Vláda České republiky si v koncepci Státní informační politiky uvědomuje svoji prioritní úlohu při vytváření informační společnosti. Přikládá však rovněž váhu názoru veřejnosti, která bude státní informační politikou ovlivněna a měla by se tudíž na realizaci podílet. Výsledkem snahy o dialog s veřejností je zřízení Fóra pro informační společnost. Fórum bude reprezentovat 57 členů z oblasti podnikatelské sféry, vzdělávání, obcí a regionů, státní správy, občanských aktivit, kultury, náboženství, menšin, a médií.

Přípravný výbor Českého fóra pro informační společnost z pověření Rady vlády pro státní informační politiku uspořádal ve středu 3.11. 1999 seminář "Na cestě k informační společnosti" věnovaný seznámení s cíli Fóra a jeho organizačním zajištěním.

Na semináři vystoupili řečníci s širokým pohledem na perspektivy informační společnosti:

• RNDr. Jiří Zlatuška, CSc, rektor Masarykovy university Brno [4] se v přednášce na téma "Informační společnost" pokusil postihnout změny, které lze ve struktuře společnosti očekávat s postupnou realizací jednotlivých fází informační společnosti. Na bohaté škále příkladů ilustroval, jak ICT ovlivňují zaměstnanost, rozvoj lidských zdrojů, ekonomiku i veřejnou politiku.
• Doc. RNDr. Milan Konečný CSc, vedoucí laboratoře geoinformatiky Masarykovy university v Brně formuloval v přednášce na téma "Fórum pro informační společnost při EU" úkoly, jejichž plnění očekává od naší země EU.
• RNDr. Alexandr Kratochvíl CSc, ředitel sekretariátu Rady vlády ČR pro státní informační politiku v přednášce "České Fórum pro informační společnost" informoval o hlavních cílech tohoto nového orgánu.

J. Zlatuška se pokusil spíše intuitivně než racionálně formulovat složitost a novost pojmu informační společnost. Inovace, které je nutné předpokládat, jsou srovnatelné s těmi, které známe z historie v souvislosti se změnami, která nastaly v době po vynálezu knihtisku či v období průmyslové revoluce. Tyto historické souvislosti nám dnes umožňují přistupovat ke změnám, která nás očekávají s porozuměním a pozitivním očekáváním.
Digitální revoluce zasáhne a ovlivní všechny sféry společnosti. Nesporně se projeví slabiny dosavadních struktur moci, byrokracie i hodnot každodenních věcí, jevů a událostí, které jsme jim na základě dohodnutých konvencí dosud přikládali.
Každý vyslovený problémový okruh referátu by si vyžádal samostatnou knihu. Autor se proto mohl dotknout složitých témat jenom telegraficky.
Dosavadní hierarchické uspořádání moci, kde na vrcholu pyramidy rozhodoval často bez časového omezení ten, kdo se tam dokázal povznést, bude nahrazeno uspořádáním síťovým, kde rozhodovací moc bude rozložena do nezávislých struktur, samostatně řízených a nezávisle propojených. Tyto tzv. ploché struktury zmenší vzdálenost mezi řídící a výkonnou mocí. Adhokratické uspořádání bude výsledkem pružných informačních vazeb a může vést k rychlé a časté reorganizaci dosavadních strnulých struktur. Hodnota věcí nebude závislá na jejich jedinečnosti a výjimečnosti, důležitějším faktorem bude jejich frekvence výskytů v síti.

Samozřejmě tyto nové skutečnosti budou klást mimořádné nároky na účastníky tohoto procesu. (Naštěstí na rozdíl od uvedených předchozích revolucí, by neměla tato bolestná změna trvat století, či dlouhá desetiletí, ale v průměru 10 let.)

V tomto období bude ovšem potřeba vyvinout mimořádné schopnosti adaptace přítomných, protože na rozdíl od předchozích období bude toto období charakteristické nespojitostí změn. Člověk nebude často schopen si všimnout, že to, co platilo včera, již dnes neplatí a naopak. Tato nová realita přinese nové pracovní příležitosti pro vysoce adaptabilní jedince a vyřadí lidi méně přizpůsobivé. Oproti moudrým poradcům, kteří čerpají z minulých zkušeností, se pravděpodobně uplatní generace tzv. symbolických analytiků, kteří nebudou vycházet z dosavadních nahromaděných zkušeností a znalostí, ale budou schopni spíše kreativně uhadovat, co je možné i nemožné. Informace, znalost nabude větší hodnoty než hodnoty fyzikálních komodit. Zatímco ještě nedávno patřil strojový čas mezi nákladné a střežené položky, patří dnes výpočty mezi nejlacinější sortiment. Význam dynamiky růstu výpočetní síly PC bude klesat před nárůstem dynamiky růstu výpočetních sítí. Ty porostou prudčeji a sehrají ve všech oblastech společnosti významnější roli než růst parametrů PC.

Za podstatné budou ve vzdělávání považovány

• Generické znalosti - schopnost bez přílišné znalosti faktů tvořit smysluplné odhady a závěry.
• Komunikabilita – schopnost propojovat myšlenky uložené v pamětech a umění je využívat.
• Schopnost kombinatoriky, symbolické manipulace, kreativita nabudou většího významu než ustrnulé znalosti. Bude se cenit schopnost zbavit fakta jejich uzavřenosti v jednotlivých oborech a schopnost uvést je do vztahu s jinými i zdánlivě odtažitými fakty. Naplňuje se dávná Goethova idea, že vše, co považujeme za pouhý holý fakt je již teorií.

