jsem považovala za omyl.

Z celkového počtu 32 knihoven, které dotazník vyplnily, bylo 20 fakultních knihoven a 12 univerzitních (resp. celoškolských). V umístění převažovala možnost, že se knihovna nachází v jedné z budov fakulty/univerzity, pokud jich má více (13), popřípadě v budově fakulty/univerzity (11), v menší míře se objevila možnost, že má knihovna samostatnou budovu (4), nebo sídlí v budově jiné fakulty (1), jako jinou možnost (2) uvedly knihovny – sídlo v budově NTK, budova společně s rektorátem, jedenkrát bez odpovědi.

Na webových stránkách umisťuje návod/poučení pro nové uživatele 22 knihoven. Ve většině případů jsou informace umístěny přímo na stránkách knihovny (11), dále se jedná o prezentace v power pointu (4) či textové soubory ve Wordu (2) a formátu pdf (3), které jsou v některých případech shodné s textem letáčku, který je studentům poskytován v papírové podobě. Jedna z knihoven uvádí návod ke katalogu formou animace, další pak krátké filmy a videoukázky ze života knihovny, což může být dle mého mínění někdy mnohem přínosnější, než sáhodlouze popisovat postup práce v textovém editoru.

Otázka, zda má knihovna umístěn v budově fakulty/univerzity informační plakát/poutač, rozdělila knihovny téměř přesně na dvě poloviny. 16 respondentů odpovědělo ano, 15 ne, jednou nebyla otázka zodpovězena. Poutač má někde podobu papírového plakátu či nástěnky, jinde LCD monitoru, plazmové televize. Na plakátech/poutačích se nejčastěji objevuje otevírací doba, informace o poskytovaných službách a upozornění na novinky či změny.

Informační letáčky pro studenty vydává 25 knihoven. V 16 případech knihovny mají letáčky umístěny pouze v prostorách knihovny, šest je distribuuje i do jiných částí univerzity/fakulty, a to především na studijní oddělení, do studoven mimo knihovnu, do katedrových studoven, do vestibulu fakulty, na nástěnky, do prostor fakulty. V jednom případě bylo uvedeno, že knihovna má letáčky pouze ve svých prostorách, ale všichni studenti je obdrží také při imatrikulaci. Dvě knihovny upřesňující část otázky nezodpověděly. Tabulka ukazuje, že nejčastěji uváděnou informací na letáčcích je opět otevírací doba, informace o poskytovaných službách; na rozdíl od plakátů/poutačů neobsahují letáčky aktuality, což je pochopitelné, neboť by se musely často tisknout nové. Ve srovnání s plakáty/poutači uvádějí častěji přehled elektronických informačních zdrojů (EIZ), kontakty, výpůjční lhůty (počet výpůjček), výši poplatků, odkazy na katalog.

Nejčastěji uváděným formátem propagačních letáčků byl A5 (10), v rozsahu od 1 do 15 stran, v některých případech nebyl počet stran/listů blíže specifikován, v odpovědi bylo uvedeno pouze brožurka A5. Dále uváděné formáty byly: A4 1 strana, přeložená A4, 1/3 A4, A4 oboustranně - složená na třetiny (2), A7, A6-A4 jednostranně, DL 5 stran, záložka do knihy (2), vizitka, 50x75 cm, 12x8 cm, 13x10,5 oboustranně.

Informační brožuru či zvláštní číslo časopisu pro studenty podle odpovědí knihoven nevydává osm fakult/univerzit, 24 takový materiál vydává, z toho ve 20 případech do něj knihovny přispívají, ve čtyřech nikoliv.

Prezentaci nebo úvodní poučení pro studenty nepořádá pouze pět knihoven, ostatní ano, přičemž některé uvedly ve svém dotazníku dokonce několik možností, kde na studenty působí. 22 školí přímo v prostorách knihovny, osm využívá možnost oslovit studenty při zápisu, devět vstupuje do úvodních přednášek semestru. K možnosti, jakou jinou formou oslovují studenty, knihovny uvedly:

• prezentace v rámci instruktáží pro první ročníky, pořádaných v týdnu před zahájením zimního semestru;
• v rámci Orientweeku (aula fakulty), při registraci u výpůjčního pultu, speciální přednášky pro anglicky hovořící studenty;
• v knihovně v rámci výuky, kterou knihovna pro jednotlivé studijní programy zajišťuje;
• na úvodním výjezdním soustředění;
• úvodní přednášky jsou v rámci předmětu Lékařská informatika, základní informace studenti získávají při registraci do knihovny.

Dvakrát se jako odpověď na tuto otázku objevila poznámka o e-learningu, jednou byl uveden jako důvod, proč knihovna neprovádí prezentaci pro studenty, jednou jako jiná forma úvodního poučení. Myslím, že e-learning je velice progresivní učební metoda a knihovny by ji mohly hojněji využívat. Je však potřeba motivovat studenty, aby e-learningovou výuku absolvovali. Zde významnou roli hraje tlak ze strany fakulty/univerzity, která určí jako povinnost studentů tento kurz splnit, nebo jej nabídne jako volitelný, ale ohodnocený kredity.

