[6]

R. Papík vítá hosta v prostorách ÚISK FF UK v Praze.

[7]

J. Růžová stručně představuje přednášejícího.

[8]

[9]

[10]

I. Abu El-Khair při výkladu.

Could you introduce yourself to our readers? What is your educational and professional background? What are your main professional interests? Have they changed over the years somehow?

I am a graduate of the Library and Information Science Department, Cairo University Beni-Suif branch (Currently Beni-Suif University) at 1995. Started working at Minia University as a tutor in 1996 then I received a scholarship to study in the United States where I took my MLIS in 2000 from the School of Library and Information Science (currently School of Information Studies) University of Wisconsin, Milwaukee. In 2003 received my Ph.D. degree from the School of Information Sciences, University of Pittsburgh. My main interests include information retrieval, especially Arabic information retrieval, and digital libraries; over the years I took interest in several topics but I'm focusing more on open access and Web 2.0 applications in libraries.

Since you have experience both from Egyptian and American libraries, especially in the academia, I simply have to ask – are there any significant differences when these are compared? Or is the library landscape getting closer with the proliferation of information and communication technologies?

The comparison between Egyptian Libraries and American libraries is not going to be a fair one. There is a vast gap between both of them, and this is naturally due to the financial support the libraries have in the States. We are getting closer with the proliferation of information and communication technologies, but in my opinion this is still not fast enough. The base or infrastructure of these technologies is not available in all libraries, which makes it a problem, not a solution.

You are very familiar with the library and information science education system in Egypt. How well do you think it manages to reflect the rapid developments in the field?

Library and information science education in Egypt now is changing everywhere to keep up with the rapid developments in the field. This is shown in the new study plans that were created for this purpose, I mean keeping up with the developments. LIS educators try to carry on with the changes they see necessary even if there were no official change in study plans because it takes some time to change it. This is also applicable with the continuing education, courses are offered for previous graduates to help them know new trends and be familiar with the developments in the field.

During your lecture at the Institute of Information Studies and Librarianship at Charles University in Prague which took place on November 6th this year, you mentioned the new integrated library system which has been developed in Egypt. Could you tell us more about this interesting project?

The system is called Future Library System, it is a new integrated library system that is still in the development process. It is created by the Information Communication and Technology Center in Mansoura University in cooperation with Zagazig University and is funded by the Egyptian Universities' libraries Consortium. It is a web based system, supports MARC 21 and Z39.50, and Dublin Core, the system includes several modules like cataloging, holdings, serials, acquisition, circulations, inventory, authority control, administration, in addition to a services module. According to the preliminary RFP for the system it is now over 90% complete, and the development is going well.

You also talked about the Egyptian Universities’ Libraries Consortium. What are the main goals and activities of this consortium?

The major goal of the consortium is to provide interactive information services to the Egyptian scholars and students. All the consortium services are electronically available through the EULC portal [11]. Accessing information resources and services through one unified portal would help the Egyptian universities’ libraries to eliminate the overlap and duplication of resources and efforts, which would facilitate optimum methods for effectively and efficiently using the allocated resources. It has four major projects, 1. Digital Library Consortia — The main objective of this project is providing access to the international electronic resources including citations, abstracts and full text database; beside E-journals, books, transactions and engineering standards. 2. Egyptian University Libraries Automation [12] — The objective of this project is automating the Egyptian universities’ libraries, (EUL) through building a union catalog for their holdings. 3.Future Library System Development — The ICTC in Mansoura and Zagazig Universities have built and implemented a library automation system. The EULC cooperates with the ICTC to enhance and develop the system using an international list of specifications. 4.The Electronic Theses and Dissertation Database — The objective of this project is building a national database for the awarded theses and dissertation from the Egyptian universities, besides building a task force for the electronic theses and dissertations metadata standard (ETDMS) which would allow the higher education researchers a full submission of their theses to the system using an international electronic standard format. (Note: The information about the EULC is directly from their website.)

Currently you are a member of the American Society for Information Science & Technology and also of the Egyptian Society for Library & Information Science, and Archives. Do you think you could compare these as to the type of activities they focus on and the services they provide to their members?

The American Society provides more services than the Egyptian Society to its members. Personally I'm interested in two main things from both Societies, the journal and the annual meeting for Both. Unfortunately the journal of ESLISA is not coming out regularly like JASIS&T. Moreover. ASIS issues one of the most important publications for information science professionals which is ARIST (Annual Review of Information Science and Technology).

