Úvod

Současná společnost je označována jako společnost informační. Jedním z jejích charakteristických rysů je masové využívání informačních a komunikačních technologií, které v několika posledních dekádách mění všechny oblasti lidského života.

Jednou z těchto technologií je bezesporu internet, potažmo jedna z jeho služeb: World Wide Web (WWW, web).

Význam webu neustále vzrůstá v mnoha oblastech života jedince i celé společnosti: na poli zpravodajství, obchodu, zábavy, vzdělávání, trhu pracovních příležitostí nebo občanské participace na veřejné správě. Web také do značné míry mění tradiční pojetí a charakter informačních zdrojů.

Informační společnost s sebou přináší mnoho nesporných výhod, neobejde se však ani bez jistých rizik. V souvislosti s informační společností se mluví o jevu nazývaném digitální vyloučení (digital exclusion). Riziko digitální vyloučení spočívá v tom, že někteří jedinci nebo skupiny jsou z participace na informační společnosti vyloučeni, nebo je pro ně tato participace obtížná.

V kontextu webu se digitální vyloučení projevuje tím, že některým skupinám občanů je web přístupný jen obtížně, nebo není přístupný vůbec. Přístupnost webu pro co nejširší okruh uživatelů je tak nejen otázkou etiky, ale skrývá v sobě i ekonomické a v některých případech i legislativní aspekty.

Vymezení pojmu přístupnost webových dokumentů

Pojmem přístupnost obecně lze charakterizovat tak, že přístupná věc nezpůsobuje svým uživatelům obtíže v jejím používání. Dobře přístupná budova tedy umožňuje bezproblémový pohyb např. i osobám s pohybovým postižením. Jako synonymum k pojmu přístupnost bývá uváděn pojem bezbariérovost.

Pojem přístupnost webových dokumentů (web accessibility) je oproti obecnému chápání přístupnosti zúžen na funkčnost, potažmo použitelnost webových dokumentů (sídel, aplikací). Podle Špinara [1] je přístupná webová stránka “použitelná pro každého uživatele Internetu, a to nezávisle na jeho postižení, schopnostech, znalostech, zkušenostech či zobrazovacích možnostech”.

Přístupnost webových dokumentů bývá často zmiňována právě v souvislosti s osobami s různými typy zdravotního postižení. Tyto osoby bývají v kontextu přístupnosti také označovány jako osoby se specifickými potřebami. Pro osoby se specifickými potřebami je přístupnost webových stránek jednou z jejich klíčových vlastností, výhody přístupných webových dokumentů jsou však přínosem pro všechny uživatele internetu.

Uživatelé internetu se specifickými potřebami

Mezi osoby se zdravotním postižením, které mají ve vztahu k webovým stránkám specifické potřeby, patří především následující skupiny uživatelů internetu [2]:

• uživatelé se zrakovým postižením
• uživatelé se sluchovým postižením
• uživatelé s pohybovým postižením
• uživatelé s kognitivními poruchami

Uživatelé se zrakovým postižením

Tato skupina hendikepovaných bývá v souvislosti s přístupností zmiňována zdaleka nejčastěji a to hlavně pro vizuální podstatu internetu, ze které plynou těmto uživatelům největší problémy při jeho používání.

Podle typu a míry postižení lze tuto skupinu dále rozdělit do několika podskupin [1]: nevidomí a jinak těžce zrakově postižení uživatelé, uživatelé s vadou zraku (např. katarakta, glaukom, diabetická retinopatie), uživatelé se sníženým barvocitem a uživatelé s dočasně zhoršenou možností vidět.

Paradoxně právě pro nevidomé a těžce zrakově postižené má internet zásadní důležitost. Díky němu, pokud je přístupný, mohou dnes samostatně vykonávat činnosti, u kterých byli dříve velkou měrou odkázáni na pomoc okolí. Mohou např. daleko snáze komunikovat s okolím (např. prostřednictvím e-mailu nebo elektronických konferencí), sledovat zpravodajství (ještě před několika lety většina zpravodajských deníků vycházela pouze v tištěné podobě), vzdělávat se (díky digitálním knihovnám), nakupovat v internetových obchodech, využívat služeb elektronického bankovnictví apod.

