V dnech 27.-30. října 2008 organizoval Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [4] studijní zájezd do nizozemských knihoven.

Tematické zaměření zájezdu:

• působení knihoven ve městech v současných podmínkách,
• financování knihoven, jejich vztahy se zakladateli (obcemi), uplatňování zájmů knihoven,
• architektura knihoven v Nizozemsku (jde o nové či nedávno postavené),
• změny v činnosti knihoven v elektronickém prostředí.

Zájezd pečlivě připravil předseda zahraniční komise SKIP Zdeněk Matušík [5] (i když se jej nakonec zúčastnit nemohl, takže vedoucí zájezdu byla Zlata Houšková), a to ve spolupráci s partnery: De Vereniging van Openbare Bibliotheken [6] (nizozemské Sdružení veřejných knihoven) a Goethe-Institut Praha [7].

První den jsme se cestou přes Německo zastavili ve Stadtbücherei Würzburg [8]. Ředitelka knihovny Hannelore Vogtová pro nás připravila prezentaci Serviceoase Bibliothek? Das Kundenorientierte Management- und Marketingkonzept der Stadtbücherei Würzburg. (V roce 2003 získala tato knihovna celostátní ocenění Knihovna roku [9] a 4x byla na prvním místě v hodnocení knihoven BIX [10].) Strategickými cíli jsou: orientace na zákazníka, podpora čtení, elektronické služby, práce s veřejností. Zaujal mne propracovaný systém podpory čtení pro všechny věkové skupiny, který začíná už od novorozenců (leták o knihovně s poukazem na dárek dostanou přes porodní asistentky), pokračuje přes děti z mateřských škol, školáky, mladistvé až po seniory. Knihovna je umístěna v rokokové budově v historickém centru města, v roce 2000 byla dokončena přístavba [11] ve dvoře, kde je v přízemí literární kavárna se 180 tituly periodik, v patrech volný výběr v prosvětlených místnostech.

[12]

Stadtbücherei Würzburg - volný výběr

[13]

Stadtbücherei Würzburg - výpůjční pult v přízemí u vstupu

[14]

Stadtbücherei Würzburg - tematický regál „divadlo“

[15]

Stadtbücherei Würzburg - volný výběr v nejvyšším patře

[16]

Stadtbücherei Würzburg - dekorace u knih o vaření

[17]

Stadtbücherei Würzburg - dětské oddělení

[18]

Stadtbücherei Würzburg - rokoková fasáda

První nizozemskou navštívenou knihovnou byla Openbare Bibliotheek Den Haag [19], tj. ústřední knihovna městské knihovny. Zde jsme nejdříve vyslechli informaci o činnosti nizozemského Sdružení veřejných knihoven a pak o historii a současnosti knihovny a jejích budovách. Současná moderní budova [20] od architekta Richarda Meiera byla otevřena v roce 1995, jde o společnou budovu knihovny (přední trakt, 7 podlaží) a radnice (větší zadní trakt, 13 podlaží), v roce 2005 byl proveden redesign interiéru knihovny (aby byl barevnější a přívětivější, původní design R. Meiera byl celý v bílém jako v nemocnici). V přízemí je informační pult, automaty na vracení knih, ve vyšších patrech je volný výběr podle oborů (v 5. patře do studijního prostoru („tiché oblasti“) umístili starší, méně využívaný fond všech oborů, aby tak uvolnili místo v nižších patrech).

[21]

Openbare Bibliotheek Den Haag - vchod do knihovny, parkoviště kol

[22]

Openbare Bibliotheek Den Haag – průčelí knihovny

[23]

Openbare Bibliotheek Den Haag – infopult

[24]

Openbare Bibliotheek Den Haag – regály pro novinky

[25]

Openbare Bibliotheek Den Haag – regály s orientačním systémem na boku

[26]

Openbare Bibliotheek Den Haag – PC pro hledání v katalogu

[27]

Openbare Bibliotheek Den Haag – regály s učebnicemi, vzadu pohovka

[28]

Openbare Bibliotheek Den Haag – dětské oddělení

[29]

Openbare Bibliotheek Den Haag – dětský počítač

[30]

Openbare Bibliotheek Den Haag – automat na vracení knih

Odpoledne jsme navštívili ústřední knihovnu městské knihovny v Delftu DOK Library Concept Centre Delft [31]. Původně komerční budova z 60. let 20. století, kde v přízemí byla samoobsluha a nad ní kanceláře, byla v roce 2002 přestavěna [32]. Výrazné barevné řešení (každé oddělení má svou barvu, bílá podlaha slouží jako „podnos“, barevné jsou i židle, aby se návštěvníci cítili jako doma). Mottem je „Na prvním místě je člověk“, knihovna je místem setkávání, přívětivé prostředí vytváří pohodlný nábytek, osvětlení (ne všude musí být hodně světla jako v supermarketu), bufet, možnost popovídat si (imperativem není ticho).

