Úvod

Už v 70. letech 20. století se na světovém informačním trhu začal formovat nový typ knihovnických institucí, které lze obecně označit jako knihovnická servisní centra. Na počátku bylo hlavním úkolem nových informačních institucí poskytování služeb automatizovaných systémů a později se přidaly návazné služby souborného katalogu. Od samého počátku bylo zřejmé, že se jedná o velmi perspektivní typ organizace knihovnicko-informační práce. Základními představiteli byly například OCLC a dále původně oddělení speciálních výpůjčních služeb Britské knihovny (BLDSC). Dnes jsou představitelé služeb dodávání dokumentů i jednotlivé systémy uznanou a významně využívanou kategorií knihovnického světa. Jsou budovány knihovnami, databázovými centry, která byla původně vytvořena pro pouze online vyhledávání informací rešeršními postupy. V poslední době však původní knihovnická centra ztratila své na výjimečnosti a to díky prudkému rozmachu služeb nabízejících nejen online zpřístupnění, ale i dodání dokumentů ze svých elektronických knihoven [1].

Systémy dodávání dokumentů dnes běžně vytvářejí knihovny, sdružení knihoven, nebo jiné komerční i nekomerční organizace a jejich cílem je poskytovat dokumenty z vlastních fondů, popř. zprostředkovat přístup k dokumentům jiných knihoven či informačních institucí [9]. Webová uživatelská rozhraní systémů umožňují registrovanému uživateli přímé vyhledání konkrétního dokumentu a objednání prostřednictvím elektronického formuláře. V závislosti na typu systému či služby si koncový uživatel může vybrat ze seznamu přístupných knihoven, které dokument vlastní, a nebo je požadavek nasměrován do žádané knihovny automaticky. Uživatel má v takovém případě právo v seznamu knihoven označit ty knihovny, kam požadavek nemá být poslán. Systém či služba vyhotovující objednávku průběžně informuje uživatele o stavu objednaného dokumentu. Vyhotovená objednávka na dodání je uživateli doručena takovou formou, kterou si zvolil v objednávce (většinou umístění na chráněném serveru služby, e-mailem, faxem, popř. zaslání tištěné verze požadovaného dokumentu na adresu uživatele). Systémy dodávání dokumentů v ČR obvykle garantují dobu dodání dokumentů, která se pohybuje v rozmezí od 1 hodiny (expresní služba) od doručení objednávky, až po 3 dny (standardní služba). Platby za objednané dokumenty jsou u většiny systémů dodávání dokumentů provozovaných v ČR uskutečňované formou uživatelského konta, kde uživatel vkládá určitou finanční hotovost, ze které jsou mu poskytovány příslušné služby. Další možností platby je vyúčtování objednaných dokumentů na fakturu za zvolené období. Žádný ze systémů neposkytuje dodávání dokumentů bezplatně [2].

Vybraní představitelé DDS

Konkurence na poli dokumentových dodavatelských služeb v České republice není velká. Přesto již u nás existuje a funguje hned několik systémů dodávání dokumentů, které se liší svým tematickým zaměřením, přístupností pro běžného uživatele, možnostmi zpřístupnění fondů, atd. Na základě průzkumu dostupných českých systémů a vlastních praktických zkušeností, se v tomto článku zmíním pouze o těch systémech dodávání dokumentů, které jsou přístupné běžnému uživateli a výrazněji tak figurují na českém informačním trhu.

1. INVIK STK [3]

Domnívám se, že v současné praxi dokumentových dodavatelských služeb využívají české knihovny spíše zahraniční komerční dodavatele a prvním významným projektem v poskytování elektronických služeb v ČR se stal projekt INVIK STK.

INVIK STK – Integrovaná virtuální knihovna byl odborné knihovnické veřejnosti představen v roce 1997 a od té doby prošel mnoha změnami, resp. byl doplněn službami, které se staly jedním ze základních stavebních kamenů budoucí integrované virtuální knihovny.

Cíl projektu INVIK STK byl definován jako funkční koexistence klasické fyzické knihovny s virtuální knihovnou. Výsledkem se stal pohodlný a především bezbariérový přístup k informacím. Základní ideou projektu bylo tedy umožnit uživatelům kvalitní a rychlý přístup k informačním zdrojům a službám knihovny, bez nutnosti její fyzické návštěvy [4].

V rámci INVIK STK byly uživatelům nabízeny služby dodávání digitálních kopií, hrazených z uživatelského konta, digitální Current Contents a služby MVS a MMVS. Přitom služba typu „document delivery“ umožňuje uživateli pořídit si na základě objednávky digitální kopie „statických“ resp. papírových dokumentů, které jsou v přímém či „nepřímém“ dosahu STK [5].

