Dne 4. února bude otevřena v režimu testovacího poloprovozu Jednotná informační brána CASLIN [4].

Po vyhodnocení připomínek a odstranění hlavních problémů dojde k plnému zprovoznění v rámci Března - měsíce internetu.

Tento úvodní příspěvek je určen uživatelům Jednotné informační brány CASLIN a je napsán tak, aby jim přinesl základní informace a usnadnil první kroky po vstupu do Jednotné informační brány. Více informací je možné najít na http://jib-info.cuni.cz/ [5].

Problematice Jednotné informační brány bude v letošním roce věnována řada obsáhlejších příspěvků v odborném tisku a bude prezentována formou referátů na několika domácích odborných akcích (INFORUM 2002 [6], Automatizace knihoven, Knihovny současnosti) i na některých akcích zahraničních.

V roce 2002 proběhne také několik školení uživatelů.

Tento úvod do problematiky a především užívání Jednotné informační brány je strukturován do několika bloků:
Dva krátké bloky Co je Jednotná informační brána a kdo se podílí na její tvorbě a Cíle, funkce, programové vybavení, standardy přinášejí stručné informace o cílech Jednotné informační brány, jejím institucionálním a personálním zázemí, základních funkcích, zvoleném programovém vybavení a základních standardech.
Těžištěm příspěvku je blok Praktická ukázka základních funkcí Jednotné informační brány, který kromě odkazů obsahuje i názorné ukázky příslušných obrazovek.

Co je Jednotná informační brána a kdo se podílí na její tvorbě

Jednotná informační brána CASLIN umožňuje jednotný a snadný přístup k různým informačním zdrojům včetně plných textů dokumentů. V rámci Jednotné informační brány byly využity a zhodnoceny výsledky projektu CASLIN [7] (především standardizace, automatizace velkých českých a slovenských knihoven a položení základů sítě knihoven).

Základ Jednotné informační brány tvoří dva projekty:

1) Jednotná informační brána pro hybridní knihovny [8] (projekt Národní knihovny ČR [9] a Univerzity Karlovy [10])

• text projektu VaV [11]
• zpráva o řešení projektu VaV za rok 2001 [12]

2) Portál STM [13] (projekt Státní technické knihovny [14])

• charakteristika [15]
• projekt LI01018 [16]
• zpráva o oponentním řízení za r. 2001 [17]
• plán na r. 2002 [18]

Účast dalších knihoven v projektu je vítána.

Cíle, funkce, programové vybavení, standardy

Cíle Jednotné informační brány se větví do tří programových linií

• Integrace heterogenních informačních zdrojů a jejich kvalitativně nové zpřístupnění
• Zmapování informačních zdrojů dostupných v českých knihovnách
• Vytvoření podmínek pro zkvalitnění budování vlastních fondů a zajištění dostupnosti externích informačních zdrojů formou kooperace.

Tento příspěvek se soustředí především na linii první.

Integrace heterogenních informačních zdrojů a jejich kvalitativně nové zpřístupnění znamená nahradit současný stav, kdy knihovny zpřístupňují velké množství vlastních i externích zdrojů, přičemž

• různé zdroje je třeba prohledávat separátně
• různé zdroje mají různá (více či méně uživatelsky vlídná) uživatelská rozhraní a různé způsoby vyhledávání
• uživatel se musí k různým zdrojům opakovaně přihlašovat pod různými hesly
• výsledek je často nula nebo naopak několik tisíc hitů
• výstup přichází v různých, často neslučitelných podobách

stavem kvalitativně novým, kdy

• dochází k souběžnému zpřístupnění sekundárních informací o dokumentech i vlastních primárních dokumentů (integrace plných textů)
• všechny zdroje jsou zpřístupněny v jediném, uživatelsky vlídném rozhraní
• uživatel se nemusí opakovaně přihlašovat pod různými hesly. Přihlásí se jen jednou, systém ho "prověří" a dále již pracuje se zdroji, k nimž má přístup a pohybuje se ve vlastním, předem nadefinovaném prostředí
• výsledkem jsou relevantní informace, uživatel má možnost výsledek snadno korigovat, ukládat, posílat atd.
• výstup přichází v jednotné podobě

Výše uvedené funkce a řadu funkcí dalších zajišťuje programové vybavení MetaLib [19] firmy Ex Libris [20].

