Východiska

Do 90. let 20. století bylo jasné, že informatika a komunikace jsou základem moderní ekonomiky a že „informační revoluce“ může urychlit růst všech ekonomických odvětví ve všech zemích. Tato revoluce umožňuje tvorbu, uchovávání, vyhledávání a sdělování informací bez omezení v čase, místě a množství. Od roku 1999 různé iniciativy programu eEurope také položili důraz na realizaci elektronické Evropy (online Evropy) do roku 2010. Pro nové formy vzdělávání a také pro rozšíření poslání kulturních institucí lze použít novou generaci informačních technologií. Rada Evropy také chápe, že pro dosažitelnost informací je nutný levný a bezpečný širokopásmový internet a kvalitní a užitečný obsah. Nejdůležitější otázkou všech iniciativ je však především rozvoj lidských zdrojů: bez digitální a informační gramotnosti nemůže být žádný občan schopný překročit hranice směrem k informační společnosti.

Jednou z otázek zahrnutou v poslání strategie maďarských knihoven (2002) je i „podpora aktivit celoživotního vzdělávání občanů“. K tomu je třeba bezplatný přístup k internetu v knihovnách, shromažďování dalších plnotextových elektronických dokumentů vč. vzdělávacích materiálů atd.

Účelné přípravy na informační společnost začaly v Maďarsku na začátku 90. let 20. století, kdy se výzkumné a vzdělávací instituce účastnily mnoha programů EU. Od září 1996 program školní sítě Sulinet podporoval základní a střední školy při zřizování a údržbě jejich počítačových sítí a také pomáhá učitelům nakoupit počítače a základní software. V Národním studijním programu byly otázky digitální a informační gramotnosti zahrnuty po 20 let.

Základními maďarskými časopisy, které se zabývají otázkami informační společnosti, jsou elektronické časopisy INFINIT a InCo. Prudce se rozvíjí i e commerce, e-government, e-banking a e-transport.

Ve vztahu ke knihovnám musíme zmínit dvě maďarské elektronické knihovny, Maďarskou elektronickou knihovnu a Neumann-House. Tyto knihovny shromažďují elektronické dokumenty (většinou v maďarštině), které lze využívat v souladu s autorským právem. Oba zdroje mají anglickou verzi a verzi pro nevidomé.

Kompetence v informační společnosti

Trh práce v informační společnosti vyžaduje více kompetencí než odborných znalostí. Kompetence je „[m]ěřitelná, relativně trvalá charakteristika jedince, která je příčinně spojena s účinným a kvalitnějším pracovním výkonem, statisticky předpověditelným se standardní odchylkou od průměru.“ (Spencer, 1997). Jinak řečeno, kompetence je schopnost naplnit požadavky nezbytné k úspěšnému splnění úkolu; zahrnuje kognitivního i nekognitivní rozměru (De-Se-Co, 2002).

Kompetence mají šest stupňů: pokud osoba dosáhla všech úrovní, lze o ní říci, že je kompetentní. Spencerův model ledovce popisuje tyto stupně: motiv, sebepojetí, vnímavost, proces poznávání, znalost obsahu, dovednosti (Spencer, 1997). Kompetence je nezávislá na politice, ale je významným zrcadlem doby a společnosti. V našem století jsou nejuznávanější následující kompetence, tzv. klíčové kompetence informační společnosti:

1. základní gramotnost (psaní, čtení, počítání)
2. týmová práce
3. dovednosti a schopnost celoživotního vzdělávání
4. informační gramotnost (vyhledávání a používání informací)
5. digitální gramotnost (používání počítačů)
6. komunikace (psaná, mluvená, nejméně jeden cizí jazyk)
7. multikulturní dovednosti (kulturní porozumění, přijetí)
8. sebepojetí, nezávislost, rozhodování
9. zájem o politiku (se vztahem k občanství)
10. řešení problémů
11. management změn
12. odborné znalosti vztahující se k práci

Digitální gramotnost

Digitální gramotnost zahrnuje dovednosti spojené se základní práce s počítači a softwarem (textový procesor, tabulkový procesor, internet).

