Sekce Knihovny v digitálním světě

Analýza mzdové, věkové a vzdělanostní struktury pracovníků knihoven v ČR 2003 –2004 (Vít Richter, Zlata Houšková) Kam spěje univerzitní vzdělávání v oboru Informační studia a knihovnictví (Jiří Cejpek) Knihy a knihovny : současnost a budoucnost (Rudolf Vlasák) Jak trendy informačního a knihovnického vzdělávání ovlivňují trendy informační profese (Richard Papík) Digitální knihovny a knihovny (Eva Bratková) Vzdělávací úloha knihoven : jsme připraveni? (Hana Landová) Budoucnost (veřejných) knihoven v zasíťovaném světě (Michal Krsek, Ivan Doležal) Roboti v nás (Jan Tomášek) Budoucnost sdílení informací pomocí metadat... aneb byla cesta Z39.50 chybná? (Ivan Bartoš) Několik příběhů z informační ekonomiky se zvláštním ohledem na informační vědu jakož i knihovědu (Petr Očko) Informační věk a moderní metody ochrany knihovních dokumentů (Františka Vrbenská)

Sekce Nové možnosti internetu

Internet a moderné ICT v knižnici po novom (Naděžda Andrejčíková) Integrace knihovního systému do komplexní infrastruktury instituce (Iva Celbová, Patrik Plachý) Vyhledávání multimediálních záznamů v rozsáhlých heterogenních sítích a internetu (Michal Krsek, Ivan Doležal, Michal Illich) Souborný katalog ČR v roce 2005 (Eva Svobodová) Katalogizace – tentokrát opravdu sdílená : využití systému Aleph-Cluster: praxe Vědecké knihovny v Olomouci (Libuše Machačová) Webové služby XML jako stavební kameny webových aplikací (Milan Talich) Přístupnost webových stránek pro handicapované uživatele (Michal Pazderský, Antonín Vaishar) Solón pro Windows: elektronická publikace pro návštěvníky knihoven (Barbora Mertová) REKS v roce jedna aneb novinky na internetu z dílny firmy LANius s.r.o. (Jiří Šilha) Právní předpisy prostřednictvím internetu? (Jiří Effler) Správa seriálů pomocí řešení TDNet (Nir`am ben Elisar, konsekutivní tlumočení Jaroslav Schwarz) Agronavigátor: nová generace integrovaných WWW informačních systémů (Jan Rydlo) Budování digitálních fondů a služeb pro rozvojový svět a jejich využívání prostřednictvím internetu (Věra Kroftová) Zkušenosti se zaváděním software VIRTUA ve Státní vědecké knihovně v Banské Bystrici (Alica Kmeťová)

Sekce Internet ve službách knihoven

MetaLib 3 - nové uživatelské rozhraní (Pavel Krbec) Nadstavbové nástroje pro práci s e-zdroji: jak na ně? (Vladimír Karen) Virtuální umělecká knihovna (Květa Hartmanová) Souborný katalog ČR v roce 2005 (Dana Vyorálková) Katastr a mapy na internetu (Tomáš Polívka) VPK a Portál STM (Lucie Hejná) Edubooks – databáze studijní literatury pro vysoké školy (Hana Dziková, Miloš Brejcha) JIB mění svou tvář (Karolina Košťálová, Jindřiška Pospíšilová) RFID a možnosti jeho využitia v knižniciach (Naděžda Andrejčíková) Identifikačný a prístupový systém v Univerzitnej knižnici v Bratislave (Mária Džavíková) Knihovna jako hypermarket (Barbora Drobíková) Elektronický leták (Věra Kroftová) Nabídky vyřazených knih prostřednictvím internetu (Ivo Brožek) Vznik internetové prezentace „Červený Kostelec včera a dnes“ (Martin Ducháč) Čtenářská konta a jiné vymoženosti čtenářům (Vladislav Raška) Nový knihovní řád Městské knihovny v Praze aneb Smlouva - a proč ne?! (Jaroslava Štěrbová) Čtenáři a uživatelé Městské knihovny v Praze (Marie Čadková) Základní vzdělanostní a oborová struktura uživatelů knihovny (Hanuš Hemola) Kvalitní katalog - nezbytný zdroj pro poskytování služeb knihovny (Radka Římanová) Jiní (Zlata Houšková) Senioři a knihovny (Jana Lešikarová) Učíme se hrou (Jitka Tichá) Workshop ke službě Ptejte se knihovny

