Současná podoba služby Ptejte se knihovny [4] byla zprovozněna Národní knihovnou ČR [5]. ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou v Brně [6] v únoru 2004 jako on-line služba dostupná 24 hodin denně sedm dní v týdnu komukoli, kdo má přístup k Internetu. Dotaz může položit kdokoli a odpoví knihovník ze zapojené knihovny. Projekt Ptejte se knihovny je pro knihovny veřejné (obecní, městské, krajské, národní, specializované), vysokoškolské aj. dobrovolný. Knihovna se může zapojit pasivně a stane se tak prostředníkem, přes kterého je dotaz směřován aktivně zapojeným knihovnám. Nebo aktivně, pak garantuje zodpovězení dotazu zaslaného prostřednictvím on-line formuláře [7] nebo přímo na adresu určenou pro tyto dotazy [1] do 48 hodin po jeho doručení na server (pouze v provozní dny knihovny). Každá knihovna před zapojením do systému Ptejte se knihovny může zvolit obor, za který bude garantovat řešení dotazů. Vždy platí, že je garantem okruhu informací o knihovně a informací o vydaných dokumentech. Více lze nalézt na stránkách projektu [8], v článku Hanuše Hemoly zveřejněném v časopisu Ikaros a další literatuře [2].

Podle dostupných statistik týkajících se webového rozhraní služby Ptejte se knihovny je nejčastěji tázána Národní knihovna ČR a tazatelé prostřednictvím on-line formuláře pokládají dotaz nejčastěji do skupiny Informace o knihovně. V současné době je do projektu zapojeno 46 knihoven aktivně a tři pasivně. Z aktivně zapojených je jedenáct knihoven krajských [3].

V rámci projektu budují aktivně zapojené knihovny centrální veřejně přístupný archiv, který obsahuje reprezentativní výběr dotazů řazený podle témat [9] s využitím metody konspektu [10], podle data odeslání [11] dotazu a také umožňuje fulltextové vyhledávání [12] nad všemi dotazy. Archiv je také přístupný pro internetové vyhledávače, což je nespornou výhodou. Největší uloženou tematickou skupinu představují odpovědi z oblasti historie, pomocných věd historických a biografických studií. Další nejobsažnější skupiny odpovědí se týkají informací o knihovně a vydaných dokumentech.

Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje [13] se aktivně připojila v druhé polovině září roku 2004. Logo Ptejte se knihovny, umístěné na vstupní stránku webové prezentace knihovny, odkazuje na specificky upravené stránky služby [14]. Také byl zřízen kontakt ve formátu ptejteseknihovny@svkpl.cz [15], který je knihovnou užíván jako jeden z oficiálních kontaktů uváděných na propagačních materiálech. Organizačně služba spadá pod vedoucí oddělení prezenčních služeb [16], konkrétně je spravována speciální studovnou [17], jejíž hlavní činností jsou rešeršní služby. Za provoz Ptejte se knihovny zodpovídá náměstkyně pro hlavní činnost, dotazy řeší pracovnice speciální studovny v průběhu provozní doby pracoviště (od pondělí do pátku od 8:00 do 18:00 hodin), případně ve spolupráci s jinými odděleními, pokud se dotaz týká jejich činnosti. Vedoucí oddělení prezenčních služeb ukládá agendu všech vyřízených odpovědí služby Ptejte se knihovny v instituci a spravuje prostřednictvím administračního rozhraní on-line archiv za Studijní a vědeckou knihovnu Plzeňského kraje.

Od září 2004 do poloviny března 2007 bylo směřováno přes webový formulář 161 dotazů a další čtyři byly přeposlány z Národní knihovny ČR. Z celkového počtu 150 zodpovězených dotazů vyřešila speciální studovna 123, o zbývající se podělila náměstkyně pro hlavní činnost spolu s jinými odděleními. Zájem o službu ze strany veřejnosti má vzestupnou tendenci, jen v loňském roce bylo vyřízeno 69 dotazů a v předchozích letech 54.

V archivu bylo dosud zpřístupněno pro širokou veřejnost 94 odpovědí, z těchto uložených tři nebyly doručeny prostřednictvím služby Ptejte se knihovny. Jedná se o poměrně časté dotazy ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje, a proto byl pro jejich zveřejnění využit on-line archiv. Mezi dotazy nezahrnuté do archivu patří nejčastěji informace o knihovně. V roce 2006 knihovna implementovala ve službách nový výpůjční systém a služba Ptejte se knihovny se stala jedním z prostředníků pomoci čtenářům v orientaci v nové nabídce služeb knihovny.

K tematickému zaměření zaslaných dotazů lze říci, že uživatelé Ptejte se knihovny nejčastěji žádají Studijní a vědeckou knihovnu o dohledání citací publikací a ověření dostupnosti dokumentu. Část dotazů se týká regionu Plzeňského kraje, osobností, historie, vlastivědy a místopisu. Nejkurióznější otázkou z této oblasti je, kdy jezdila výletní loď na Boleveckém rybníku v Plzni. Poměrně časté jsou také dotazy na význam příjmení, některé s připojeným požadavkem na uvedení bližších informací o jeho výskytu. V těchto případech uvádíme v odpovědi, že genealogické služby knihovna neposkytuje a odkazujeme na dostupnou tištěnou či elektronickou literaturu o problematice pátrání po předcích. Evakuace horského hotelu při lavinovém nebezbečí z hlediska hotelového personálu, název staršího zahraničního filmu pojednávajícího o přátelství chlapce a jeho dvou psů nebo oblečení pro šestiletá děvčátka v 50. letech 20. století řadíme mezi dotazy složitější. Někteří tazatelé se pravděpodobně neseznámili s principy služby Ptejte se knihovny. Do této skupiny patří například dotaz: "formulář ke skartaci zdravotní dokumentace z archivu vytisknout." Nalézt formulář v elektronické podobě na stránkách Státního oblastního archivu v Plzni a doplnit jej odkazem na příslušný zákon nebylo obtížné, ale požadavek na jeho vytištění nelze při dobré vůli prostřednictvím Ptejte se knihovny splnit.

U všech dotazů, v jejichž odpovědi uvádíme záznamy doporučené literatury, se snažíme dodržovat zásadu kolem pěti položek doplněné informacemi o dostupnosti a odkazem na placené rešeršní služby poskytované speciální studovnou. Dosud o tuto nabídku nikdo z uživatelů Ptejte se knihovny, který oslovil Studijní a vědeckou knihovnu Plzeňského kraje, nepožádal. U složitějších dotazů, zejména regionálních, uvádíme v odpovědi upozornění, že zaslaný výsledek nevyčerpal všechny dostupné zdroje z důvodu 48 hodinového termínu a opět odkazujeme na fondy knihovny či rešeršní služby.

Z pohledu řešitelů dotazů je služba Ptejte se knihovny pro uživatele velice pohodlná, webové rozhraní jednoduché a srozumitelné, garance odpovědi do 48 hodin seriózní. Další výhodou je jednotné logo služby ve všech zúčastněných knihovnách. Přestože se Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje do služby zapojila později, je platným členem a nadále bude aktivně zodpovídat všechny dotazy, které na ní budou směřovány.