Digitální gramotnost také „znamená [...] seznámit se s počítačem, disketami, myší a na hlubší úrovni také s tím, jak přemýšlet logickým způsobem, který je v současné době nezbytný pro komunikaci s počítačem.“ (Chiders 2003)

V Maďarsku bylo v roce 2003 asi 50 % obyvatel digitálně negramotných. Někteří z nich si myslí, že počítače vytvářejí bariéru mezi lidmi i mezi členy rodiny. Ale učení má dva směry: od dospělého k dětem se předávají tradiční znalosti a od dětí k dospělým se předává část digitálních znalostí a dovedností. Starší, digitálně negramotní členové rodin se často seznamují s informačními technologiemi s pomocí svých dětí. To je první krok, tím dalším je, že se tito lidé přihlásí do kurzu a učí se, jak zapnout počítač atd. Tak se průběžně jejich přístup mění a oni jsou schopni si připustit, že bez digitální gramotnosti se nemohou podílet na trhu práce.

Informační gramotnost

Informační gramotnost je soubor dovedností jak vyhledávat, nacházet, analyzovat a používat informace (Infolit, 2005). „… [I]nformačně gramotní lidé jsou ti, kteří se naučili, jak se učit. Vědí, jak se učit, protože vědí, jak jsou uspořádané znalosti, jak najít informace a jak informace použít tak, aby se z nich mohli ostatní učit. Jsou to lidé připravení na celoživotní vzdělávání, protože dokáží vždy najít informace, které potřebují pro jakýkoliv momentální úkol či rozhodnutí.“ (ALA, 1989). Model informační gramotnosti, nazvaný Velká šestka, definovali Eisenberg a Berkovitz:

1. Vymezení úkolu. Zjištění potřebných informací.
2. Strategie pro vyhledávání informací. Zjištění všech zdrojů a výběr toho nejlepšího.
3. Lokace a přístup.
4. Použití informací. Nalezení a výběr relevantních informací.
5. Syntéza. Organizace a prezentace.
6. Hodnocení. Posouzení účinnosti a efektivitz. (Jarvin 2004)

Za rozvoj informační kompetence je zodpovědné veřejné vzdělávání (základní a střední školy), vyšší vzdělávání i jednotlivci.

Učící knihovny

Jak jsme řekli, místo pro učení se mění. Lidé, kteří se průběžně zabývají svým dalším vzděláváním a nácvikem dovedností, se často dostanou na pracovní pozice, ale někteří zaměstnavatelé se rozhodli najímat jen kvalifikované lidské zdroje. Tito lidé proto potřebují odborné kurzy, aby si oživili své stávající dovednosti a získala dovednosti nové. Veřejné knihovny mohou lidem pomoci získat a rozšířit jejich informační kompetence. Knihovna coby správce informačních zdrojů může pomoci jednotlivcům naučit se efektivně najít a využít informace. Nástrojem pro to je vzdělávání uživatele.

V roce 2001 si maďarské veřejné knihovny mohly díky vládnímu projektu zakoupit 6 až 16 počítačů (v závislosti na své velikosti). Jako protihodnotu měly v letech 2001-2002 zorganizovat vzdělávací kurzy pro uživatele a na každý počítač digitálně a informačně vzdělat 10 osob.

Školení instruktorů

V pěti kurzech dalšího vzdělávání vybraných Ministerstvem informatiky (mezi nimi dva kurzy vytvořené katedrou knihovní a informační vědy Univerzity Dániela Berzsenyiho) byli vybraní knihovníci školeni na instruktory. Naše osnovy zahrnovaly:

1. metodologii v oblasti digitální a informační gramotnosti, včetně tvorby studijních materiálů,
2. andragogiku,
3. oblast managementu (organizační schopnosti, public relations).