The Egyptian library association which has been mentioned in the previous question does not focus solely on library and information science but also provides space for archivists. Does this seem to contribute to more cooperation between the two fields?

It does contribute creating a common ground for the two fields. In the ESLISA annual conference in June, there is a venue for Archivists to contribute in, and this applies also to the biannual journal of the Society. Meeting with each other in the conference creates an opportunity for the LIS professionals and Archivists to discuss and share ideas.

Last but not least – could you say a few words about the cooperation of Minia University and Charles University in Prague?

The bilateral agreement started out slow but now is going well. There should be at least a visit from the Egyptian side to the Czech side every year and vice-versa. We are currently working to prepare a new project in accordance with this agreement and probably apply for a fund from the EU.

Thank you for the interview!

Pracovní překlad rozhovoru (autorkou překladu je Linda Skolková):

Mohl byste se našim čtenářům představit, a to z hlediska svého vzdělání a profese? Jaké jsou vaše hlavní odborné zájmy? Změnily se nějak v průběhu doby?

Studoval jsem na Katedře knihovní a informační vědy na části Káhirské univerzity, která se jmenovala Beni-Suif (dnes je to Univerzita Beni-Suif); studium jsem ukončil v roce 1995. V roce 1996 jsem začal pracovat na Minijské univerzitě jako učitel a pak jsem obdržel stipendium na studium ve Spojených státech, kde jsem v roce 2000 získal titul MLIS, a to na Fakultě knihovní a informační vědy (nyní je to Fakulta informačních studií) na Univerzitě ve Wisconsinu v Milwaukee. V roce 2003 jsem získal titul Ph.D., a to na Fakultě informačních věd na Univerzitě v Pittsburghu. Mými hlavními zájmy jsou vyhledávání informací, zvláště arabských, a digitální knihovny; v průběhu let jsem se zajímal o více témat, ale více se zaměřuji na otevřený přístup a aplikace webu 2.0 v knihovnách.

Protože máte zkušenosti z egyptských i amerických knihoven, zejména z akademické sféry, musím vám položit následující otázku – když je porovnáte, existují nějaké výrazné rozdíly? Nebo s pronikáním informačních a komunikačních technologií dochází spíše ke sbližování?

Porovnání egyptských a amerických knihoven nebude spravedlivé. Je mezi nimi výrazný rozdíl, a to přirozeně zejména z důvodu finanční podpory, kterou mají knihovny ve Státech. S průnikem informačních a komunikačních technologií dochází k vzájemnému přibližování, ale to podle mého názoru stále není dostatečně rychlé. Základ nebo infrastruktura těchto technologií není dostupná ve všech knihovnách, což je problém, ne řešení.

Jste velmi dobře obeznámen se systémem vzdělávání v oblasti knihovní a informační vědy v Egyptě. Do jaké míry podle vás tento systém dokáže reflektovat rychlé změny v oboru?

Vzdělávání v oblasti knihovní a informační vědy v Egyptě se nyní všude proměňuje, aby drželo krok s rychlým vývojem oboru. Toto názorně dokládají nové studijní plány, které byly z tohoto důvodu, tj. z důvodu udržení kroku s vývojem, vytvořeny. Vzdělavatelé v oblasti knihovní a informační vědy se snaží držet krok se změnami, které pokládají za nutné, přestože nedošlo k oficiálním změnám studijních plánů, protože to pochopitelně trvá nějakou dobu. To se také vztahuje na pokračující vzdělávání, dřívějším absolventům jsou nabízeny kurzy, které jim mají napomoci se orientovat v nových trendech a získat přehled o vývoji oboru.

Během své přednášky na ÚISK FF UK v Praze, která se uskutečnila 6. listopadu 2008, jste zmínil nový integrovaný knihovní systém, který je vyvíjen v Egyptě. Můžete nám tento zajímavý projekt přiblížit?

Systém nese název Future Library System (Knihovní systém budoucnosti), jedná se o nový integrovaný knihovní systém, který je stále ve fázi vývoje. Je vytvářen Centrem pro informační a komunikační technologie na Univerzitě v Mansúře ve spolupráci s Univerzitou v Zagazigu a je financován Konsorciem knihoven egyptských univerzit. Jedná se o webový systém, který podporuje MARC 21, Z39.50 a Dublinské jádro, vedle modulu pro služby zahrnuje několik modulů (katalogizace, jednotky, seriály, akvizice, výpůjčky, inventář, autority, správa). Podle předběžného požadavku na návrhy je systém nyní z více než 90 % kompletní a jeho vývoj pokračuje bez problémů.