M. Konečný informoval o Information Society Forum ( [5]ISF), podle jehož vzoru české Fórum pro informační společnost vzniklo. V Akčním plánu z roku 1994 s názvem "Evropská cesta k informační společnosti" rozhodla EU ustavit fórum, které by otevřelo diskusi o cílech této společnosti. Information Society Forum skládající se ze 128 členů ze všech sociálních skupin z 19 zemí, si položilo za cíl "poskytnout příležitost pro zástupce mnoha různých skupin, včetně sociálních partnerů, přispět k otevřené debatě o výzvách Informační společnosti."

ISF pracovalo v následujících sekcích:

• zaměstnanost a tvorba nových pracovních míst,
• sociální a demokratické hodnoty, kultura a budoucnost nových služeb a média,
• univerzální přístup a ochrana a podpora spotřebitelů,
• trvale udržitelný rozvoj v Informační společnosti,
• služby pro veřejnost,
• dlouhodobé vzdělávání.

Praktickými výstupy ISF jsou deklarace, studie či posudky a kritické připomínky k materiálům EU.

A. Kratochvíl informoval jménem přípravného výboru českého Fóra pro informační společnost o tom, co očekává vláda od Fóra, co očekávají občané, podnikatelé, a čím Fórum skutečně bude.

Zřízením Českého fóra pro informační společnost se završuje budování poradní struktury vlády pro státní informační politiku. Již předkládací zpráva k návrhu Usnesení vlády č. 850/98 o statutu a jednacím řádu Rady vlády ČR pro státní informační politiku uvádí záměr zřídit vedle dvou úrovní, Rady a Odborné pracovní skupiny Rady, ještě třetí součást poradní struktury zastřešenou Českým fórem pro informační společnost.

České fórum pro informační společnost bylo zřízeno Radou vlády ČR dne 7.6.1999 jako poradní orgán, reflektující svým zaměřením odborné a společenské aspekty realizace státní informační politiky a vývoje informační společnosti v úzkém vztahu jak k Odborné pracovní skupině, tak k odborné a ostatní veřejnosti.

Cílem Českého fóra pro informační společnost je podpořit dialog různých skupin veřejnosti o všech aspektech vývoje informační společnosti a umožnit veřejnosti i vládě sehrát takovou roli, jaká jim přísluší.

Posláním Českého fóra pro informační společnost je podporovat dialog o vývoji informační společnosti, technických, technologických, vzdělanostních, společenských, kulturních, náboženských, sociálních, ekonomických,etických, bezpečnostních, ekologických a obranných aspektůtohoto vývoje, rizicích a příležitostech a o roli vlády a veřejnosti v tomto vývoji.

Činností Českého fóra pro informační společnost bude veřejnosti umožněno aktivně se podílet na realizaci státní informační politiky, na řešení problémů souvisejících se vznikem informační společnosti a zároveň oslovit vládu a její instituce a ovlivnit tak rozhodování přijímaná na všech úrovních.

Výsledkem činnosti Českého fóra pro informační společnost by měla být doporučení pro činnost vlády, parlamentu a jiných orgánů státní správy v oblasti informační politiky státu, jakož i iniciace aktivit propagujících myšlenky informační společnosti v co nejširších sférách české společnosti.

Závěr:

Cílem nově formulované koncepce vzdělávání by mělo být překonání dosavadního přežívajícího vzdělávacího systému, který má řadu znaků industriální společnosti 19. století , který se snaží předat představitelům nejmladší generace společný hodnotový systém, společné chápání světa a kultury a systém poznání, který by člověku vyhovoval po celý jeho život.

Vývoj nastupující informační společnosti je natolik dynamický, že se znalostmi získanými ve škole nelze trvale vystačit. Schopnost vyhledat a kriticky hodnotit získané informace z hlediska jejich obsahu nabude většího významu než pouhá paměťová registrace učiva. Požadavek multikulturnosti vyžaduje změnu jednostranné orientace na jedno prostředí, na jednu kulturu.

Vzdělávací proces opírající se o nové informační a komunikační technologie nabízí nový model, opírající se o komunikaci, a to nikoliv komunikaci jednosměrnou, jako v předchozím modelu, ale o komunikaci obousměrnou, komunikaci mezi žáky, žáky a učiteli a učiteli navzájem.

Výuka pomocí Internetu a ostatních ICT zcela proměňuje klima i poslání školy. Škola přestává být pro studenty hlavním zdrojem informací, protože v každodenním životě se jim nabízí další významné alternativní zdroje. Škola se musí spíše naučit roli dokonalého zprostředkovatele informací.

Aby škola dostála tomuto požadavku, nemůže se spoléhat jen na zdroje virtuálně přístupné na obrazovce počítače, ale musí vytvořit prostředí, kde by se vyhledané a kvalitativně roztříděné a kriticky zhodnocené informace a informační zdroje uchovávaly. K tomuto účelu se nejlépe hodí prostor školní knihovny či školního informačního centra, mediatéky. Škola se tak neobejde bez spolupráce učitele a informačního pracovníka, knihovníka. Jak učitel, tak knihovník vstupují na neznámou půdu. Učitel musí zvládnout základy práce s ICT a naučit se je aplikovat v kterémkoliv předmětu. Knihovník se musí přizpůsobit obsahu a cíli vyučovacího procesu v jednotlivých vzdělávacích stupních a pomoci učiteli i žákům při řešení jejich aktuálních problémů. Není vyloučeno a je to dokonce velmi pravděpodobné, že ve školách bude muset plnit funkci učitele a knihovníka jedna osoba.

Řešení zmíněných problémů vnese do každodenní skutečnosti každého z nás i celých institucí řadu změn. Koordinace tohoto přerodu není uskutečnitelná v rámci jednoho nebo dvou resortů, ale je záležitostí spolupráce vlády, podnikatelské sféry i zájmu široké veřejnosti.