Na seminářích o regionálních funkcích se knihovníci scházejí už pravidelně, a proto nikoho nepřekvapilo, že letošní seminář se konal – jak jinak než tradičně – v Pardubicích.

Pardubice nás uvítaly krásným počasím a milým přijetím ze strany kolegů z Krajské knihovny v Pardubicích, která byla spolupořadatelem této celostátní akce. Pod hlavičkou sekce SDRUK pro regionální funkce jako odborného garanta a za společného přispění Národní knihovny ČR a Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě (MSVK) proběhlo setkání zhruba 170 kolegů a kolegyň, pro které regionální funkce znamenají více než jen povinnou činnost.

Dvoudenní jednání (16.–17. 9. 2009) probíhalo - také již tradičně – v Domě hudby na Sukově třídě. Seminář zahájila ředitelka MSVK Ing. Lea Prchalová jako předsedkyně sekce SDRUK pro regionální funkce a uvítala všechny účastníky. Za pardubický kraj knihovníky pozdravila Ing. Milada Valečková z odboru kultury, školství a tělovýchovy.

Regionální funkce stejně, ale přece jinak

První blok moderoval PhDr. Vít Richter (Národní knihovna ČR) a hned v prvním příspěvku „Regionální funkce v roce 2008“ shrnula Mgr. Ladislava Zemánková výkon regionálních funkcí v celé České republice. Její zpráva vycházela z výročních zpráv jednotlivých krajských knihoven a byly v ní zahrnuty všechny aspekty regionálních funkcí od jednotlivých výkonů až po financování, které je limitujícím ukazatelem pro podmínky plnění jednotlivých činností. Porovnání výsledků jednotlivých standardizovaných služeb přitáhlo pozornost všech přítomných. Svým závěrem – ptejme se knihoven obsluhovaných, co chtějí a co potřebují – uvedla další příspěvek.

„Výzkum spokojenosti aneb Jak to vidí obsluhované knihovny“ Bc. Marie Šedé (MSVK) vycházel z anonymního dotazníku zaslaného obsluhovaným knihovnám Moravskoslezského kraje. Z celkového výsledku (70 odpovědí) jednoznačně vyplynulo, že knihovny jsou se službami svých pověřených knihoven spokojeny, přesto však mají i své požadavky na širší nabídku vzdělávání. V průzkumu byly obsluhované knihovny podrobně dotazovány na jednotlivé regionální činnosti, formou otázek otevřených měly i možnost vyjádřit své názory a potřeby.

Se „Zkušenostmi s Pravidly zajištění regionálních funkcí v Pardubickém kraji“ seznámila účastníky Mgr. Milada Vacková (Městská knihovna ve Svitavách). Nový systém financování zavedený od roku 2007 zaujal řadu přítomných a kolegyně na závěr zodpověděla i řadu dotazů.

Zásadní změnou po roce 2005 prošel i Středočeský kraj, který „důsledně vychází z podmínek Středočeského kraje“. Byl zde snížen počet knihoven pověřených výkonem regionálních funkcí, řada činností byla centralizována a byl vytvořen dotační titul pro knihovny. O pozitivech i negativech tohoto řešení hovořila Mgr. Gabriela Jarkulišová (MěK Kutná Hora) ve svém příspěvku „Hodnocení nového systému regionálních funkcí ve Středočeském kraji“.

Vzdělávání, standardy, legislativa

Hned v prvním příspěvku dalšího bloku „Hrůza! Vyšlo to! Peníze budou!“ příjemně překvapila Mgr. Zlata Houšková (Národní knihovna ČR) velmi pozitivní zprávou o získání financí na další vzdělávání pracovníků knihoven. Projekt Unie zaměstnavatelských svazů uspěl a nyní čeká všechny knihovny a knihovníky spolupráce na naplnění projektu. Vzdělávání knihovníků prostřednictvím uceleného projektu naplní potřeby a požadavky všech, kteří mají zájem se dále vzdělávat.

Po svém příspěvku se Zlata Houšková chopila moderování a předala slovo Bc. Kateřině Bylokové, DiS. (MSVK), která pro účastníky připravila „ochutnávku“ připravovaného e-learningového kurzu Knihovnické minimum, který za finančního přispění z projektu VISK 2 připravuje MSVK v Ostravě. Cílovou skupinou jsou knihovníci bez odborného knihovnického vzdělání a také knihovníci s dlouholetou praxí. Příspěvek „Knihovnické minimum jako e-learningový kurz“ velmi zaujal, na jeho konečnou podobu si však zájemci musí počkat do konce roku.

Příspěvek „Novelizace standardu veřejných knihovnických a informačních služeb – úvod do diskuze“ přednesl PhDr. Vít Richter (Národní knihovna ČR). Shrnul současné výsledky českých knihoven a předvedl kalkulátor pro vyhodnocování standardu VKIS [4]. Na příkladech zahraniční praxe (Velká Británie, SRN) demonstroval i další možnosti hodnocení výkonů knihoven a porovnání se standardem zavedeným u nás.