Hovořil jste také o Konsorciu knihoven egyptských univerzit. Jaké jsou hlavní cíle a aktivity tohoto konsorcia?

Hlavním cílem konsorcia je poskytovat interaktivní informační služby egyptským vědcům a studentům. Všechny služby konsorcia jsou dostupné elektronicky prostřednictvím portálu EULC [11]. Zpřístupnění informačních zdrojů a služeb prostřednictvím jednotného portálu pomůže egyptským univerzitním knihovnám snížit překrytí a duplikaci zdrojů a úsilí a napomůže optimalizaci metod efektivního a úsporného využití alokovaných zdrojů. Realizuje čtyři hlavní projekty: 1) Konsorcia digitálních knihoven – hlavním cílem tohoto projektu je poskytnout přístup k mezinárodním elektronickým zdrojům, a to včetně citačních databází, databází s abstrakty a plnými texty; vedle elektronických časopisů, knih, sborníků a technických norem. 2) Automatizace egyptských univerzitních knihoven [12] - cílem tohoto projektu je automatizace egyptských univerzitních knihoven prostřednictvím tvorby souborného katalogu. 3) Vývoj knihovního softwaru Future Library System - Centra pro informační a komunikační technologie na Univerzitě v Mansúře a v Zagazigu vytvořily a implementovaly automatizovaný knihovní systém. EULC spolupracuje s těmito centry za účelem vylepšení a rozvoje systému s využitím mezinárodního seznamu specifikací. 4) Databáze elektronických diplomových prací a dizertací – cílem projektu je vytvořit národní databázi diplomových prací a dizertací obhájených na egyptských univerzitách a vytvořit tým pro metadatový standard pro využití v oblasti elektronických diplomových prací a dizertací (ETDMS), který by umožnil výzkumným pracovníkům z vysokých škol do systému přidávat své práce s využitím mezinárodního elektronického standardního formátu. (Pozn.: Tyto informace jsou převzaty z webového sídla EULC.)

V současné době jste členem Americké společnosti pro informační vědu a technologii a také Egyptské společnosti pro knihovní a informační vědu a archivnictví. Mohl byste tyto organizace porovnat, pokud se týká typu aktivit, na které se zaměřují, a služeb, které nabízejí svým členům?

Americká společnost poskytuje svým členům více služeb než Egyptská společnost. Osobně mě v obou společnostech zajímají dvě hlavní věci, a to časopis a každoroční setkání. Bohužel časopis ESLISA nevychází pravidelně jako JASIS&T. Navíc ASIS vydává jednu z nejdůležitějších publikací pro profesionály v oblasti informační vědy, a to ARIST (Annual Review of Information Science and Technology).

Egyptská knihovnická asociace, která byla zmíněna v předchozí otázce, se nezaměřuje výhradně na knihovní a informační vědu, ale poskytuje prostor také archivářům. Přispívá to k výraznější spolupráci mezi oběma obory?

Ano, přispívá, vytváří společný prostor pro oba obory. Na červnové výroční kofnerenci ESLISA mohou archiváři přednést příspěvky, rovněž tak mohou přispívat do časopisu společnosti, který vychází s dvouletou periodicitou. Vzájemné setkávání na konferenci poskytuje prostor pro diskuzi a sdílení myšlenek mezi odborníky v oblasti knihovní a informační vědy a archiváři.

Poslední, avšak neméně významná otázka – mohl byste říci několik slov o spolupráci Minijské univerzity s Univerzitou Karlovou v Praze?

Bileterální dohoda začala být realizována pomalu, ale nyní již spolupráce pokračuje dobře. Každoročně by měla být uskutečněna alespoň jedna návštěva egyptské strany v ČR a naopak. Nyní v souladu s touto dohodou pracujeme na přípravě nového projektu a pravděpodobně budeme žádat o finanční prostředky z EU.

Děkuji za rozhovor!

Autorkou fotografií, které byly pořízeny 6. 11. 2008 při přednášce I. Abu El-Khaira na ÚISK FF UK v Praze, je Linda Skolková.