V rámci posledního vzdělávacího kurzu jsme připravili dotazníky a požádali jsme účastníky, aby přiměli své „studenty“ tyto dotazníky vyplnit.

Kurzy informační gramotnosti

V rámci národního projektu se v Maďarsku zúčastnilo kurzů 20 000 uživatelů. Asi 3000 uživatelů bylo proškoleno našimi instruktory. Zpět jsme nakonec dostali 769 odpovědí.

Výsledky

Shrnutí výsledků poskytuje přehled o celostátní úrovni:

1. Pohlaví: ženy 75 %, muži 25 %.
2. Věk: 20-26 let 30 %, 41-55 let 38 % (nejstarší účastnicí byla žena ve věku 92 let)
3. Vzdělání: středoškolské 46 %, vysokoškolské 43 % (většinou učitelé)
4. Profese: učitelé 24 %, nezaměstnaní 14,3 %, dělníci 13 %
5. Návštěva knihovny: pravidelně 37 %, často 22 %, zřídka 37 %, nikdy 4 %
6. Proč navštěvují knihovnu zřídka nebo vůbec?: 36,9 % z nedostatku času, 24 % má vše doma
7. Co dělají v knihovně?: hledají informace, vzdělávají se, pracují, čtou noviny
8. Motivace pro účast v kurzu: 77 % se zajímá o internet, 24 % potřebuje práci, 14 % potřebuje dovednosti, protože už je mají jejich děti
9. Školicí činnost knihovníků: hodnocena v 93,4 % jako výborná
10. Místo, kde využívají internet: knihovna 50 %, doma 17 %, v práci 22 %

Závěr

Hlavními cíli kurzů v knihovnách bylo seznámit uživatele s počítači a vyhledáváním informací a připravit je tak, aby byli schopni najít informaci správně. Těchto cílů bylo dosaženo:

• Před kurzem mělo 41 % účastníků určité minimální základy, 31 % se obávalo, že počítač rozbijí, a 19 % si říkalo „neboj se toho“. Po kurzu 69 % účastníků odpovědělo: Musím se toho naučit víc!
• Účastníci mají tyto hlavní cíle, jak využijí své nově získané kompetence: komunikace, e-mail (62 %), vyhledávání odborných informací (50 %), návštěva institucí, např. bank, vládních institucí apod. (42 %), a vyhledávání informací o cestování (41 %).

Bibliografie

1. De-Se-Co (2002). Definition and Selection of Competencies: Strategic Paper. Dostupné z: http://www.portal-stat.admin.ch/deseco/deseco_strategy_paper_final.pdf [4] [2005-04-20.]
2. ALA (1989). ALA Presindential Commitee on Information Literacy. Final report. ALA : Chicago. Dostupné z: http://www.ala.org/ala/acrl/acrlissues/acrlinfolit/infolitoverview/introtoinfolit/introinfolit.htm [5] [2005-04-20]
3. Chiders, Scott (2003). Computer Literacy: Necessity or Buzzword? Dostupné z http://www.ala.org/ala/lita/litapublications/ital/2203childers.htm [6] [2005-04-20]
4. Jarvin, L. (2004). “Data collected from thousands of students showed that students who were taught informative nonfiction using the Big6 approach with a combination of analytical, creative, and practical activities, outperformed students who were taught two alternative approaches (see materials at: www.yale.edu/pace [7])." Dostupné z: http://www.big6.com/ [8] [2005-05-31]

Do češtiny přeložila Ludmila Celbová; úprava překladu Josef Schwarz.