Sekce Knihovny a paragrafy

Knihovny v médiích v březnu 2005 – a co v roce 2006? (Jaroslav Winter) Informace o současném stavu Projektu internetizace knihoven (Vít Richter) Knihovny a paragrafy (David Štros) Zákonné licence na půjčování děl literárních a vědeckých v ČR a EU (Jiří Srstka) Knihovny a autorský zákon (Petra Kotásková Šenkýřová, Adéla Faladová) Knihovny a zpracování osobních údajů (Jiří Maštalka) Knihovní řád ve světle přestupkového a trestního zákona (Aleš Pejchal)

Letošní již třináctý ročník konference Knihovny současnosti [6] se tradičně konal v Seči u Chrudimi a byl zaměřen na tři základní tematické okruhy: Trendy vývoje informačně-knihovnických profesí, dále využití internetu ve službách knihoven a technické otázky s tím spojené a konečně problematiku legislativy, konkrétně autorské právo.

Účastníky konference nejprve přivítal J. Kubíček. Po slavnostním zahájení byly deseti nominovaným předány (ve dvou případech v zastoupení) medaile Zdeňka Václava Tobolky. Nositeli medaile se letos stali PhDr. Barbora Ramajzlová, Mgr. Adolf Knoll, Ing. Helena Slezáková, Mgr. Zlata Houšková, PhDr. Ladislav Kurka, PhDr. Eva Ryšavá, Hana Jirkalová, PhDr. Ivana Horáková, Doc. PhDr. Rudolf Vlasák a PhDr. Eva Svobodová. Jednotlivé oceněné představil formou medailonků A. Brožek, ceny předávali J. Kubíček a J. Bínová-Kádnerová.

Sekce Knihovny v digitálním světě

Sekci Knihovny v digitálním světě moderovala A. Stöcklová (ÚISK FF UK). Zároveň upozornila, že místo letošního semináře Automatizace knihoven je na duben 2006 plánován seminář s názvem Pokroky v informační vědě a knihovnictví, který by měl být oproti doposud organizovanému zářijovému semináři zaměřen více teoreticky. V úvodu sekce zmínila také nejvýraznější trendy v knihovnickém sektoru (posun směrem k elektronickým zdrojům, od sbírek k uživateli, od fyzických návštěv k virtuálním, od jednotlivých OPACů k virtuálním katalogům, metavyhledávačům atd., od služeb ke vzdělávání uživatelů, v neposlední řadě pak neustálé redukce rozpočtu a personálu a nezbytnost prokazování své hodnoty ze strany knihoven).

V. Richter a Z. Houšková (NK ČR) představili výsledky Analýzy mzdové, věkové a vzdělanostní struktury pracovníků knihoven v ČR v letech 2003-2004. Průzkumu, který navazuje na obdobný průzkum uskutečněný v roce 1998, se zúčastnilo více než 900 knihoven (včetně téměř všech velkých knihoven), tj. o více než 400 knihoven více než v roce 1998; získané údaje se týkají celkem 6514 pracovníků. Podle průzkumu se zvyšuje podíl kvalifikovaných pracovníků, nepatrně poklesla úroveň feminizace profese, pokračuje nepříznivý trend stárnutí pracovníků knihoven, došlo k poklesu počtu pracovníků se základním vzděláním, naopak se zvýšil podíl pracovníků, kteří nemají knihovnické vzdělávání. Pracovníci knihoven zůstávají své instituci věrni, roste význam vzdělávacích center krajských knihoven, stoupla spokojenost s nabídkou vzdělávání, na vzdělávání ovšem chybí čas. Vedení knihoven podceňuje význam jazykových kompetencí, navíc mimoškolní vzdělávání není provázáno s odměňováním, což vede k malé motivaci pracovníků. Zvýšila se schopnost pracovat s ICT, knihovníci jsou podprůměrně odměňováni (průměrný plat knihovníků v roce 2004 činil 15520 Kč). Podrobnější informace včetně plného textu analýzy jsou k dispozi na portálu Informace pro knihovny [7]. Zájemci mohou dále požádat o poskytnutí dalších (hromadných, nikoliv individuálních) dat z průzkumu.

J. Cejpek (ÚISK FF UK) svůj příspěvek o trendech univerzitního vzdělávání v oboru Informačních studií a knihovnictví bohužel ze zdravotních důvodů nemohl přednést, jeho text je však obsažen v konferenčním sborníku.

