Dne 21. ledna 2010 se konal v budově Národní knihovny ČR (NK ČR) seminář věnovaný praktickým otázkám mezinárodních meziknihovních služeb (MMS), a to jak výpůjčních, tak i reprografických. Seminář organizovala příslušná oddělení NK ČR, Národní technické knihovny (NTK), Národní lékařské knihovny (NLK) a Zemědělské a potravinářské knihovny Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ZPK UZEI).

Podle zákona č. 257/2001 Sb. a vyhlášky č. 88/2002 Sb. zajišťuje na území ČR mezinárodní meziknihovní služby pro své registrované uživatele a uživatele dalších českých knihoven šest knihoven – Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna, Vědecká knihovna v Olomouci, Národní technická knihovna, Národní lékařská knihovna a Knihovna Akademie věd ČR. Knihovní zákon ani prováděcí vyhláška nestanovují oborové zaměření (nebo územní vymezení) jednotlivých knihoven pro poskytování mezinárodních meziknihovních služeb, je však zřejmé, že rozdíly mezi jednotlivými knihovnami jsou, a to i z hlediska strategie a podmínek. A právě tato „rozdílnost“ zprostředkujících knihoven byla tématem semináře. Po krátkém úvodním slovu vystoupila ing. Dana Smetanová (ZPK UZEI) s pohledem velké ústřední knihovny, která je schopna na základě oborové mezinárodní spolupráce částečně zajistit potřebné dokumenty pro své pracovníky vědy a výzkumu a která ovšem také standardně využívá služeb jedné ze stanovených zprostředkujících knihoven. ZPK UZEI je spolupracující knihovnou v rámci projektu Virtuální polytechnické knihovny (VPK, projekt garantuje NTK), jehož prostřednictvím zajišťuje dokumenty pro své registrované uživatele a zároveň nabízí i spektrum služeb pro knihovny ostatní. Vzhledem k projektu INFOZ, prostřednictvím kterého knihovny získaly přístup k licencovaným zdrojům na další tři roky, byly prezentovány i specifické elektronické informační zdroje oboru, které zpřístupňuje tato knihovna (včetně jejich zpřístupnění v rámci projektu EZB – Elektronická knihovna časopisů).

Poté následoval blok vystoupení tří knihoven, které aktivně zajišťují MMS – NK ČR, NTK a NLK. Všechny prezentace měly společné rysy – seznamovaly s podmínkami knihovny (vždy dostupnými na webu knihovny), se zdroji, které slouží k ověření dostupnosti dokumentu na našem území (souborné katalogy, EIZ, portály) a zahraničními systémy / institucemi, které knihovny využívají. Je zřejmé, že mnoho zdrojů určených jak k ověření, tak ke zprostředkování požadavků MMS je totožných (JIB, SKC, EZB, SUBITO, British Library), ale je také zřejmé, že úhel pohledu na jednotlivé procesy nutné k zabezpečení MMS se poněkud liší. Tato odlišnost je dána především počtem, potřebami a možnostmi uživatelů jednotlivých knihoven, finančními možnostmi knihoven a partnerskými či licenčními smlouvami se zahraničními knihovnami. Je celkem pochopitelné, že uživatelé přicházející z technických a lékařských oborů jsou mnohem náročnější a také „vyspělejší“ v používání ICT než uživatelé humanitních směrů. Tak jako se stalo standardem využívání online databází v knihovnách, tak je samozřejmostí v MMS online objednávání, a pokud lze, tak i získání elektronické kopie dokumentu (v současné době již všechny knihovny preferují rychlost získání dokumentu; dříve to byla cena). Všechny tři knihovny ovšem také zaznamenaly v loňském roce pokles požadavků MMS. Tento pokles mohl být způsoben několika faktory: ekonomickou krizí (chybí finanční prostředky), dostupností mnoha licencovaných elektronických informačních zdrojů v knihovnách a na vysokých školách (dostatečné především v případech, že je zjišťována literatura ke konkrétnímu tématu), dostupností plných textů volně na internetu a také možností získávat potřebné dokumenty v rámci mezinárodní spolupráce jednotlivých ústavů a institucí. Rozdílnost jednotlivých knihoven podtrhl i fakt, že NTK a NLK zprostředkovávají především články, kdežto poměr objednávek článků a knih v NK ČR je v podstatě vyrovnaný.

Národní knihovna ČR zároveň prezentovala i statistiku využívání souborných katalogů budovaných v této knihovně (Celostátní evidence zahraniční literatury – CEZL a báze SKC), a to daty od roku 1986 – viz např. graf č. 1 ukazující procento úspěšnosti při ověřování dostupnosti zahraničních dokumentů v souborných zdrojích NK ČR:

Graf č. 1: Procento úspěšnosti

[4]

Zdroj: KAFKOVÁ, Pavlína. Seminář MMS: Národní knihovna ČR. [2010]. Prezentace.

Prezentace jednotlivých knihoven byla první částí programu, po ní (a vlastně i v rámci jednotlivých vystoupení) následovala živá diskuze všech přítomných o jednotlivých aktuálních problémech, o potřebách knihoven či pozitivech a negativech při zabezpečování MMS.

Po skoro hodinové diskuzi jsme si vyslechli ještě dva kratší příspěvky: představení modulu ILL systému OCLC [1] (Pavlína Kafková, NK ČR) a informace o standardu ISO a jeho využití v meziknihovních službách. NK ČR jako jediná knihovna v ČR využívá k zajištění MMS i systém OCLC, a to formou objednávek pro své uživatele i v podobě půjčování literatury vydané (případně dostupné) na území ČR (spolupráce s dalšími českými knihovnami, především Moravskou zemskou knihovnou a Vědeckou knihovnou v Olomouci). OCLC provozuje světový souborný katalog WorldCat, který je dostupný i volně na internetu [2]. Modul ILL systému umožňuje nastavení vlastních pravidel a podmínek, objednávání, sledování procesu zpracování, finanční operace atd. Zásadní překážkou širšího využívání tohoto modulu českými knihovnami je roční poplatek, který musí každá knihovna za používání zaplatit (řádově v tisících USD).

Na závěr PhDr. Iva Příbramská (ÚVT UK Praha) seznámila přítomné se standardem ISO, jeho implementací do modulů MVS užívaných v jednotlivých knihovních systémech. Zavedení ISO standardu pro knihovny především znamená úbytek rutinních činností (automatické prohledávání předem zvolených zdrojů, automatické odesílání požadavku atd.), ale vzhledem ke komplexnosti procesů MMS, o kterých na semináři slyšela, zatím doporučila jeho zavedení (testování) především v rámci vnitrostátních meziknihovních služeb.