Ve svém dalším příspěvku „Autorské právo: aktuální problémy“ probral hlavní témata – masová digitalizace a autorské právo a služby EDD. Seznámil posluchače se službou Google Books [5] a problémy související s autorským právem při zveřejňování plných textů knih v tak masovém měřítku. V současné době je digitalizováno cca 7 milionů knih a služba Google Books umožňuje prohledávání v plných textech knih, možnost přečtení či stáhnutí volných děl, případně i nákup nebo vypůjčení knihy. Více než 4 milionů objektů je zveřejněno v projektu podporovaném Evropskou komisí - Evropské digitální knihovně Europeana [6]. Vyhlídky do budoucnosti napovídají, že masová digitalizace tištěné produkce bude stále pokračovat.

V druhé části V. Richter shrnul problematiku licenčních smluv na poskytování služby EDD, hovořil o úloze Virtuální polytechnické knihovny [7] a Elektronické pedagogické knihovny [8]. Cílem této služby je zjednodušit přístup k fondům knihoven co největšímu počtu uživatelů. O tom, jaké licence mají knihovny a jaké alternativy pro dodávání kopií mohou využít, o hlavních zásadách a příležitostech a problémech služby elektronického dodávání dokumentů hovořil V. Richter na závěr svého vystoupení.

Posledním řečníkem prvního dne jednání byl PhDr. Zdeněk Bartl (Národní knihovna ČR). Svůj příspěvek „Úloha pověřených knihoven v projektu kooperativní tvorby a využívání národních autorit“ zahájil zhodnocením období od roku 1997, kdy soubory národních autorit začaly být budovány. V současné době je do projektu zapojeno 65 knihoven, bylo proškoleno už více než 400 pracovníků. Spolupráce na budování národních autorit probíhá v heterogenním prostředí. Využívání databáze knihovnami může být aktivní i pasivní. Na grafu Z. Bartl demonstroval užitečnost souboru národních autorit a apeloval na knihovny, aby se do projektu zapojily.

Nové technologie a kooperace knihoven pomáhají plnit regionální funkce

Druhý den jednání moderovala Ing. Lea Prchalová a jako prvního řečníka uvedla Mgr. Romana Giebische, Ph.D. (Národní knihovna ČR), který ve svém vystoupení Program VISK 3 a regionální funkce (priority, využití) hned na úvod překvapil nejen zprávou, že VISK letos slaví 10 let, ale také částkou, kterou se knihovnám podařilo získat – více než 200 mil. Kč. Tím dobré zprávy skončily, neboť se předpokládá, že v roce 2010 nastane velký pokles finančních prostředků přidělovaných MK ČR na tento program. Závěrem R. Giebisch shrnul statistické údaje o knihovnách, týkajících se oblastí podporovaných tímto grantem, a připomněl, že významnou úlohu při prosazování internetu a jeho využití v malých městech a obcích mají krajské knihovny a knihovny pověřené výkonem regionálních funkcí.

Nejen národní autority, ale i souborný katalog ČR tvoří významnou úlohu při kooperativním využívání záznamů. O tom a o nových možnostech, které přináší, hovořily PhDr. Eva Svobodová a Mgr. Danuše Vyorálková (Národní knihovna ČR) ve svém příspěvku „Souborný katalog ČR pro veřejné knihovny a veřejné knihovny pro souborný katalog“. Vše, co souborný katalog umožňuje, knihovny už znají. Nově ale přináší i možnost propojení na obálky knih (obálkový server), plné texty knih (Google Book Search), obsahy a informace o digitální kopii a možnosti jejího objednání. Bohužel se do Souborného katalogu ČR stále dostává velké množství duplicitních záznamů. Na knihovny pověřené výkonem regionálních funkcí se kolegyně obracely jako na partnery, kteří mohou do SK ČR dodávat záznamy jedinečné, převážně o regionální literatuře. A vyhlídky do budoucna? Přidání GPS a přidání údajů o pobočkách není jedinou nabídkou SK ČR.

Z pohledu Karlovarského kraje se posluchači mohli seznámit s „Regionálními knihovnickými systémy v kraji“. Kolegyně Jitka Svobodová, Eva Kaňovská (KK Karlovy Vary) a Jitka Pařilová (MěK Sokolov) hovořily o průběhu automatizace knihoven v kraji, jeho finančním zajištění a následné realizaci. Karlovarský kraj prošel i určitou restrukturalizací schématu regionálních služeb.