Exkurzi pořádá 13 knihoven, 15 ji zajišťuje pouze na požádání.

Na otázku číslo 10, jaká jiná opatření provádí knihovna, aby informovala o své existenci a službách, odpovědělo několik knihoven, že využívají webové stránky. Vzhledem k otázce 2 a vzhledem k tomu, že jde o základní nástroj propagace, nepovažuji tuto formu za novou, nadstavbovou možnost a dále ji neuvádím. K dalším možnostem propagace patřily: nástěnky (5), informační e-maily (4), Facebook (3), intranet (2), po jednom výskytu měly oběžníky, spolupráce s vyučujícími, studijní oddělení, vzkazy v informačním systému školy, plakáty a oznámení v knihovně, novinková služba, vstup do bakalářských praktik, dotazníkové akce, potisk kelímků v automatu na pití, články v knihovnickém tisku, univerzitní noviny.

Pro účely potvrzení, nebo vyvrácení hypotézy, že fakultní knihovny budou více spokojeny s informovaností svých uživatelů, jsem si při vyhodnocování otázky číslo 11 dotazníky rozdělila na skupinu fakultních a univerzitních knihoven.

Ve skupině univerzitních knihoven byly s informovaností spokojeny 4 knihovny, 4 nespokojeny, jednou nebyla odpověď vyplněna a ve 3 dotaznících nebyla spokojenost plně vyjádřena. Dotazníky s neutrální odpovědí obsahovaly komentáře uvádějící, že záleží také na studentech – jejich inteligenci a zájmu, úroveň jednotlivců je rozdílná, kdo hledá, ten najde apod. Jedna z knihoven výrazně kladně hodnotila dopad exkurzí a přednášek. Co se týče tištěného materiálu, podle slov některých studentů „už nevědí, co by měli číst“. Důraz je také potřeba klást na spolupráci s učiteli.

Mezi fakultními knihovnami je spokojeno 8 knihoven, 2 částečně spokojeny, 3 nespokojeny, dvakrát nebyla otázka zodpovězena. Odpovědi 5 knihoven nevyjadřují explicitně spokojenost či nespokojenost. Jeden z pracovníků uvedl, že studenti knihovnu potřebují, a proto s ní spolupracují a obracejí se na ni. Domnívám se, že tato odpověď nehodnotí spokojenost s informovaností studentů. Podle mého názoru všichni studenti potřebují využívat služeb knihoven, jde spíše o to, do jaké míry vědí, co vše jim může jejich knihovna nabídnout a jak ji umějí využívat. Další knihovny uvedly, jaký je u nich stav věci. Například, že chybí prostor pro instruktáž studentů, praktická ukázka práce s katalogem atd. V některých dotaznících se opět vyskytla výtka vůči studentům, jejichž informovanost je rozdílná, což pramení z jejich zájmu, nebo spíše nezájmu. Jedna z knihoven vzhledem k zanedbatelné účasti na informačních akcích od jejich pořádání upustila. Velmi se mi líbila odpověď: „Valit informace do studentů horem dolem má omezený význam, jsou velmi odolní vůči změnám a novotám. Musíme být trpěliví a důslední. Na vše zveřejněné kdekoliv na internetu či na nástěnkách a prospektech můžeme kdykoliv odkázat, což šetří náš čas.“ Trpělivost a důslednost je podle mého názoru v působení velmi důležitá. Čím více studentů poučíme, tím lépe se nám s nimi bude pracovat. Starší zkušenější studenti pak budou informace předávat mladším.

V této části dotazníku se potvrdila hypotéza, že ve fakultních knihovnách bude větší informovanost studentů, a tedy i větší spokojenost s ní, než je tomu v univerzitních knihovnách. Procentuální rozdíl mezi spokojeností sice není o tolik větší - univerzitní 34 % (zaokrouhleno) ku 40 %, ale významný je rozdíl u nespokojenosti, ta je v univerzitních knihovnách zastoupena stejným dílem jako spokojenost, kdežto u fakultních je výrazně menší – pouhých 15 %.

[6]

Graf 1: Výsledky v univerzitních knihovnách

[7]

Graf 2: Výsledky ve fakultních knihovnách

Závěr

Z vyhodnocených dotazníků vyplynulo několik závěrů pro zajištění informovanosti studentů.

Webové stránky a tištěné letáčky představují pilíř poskytování informací studentům, je možné na ně odkázat a šetřit tím čas pracovníků služeb. Samozřejmě, že knihovník má informace vysvětlovat, radit, pomáhat, ale student by měl být schopen se sám alespoň základně poučit. Jestliže přijde do knihovny a neví ani to, že má mít pro registraci s sebou čipovou kartu a index, je pak těžké mu jakoukoliv konzultaci poskytnout.

