Návštěva fakultního skladu publikací nezavdává obvykle mnoho důvodů k radosti. Na první pohled jsou patrné rozdíly v objemu zásob. U jednoho titulu je k mání už jen několik málo kousků (nebo dokonce žádné), jiné tituly jsou zastoupeny hromadami neprodejných, protože rychle zastaralých titulů. V nich jsou pak umrtveny nemalé finanční prostředky a šance na jejich revitalizaci je obvykle jen iluzorní. Narážíme na hlavní problém v oblasti produkce výukových publikací, na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy Univerzity (dále ESF) reprezentovaných zejména skripty a tzv. distančními studijními podporami (DSO), určenými zejména pro posluchače kombinovaného studia. Je to plánování optimálního nákladu tištěných publikací a – mnohdy – jejich obtížná prodejnost. Dlouhodobější analýza nákladů, výnosů a skladových zásob nám už v roce 2005 signalizovala neudržitelnost dosavadního stavu a tak logicky vyvstávala otázka „co dál“.

Předesíláme, že prosazení zdánlivě jednoduchého řešení, které se na první pohled nabízí, představuje poměrně složitý a komplikovaný problém, do kterého vstupují i ne zcela racionální prvky a agenti. Řeč je o přechodu k elektronickému publikování, které se v posledních letech začíná na vysokých školách stále více prosazovat.

Začněme ale po pořádku. Jak tedy vzniká „neprodejnost“? Na začátku obvykle bývají „velké oči“ autora, který často v dobré víře – aby náklad stačil – ho nadhodnotí. Druhým faktorem jsou stále rostoucí ceny polygrafického průmyslu a naopak poměrně nízké ceny kopírovacích služeb. Studenti mají v této otázce jasno, jak je patrné z následujícího grafu.

Graf 1: Je podle vás výhodnější skripta vydaná ESF MU koupit nebo si je půjčit a okopírovat?

[4]

Je založen na odpovědích 372 posluchačů prezenčního studia ESF: více než polovina z nich považuje kopírování skript za výhodnější podnik než jejich koupi; navíc – 55 % studentů považuje ceny prodávaných skript za velmi nebo spíše vysoké. Do ceny přitom vstupují jen nejnutnější nákladové položky a fakulta prodejem nedosahuje žádného zisku. Do prodejnosti také intervenují činitelé vně sféry našeho vlivu. Sebelépe napsaná skripta o sociální politice nebo financování veřejného sektoru se okamžikem přijetí zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů stávají prakticky neprodejnými.

Na základě informací, které jsme měli v té době k dispozici – mluvíme o roce 2005 – jsme sestavili následující přehled o výhodách a nevýhodách klasického a elektronického publikování:

Klady elektronického publikování:

• Ekonomické úspory, nevznikají žádné neprodejné zásoby.
• Bylo by docíleno stavu plné saturace studentů studijními materiály („vše“ co je k dispozici „mají všichni“ k dispozici i v retrospektivě).
• Nízké nebo nulové náklady pro studenty: fakulta by mohla elektronická skripta poskytovat prakticky zdarma anebo tak, aby paušální poplatky studentů pokryly alespoň autorské honoráře.
• Komplexnost a rychlá dosažitelnost: byla by vytvořena databanka skript s retrospektivou a jednoduchým vyhledáváním. Vstup pro studenty odkudkoli z internetu do autorizované části webového prostředí ESF.
• Aktuálnost: bezprostředně po „napsání“ skript by tato mohla být studentům k dispozici, klasická cesta je minimálně o jeden měsíc delší, což mnohdy znamená fatální skluz.
• Operativnost: obsah elektronických skript by mohl být jednoduše a rychle modifikován / aktualizován.
• Odpadl by celý proces „vydávání skript“: objednávky, autorské zpracování, tisk, distribuce, evidence, vedení skladu zásob, účetnictví a fakturace, výprodeje neprodejných titulů apod.
• Odpadá nutnost odhadovat optimální náklad, odpadají také dotisky skript.
• Odpadají transakční náklady studentů: „shánění skript“, půjčování, rezervování, kopírování, vracení, cesty „sem a tam“.
• Snižuje se poptávka po skriptech v knihovně: to vede ke zmenšení pohybu osob v knihovně a následně i ke snížení hluku a úspoře místa. Odpadají krádeže skript.
• Dobrá a komfortní dosažitelnost skript by se mohla projevit v lepších studijních výsledcích našich posluchačů.
• Image fakulty by byl užitím těchto trendy postupů posílen.

