Úvod

Současný svět nás stále víc a více přesvědčuje o tom, že nic se neděje izolovaně od celku. Většina událostí a jevů v soudobé společnosti má svůj původ v nezměrném množství rozmanitých skutečností, které spolu souvisí, navzájem se ovlivňují a společně vytváří komplexní obraz lidského světa. Díky dané skutečnosti dospějeme k faktu, že žijeme v malém světě, kde je vše spojeno se vším ostatním. Neustále jsme svědky probíhající informační revoluce, při níž vědci z nejrůznějších oborů a oblastí výzkumu objevují, že komplexita má svou přísnou architekturu a řád. Otevírají se nové perspektivy vzájemně propojeného světa informací, který dává tušit, jak důležité jsou sítě a síťová spojení. Rovněž na základě dlouholetých zkušeností informačních pracovníků lze dospět k poznání, že informační věda má obrovský význam v procesu zvládnutí transformace společnosti na společnost informační.

Bouřlivý rozvoj moderních informačních technologií v posledních desetiletích přinesl mnoho změn, které zasáhly většinu oblastí lidské činnosti a celkem přirozeně ovlivnily také publikování a šíření tradičních dokumentů. Vědecké knihovny a informační střediska jsou jedním z článků informačního řetězce, a tak se mnohé změny dotýkají i jejich činnosti. Právě v souvislosti s vědeckými knihovnami a dalšími informačními institucemi jsou jak v zahraničí, tak v českém prostředí často zmiňovány čtyři podstatné faktory, které formují současné knihovnicko-informační prostředí: nárůst počtu publikovaných informací; rozmach přístupu k informacím pomocí informačních a komunikačních technologií; rostoucí poptávka po fyzickém přístupu k dokumentům, na základě rozšířenějšího přístupu k bibliografickým záznamům; snižování kupní síly knihoven, která je nutí utratit více finančních prostředků za méně dokumentů a informací. V návaznosti na zmíněné faktory se objevují výrazné tendence vedoucí k rozšíření snadné přístupnosti veškerých informačních zdrojů prostřednictvím internetových prostředků. Významně se tedy prohlubují a rozšiřují možnosti využití kvalitních odborných a vědeckých informací, v rámci zdrojů s otevřeným přístupem.

Proto se v rámci tohoto článku budeme zabývat nejdůležitějšími typy informačních zdrojů s otevřeným přístupem v oboru informační věda a knihovnictví, vysvětlíme si jejich podstatu a odkážeme na jejich praktické aplikace ve webovém prostředí. Stručně uvedeme podstatné charakteristiky nejvýznamnějších existujících archivů elektronických tisků a digitálních knihoven, určených k uspokojování potřeb odborníků v našem oboru.

Otevřené archivy a digitální knihovny pro informační vědu a knihovnictví

Mezi velkým počtem archivů elektronických tisků s otevřeným přístupem lze v současné době identifikovat i několik archivů zaměřených na obor informační věda a knihovnictví. Archivy jsou určeny k rychlé a bezplatné komunikaci informací v rámci našeho oboru. Jejich otevřenost nespočívá pouze v rovině bezplatného vyhledávání a využívání informací koncovými uživateli nebo dalšími informačními službami, ale také v rovině svobodného a trvalého ukládání vlastních informací samotnými autory. Archivy elektronických tisků tak v současnosti spolu s volně dostupnými online časopisy patří ke dvěma základním formám otevřeného, resp. volného elektronického publikování ve vědě [1].

Prvním významným zdrojem informací s otevřeným přístupem v oblasti informační vědy je digitální archiv @SIC – Archive Ouverte en Science de l´Information et de la Communication [12], založený v roce 2002. Digitální archiv elektronických tisků zahrnuje plné texty dokumentů včetně metadat z oboru vědy o informacích a komunikace. V současnosti zpřístupňuje cca 929 plných textů dokumentů ve francouzštině [2]. Systém je založen a provozován na bázi softwaru EPrints, který je pro nekomerční účely dostupný zdarma ze sídla EPrints.org [13]. V archivu je možné vyhledávat informace pomocí prohlížení předmětového rejstříku [14], dále pomocí přímé formulace dotazu v jednoduchém [15] nebo pokročilém [16] vyhledávacím režimu. K dispozici je rovněž vyhledávání v plných textech [17], vhodně doplněné o vyhledávání podle identifikátorů dokumentů [18]. Tvorbu záznamů metadat zajišťují autoři dokumentů. Systém umožňuje komunikaci ve francouzském a anglickém jazyce.