Nevidomí a těžce zrakově postižení využívají při práci s počítačem, potažmo internetem namísto monitoru specializovaná výstupní zařízení, jako jsou hlasové čtečky nebo braillský řádek (ten může sloužit i jako zařízení vstupní). Z hlediska přístupnosti je tedy velmi důležité, aby webové stránky byly vytvořeny tak, aby byly přístupné i za použití těchto technologií. Je potřeba si uvědomit, že tyto technologie dokáží svému uživateli zprostředkovat pouze text, nikoliv grafiku. Důležité informace by tedy měly být na stránce přítomny vždy v textové podobě. Zrakově postiženým uživatelům také chybí globální představa o uspořádání stránky, neboť výše uvedené technologie zprostředkovávají informace v lineární podobě, tedy řádek po řádku. Z tohoto důvodu je také velmi důležité správně strukturovat informace, které se na stránkách nacházejí.

Jako vstupní zařízení používají nevidomí a těžce zrakově postižení většinou klávesnici (standardní nebo upravenou), proto je nezbytné, aby webová stránka byla plně ovladatelná a navigovatelná i bez použití myši, pouze za použití klávesnice. Zrakově postižení také často využívají softwarové lupy, které jim umožňují webové stránky mnohonásobně zvětšit. Z hlediska přístupnosti by však mělo být možné měnit velikost textu i bez specializovaných programů, pouze za použití standardních nástrojů webových prohlížečů. Dalším důležitým faktorem, zvláště pro uživatele s poruchami barvocitu, je dostatečný barevný kontrast všech prvků, které se na webové stránce nacházejí.

Mezi nejzávažnější bariéry, se kterými se zrakově postižení nejčastěji setkávají, patří:

• grafika nesoucí významné informace nedostatečně opatřená alternativním textovým popisem
• nemožnost ovládat stránky pomocí klávesnice
• nemožnost měnit velikost písma pomocí standardních nástrojů webových prohlížečů
• nedostatečný kontrast mezi barvou textu a pozadí

Uživatelé se sluchovým postižením

Přesto, že jsou uživatelé se sluchovým postižením ve většině případů schopni používat webové stránky bez problémů, mohou se vyskytnout situace, kdy jsou i těmto uživatelům některé informace zcela nepřístupné.

Kromě textů se v současné době na webu vyskytuje i velké množství informací netextového charakteru, jako jsou ozvučené videosekvence, rozhovory s osobnostmi na zpravodajských serverech apod. Z hlediska přístupnosti je důležité, aby tyto informace byly přítomny i v textové podobě, která je pro sluchově postiženého snadno přístupná. Stejně jako u zrakově postižených je důležité informace správně strukturovat a podávat je stručnou a jednoduchou formou, neboť např. osoby, které jsou od narození hluchoněmé, mívají omezenou slovní zásobu, čímž bývá snížena jejich schopnost porozumět složitým a špatně strukturovaným textům.

Mezi nejzávažnější bariéry, se kterými se sluchově postižení nejčastěji setkávají, patří:

• zvukové informace, nedostatečně opatřené titulky nebo přepisem
• špatně strukturované texty a zbytečně složité formulace

Uživatelé s pohybovým postižením

Mezi tyto uživatele řadíme osoby, které mají z různých důvodů problém ovládat počítač standardním způsobem, tedy převážně rukama za použití myši a klasické klávesnice. Příčinou může být onemocnění (svalová dystrofie, Parkinsonova choroba, artritida) nebo třeba poúrazový stav (např. částečné nebo úplné ochrnutí).

Tito uživatelé využívají k ovládání webových stránek široké spektrum pomůcek od různě upravených klávesnic až po velmi specializované pomůcky umožňující ovládání počítače např. pohybem hlavy nebo jazyka [3]. Tato zařízení většinou fungují na podobné bázi jako klávesnice, takže většinou platí, že pokud je webová stránka ovladatelná z klávesnice, bude s velkou pravděpodobností ovladatelná i za pomocí těchto speciálních vstupních zařízení.

Mezi nejzávažnější bariéry, se kterými se pohybově postižení nejčastěji setkávají, patří:

• nemožnost ovládat stránky pomocí specializovaných pomůcek

Uživatelé s kognitivními poruchami

Mezi tyto uživatele lze zařadit osoby s poruchami učení (nejčastěji dyslexie), pozornosti (ADHD – hyperaktivita s poruchou pozornosti), uživatele po úrazu mozku, který zapříčinil narušení některých kognitivních funkcí, nebo uživatele s kognitivními poruchami majícími genetický základ (např. Downův syndrom).