R. Vlasák (ÚISK FF UK) upozornil, že zájem o budoucnost knihoven vyplývá již z délky trvání vysokoškolského studia tohoto oboru. Dále zdůraznil nutnost rozlišovat mezi rolí veřejných knihoven (viz např. Zelená kniha o úloze knihoven v moderním světě [8]) a knihoven specializovaných i na související terminologickou problematiku. Humanitní orientace významná pro veřejné knihovnictví by neměla být protikladem nehumanitní orientace důležité pro jiný typ knihovnických a informačních služeb.

R. Papík (ÚISK FF UK) se nejprve zabýval vztahem mezi teorií a praxí oboru (je nutná vzájemná zpětná vazba mezi teorií a praxí; v našem prostředí se na rozdíl od zahraničí vyučující musejí z finančních důvodů věnovat kromě výuky zároveň praxi, což je z hlediska sepětí teorie a praxe výhodné), dále podtrhl zvyšující se konkurenci v nabídce oborového odborného vzdělání v ČR (studijní programy pracovišť v Brně [9], Opavě [10], v Praze kromě ÚISK [11] také VOŠIS [12], ve Valašském Meziřící program Informační a znalostní management [13]), které povede ke zvyšování kvality výuky. Z deseti perspektivních povolání jsou pro knihovnicko-informační obory relevantní zejména povolání patentového zástupce, učitele dospělých, manažera znalostí či učitele v odborném vzdělávání. Přednášející zdůraznil nutnost neustálého sledování potenciálních trendů informační a knihovnické profese, vývoje příbuzných oborů, didaktického vývoje ve výuce informační vědy a knihovnictví, vývoje vzdělávacího trhu, situace na trhu práce, a to u nás i v zahraničí. Představu o budoucím vývoji mohou podat také témata pracovních skupin na nedávné konferenci v Kodani (mj. zefektivnění osnov, kulturní dědictví a jeho přenášení do nových mediálních forem, informační výchova, učení, příprava, vyhledávání informací atd.). Přesný obraz budoucího informačního profesionála se však dá těžko předem odhadovat.

E. Bratková (ÚISK FF UK) se ve svém příspěvku zaměřila na problematiku digitálních knihoven. Uvedla, že v celosvětovém měřítku je rozvoj digitálních knihoven stále na počátku, takže v nejbližší době nehrozí, že by digitální knihovny ohrožovaly existenci tradičních knihoven. Pro tradiční knihovny nicméně nové prostředí předkládá nové výzvy. Přednášející zmínila také problematiku různorodosti definic termínu digitální knihovna a některé jevy související s prolínáním tradičních a digitálních dokumentů (např. hybridní charakter knihovních fondů a otázku, zda vlastně mají být digitální zdroje, které knihovna fyzicky nevlastní, pojímány jako součást knihovního fondu). Knihovny jsou v každém případě kandidáty na uchovávání digitálního obsahu. V zájmu uživatele je však stále důležitější, aby knihovny spolupracovaly s dalšími paměťovými institucemi (archivy a muzei).

H. Landová (ÚISK FF UK, Studijní a informační centrum ČZU v Praze) se ve svém příspěvku zaměřila na vzdělávací úlohu knihoven, na níž by knihovny měly klást čím dál větší důraz. Knihovníci ve školních knihovnách si však například stěžují, že jim učitelé či vedení škol nerozumějí, je proto na místě se ptát, zda-li vzdělávací aktivity jsou nad rámcem naší kvalifikace nebo jestli vzniká nový druh knihovníka (knihovník-učitel, vyučující/učící knihovník, v angl. teaching librarian). Přednášející upozornila na článek J. Peacockové [14], v němž jsou formulovány požadavky na kvalifikaci knihovníka-učitele. Je nutno věnovat pozornost rozvíjení dosud chybějících znalostí a kompetencí na knihovnických školách (např. prostřednictvím inovace vyučovaných předmětů) a také v rámci profesních organizací (např. Klubu školních knihoven SKIP ČR [15]).