STK garantovala provedení této služby do 48 hodin a to objednávky v rozsahu 10 požadavků nebo maximálně 100 stran textu. Při vyšším rozsahu byl požadavek vyřízen v co možná nejkratší době. Pokud by nebylo možné vykonat službu v uvedeném termínu, STK uvedlo tuto informaci na hlavní stránce uživatelského konta včetně udání závažných důvodů, které brání v poskytnutí objednané služby. Zároveň měl uživatel elektronických služeb možnost se rozhodnout, zda objednávka stále platí a po jakou dobu má o službu zájem [6].

2. Virtuální polytechnická knihovna [7]

V průběhu fungování projektu INVIK STK došlo k rozvinutí myšlenky na spolupráci technicky zaměřených knihoven v ČR [8], které vyjádřily potřebu společného dosažení „radikálního zvýšení dostupnosti informačních zdrojů místním i vzdáleným uživatelům“ [9].

Na základě této úvahy došlo v březnu roku 2000 ke společnému vyhlášení a zřízení Virtuální polytechnické knihovny, která přispěla k sjednocení fondů jednotlivých knihoven, včetně vybudování informačního aparátu – Souborného katalogu časopisů VPK [10]. Dalším důležitým prvkem společného projektu VPK se stalo vybudování systému poskytování kopií z fondů účastnických knihoven, které vytvořily věcné, organizační, personální a technologické podmínky k dalšímu zkvalitnění poskytovaných služeb, umožňující také koordinaci nákupu zdrojů, a tím i optimálního využití finančních prostředků. Na svém počátku byla VPK deklarována jako otevřeny systém pro další knihovny a instituce, které se přihlásí k vyhlášeným záměrům a cílům projektu VPK.

V současné době jsou v rámci VPK plně nabízeny standardní a expresní služby, které využívají jednak knihovnicko-informační instituce i jednotliví uživatelé v ČR. Mezi standardní služby VPK je zahrnováno doručení kopie elektronickou cestou a doručení papírové kopie, z fondů účastnických knihoven. Kopie jsou uživateli doručeny pomocí uživatelského konta, popř. s využitím faxu či klasické poštovní cesty a to maximálně do 48 – 72 (96) hodin od jejich objednání. Expresní služby VPK se pak týkají jak kopií doručovaných elektronickou cestou, tak i zasílání xerokopií faxem, nebo expresní poštou. Zde hraje svou roli rychlost a kvalita dodávaných informačních pramenů a ceny za uvedené služby jsou vyšší než v případě služeb standardních.

Domnívám se, že výhody těchto nabízených digitálních služeb VPK ocení zvláště uživatelé a ty knihovnicko-informační instituce sídlící mimo místa působení zúčastněných knihoven v projektu VPK, a to nejen v případě, že mají přístup na Internet, ale zároveň i tam, kde tyto služby bude zprostředkovávat další knihovna, např. v místě bydliště uživatele.

3. Elektronické DoDo NK ČR [11]

Systém elektronického dodávání [12] Národní knihovny ČR nabízí registrovaným uživatelům možnost objednávat elektronické kopie dokumentů z fondu Národní knihovny ČR a zahraničních dokumentů nedostupných na území ČR (služba MMS je určena pouze knihovnám).

Kopie z fondů NK ČR se poskytují z tištěných předloh, v případě jiných formátů (např. mikrofilm) se objednávají podle pravidel pro reprografické služby NK ČR. Jedná se o expresní služby – termín dodání je 48 hodin. V případě, že je dokument dostupný pouze v Národní konzervačním fondu (archivní exemplář), je třeba jej objednat jako MVS. Jedná-li se o dokument delší než 30 stran, nelze zaručit dodání do 48 hodin. Uživatel je vždy informován o průběhu a datu dodání každé objednávky.

Z fondu Národní knihovny ČR jsou dodávány:

• články z periodik
• kapitoly z knih
• dokumenty z Digitální knihovny
• články objednané ze zahraničí v rámci MMVS došlé elektronickou cestou

Systém DoDo umožňuje uživateli kontrolovat průběh práce na objednávce, stav účtu a přehled uskutečněných transakcí. Pro využívání služeb DoDo je potřeba splnit následující podmínky:

• uzavřít s NK ČR Smlouvu o zřízení uživatelského konta pro jednotlivce [13], nebo instituci [14] (instituce vyplňuje rovněž čestné prohlášení o oprávněné osobě) a poštou nebo osobně ji ve dvou podepsaných a orazítkovaných exemplářích dodat do Oddělení referenčních a meziknihovních služeb NK ČR.
• naplnit a průběžně doplňovat konto – zájemci o založení konta mohou zaplatit vklad několika způsoby:
  • fakturou – na základě žádosti o vystavení faktury s avízem [15]
  • složenkou
  • osobně v pokladně NK ČR
• po splnění dvou předcházejících podmínek obdrží uživatel email s přístupovým heslem do systému DoDo a může jej začít využívat.