Tito uživatelé mají většinou problém získávat, správně vnímat či zpracovávat jazykové (textové) informace a uvádět je do vzájemných souvislostí.

Z hlediska přístupnosti je pro tyto uživatele důležité, aby byly webové stránky správně strukturované, vyskytovala se na nich snadno pochopitelná a konzistentní navigace a aby jazyk, kterým jsou stránky napsány, byl jednoduchý, výstižný, nepoužíval nadbytek odborných výrazů a zbytečně dlouhých souvětí. Těmto uživatelům může v orientaci na stránkách a k pochopení významu prezentovaných textových informací velmi napomoci doplňkový vizuální obsah.

Mezi nejzávažnější bariéry, se kterými se uživatelé s kognitivními poruchami nejčastěji setkávají, patří:

• nekonzistentní navigace
• špatně strukturované texty, zbytečně složité formulace
• rušivé vizuální nebo zvukové prvky, které nelze snadno vypnout (např. blikající bannery)

Další uživatelé, kteří mohou mít s přístupností webu problémy

Nezanedbatelnou skupinou uživatelů, kterou lze také označit za jistým způsobem „hendikepovanou“, jsou uživatelé, kteří používají ne zcela typickou hardwarovou či softwarovou konfiguraci počítače, popř. alternativní zobrazovací zařízení.

Mezi tyto uživatele patří např.:

• uživatelé „minoritních“ operačních systémů (Linux, Mac OS, BSD)
• uživatelé „minoritních“ prohlížečů (Firefox, Opera)
• uživatelé textových prohlížečů (např. Lynx)
• uživatelé, jejichž prohlížeče nepodporují některé technologie, nebo jejichž prohlížeče mají podporu těchto technologií úmyslně zakázanou uživatelem např. JavaScript, Flash)
• uživatelé alternativních zobrazovacích zařízení (WebTV, PDA, Smartphones)

Pokud tvůrce webových stránek spoléhá na to, že uživatel použije konkrétní operační systém, prohlížeč, rozlišení a barevné schéma monitoru, nebo se spoléhá na podporu určitých technologií, je velmi pravděpodobné, že takto vytvořené stránky budou nezanedbatelné části uživatelů částečně nebo zcela nepřístupné.

Obecné zásady pro tvorbu přístupných webových dokumentů

Zvýše uvedeného vyplývají některé obecné zásady pro tvorbu přístupných webových dokumentů:

• informace na stránkách by měly být logicky strukturované a podané co nejjednodušší možnou formou
• navigace v rámci stránek by měla být jednoduchá a konzistentní
• veškeré netextové prvky (grafika, audio, video) by měly být doplněny plnohodnotnou textovou alternativou
• informace sdělované barvou by měly být dostupné i bez barevného rozlišení, barvy jednotlivých prvků na stránce (např. text a pozadí) by měly být dostatečně kontrastní
• funkčnost stránek by neměla být závislá na použití konkrétních technologií (např. skriptů, appletů, objektů, kaskádový stylů apod.) nebo vstupních a výstupních (zobrazovacích) zařízení na straně uživatele, obsah webových stránek by měl být dostupný i bez použití těchto technologií
• obsah a jeho prezentace (např. vizuální) by od sebe měly být odděleny (tzn. vhodně použitá kombinace značkovacího jazyka a kaskádových stylů)
• kód webové stránky by měl odpovídat některé zveřejněné specifikaci značkovacího jazyka (HTML, XHTML) a neměl by obsahovat syntaktické chyby (měl by být validní)

Výše uvedený výčet není vyčerpávající a shrnuje pouze obecné zásady, které by měli tvůrci webových stránek dodržovat, pokud chtějí, aby jejich stránky byly přístupné co nejširšímu okruhu uživatelů. Z dodržování těchto zásad těží všichni uživatelé webu, nejen ti se specifickými potřebami.

Podrobnější pravidla a postupy jsou obsaženy v metodikách tvorby přístupných webových dokumentů, jenž budou námětem dalšího dílu tohoto miniseriálu o přístupnosti webu.