M. Krsek (ÚISK FF UK) se ve svém vystoupení zabýval otázkou budoucnosti knihoven (zejména veřejných) v zasíťovaném světě. Paradigma knihtisku, pro které je typická provázanost média a obsahu, relativně nákladné publikování, levná konzumace a snadno interpretovatelný obsah, bylo nahrazeno přechodným stavem, kdy jsou digitální informace na nosičích typu CD či DVD stále svázány s nosičem, lze je snadno kopírovat a interpretovatelnost záznamu a trvanlivost nosiče se stávají problematickými. V zasíťovaném světě je dílo již oproštěno od nosiče, publikování je díky nízkým nákladům na publikaci i konzumaci demokratizováno a kopírování je extrémně zjednodušeno. Z pohledu uživatele je však kvůli množství, formátům a softwarovým nárokům zdrojů často složité se v síťovém prostředí orientovat. Knihovna budoucnosti (jako částečně virtuální instituce) by proto měla poskytovat uživatelům informace o obsahu, pomáhat jim orientovat se ve virtuálním prostoru a vypořádávat autorská práva.

J. Tomášek (ÚISK FF UK) se ve svém příspěvku doplněném o tematickou videoprojekci, která se setkala s velmi kladným ohlasem publika, zaměřil na kritiku současné katalogizační praxe a nastínil požadavky na software používaný pro katalogizaci. Upozornil, že koneckonců i formáty typu XML a nová média názorně poukazují na nedostatky formátů typu MARC. Zatímco katalogizátor by měl zajistit věcnou správnost vkládaných údajů, správnost syntaxe záznamu (stejně jako konverze do dalších formátů) by měla být řešena na úrovni software.

I. Bartoš (ÚISK FF UK) představil vizi budoucnosti sdílení informací pomocí metadat, přičemž se zaměřil na protokol OAI – PMH (Open Archives Initiative – Protocol for Metadata Harvesting) a srovnal jej s protokolem Z39.50. Protokol OAI – PMH umožňuje přesun metadat od poskytovatele dat k poskytovateli služeb použitím harvesteru, tedy sběr a shromažďování metadat. Původně vznikl v komunitě spravující archiv e-printů, jeho historie sahá do let 1999 a 2000 (protokol Z39.50 oproti tomu pochází již z roku 1984). Protokol OAI – PMH nyní používá cca 400 poskytovatelů dat; tvoří také základní kámen National Science Digital Library [16] (NSDL). Protokol vyžaduje použití jednoduchého Dublinského jádra, podporuje však a doporučuje využití dalších schémat pro metadata. (Pozn.: Část příspěvku byla přednesena v sekci Nové možnosti internetu.)

P. Očko (ÚISK FF UK) se ve svém vystoupení zabýval konkrétními příklady, resp. příběhy ilustrujícími fenomén informační ekonomiky. Po úvodní části, v níž hovořil o propadu akcií technologických firem (prasknutí bubliny dotcomů) v roce 2000, přiblížil vztah online a kamenných knihkupectví a dále online zpravodajství a tradičních tištěných novin. Zdůraznil, že pro prostředí internetu je z ekonomického hlediska charakteristická intenzivní konkurence a vysoká transparentnost cen. Internetová knihkupectví například dnes patří mezi jednu z nejúspěšnějších oblastí internetového podnikání, přičemž vývoj směřuje k nalezení rovnováhy mezi prodejem online a offline. V anonymním síťovém prostředí rovněž roste potřeba cílevědomého budování důvěryhodné reputace.

Sekci Knihovny v digitálním světě uzavřela F. Vrbenská (NK ČR) úvahou o budoucnosti knihoven (jako integrovaných systémů určených pro přenos informací v čase a prostoru). Podle přednášející bude pro tvář knihoven v příštích deseti letech typický pragmatismus, avšak zároveň určitá romantická nostalgie. Díky potřebě ochrany fondu (ochrana fondu je zejména v případě různorodých novodobých dokumentů stále náročnější) a rovněž mezilidských kontaktů budou však knihovníci stále potřeba.

Sekce Nové možnosti internetu

Sekci Nové možnosti internetu tradičně moderoval A. Brožek (Severočeská vědecká knihovna, Ústí nad Labem).

N. Andrejčíková (Cosmotron Bohemia, s. r. o.) ve svém příspěvku mj. popsala podporu regionálních funkcí knihoven v software Advanced Rapid Library (ARL) a na příkladě Piešťanského informačního centra [17], který získává data z ARL používaného Městskou knihovnou Piešťany [18], nastínila široké možnosti zpřístupňování informací regionálního charakteru.

