Tvorba a provozování elektronických systémů světového kulturního dědictví, které je dnes díky digitalizaci a uchovávání právě v těchto systémech veřejně přístupné na světové informační síti, je oblastí, která se dnes těší pozornosti paměťových institucí na jejich tvorbě spolupracujících, tj. knihoven, archivů a muzeí celého světa. V rámci projektu „Memory of the world“, zastřešovaného mezinárodní organizací UNESCO [4], které zde spolupracuje s dalšími organizacemi, jako je například IFLA, ale i mimo tento projekt, proběhlo a probíhá po celém světě v celém množství menších projektů digitalizace objektů [1] a dokumentů ze sbírek právě zmíněných institucí, které umožňují nejen volný a pohodlný přístup k těmto sbírkám odkudkoli na světě, ale přispívají také k ochraně a dlouhodobému uchování vzácného kulturního dědictví pro další generace, ať jsou to již rukopisy, tištěné dokumenty, archivní listiny, fotografie, architektura, filmy či zvukové nahrávky, výtvarná díla a užité umění. Tyto systémy uchovávají materiály dokumentující politické i kulturní dějiny lidstva. Můžeme si takto prohlížet skvělé databáze iluminací, středověkých rukopisů, prvotisků, japonských dřevořezů, historických materiálů, jako je např. americká Deklarace nezávislosti, zvukové nahrávky semitských dialektů, historické lékařské texty, poznámky Galilea Galilei, fotografie francouzských katedrál a množství dalších vzácných materiálů, aniž by došlo k jejich poškozování, aniž bychom opustili pohodlí své pracovny a s vědomím, že toto bohatství zůstane uchováno.

Dalším důvodem tvorby těchto databází je upevňování vědomí kulturní identity národnostních menšin a menších států podporující jejich suverenitu, ale i celosvětové sdílení kulturních hodnost, které by mělo napomoci posílení celkového mezinárodního porozumění a tolerance.

Většina těchto systému je vedle jazyka tvůrců přístupna také v angličtině, což umožňuje badatelům z celého světa sdílet kulturní bohatství bez ohledu na hranice států a kultur. Uživatelská rozhraní jsou přehledně strukturovaná a uživatelsky přístupná tak, že již pouhé listování databázemi otvírá uživateli obsah těchto systémů.

V tomto příspěvku budou představeny projekty realizované na Islandu. Důvodem, proč byly hned zpočátku vybrány právě tyto systémy, je jejich reprezentativnost, neboť „Forn Íslandskort/Antique Maps of Island“ je jen jedním z mnoha světových systémů zpřístupňujících historické mapy a systém Sagnanet/Saganet je vzhledem ke svým zobrazovacím možnostem i náplni jedním z nejlepších systémů kulturního dědictví zpřístupňujících středověké rukopisy. Systémy zde budou popsány z pohledu uživatele, tzn. bude popsána struktura systému, vyhledávání, práce v něm a jeho náplň. Uživateli těchto islandských systémů bývají převážně filologové, pedagogové vyučující starou norštinu a islandštinu, starou severskou literaturu, popř. badatelé z oboru komparativní lingvistiky.

Forn Íslandskort/Antique Maps of Iceland (Staré mapy Islandu)

URL systému: http://kort.bok.hi.is/ [5]

Jedná se o první retrospektivní projekt digitalizace na Islandu, s nímž se započalo roku 1996 a který byl dokončen v březnu roku 1997. Projekt sám vychází z obsahu knihy „Kortasaga Íslands“ (Historie kartografie Islandu) od Haraldura Sigurðsssona.

Vedle projektu Sagnanet je hlavním islandským projektem elektronického zpřístupňování kulturního dědictví.

Náplň tohoto systému tvoří historické mapy Islandu, uchovávané ve fondech Islandské národní a univerzitní knihovny [6] (Landsbókasafns Íslands) a v Centrální islandské bance (Háskólabókasafns og Seðlabanka Íslands). Jedná se o mapy vzniklé před rokem 1900, nejedná se však o kartografické materiály sestavené na Islandu, jak by se mohlo podle názvu zdát, nýbrž o materiály o Islandu vypovídající, bez ohledu na místo jejich vytvoření.

Projekt

Spolu s Islandskou národní a univerzitní knihovnou spolupracovalo na přípravě a v průběhu projektu Centrum severské digitální knihovny NDLC (Nordic Digital Library Center) - informační centrum Severského sdružení pro vědecké informace NORDINFO [7] (The Nordic Council for Scientific Information/Norræna samvinnunefndin um vísindalegar upplýsingar).

Islandská národní knihovna provedla historický výzkum i veškeré potřebné práce, tj. fotografování, popis a katalogizaci materiálů. Následně byly fotografie zaslány do NDCL, kde byly převedeny do digitálního formátu.

Projekt byl sponzorován Islandským fondem studentské inovace [8] (Island Students Innovation Fund/ Nýsköpunarsjóði námsmanna) a již zmíněným sdružením NORDINFO.

Systém

Pro navigaci a komunikaci v systému si lze zvolit vedle islandštiny i angličtinu. Výhodou je dobrá a názorná pomoc pod tlačítkem HELP.