How to be Citizen of Information Society : Information Literacy Courses Organised at Hungarian Public Libraries

Starting points

By the 90’es it came clear that the informatics and communication are the basis of the modern economy, and the „revolution of information” can accelerate the growth of any fields of economy in all countries. This revolution makes possible creating, storing, searching and communicating the information without any borders of time, location and quantity. Since 1999 the various eEurope Initiatives have also emphasised realisation of e-Europe (on-line Europe) by 2010. The new generation of information technology can be used for new learning forms and also for extension of missions of cultural institutions. European Council also sees that cheap and secure broadband Internet network, and exact and useful contents are needed to reach the information. But over all the human resource development is the most important issue of all iniciatives: without the digital and information literacy none of the citizens will be able to step over borders towards the information society.

The Mission of the Strategy of Hungarian libraries (2002) includes the issue “to help life long learning activities of citizens”. This needs free access to Internet in libraries, collecting more full-text electronic documents including learning materials etc.

Effective preparation to the information society started in Hungary at the beginning of 1990es, when institutions of research and education participated in many EU programmes. Since September 1996 the Sulinet (Schoolnet) program has supported primary and secondary schools to acquire and sustain their computer networks, and also helps teachers to buy computers and basic software for themselves. In the National Curriculum the digital and information literacy issues have been present for 20 years.

Two of the electronic periodicals are the basic Hungarian periodicals on information society: INFINIT and InCo. Also the e commerce, e-government, e-banking, e-transport has been in a rapidly developing phase.

Relating the libraries we have to mention the two Hungarian electronic libraries, the Hungarian electronic library and the Neumann-House. They collect electronic documents mainly in Hungarian that can be used under copyright law. Both of them have English and blind version.

Competencies in Information Society

In information society the labour market needs more competence than special knowledge. But what is competence?

1. The competence is the ability to meet demands to carry out a task successfully, and consist both cognitive and non-cognitive dimensions (De-Se-Co, 2002)
2. "Measurable, relatively enduring characteristic of the individual which is causally related to and statistically predicts effective or superior (one standard deviation above the mean) performance in a job" (Spencer, 1997)

Competencies have six levels: if a person has got all levels, he or she can be said to be competent. Spencer’s iceberg model describes these levels: motive, self-concept, perception, cognitive processing, content knowledge, skills. (Spencer, 1997) The competence is independent from politics, but is a relevant mirror of the age and society. In our century the following competencies are the most accepted so called key competencies of information society:

1. basic literacy (write-read-count)
2. team-work
3. skills and ability of life-long-learning
4. information literacy (finding and using information)
5. digital literacy (using computers)
6. communication (written, oral, at least one foreign language)
7. multicultural skills (cultural understanding, acceptance)
8. self-concept, independence, decision-making
9. political (citizenship related)
10. problem solving
11. change management
12. job related special knowledge

Digital literacy

Digital literacy means the skills to do the basic work with computers and basic softwares (word processor, spreadsheet, internet).

“It means also familiarity with the computer, floppy disks, the mouse, and at a deeper level how to think in the kind of linear, logical fashion that is currently necessary in order to interact with a computer.” (Chiders 2003)

In Hungary about 50 % of the population was digitally illiterate in 2003. Some of them think that computers create barrier among the people and also within the family. But learning has got two directions: from adult to children the traditional knowledge is being transmitted, and from children to adults a part of the digital knowledge and skills. The elder, digitally illiterate members of families often get closer the information technology by the help of their children. This is the first step, and as the next one they join a course, and learn how to switch on the computer etc. Parallel with it their attitude is changing, and they are to accept that without digital literacy the cannot participate on the labour market.

Information literacy

Information literacy is a set of skills to retrieve, find, analyse and use information (Infolit, 2005). „… [I]nformation literate people are those who have learned how to learn. They know how to learn because they know how knowledge is organised, how to find information, and how to use information in such a way that others can learn from them. They are people prepared for lifelong learning, because they can always find the information needed for any task or decision at hand.” (ALA, 1989) As the Big6, the information literacy model has been defined by Eisenberg and Berkovitz:

1. Task Definition. Identification of information needed
2. Information Seeking Strategies. Identification all sources, and choosing the best one
3. Location and Access.
4. Use of Information. Engaging and extracting relevant information
5. Synthesis. Organising and presentation
6. Evaluation. Judgement of effectiveness, efficiency. (Jarvin, 2004)

To develop the information competency the public education (primary and secondary schools), the higher education and the individual person him or herself is responsible.