Příspěvek Mgr. Zuzany Bornové (KPB Opava) přinesl pohled na „Zkušenosti s Clavius REKS na Opavsku“. Automatizace v tomto regionu začala už v roce 1994 (AKS LANius), plně automatizovány byly v roce 2000 všechny profesionální knihovny a v současné době dochází k automatizaci malých obecních knihoven. Významným předělem byl rok 2006 a nástup programu Clavius REKS. Hlavními důvody převodu lokálních instalací na REKS jsou fluktuace knihovnického personálu v obcích, zjednodušení, zrychlení a zpřesnění knihovnických činností a provádění revizí.

Když je knihovna COOL

„Malé knihovny a jejich webové stránky“ – vystoupení Ing. Aleše Brožka (SVK Ústí nad Labem) ukázalo možnosti a možná i limity malých knihoven. Byly ukázány možnosti a příklady dobré praxe se zveřejňováním informací o knihovnách, využití možnosti šablon pro knihovny a také prostory pro webové stránky zdarma, které knihovny mohou použít pro svou prezentaci v elektronickém prostředí. Web zdarma [9], web snadno [10], sweb [11] a další – to jsou možnosti méně známé, ale určitě zajímavé. Neméně důležité bylo i shrnutí, co by na správném, tedy cool webu – nemělo chybět. A tady se otvírá velký prostor pro pověřené knihovny, které by měly těm „svým knihovnám“ umět poradit.

S „Centrem dětského čtenářství“ seznámila Mgr. Hana Dospivová všechny zúčastněné. Centrum vzniklo jako obdoba IBBY v Praze a má za úkol koordinovat podporu dětského čtenářství. Tento úkol na sebe vzala Knihovna Jiřího Mahena v Brně. Aktivity jsou směřovány nejen na přímé uživatele knihovny, ale i na školy, univerzity a další subjekty, které se na rozvoji čtenářství chtějí podílet. Centrum dětského čtenářství bude mít i svou virtuální podobu a bude vycházet e-bulletin.

„Webové stránky pro dětské čtenáře“ představila Eva Komínová (KM Hradec Králové). Obdobně jako šablona pro malé knihovny byla vytvořena i šablona pro dětský web s pěkným názvem Librísek [12]. Librísek je postavička, která provází děti jednotlivými odkazy webové stránky a má motivovat děti k aktivnímu přístupu k webu. Kromě prezentace Libríska kolegyně Komínová ukázala i příklady webových stránek vhodných pro děti, což může sloužit jako dobrá inspirace i pro další knihovny.

Posledním řečníkem, který uzavřel pracovní část semináře, byl RNDr. Tomáš Řehák (MěK Praha). Se svým příspěvkem „Web 2.0 a MěK v Praze“ ukázal, co vše se dá v elektronickém prostředí použít a jak se knihovna má prezentovat. Web 2.0 se začíná stále více prosazovat i v prostředí knihoven a uživatelé se tak mohou sami podílet na podobě stránek. Zajímavým projektem MěK v Praze je web věnovaný mladým – viz http://www.knihovna4u.cz/ [13]. Knihovna je registrována na Facebooku a informace o ní jsou zveřejněny i na Wikipedii [14]. Velmi zajímavým projektem je i nové prostředí intranetu, do kterého mohou zaměstnanci psát své nápady, názory a podněty. Přednáška T. Řeháka byla natolik inspirativní, že diskuze v kuloárech a cestou domů se týkaly právě této problematiky.

Závěr

Existuje mnoho způsobů komunikace mezi knihovnami. Opět se ukázalo, že podobné pracovní setkání je nenahraditelné – pro přímé zážitky z prezentací, pro osobní kontakt, komunikaci a také pro navazování nové spolupráce.

Seminář slavnostně zakončila Ing. Lea Prchalová. Konference se celkem zúčastnilo 168 osob, z toho 20 mužů (tj. 13,5 %).

Přednášejících bylo 19 a každý za svůj výkon obdržel energetický nápoj s logem Ostravy.

Semináře se tentokrát nezúčastnil regionální pes Dante.

Prezentace ze semináře jsou dostupné na adrese http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=02_Odb/RegFceSemin09.htm [15].

Závěrem si seminář Regionální funkce knihoven 2009 můžeme připomenout několika fotografiemi (jejich autorkami jsou Jana Leparová a Marie Šedá):

[16]

Účastníci semináře

[17]

Prezence

[18]

Ing. Milada Valečková s Ing. Leou Prchalovou a PhDr. Vítem Richterem před zahájením akce

[19]

Účastníci semináře

[20]

Každý přednášející dostal z ruky moderátora energetický nápoj s logem Ostravy

[21]

Mgr. Ladislava Zemánková a regionální funkce v roce 2008

[22]

Krátká přestávka

[23]

Čeká nás spolupráce, spolupráce, spolupráce... Mgr. Zlata Houšková

[24]

VISK má 10 let... Mgr. Roman Giebisch, Ph.D.

[25]

Automatizace na Opavsku a Mgr. Zuzana Bornová

[26]

Ing. Lea Prchalová v roli moderátora i posluchače

[27]

A zlatý beránek nakonec...