[33]

DOK Library Concept Centre Delft – kavárna přímo ve čtenářských prostorách

[34]

DOK Library Concept Centre Delft – infopult

[35]

DOK Library Concept Centre Delft – regály, zajímavá křesla

[36]

DOK Library Concept Centre Delft – místnost pro romantickou literaturu je laděna do červena

[37]

DOK Library Concept Centre Delft – volný výběr (police jsou mírně zakloněny)

[38]

DOK Library Concept Centre Delft – regály na kolečkách v dětském oddělení, pohodlná křesla

[39]

DOK Library Concept Centre Delft – hala

[40]

Library Concept Centre Delft – pohled ze schodiště směrem k naučné literatuře

[41]

Library Concept Centre Delft – automat na vracení knih

Další den začal návštěvou Heerhugowaardu (město severoseverozápadně od Amsterodamu, cca 50 tis. obyvatel) a jeho knihovny Bibliotheek Heerhugowaard [42]. Budova [43] byla postavena v roce 2006 (společný objekt s radnicí a s městskou galerií). Na přípravě projektu se podílely místní děti – čtenáři knihovny, které sepsali své požadavky na knihovnu, následně na workshopech s architektkou interiérů a designerkou dávali návrhy, jež byl využity (např. „tajná místnost“, kam nesmějí dospělí). Na jednotlivých patrech jsou prostory nejen pro uložení knih, ale i pro aktivity se čtenáři.

[44]

Bibliotheek Heerhugowaard – pohled zvenku, vlevo knihovna, vpravo radnice

[45]

Bibliotheek Heerhugowaard – hala se schodišti

[46]

Bibliotheek Heerhugowaard – automaty na půjčování knih

[47]

Bibliotheek Heerhugowaard – „tajná místnost“ pro děti

[48]

Bibliotheek Heerhugowaard – dětské oddělení

[49]

Bibliotheek Heerhugowaard – dětské oddělení, část pro menší děti

[50]

Bibliotheek Heerhugowaard – oddělení beletrie

[51]

Bibliotheek Heerhugowaard – oddělení beletrie, propagace četby

[52]

Bibliotheek Heerhugowaard – infopult v přízemí

[53]

Bibliotheek Heerhugowaard – automat na vracení knih

[54]

Bibliotheek Heerhugowaard – třídička vrácených knih

Odpoledne jsme pak navštívili ústřední knihovnu městské knihovny v Amsterodamu Openbare Bibliotheek Amsterdam [55]. Tato známá moderní knihovna architekta Jo Coenena [1] (s plochou 28 000 m² v 10 podlažích je největší veřejnou knihovnou v Evropě) byla otevřena 7. 7. 2007. Ředitel Hans van Velzen nám prezentoval koncepci „Od výpůjční knihovny k zážitkové knihovně“ (From lending library to adventure library). V knihovně je 1000 čtenářských míst, 8000 bm regálů ve volném výběru, 24 000 bm regálů ve skladech; restaurace, literární kavárna, divadelní sál. Charakteristická je otevřenost budovy. Provozní doba denně od 10 do 22 hodin, 5000 návštěvníků denně (o víkendu až 7000).

[56]

Openbare Bibliotheek Amsterdam – průčelí knihovny

[57]

Openbare Bibliotheek Amsterdam – dětské oddělení

[58]

Openbare Bibliotheek Amsterdam – pojízdné schody propojující patra

[59]

Openbare Bibliotheek Amsterdam – PC s internetem na galerii nad dětským oddělením

[60]

Openbare Bibliotheek Amsterdam – PC s katalogem

[61]

Openbare Bibliotheek Amsterdam – oddělení zvukových nosičů, automat na půjčování

Poslední den jsme absolvovali prohlídku vysokoškolské knihovny Universiteitsbibliotheek Utrecht [62]. Budova centrální knihovny byla v univerzitním kampusu postavena v roce 2004, projektoval architekt Wiel Arets [2]. Univerzita má 26 000 studentů, pro ně je v budově 650 studijních míst. Všechny stěny i regály jsou v černé barvě, což podle architekta činí prostor přívětivý, na mnohé však působí spíše depresívně (podlahy jsou bílé, informační pulty červené). Propracovaný knihovní systém při vyhledání knihy na volném výběru ukáže plánek podlaží s umístěním daného svazku.

[63]

Universiteitsbibliotheek Utrecht – černá krychle je knihovna, menší je parkoviště

[64]

Universiteitsbibliotheek Utrecht – infopult

[65]

Universiteitsbibliotheek Utrecht – volný výběr

[66]

Universiteitsbibliotheek Utrecht – prosklená stěna, PC

[67]

Universiteitsbibliotheek Utrecht – regály s časopisy a příručkami

[68]

Universiteitsbibliotheek Utrecht – vnitřní prostor, po straně studovny

[69]

Universiteitsbibliotheek Utrecht – pohled seshora na studijní místa

[70]

Universiteitsbibliotheek Utrecht – pohled na tři podlaží

Co vidím jako společné pro navštívené nizozemské knihovny:

• velkorysé prostory pro uživatele (jako by na rozdíl od Česka nemuseli dodržovat prostorové normy nebo propočítávat udržitelnost a provozní náklady),
• variabilita prostor, studijní karely pro jednoho uživatele, malé studovny pro skupiny,
• knihovna nejen jako místo pro studium a uskutečnění výpůjčky (v Heerhugowaardu zjistili, že ve staré knihovně trvala průměrná čtenářská návštěva jen 7 minut), ale též místo pro setkávání, popovídání s přáteli, relaxaci,
• přehledný orientační systém,
• přívětivá barevnost, estetický vzhled prostor, příjemný nábytek – pohovky, křesla
• množství počítačů a audiotechniky,
• automaty na půjčování a vracení knih jako samozřejmost.

Výstižně to shrnula Z. Houšková v článku v Bulletinu SKIP [71]. Zájezd byl pro mne inspirativní i vzhledem k připravované výstavbě univerzitní knihovny na naší vysoké škole [72], kde jsme ale limitováni ekonomickými ukazateli [3].