Jak již bylo řečeno v úvodu, zaměření tohoto příspěvku je uživatelské, přináší tedy odpověď na otázku:
Co mi přinese MetaLib?

Nikoli technický popis toho, co se děje v pozadí. Je ale užitečné znát alespoň základní standardy, s nimiž MetaLib pracuje. Jsou to Z39.50, http protokol, MARC 21 (UNIMARC je zde konvertován do formátu MARC 21) a UNICODE.

Další přidanou hodnotu v podobě soustředění nabídky relevantních souvisejících služeb do jednoho místa (díky prolinkování zdrojů prostřednictvím Open URL, které dává knihovníkovi možnost definovat relevantní odkazy) přináší SFX [21]. Produkt zrozený na univerzitě v Ghentu zakoupila a dnes distribuuje rovněž firma Ex Libris.

Po obecném úvodu následuje slíbená...

Praktická ukázka základních funkcí Jednotné informační brány

Po uvedení http://octopus.ruk.cuni.cz/ [4] se dostanete na úvodní obrazovku Jednotné informační brány:

Vstoupíte-li do brány jako HOST, následující obrazovka...

...se příliš neliší od prostředí zaregistrovaného a "prověřeného" uživatele:

Podle uvedeného jména je patrné, že MetaLib mne "poznal" - nabízí mi také předdefinované zdroje (My Resource List).
Dále již je rozdíl evidentní. Repertoár zdrojů, které mám k dispozici pro prohledávání např. ke zde zvolené kategorii Ekonomické vědy, obchod...

...je podstatně bohatší než u HOSTA, který má pro prohledávání k dispozici pouze zdroje volně přístupné. Chudší je repertoár odkazů (informace o zdrojích).

Nyní vás zřejmě logicky napadnou dvě otázky:

• Proč jsou nabízeny právě uvedené zdroje?
• Proč je universum rozděleno právě do uvedených kategorií?

Odpovím na ně zde pouze stručně, podrobnější informace jsou k dispozici na http://jib-info.cuni.cz [5].
V Jednotné informační bráně jsou PROZATÍM zpřístupněny z domácích zdrojů katalogy a databáze některých účastníků obou výše uvedených projektů a CASLIN - souborný katalog ČR. Katalogy a databáze dalších účastníků budou zpřístupněny v průběhu roku 2002. Probíhají jednání o začlenění dalších domácích zdrojů. Z bohaté nabídky několika stovek volných zahraničních zdrojů, které jsou k dispozici ve znalostní bázi MetaLibu, byl aktivován výběr zdrojů, u nichž lze předpokládat vysokou míru využití u českých uživatelů. Předpokládáme doplnění podle vašeho zájmu. U placených zdrojů dochází k postupnému zpřístupnění těch zdrojů, k nimž mají čeští uživatelé přístup. Výhodou jsou zde celoplošné licence a licence zahrnující řadu institucí.

Rozdělení universa do uvedených předmětových kategorií bezpochyby není ideální. Protože ideální rozdělení, které by se líbilo a vyhovovalo všem, patrně neexistuje, po různých analýzách byla zvolena metoda konspektu [22].

Jde o metodu mezinárodně využívanou, jejíž použití nám časem usnadní budování tematických internetových bran (rozdělení gescí) a jejich napojení na tematické brány zahraniční. Její aplikace v českých knihovnách přinese transparentní a jednoznačný popis fondů českých knihoven. Prozatím je velmi obtížné určit, které knihovny jsou silné či slabé v určitých oborech, koordinace v budování fondů také není (především v porovnání se zahraničím) naší silnou stránkou. Národní knihovna již s aplikací konspektu na vlastní fondy začala. Výsledek, který zároveň bude určitým metodickým návodem pro aplikaci konspektu, bude zveřejněn koncem března. Na zahraniční části univerzálního knihovního fondu Národní knihovny si můžeme ukázat "silné" a "slabé" obory. U slabých oborů by měl být uživatel automaticky navigován do jiných knihoven.