Teaching library

As we told, the location of learning has been changing. The continuous further education and skills training people often get at work places, but some employer decided to hire only skilled human resources. These population needs special courses to renew their present skills, and get new ones. The public libraries are appropriate to help people to acquire and improve their information competencies. It is the library as the collector of information sources that can help the individuals to learn how to find and use information efficiently. The tool of it is user education.

In 2001 a government project make possible the Hungarian public libraries to buy 6-16 computers depending their size. The countervalue was to organise user education courses in 2001/2002, and to turn 10 person/computer to digital and information literate.

Train the trainers

Five further education course chosen by Ministry of Informatics (among them two courses developed by LIS Dept. of Berzsenyi College) taught selected librarians to be educators. Our curriculum included:

- methodology in digital and information literacy issues, including construction of teaching material, - andragogy - management issues (organisation quality, pubic relations.

Concerning the final user education courses we prepared questionnaires, and asked our participants to make their „students” fill them in.

Information literacy courses

During the national project nearly 20,000 user participated the courses in Hungary. About 3,000 were taught by our trainers. Finally we got back 769 answers.

Results

The summary of the results gives an overview of a national level survey.

1. Gender: Female 75 %, male 25 %.
2. Age: 30 % 20-26-38 % 41-55 year (the eldest participant was a 92 year old lady)
3. Education: 46 % secondary school, 43 % higher education (mainly teachers)
4. Job: 24 % - teachers, 14,3 % jobless, 13 % workers
5. Visiting library: 37 % regularly, 22 % often, 37 % rarely, not at all 4 %
6. Why do they visit the library rarely or not? 36,9 % no time, 24 % has everything at home
7. What do they done in the library? Finding information, learning, working, reading newspapers.
8. Motivation of joining: 77 % is interested in Internet, 24 % needs to job, 14 % needs because their child has already got this skills.
9. Teaching activity of librarians: 93,4 % excellent.
10. Location of internet use: 50 % library, 17 % at home, 22 % office.

Conclusion

The main goals of the library courses were to make users friendly with the computers and information research, and prepare them to find the information properly. These goals were reached:

• Before the course 41 % had had some little basics, 31 % was afraid,, that they put the computer out of order, and 19 % told themselves: „don’t be afraid of it”. After the course 69 % answered: I have to get it known more!
• The participants’ main targets to use their new competencies: communication, email (62 %), searching special information (50 %), visiting institutions, e.g. bank, government etc. (42 %) and travel and tourist information (41 %).

Bibliography

1. De-Se-Co (2002). Definition and Selection of Competencies: Strategic Paper. Available at: http://www.portal-stat.admin.ch/deseco/deseco_strategy_paper_final.pdf [4] [Downloaded: 2005.04.20.]
2. ALA (1989). ALA Presindential Commitee on Information Literacy. Final report. ALA : Chicago. Available at: http://www.ala.org/ala/acrl/acrlissues/acrlinfolit/infolitoverview/introtoinfolit/introinfolit.htm [5] [Downloaded: 2005.04.20.]
3. Chiders, Scott (2003). Computer Literacy: Necessity or Buzzword? Available at http://www.ala.org/ala/lita/litapublications/ital/2203childers.htm [6] [Downloaded: 2005.04.20.]
4. Jarvin, L. (2004). “Data collected from thousands of students showed that students who were taught informative nonfiction using the Big6 approach with a combination of analytical, creative, and practical activities, outperformed students who were taught two alternative approaches (see materials at: www.yale.edu/pace [7])." Available at: http://www.big6.com/ [8] [Downloaded: 2005.05.31]