4. Elektronická Pedagogická knihovna NPKK [16]

Elektronická pedagogická knihovna (e-PK) Národní pedagogické knihovny Komenského je výsledkem spolupráce 6 knihoven pedagogického zaměření [17], které se rozhodly společně poskytovat služby uživatelům v oblasti výchovy, vzdělávání a školství.

Služby E-PK jsou určeny především učitelům, dalším pedagogickým pracovníkům a studentům pedagogiky. Vzhledem k tomu jsou služby e-PK zaměřeny především na periodika, oblast literatury, ve které se nové informace objevují nejrychleji. V systému lze realizovat vyhledání záznamu článku z databáze e-PK, který může uživatel objednat a získat jeho kopii. Stejně mohou uživatelé objednat jakýkoliv článek z časopisu, který je odebírám některou ze zúčastněných pedagogických knihoven.

Kopie článků jsou zasílány poštou, nebo při dodržení závazků vyplývajících z autorského zákona, jsou zpřístupněny na uživatelském kontě v elektronické podobě. Ceny [18] za elektronické služby jsou stejné jako v tradičních službách.

Součástí nabídky jsou dvě bibliografické databáze [19], souborný katalog časopisů [20] všech zúčastněných knihoven a databáze časopisů NPKK [21].

• pedagogická bibliografická databáze – její excerpční základnou je 280 našich a zahraničních periodik; obsahuje v současnosti cca 95 tis. Záznamů článků z časopisů, recenzí a statí ze sborníků
• další bibliografická databáze je zaměřena na komeniologickou literaturu

Pro odborníky i studenty pedagogiky jsou k dispozici plné texty historických učebnic dějepisu, čítanek a slabikářů z fondu NPKK v databázi Digitální knihovna [22]. Volně přístupné jsou jen ty učebnice, u kterých uplynula ochranná doba podle autorského zákona.

Služby dodávání dokumentů e-PK mohou využívat pouze registrovaní uživatelé systému e-PK. Registrace se provádí prostřednictvím smlouvy [23], která je k dispozici na webové stránce e-PK a kterou po vyplnění uživatel zasílá do NPKK k založení. Následně je pro každého uživatele založeno uživatelské konto, které je dostupné výhradně samotnému uživateli po zadání potřebných autorizačních údajů. Pro poskytování služeb je ještě nutné vložit na konto finanční hotovost, jako zálohu (předplatné) za poskytované služby. Ceny a více informací naleznou uživatelé na webových stránkách v Knihovním řádu e-PK [24].

5. Další existující systémy dodávání dokumentu v ČR

• Elektronické dodávání dokumentů uživatelům z ČVUT [12]
• EODD – elektronické objednávky a dodávání dokumentů VŠB-TU v Ostravě [13]
• Dodávání kopií dokumentů Univerzitní knihovny Západočeské univerzity v Plzni [14]
• Elektronické dodávání dokumentů z fondů CIKS VŠE a CERGE-EI [15]
• Elektronické dodávání dokumentů Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové [16]

Závěr

Rychlý přístup k výsledkům vědeckého poznání, dostupnost odborné literatury a aktuální vydavatelské produkce je obecně jedním ze základních úkolů všech typů knihoven a informačních středisek. Ekonomické vlivy a problémy s rozpočty knihoven na celém světě vedou jejich představitele, ale i uživatele k vyhledávání nových přístupů k informačním zdrojům, které by byly pro ně finančně výhodnější. Jedním z řešení současné krize se jeví cílené získávání přístupu k potřebným dokumentům z jakýchkoliv, i vzdálených, zdrojů.

Elektronizace informačních zdrojů, rozvoj elektronického publikování a nových informačních technologií nabízí v tomto směru široké možnosti využití. Vedle již tradičních meziknihovních služeb, resp. mezinárodních meziknihovních služeb jsou pro zprostředkování místně vzdálených zdrojů informací stále častěji využívány různé typy dokumentových dodavatelských služeb.

V našem závěrečném setkání seriálu o službách a systémech dodávání dokumentů se budu zabývat otázkami budoucnosti dodávání dokumentů. Na základě publikované literatury se pokusím vysledovat souvislosti služeb a systémů dodávání dokumentů a upozorním na podstatná paradigmata nejen v této oblasti, ale i současné informační vědě a knihovnictví. Domnívám se, že pro služby dodávání dokumentů nastal čas změn, proto je o změnách potřeba nejen vědět, zabývat se jimi, ale i diskutovat o kladných záporných stránkách možných změn. To vše s ohledem na stávající praxi všech typů knihovnicko-informačních institucí, které se systémy pracují, nebo je provozují.