Hodnocení fondu [23]

Kromě volby předmětové kategorie existuje též možnost volby určité skupiny knihoven. V následujícím příkladu budu hledat informace o formátu UNIMARC v evropských knihovnách (je zde z praktických důvodů zahrnuta i báze WorldCat, která je sice provozována na serveru v USA, ale obsahuje i lokace evropských knihoven).

Následuje ukázka výsledku prohledávání:

Záznamy mohu prohlížet odděleně po volbě příslušného zdroje - v tomto případě WorldCat. Je příjemné vidět zde naše záznamy.

Následující ukázka...

...je zajímavá nejen proto, že zde vidíme detailní formát (cvičené oko jmenného katalogizátora jistě postřehne důsledek konverzí a zatím nedokonalé překlady návěští), ale i proto, že předmětová hesla v češtině zřejmě nejsou pro WorldCat nepřekonatelným problémem (nyní už je dodáváme i v anglické verzi).

Po ukázce práce s výsledkem v rámci jednoho zdroje si ukážeme sloučení výsledků z různých zdrojů. Protože limit pro slučování záznamů je 150, zvolíme jiný příklad, na němž si dále ukážeme i fungování SFX. Po paralelním prohledání CASLIN - SK ČR a katalogů Moravské zemské knihovny v Brně a Vědecké knihovny v Olomouci budeme požadovat sloučení výsledků.

Výsledek...

...je výmluvnou ukázkou důležitosti sjednocení autorit. MetaLib má samozřejmě řadu dalších funkcí, které jsou podobné funkcím klasických online katalogů. V tomto příspěvku jsou popisovány zejména ty funkce, které jsou novinkou. K těm patří i přidané služby, které umožňuje SFX. S využitím SFX lze jednoduše směrovat dotaz jediným stisknutím tlačítka SFX např. do Státní vědecké knihovny v Olomouci. Příjemné je, že uživatel se touto cestou rychle a pohodlně dostane přímo k informacím o knihovních jednotkách.

Pomocí SFX je možné dostat se stejně snadno přímo k plným textům dokumentů, službám dodávání dokumentů, informacím o autorech atd. atd.

Tolik stručná prohlídka toho, co prozatím nabízí Jednotná informační brána. Má role průvodce zde končí, dále už musíte pokračovat sami. Na závěr zbývá upozornit vás na některá úskalí, která mohou vaši cestu zkomplikovat:

• Jednotná informační brána je projekt zcela nový, řešení probíhá naplno teprve od poloviny loňského roku, kdy byly přiděleny peníze z grantu. Stejně jako budete sbírat zkušenosti vy, sbírá je postupně i řešitelský tým. Nezlobte se proto na nás, pokud někdy odpovíme: nevíme.
• MetaLib i SFX představují silné nástroje, jsme přesvědčeni o tom, že jsme vybrali to nejlepší, co na současném trhu existuje. Oba produkty a jejich aplikace se stále a rychle vyvíjejí. Instalace nových verzí se může projevit negativně.
• MetaLib vám bude spolehlivě fungovat tehdy, máte-li Microsoft Interner Explorer verze 5.x, jiné prohlížeče mohou působit problémy.
• Projekt byl původně zahájen jako projekt Národní knihovny a Univerzity Karlovy. Tomuto záměru odpovídá smlouva s firmou ExLibris i konfigurace serveru. ExLibris zatím nese statečně, že projekt původně malého rozsahu přerostl v celonárodní projekt. Přesto můžeme narazit na určité limity, o nichž budeme muset jednat. A zcela jistě narazíme při vyšším zatížení na limity testovacího serveru. Zde jednání nepomohou, bude nutné posílení.

Věřím, že i navzdory popsaným limitům Jednotná informační brána už nyní usnadní a zpříjemní vaši práci. Její další osud je nejen v rukách řešitelských týmů, je i vaší věcí. Jak je napsáno na úvodní stránce Jednotné informační brány: Účast dalších knihoven v projektu je vítána!