Nevýhody elektronického publikování:

• Okamžikem zveřejnění elektronické verze se stává jakékoli další vydání v „papírové podobě“ prakticky neprodejným.
• Fakulta by se nereprezentovala svými skripty a DSO na knižním trhu.
• Část studentů by si materiály musela „tak jako tak“ tisknout, studium z obrazovky nemusí všem vyhovovat.
• Nejasný je dopad do vykazování publikačního výkonu zaměstnanců. Elektronickým skriptům bez fyzického nosiče není možné přiřadit ISBN.
• Musela by být řešena otázka skript pro knihovnu a tzv. povinné výtisky.
• Musela by být podrobněji prozkoumána autorskoprávní stránka věci [1] [možné volné šíření elektronických verzí prostřednictvím internetu apod.].
• Zavedení [anebo nezavedení] paušálního poplatku pro studenty.
• Někteří, zejména konzervativněji založení pedagogové, nemusí takovou „převratnou novinku“ podporovat.

Jak to tedy nakonec všechno dopadlo? Fakultní veřejnost byla projektu nakloněna, celkem 61 % studentů by souhlasilo s plným přechodem fakulty k elektronickému publikování, a to i za předpokladu, že by ve hře bylo stanovení určitého nevysokého paušálního poplatku a mezi učiteli měl přechod k elektronickému publikování dokonce 73 % podporu. A tak po sérii nikoli úplně jednoduchých a přímočarých vyjednávání vyšla již v roce 2006 první elektronická skripta a pro rok 2007 bylo přijato rozhodnutí plánovat ediční činnost do dvou skupin „produktů“. První z nich představují tzv. „konkurenceschopné tituly“, které mají šanci se prosadit na širším knižním trhu ČR. Ty jsou vydávány ve spolupráci s renomovanými nakladatelstvími a výhradně v knižní podobě. Druhou skupinu tvoří užší, specializované tituly, které vychází v tištěné podobě jen v nákladu 25 kusů. Jsou určeny pro autory, dále jako tzv. povinné výtisky a exempláře pro knihovnu. Elektronické verze skript nebo distančních studijních opor jsou umístěny v Informačním systému Masarykovy univerzity [5] (IS MU) v sekci studijních materiálů a mohou je využívat skupiny oprávněných uživatelů. Obvykle to je povoleno celé akademické obci fakulty nebo Masarykově univerzitě. Distanční studijní opory jsou určeny posluchačům kombinovaného studia, u nichž je předpokládán větší objem samostudia, a proto jsou kladeny i vyšší nároky na jejich metodickou úroveň. S využitím podpory e-techniků jsou také umístěny v IS MU, podle možností jsou však ještě dále rozšiřována o hypertextové odkazy (jak v rámci dokumentu, tak na externí zdroje) či záznamy z přednášek. Nejdokonalejší formou je pak plně interaktivní studijní text, který navíc k výše uvedenému, obsahuje i autokorekční testy a využívá dalších možností, které IS MU v rámci e-learningu nabízí. Během letošního roku vyšlo celkem jedenáct skript a šestnáct DSO v elektronické podobě.

Možnost umístit výukové publikace na ELPORTÁL MU [6], kde by byly přístupné veřejnosti, je zatím využívána spíše ojediněle. Svou roli zde možná hraje určitá psychologická bariéra či kalkulace, která říká: proč já bych měl skriptum / publikaci, se kterým jsem se kdovíjak mořil, dávat zdarma a zcela volně k dispozici komukoli v internetu?

Organickým doplňkem elektronického publikování je naše spolupráce, kterou jsme letos navázali se společností Tribun EU, s. r. o. Poskytuje službu nazvanou Knihovnička [2]. V podstatě je to „tisk na vyžádání“ již od nákladu 1 ks skript s dodáním do druhého dne do fakultní prodejny knih v cenách, kterým ceny kopírování zatím nemohou konkurovat. Dále se nabízí také možnost vydávat tzv. sponzorovaná skripta [s reklamou sponzora], u kterých je možné dosáhnout dalšího snížení ceny až o 20 %. Tímto způsobem je otázka prodejnosti či neprodejnosti výukových publikací vyřešena, navíc se veškeré transakce odehrávají v prostoru, do kterého fakulta nemusí žádnými aktivitami vstupovat.

A do budoucna? Lynne Brindley, výkonná ředitelka Britské knihovny (British Library), již před dvěma lety předpovídala přechod od tištěného k digitálnímu publikování v roce 2020. Říká, že mnoho lidí si všímá národního přechodu k digitálnímu vysílání. Méně známý je fakt, že podobný trend již probíhá ve světě publikování: kolem roku 2020 bude 40 % britských výzkumných monografií dostupných jen v elektronické podobě, dalších 50 % bude dostupných v obou formátech (tištěném i digitálním) a jen zbývajících 10 % nových titulů bude dostupných v tištěné podobě [3].

Možná, že i díky projektu elektronických skript budeme lépe připravení na to, co nás čeká a co nás nemine.