Dalším představitelem je digitální knihovna dLIST – Digital Library of Information Science and Technology [19], která byla spuštěna do provozu v roce 2002. Digitální knihovna informační vědy a technologií je založena na modelu archivu elektronických tisků a umožňuje přístup k plným textům dokumentů včetně metadat z oboru informační věda a oblasti (informačních) technologií. Aktuálně umožňuje přístup k cca 1 300 plným textům dokumentů [3]. K prohledávání archivu je možné využít nabídky prohlížení rejstříků [20] podle data publikování [21], seznamu autorů [22], typu elektronického tisku [23], předmětového rejstříku [24] a názvu konference [25]. Pro vyhledávání je k dispozici přímá formulace dotazu v jednoduchém [26] nebo pokročilém [27] režimu. Systém archivu je budován na základě principů OAI – Open Archive Initiative [28] a principů organizace EPrints.org [13]. Tvorbu záznamů metadat zajišťují autoři dokumentů. Systém komunikuje s uživatelem v anglickém jazyce.

Třetím představitelem je elektronická knihovna DoIS – Documents in Information Science [29], která vznikla v roce 2001.

DoIS je elektronickou službou pro zpřístupňování a vyhledávání nejnovějších informací z oboru informační a knihovní vědy, s odkazy na úplné elektronické texty webových dokumentů. V současnosti elektronická knihovna umožňuje přístup ke zhruba 15 183 záznamům článků z časopisů a 4 500 záznamů statí z konferenčních sborníků. V rámci webových stránek DoIS je nyní volně k dispozici cca 14 070 plných textů dokumentů [4]. Systém DoIS je vytvářen podle vzoru úspěšného systému RePEc – Research Papers in Economics [30] a budovaná databáze využívá data z širšího projektu RCLIS – Research in Computing, Library and Information Science [31], s možností distribuovaného přístupu k popisu dokumentů. Pro komunikaci dat je používán návrh formátu AMF – Academic Metadata Format [32], který využívá několik specifikací DublinCore, Open URL, aj. Tvoru záznamů v DoIS zajišťuje mezinárodní tým spolupracovníků, pracujících na dobrovolné bázi [33].

