3. a 4. dubna 2006 praskalo kongresové centrum Aldis v Hradci Králové ve švech. Odehrával se zde již 9. ročník konference ISSS – Internet ve státní správě a samosprávě se svými dvěma doprovodnými zahraničními částmi LORIS: Local and Regional Information Society a V4DIS: Visegrad Group for Developing Information Society. Přes dva tisíce registrovaných účastníků se po dva dny přelévalo mezi šesti hlavními jednacími sály a dalšími několika salonky, aby s vypětím všech sil stihlo to nejzajímavější z více jak 250 přednášek a prezentací. Původně jedna z mnoha akcí Března – měsíce internetu se postupně stala ve svém oboru jednou z nejvýznamnějších v Evropě, zvláště pak v nových členských zemích Evropské unie. Záštitu nad konferencí převzali předseda Senátu Přemysl Sobotka, předseda vlády Jiří Paroubek a ministryně informatiky Dana Bérová.

Na první pohled se zdálo, že zde nechybí nikdo, kdo se podílí jakkoli na informatizaci veřejné správy a cítí potřebu seznámit se s novými směry, vyměnit si zkušenosti nebo získat potřebné znalosti či známosti. Tolik ministrů, poslanců, hejtmanů, primátorů a starostů přes vedoucí i řadové pracovníky jejich úřadů až po představitele všech významných v republice působících ICT firem pohromadě se hned tak někde nevidí. Hlavními projednávanými tématy byly: e-government na lokální, regionální, národní a evropské úrovni, nový Správní řád a elektronizace veřejné správy, portály veřejné správy, bezpečnost informačních systémů, geografické informační systémy pro veřejnou správu, broadband projekty, komunikační infrastruktura informačních systémů veřejné správy, sdílení dat ve veřejné správě (registry), e-tourism, informační systémy v životním prostředí a jako novinka i využítí ICT v oblasti gender studies.

Ze své pozice ředitele odboru jednoho z centrálních orgánů státní správy jsem se zaměřil zejména na vybraná témata z přednáškových cyklů o e-governmentu, elektronizaci veřejné správy, informačních systémech a portálech veřejné správy. Ústředním motivem všech těchto prezentací byl vztah občana a státu, resp. jak využívat moderní ICT pro zjednodušení komunikace občana s veřejnou správou a ne jenom pro optimalizaci vnitřního fungování jednotlivých úřadů. Obecně bylo konstatováno, že dosavadní postup přijímání jednotlivých zákonů umožňujících elektronická podání, komunikaci a vedení agend (např. nový Správní řád, daňové a účetní předpisy, zákon o správních poplatcích, zákon o občanských průkazech, elektronické zadávací řízení a internetové aukce v zákoně o veřejných zakázkách, obchodní a insolvenční rejstřík, zákon o elektronickém podpisu a mnoho dalších) pouze prohlubují stávající rezortismus bez valné možnosti efektivně veřejnou správu propojit a pro občana maximálně zjednodušit. Většina diskutujících se shodla na tom, že těžiště aktivit vlády, státní správy a samosprávy při procesní reformě veřejné správy by nemělo být jako doposud v rozsáhlých investicích do jednotlivých agend a v masové přestavbě celé legislativy formou novel zákonů, ale v jasném a cílevědomém úsilí integrovat všechny postupy na rozhraních mezi jednotlivými agendami a úřady. A k tomu by stačily (jako v zahraničí - např. v Dánsku a nyní i v Rakousku) jeden, maximálně dva zákony. Zákon o sdílení dat a tzv. E-Government Act, který, jak z probíhajících vášnivých diskuzí vyplynulo, má dosavadní nejsilnější opoziční politická strana snad již v šuplíku.

Tím se dostáváme k nepominutelné účasti a vystoupením politiků, kteří si zde letos, zřejmě kvůli blížícím se volbám, uspořádali úplné manévry. Z různých vystoupení zástupců všech parlamentních politických stran vyplynul překvapivý, ale pro všechny ostatní účastníky velmi potěšitelný fakt, že téma „internetizace společnosti“ se letos poprvé stalo integrální součástí jejich volebních programů a tím zároveň i předmětem předvolebního klání. Nejrazantněji zde vystoupil předseda ODS Mirek Topolánek, který zkritizoval prakticky vše, co se v posledních letech v oblasti informatizace veřejné správy událo. Zároveň znovu potvrdil své již před dvěma lety oznámené rozhodnutí zrušit po vítězných volbách ministerstvo informatiky a zřídit pro tuto problematiku zvláštní útvar na Úřadu vlády, který by podléhal přímo premiérovi. Pokud jsem si dobře všiml, reakce přítomných účastníků na toto prohlášení byla velmi zdrženlivá.

Příjemnou součástí konference byl i večerní kulturní program s rautem a slavnostním vyhlášením výherců a předáním cen vítězům tradičních soutěží Zlatý erb, Český zavináč, Geoaplikace roku, Biblioweb, EuroCrest a Ceny ministryně informatiky. Vítěze již 7. ročníku soutěže o nejlepší internetové stránky českých knihoven – zejména páté vítězství Městské knihovny v Ústí nad Orlicí ve své kategorii za sebou – již knihovníci určitě znají z jiných zdrojů. Mě osobně velmi potěšilo, že hlavní cenu Český zavináč 2006 za významný příspěvek k informační společnosti získal spolu s ministerstvem informatiky i podvýbor pro informační systémy ve veřejné správě výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, s nímž máme tu čest na půdě sněmovny úzce spolupracovat.

Ve světle faktu, že Poslanecká sněmovna obdržela tuto cenu během posledních devíti let již potřetí (v roce 2000 to bylo za projekt digitální knihovny Český parlament a v roce 2003 spolu s Národní radou Slovenské republiky za mezinárodní projekt Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna), se zdá, že alespoň na poli informatizace veřejné správy si špatně nevede.

Všechny zájemce o podrobnější informace, publikované projevy, přednášky a prezentace odkazuji na adresu http://www.isss.cz/ [4].