Přednášky umožňují působit i na jedince, kteří by si sami o knihovně nic nepřečetli a navštívili ji až v případě nouze. I při pasivním vnímání přece jen studentům v hlavě část informací utkví. Exkurze představuje uvedení studentů do reality knihovny, pomůže jim zbavit se ostychu. Když přijdou podruhé, vstupují už do známého prostředí. Důležitým faktorem v této oblasti je spolupráce s vyučujícími a vedením univerzity/fakulty, která by měla tyto snahy podporovat a koordinovat je s jinými informačními akcemi pro studenty. Také je potřeba vyvíjet na studenty tlak, aby se naučili pracovat s informacemi a nezůstávali jen u zápisů z přednášek a základních příruček či skript. Za velmi dobrou věc považuji například povinné splnění e-learningového kurzu Informační výchovy v prvním ročníku VŠ či jiného předmětu nazvaného třeba Úvod do práce s informacemi.

Slibně rozvíjející se kapitolou se stávají sociální sítě jako Facebook, Twitter atd. Mladí lidé jsou zvyklí navštěvovat tyto stránky každý den, mohou se tedy velmi rychle dozvědět o změnách a novinkách. Knihovna může také reagovat na případné výtky, vysvětlit nejasnosti. Je také výhodou, že se na jednom místě uvede informace pro více příjemců.

Příloha:

Dotazník pro vysokoškolské knihovny týkající se propagace knihovních služeb

Tento dotazník bude sloužit jako podklad pro mou závěrečnou práci k rekvalifikačnímu knihovnickému kurzu. Jeho cílem je zjistit, jak vysokoškolské knihovny přistupují k novým uživatelům knihovny, jakým způsobem je informují o své existenci, provozu, službách atd. Může být také inspirací pro naši knihovnu, jak dále postupovat ve výchově uživatelů. Za jeho vyplnění Vám děkuji.
Mgr. Kateřina Koukalová, knihovna PF UJEP, e-mail: katerina.koukalova@ujep.cz [9]

Název knihovny: ................................................................

Internetová adresa knihovny: ................................................................

Jste:
a) fakultní knihovna
b) celoškolská (univerzitní) knihovna (dále pouze „univerzitní knihovna“)

Je hlavní pracoviště vaší knihovny umístěno:
a) v budově fakulty/univerzity (pokud má 1 budovu)
b) v jedné z budov fakulty/univerzity (pokud má více budov)
c) v samostatné budově
d) v budově jiné fakulty
e) jiná možnost
............................................................................................................................................

Máte na svých webových stránkách umístěno poučení, návod či prezentaci pro nové uživatele knihovny?
a) ano
b) ne
Pokud ano, napište, prosím, jakou má formu (např. powerpointová prezentace, e-learningový kurz…)
............................................................................................................................................

Má knihovna v budově univerzity/fakulty umístěn plakát/poutač s informacemi o svém provozu, službách atd.?
a) ano
b) ne
Uveďte, prosím, jaké informace obsahuje (např. otvírací doba, poskytované služby...)
............................................................................................................................................

Má Vaše knihovna informační letáčky pro studenty?
a) ano
b) ne
Napište, prosím, jaké informace v něm uvádíte (např. otevírací dobu, poskytované služby, historii...)
............................................................................................................................................
Uveďte prosím rozsah a formát letáčku (např. A5, 2 str., 2 listy)
............................................................................................................................................
Oceníme, pokud nám v příloze letáček zašlete k nahlédnutí.

Jsou tyto letáčky umístěny pouze v knihovně nebo i na jiných místech (např. na studijním oddělení, v katedrových studovnách...)?
a) pouze v knihovně
b) i mimo ni
Uveďte, prosím, kde
............................................................................................................................................

Vydává Vaše fakulta/univerzita pro nové studenty informační brožuru, zvláštní číslo fakultního/univerzitního časopisu, nebo jiný informační materiál, do kterého umisťuje knihovna informace o svých službách?
a) fakulta/univerzita takový materiál nevydává
b) fakulta/univerzita takový materiál vydává, ale nepřispíváme do něj
c) fakulta/univerzita takový materiál vydává, ale přispíváme do něj

Provádíte seznámení nových studentů s knihovnou také aktivní formou prezentace/úvodního poučení?
a) při zápise
b) v úvodních přednáškách semestru
c) přímo v knihovně
d) neprovádíme
Zdůvodněte, prosím, proč ne (např. nepovažujeme za důležité, není dostatek pracovních sil…)
............................................................................................................................................
e) jinou formou (napište, prosím, jakou)
............................................................................................................................................

Pořádáte pro studenty exkurzi po knihovně?
a) ano
b) ne
c) pouze na požádání

Jaká jiná opatření provádíte, abyste informovali nové uživatele o knihovně, jejím provozu a službách?
............................................................................................................................................

Jak hodnotíte účinnost těchto opatření? Jste spokojeni s informovaností studentů?
............................................................................................................................................

Vyplnil:

E-mail:

Text článku byl součastí závěrečné práce autorky k Rekvalifikačnímu knihovnickému kurzu Národní technické knihovny.