Vyhledávání probíhá v režimu přímého vyhledávání, které lze zde realizovat pomocí selekčních údajů, jimiž jsou klíčové slovo, čas a země vzniku dokumentu. Další možností je prohlížení aktivního seznamu skupin rozděleného do kategorií podle data vzniku a původu. Jednotlivé kategorie jsou:

1. Nejstarší mapy Islandu
2. Mapy Islandu biskupa Gudbrandura Thorlakssona
3. Island na námořních mapách ze 17. a 18. století
4. Mapy T. H. Knoffa
5. Nové verze map Islandu
6. Mapy pobřeží z let 1776-1777
7. Mapy pobřeží z let 1800-1819
8. Mapy Björna Gunnlaugssona
9. Ostatní mapy

Prostřednictvím selekčních údajů, jimiž jsou jméno autora a datum vzniku mapy, a prostřednictvím aktivního odkazu se uživateli zobrazí popis zahrnující název mapy, jméno autora a rok, země a místo původu a skutečný formát materiálu; vedle něho je barevná digitální kopie mapy ve formátu jpg, přičemž je možno vybrat si zvětšení na formát 480x640, 600x800 či 1024x786 pixelů.

Slovní popis mapy uživatele seznámí s podmínkami a dobou jejího vzniku, autorem, způsobem a rozsahem vydání, podmínkami vlastního výzkumu mapy a hrubým nástinem obsahu.

Soubory v této databázi jsou komprimovány do formátu Djvu, který byl vyvinut speciálně pro komprimaci tištěných dokumentů. Díky tomuto formátu bylo dosaženo i při velké komprimaci souboru dostačující čitelnosti. Jedna průměrná stránka je tak komprimována z 20 MB na 30 KB. Stažení souboru a zobrazení je potom prováděno pomocí Lizardtech Software [9].

Jak již bylo řečeno, systém Forn Íslandskort/Antique Maps of Iceland je pouze jedním z mnoha systému, jejichž náplní jsou historické mapy. Mezi dalšími je třeba zmínit rozsáhlý americký projekt American Memory Historical Collections Library of Congress [10], Historical Maps Online [11] Univerzity v Illinois, Perry Castaneda library map collection [12], historické mapy Říma [13] a další.

Sagnanet/Saganet – digitalizované rukopisné bohatství Islandu

URL: http://sagnanet.is/ [14]

Systém Sagnanet/Saganet je největším islandským systémem zpřístupňujícím kulturní dědictví prostřednictvím digitalizace a jedním z nejlepších světových systémů v této oblasti. Náplň systému tvoří islandské rodinné ságy, velká část germánské severské mytologie (Eddy), rukopisy dějin norských panovníků, ságy a pohádky z doby rytířství v Evropě. Velkou část rukopisů tvoří islandské balady, poezie a epigramy od konce 12. století do 14. století. Systém obsahuje 250.000 stránek rukopisů na pergamenu a papíře a 153.000 stránek tištěných vydání, překladů ság, a kritických studií vydaných do roku 1900.

Projekt

Projekt Sagnanet/Saganet vznikl díky grantu Mellonovy nadace (Andrew W. Mellon Foundation) (grant činil 600.000$), podpoře islandské vlády a Islandské vědecké rady RANNÍS [15] (Rannsóknamiðstöð Íslands) a soukromých firem. Byl zpřístupněn 1. července 2001, ale práce na něm započaly již v roce 1997. Na projektu spolupracují Národní a univerzitní knihovna Islandu [6] (Landsbókasafns Íslands) [2], americká Cornell University [16] a asociace Institutu Árni Magnússona [17] (Stofnun Árna Magnússonar á Íslandi), v jejichž sbírkách jsou uchovávány původní dokumenty [3]. Do budoucnosti projekt počítá s rozšířením o dokumenty ze sbírek jiných knihoven či propojení s dalšími podobnými projekty. Systém je využíván badateli po celém světě a to nejen historiky, ale také pedagogy vyučujícími starogermánské jazyky a staronorštinu.

Systém

Pro navigaci a komunikaci v systému si lze zvolit vedle islandštiny i angličtinu. Vyhledávání probíhá v režimu přímého vyhledávání, které lze realizovat pomocí selekčních údajů, jimiž jsou: název, klíčové slovo, autor či korporace a specifická signatura dokumentu. Vedle toho je možné zvolit si ze seznamu ság, poezie, miscelaneí, ság a učených spisů či rímur [4]. Následně se po otevření objeví specifická signatura, rok vzniku dokumentu a počet stran. Druhou možností je prohlížení aktivního seznamu abecedně sestavených předmětových hesel v islandštině nebo angličtině. Přechodem do podrobnější úrovně třídění (včetně unifikovaných názvů) se postupně zobrazují seznamy dokumentů.

Konečné zobrazení záznamu dovoluje díky široké možnosti volby zoom, prohlížení digitální kopie dokumentů až v „nadživotní“ velikosti. Při zobrazení je na stránce obsažena i tabulka souvisejících dokumentů (table of contents), je zde možnost zvolit si plné zobrazení (full view) a zobrazení řady stran v číselném pořadí (thumbnail view). V plném náhledu je obsažena signatura, rok vzniku, titul a počet stran. Pomocí čísel dalších stránek lze pohodlně listovat celým digitalizovaným dokumentem. Výhodou je možnost otevření více oken najednou, což zajišťuje pohodlné studium. Systém Sagnanet/Saganet využívá ISI Current Web Contents™.

Předností tohoto systému je možnost zobrazení velkého formátu dokumentu, snadná navigace mezi stránkami, rozdělení materiálu podle seznamu předmětových hesel a v neposlední řadě tabulka souvisejících dokumentů, propojující celý systém.