Posledním reprezentantem je mezinárodní archiv E-LIS – Eprints in Library and Information Science [34], který byl uveden do provozu v lednu 2003. Jedná se o digitální knihovnu založenou na modelu archivu elektronických tisků, která zahrnuje úplné texty dokumentů včetně metadat z oboru informační věda a knihovní věda. V současné době patří elektronický archiv E-LIS k nejvýznamnějším a největším archivům v našem oboru a umožňuje přístup k cca 7 563 dokumentům [5]. Archiv byl založen jako rozšíření existující služby významné výzkumné komunity RCLIS – Research in Computing, Library and Information Science [31] a jeho cílem byla podpora otevřeného, bezplatného a snadného přístupu k dokumentům, reprezentujícím především výzkumné aktivity v oboru informační vědy, a to v globálním měřítku [6]. Archiv E-LIS má mezinárodních charakter, je určen neomezenému počtu autorů a pro české autory je zajímavý především proto, že umožňuje ukládat dokumenty v národních jazycích, tj. také v češtině, což není u jiných elektronických archivů běžné. Nicméně doporučovaným jazykem zůstává angličtina a povinností autorů je uložení abstraktu a klíčových slov v anglickém jazyce. Archiv E-LIS je otevřen maximálnímu počtu autorů a před prvním uložením dokumentu je od autorů požadována registrace. Příspěvky podléhají kontrole ze strany editorů systému. Pro uložení do archivu E-LIS jsou přijímány různé typy dokumentů: bibliografie, knihy a jejich kapitoly, edice monografických materiálů, konferenční sborníky, stati z konferencí, konferenční postery, datové soubory, zprávy fakult nebo ústavů ze sledovaných oborů, průvodce, časopisy (online stránkované i nestránkované) a jejich články, knihovnické instruktážní materiály, články z novin a magazínů, preprinty, prezentace, technické a výzkumné zprávy, sylaby, disertace, výukové příručky, projektové a obchodní plány a jiné. Archiv E-LIS přijímá dokumenty také ve velkém množství formátů: PDF, PS, TeX, LaTeX (DVI), HTML, XML, ASCII, PPT, DOC a RTF, avšak alespoň jeden z formátů dokumentu, který je ukládán, musí být ve formátu HTML, PDF, PS nebo ASCII (důvodem je extrakce záznamů citací z dokumentů automatickou cestou) [7]. Doporučovanými formáty jsou však formáty PDF a HTML. Specifikem archivu je využití vlastního klasifikačního schématu JITA [35] při zpracování metadat a pro věcné pořádání dokumentů. Jedná se o jednoduché schéma předmětových kategorií a v současné době zahrnuje dvanáct hlavních předmětových kategorií, které jsou řazeny do tří úrovní. Hlavní kategorie jsou označeny velkými písmeny a dále jsou členěny na nižší úrovni do podkategorií, kterých je v současnosti celkem 135. Elektronický archiv E-LIS nabízí také celou škálu služeb pro koncové uživatele, kteří mohou využít možností vyhledávání záznamů pomocí navigování prohlížením rejstříků: autorů nebo editorů [36]; časopisu nebo knihy [37]; předmětového rejstříku [38]; země původu [39]; data publikování [40] nebo aktuálně přidaných záznamů [41]. Vlastní vyhledávání je možné pomocí přímé formulace dotazu v jednoduchém [42] nebo pokročilém [43] režimu. Systém archivu E-LIS je budován na základě principů OAI – Open Archive Initiative [28] a principů organizace EPrints.org [13].

Závěrem

Komunikace informací a přístupy k odborným informacím prodělaly na počátku nového tisíciletí rozsáhlé změny. Systémy elektronického publikování a některé nové formy předávání informací v prostředí internetu vyvolávají otázky po nových možnostech přístupu vysokoškolských studentů či běžných uživatelů vědeckých knihoven k odborným informacím. Vyvíjí se nové možnosti neomezeného využití volně dostupných zdrojů, úzce související s otázkami otevřeného přístupu k plným textům elektronických materiálů. Neustálým srovnáváním tradičních a nových modelů přístupu k odborným informacím se postupně vytváří nejen nutné zázemí pro využití kvalitních zdrojů, ale rovněž se otevírají další možnosti v poskytování knihovnicko-informačních služeb. Vědečtí pracovníci a informační pracovníci knihoven sehrávají významnou roli na cestě od kvantity ke kvalitě, resp. od placených k volně dostupným odborným informacím a informačním zdrojům.

V našem závěrečném setkání seriálu o fenoménu otevřeného přístupu v informační společnosti se budu zabývat otázkami další možné budoucnosti a vývoje OA v elektronickém prostředí. Na základě publikované literatury se pokusím vysledovat souvislosti otevřeného přístupu k odborným a vědeckým informacím a upozorním na podstatná paradigmata nejen v této oblasti, ale i současné informační vědě a knihovnictví. Domnívám se, že díky stále se prohlubující tendenci vedoucí ke snadnému zpřístupňování informací, resp. informačních zdrojů nastal čas změn. Proto je nezbytné o změnách nejen vědět, zabývat se jimi, ale i diskutovat o jejich kladných a záporných stránkách. To vše s ohledem na stávající teoretické i praktické zázemí všech typů knihovnicko-informačních institucí, které s otevřenými zdroji pracují, nebo je poskytují svým uživatelům.