Při přípravě své diplomové práce Městské knihovny ve Finsku [5], která byla obhájena v září roku 2009, jsem oslovil Maiju Berndtsonovou [6], ředitelku Městské knihovny v Helsinkách [7], zda by byla ochotná zodpovědět na dotazy týkající situace knihovny v minulém roce a letos včetně jejího názoru na finanční krizi a budoucnost centrální knihovny. V jejich odpovědích se objevují velmi zajímavé myšlenky, které by se daly (možná měly) aplikovat na globální knihovnictví.

Jak byste zhodnotila činnosti helsinské knihovny v roce 2008 a v první polovině roku 2009? Co byl největší úspěch?

Za prvé Městská knihovna v Helsinkách zvítězila v minulém roce v soutěži Cena finské kvality. Její pobočka Knihovna 10 potom zvítězila v soutěži Inovace kvality roku. Za druhé jsme tvrdě zapracovali na plánu nové centrální knihovny a pokusili jsme se zjistit, jak různě rozvíjet činnost v současných knihovnách a jak zrealizovat naši vizi knihovny bez hranic. Za třetí měla knihovna stabilní návštěvnost, s čímž můžeme být spokojeni. V roce 2009 jsme zapracovali na organizaci práce v knihovně; jak ji změnit, abychom co nejlépe podpořili naši současnou činnost. Často nyní diskutujeme o službě zákazníkům. Jsme k nim více aktivní a komunikativní. Rutinní práce týkající se výpůjček přesunujeme k samoobslužným službám a zákazníkům nabízíme rozšířené služby, které je nasměrují, jak nejlépe knihovnu využít. Tato změna zejména znamená vytvoření nových přepážek a hal služeb. Nicméně největší změna spočívá v přístupu k uživateli: nečekat až k přepážce přijde, ale namísto toho aktivně oslovit.

I Finsko řeší problém s finanční krizí. Dotkla se i helsinské knihovny?

Finanční krize ovlivňuje knihovnu ve dvou různých rovinách. Ta pozitivní je, že v době recese (stejně jako v minulosti) návštěvnost a využití knihovny roste. Negativní stránka věci se týká obvyklého problému spojeného s krizí, což jsou menší finanční zdroje. Rok 2008 je v normálu bez krácení dotací, nicméně tento rok bude rozpočet o 1,34 procenta menší než minulý rok.

Finské knihovny trpí nedostatkem mladých lidí, kteří právě ukončili univerzitní vzdělání. Jak byste je nalákala, aby šli pracovat do knihovny?

To není případ helsinské městské knihovny, která je jedním z nejoblíbenějších pracovišť v metropoli v letních měsících, kdy nabízíme místa brigádníkům. Místa knihovníků také obsazujeme velmi jednoduše.

Existují nějaká slabá místa ve vaší knihovně?

Samozřejmě, že ano. Vždy jsou zde věci, které je potřeba zlepšovat. Může to být například ve schopnosti vést lidi, jejich motivace a vidět rozdíly mezi smyslem knihovny a společností. Může to být o službách zákazníků, jsme zde pro to, abychom sloužili jim, a ne knihovně. Musíme změnit náš způsob práce, pokud chceme, aby knihovna přežila.

Co očekáváte od nové knihovny v roce 2017?

Nová knihovna bude samozřejmě částečně znamenat to samé co dnes. Na druhé straně pokud plánujeme něco, co má fungovat jako budova dalších sto let, musí to být budova flexibilní, otevřená a více orientovaná na lidi než na sbírky knih. Zjistili jsme, že lidé dnes využívají knihovny o mnoho déle než kdykoli předtím. Pracují zde individuálně či ve skupinách se svými laptopy, chtějí klidné, ale zároveň společenské místo. Proto je zde mnoho výzev ve vytváření knihovny pro 21. století!

Pár slov o Maije Berndtsonové:

Ředitelkou knihovny v Helsinkách je od roku 1987. Je profesionální knihovnice. Titul magistr umění získala na Univerzitě Helsinky. Účastnila se mnoha projektů v rámci EU, například PublicCA, Public Libraries Concerted Action v letech 1997-1999. Byla členkou Mezinárodní sítě veřejných knihoven, která fungovala pod záštitou Bertelsmannovy nadace v letech 1998-2001. V této době vypracovala zprávu Management sebehodnocení a Snění o budoucnosti : některé moderní myšlenky zítřku managementu knihoven. Spolupracovala také na publikacích Virtuální dopad na kamenné knihovny a Vize pro inteligentní změnu v roce 2002. Napsala mnoho článků do finských knihovnických časopisů a vystoupila na řadě konferencí v celé Evropě, Asii a Austrálii. Byla členem poroty pro architektonickou soutěž nového kulturního centra v Turíně a Mezinárodní architektonickou soutěž nové veřejné knihovny ve Stockholmu. V roce 2000 pak za jejího vedení knihovna obdržela první místo v soutěži pořádaném Nadací Billa a Melindy Gatesových, kdy knihovna získala milion dolarů za propagaci možností a potenciálu internetu.

Rozhovor v původním znění:

How would you value the year 2008 and the first half of the year 2009 in Helsinki City Library? What is the biggest success?

2008

First: Helsinki City Library (HCL) won the Finnish Quality Award and the city library unit, Library 10, in turn, rose to first place in the Quality Innovation of the Year competition. Second: we worked very hard with the plan of the new central library and try to find out how to make different development work in the existing libraries and how to realise our vision about the boundless library. Third: the use of libraries was quite stable, so stable that we can be satisfied with that.

2009

We have been working a lot with our organization; how to change it so that it will support in the best way the work we are doing. We are talking very much about the customer service and are changing it towards more communicative and active with our customers. We move the circulations routines into self service for customers and will give customers more developed service guiding them how to use the libraries in the most effective way. This change means new customer service desks and service areas, but the biggest change should happen in the attitudes: not waiting the customer behind the desk but instead taking active contact with the customer.

Also Finland solves the problem with financial crisis. Does it touch your library?

The financial crisis can influence library in the different ways. The positive matter is that the use of library is again (as earlier during the recessions) growing! The negative side is that the recession usually means less financial resources. The year 2008 seems to be normal without cuts but the next year we will get a budget which at least 1,34 percent smaller than this year.

The Finnish libraries suffer from the lack of young people who just finished university degree. How would you attract those people so that they will work for libraries?

This is not true in HCL which was among the most popular working places when the city of Helsinki announced summer jobs! And even for our librarian positions we get easy young new people.

Do you find any weak places in Helsinki City Library?

Of course there are always weak points and things which we have to improve; it can be about the leadership, how to get staff involved and motivated and to see the importance and the meaning of the library in the society, it is about the customer service, we are here to serve customers not for the library itself, we have to change our ways of working if libraries will survive and so on...

What do you expect from the new library in 2017?

The library in 2017 is of course partly the same as today, but on the other hand when are planning something which should work as building 100 years ahead, the building should be very flexible and it should be more people oriented than collection oriented. What we have realised today is that people use the library premises longer time than before, they work with their laptops alone or in groups, they want to have quiet places but also places where they can be social. So there are a lot of different challenges in creating the library for the 21st century!