I. Celbová (Sefira, s. r. o.) se zaměřila na problematiku integrace knihovního systému do komplexní infrastruktury instituce. Uvedla důvody, proč je tato integrace užitečná (knihovna není svou činností izolována od instituce, ve které působí), význam integrace (spočívá v propojení knihovny a celého organizačního subjektu, zlepšení služeb a konečně zvýšení prestiže) a způsoby, jak a s čím lze knihovní systém integrovat (integrace s jiným informačním systémem, s fyzickým zařízením nebo s nadstavbovým řešením ke knihovnímu systému). Ukázala rovněž praktické příklady integrace knihovního systému DAIMON (knihovnu Univerzity Hradec Králové, knihovnu Univerzity Pardubice a knihovnu Technické univerzity v Liberci) a v závěru formulovala kritéria pro výběr knihovního systému.

M. Krsek (ÚISK FF UK) přiblížil účastníkům konference vyhledávání síťově dostupných multimediálních záznamů. Mezi možnosti vyhledávání patří rozpoznávání hlasu, rozpoznávání videa, indexování webových stránek a využití metadat. Vzhledem k doposud problematickému vyhledávání audio a video souborů sdružení CESNET ve spolupráci s firmou Jyxo vyvinulo a uvedlo do provozu vyhledávač určený pro tyto typy souborů, tedy „Google pro audio a video na internetu“. Vyhledávat je možno jednak na http://jyxo.cz/?dsel=6 [19], jednak na http://videoserver.cesnet.cz/videoarchiv.php [20] (na stejný dotaz by v obou případech měly být vráceny shodné výsledky). V závěru M. Krsek předvedl živou demonstraci vyhledávání.

E. Svobodová (NK ČR) představila letošní novinky týkající se Souborného katalogu ČR [21] (SK ČR). 65 knihoven přispívá do SK ČR elektronicky, dalších cca 500 institucí spolupracuje na budování dílčí báze – Seriály. SK ČR nabízí vyhledávání ve více než ve dvou milionech záznamů, možnost přebírat zdarma záznamy pomocí protokolu Z39.50 ve formátu UNIMARC nebo MARC21 a odesílat objednávky meziknihovní výpůjční služby. V roce 2005 SK ČR zaznamenal změnu formátu na MARC21, došlo ke změně mechanismů pro import a deduplikaci záznamů a rovněž přístupu k přidělování vah dodaným záznamům. Váha přitom vyjadřuje kvalitu záznamu, při importu je přidělována nikoliv celé dávce záznamů, ale každému záznamu zvlášť. V současnosti je také dokončována retrokonverze Retrospektivního katalogu zahraničních periodik (projekt byl zahájen v roce 1995), přednášející v této souvislosti vyzvala zástupce institucí ke spolupráci při verifikaci odběrů seriálů. Podala také základní informace o projektu sdílené katalogizace prostřednictvím Aleph-Cluster.

Na E. Svobodovou tematicky navázala L. Machačová (Vědecká knihovna v Olomouci), která blíže popsala projekt sdílené katalogizace s využitím nástroje Aleph-Cluster, jehož se účastní NK ČR, Moravská zemská knihovna a Vědecká knihovna v Olomouci. Nástroj umožňuje pracovat ve dvou bázích současně, data uložená v NK se přenášejí do báze lokální (při každém uložení záznamu v centrální bázi je automaticky upraven záznam v lokální bázi). Ostrý provoz byl zahájen 1. června 2005, a to v bázi CEN. Po šesti týdnech došlo k přechodu na bázi NKC. Sdílená katalogizace přináší jednotnost a větší kvalitu záznamů; získané volné pracovní kapacity by po schválení nového autorského zákona mohly být například využity k obohacení záznamů o obsahy knih.

V příspěvku M. Talicha (Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, Zdiby) byl reflektován odklon od chápání webu jako média pro poskytování informací k jeho chápání jako nástroje pro poskytování služeb a aplikací. Přednášející nejprve uvedl základní informace o XML (eXtensible Markup Language), v němž na rozdíl od jazyka HTML jednotlivé značky určují věcný význam označené části textu a nikoliv způsob prezentace; zobrazení dokumentu je určováno styly definic výsledného vzhledu XSL (eXtensible Stylesheet Language), kontrola dokumentu je prováděna podle stanovených pravidel definice typu dokumentu (Document Typu Definition, DTD). Informační obsah je tak důsledně oddělen od grafického vzhledu, tatáž data lze tudíž při použití různých stylů XSL zobrazit různým způsobem a naopak XML data z různých zdrojů vyhovujících témuž DTD s použitím jednoho stylu XSL zobrazit stejně. Formát XML je tedy ideální pro zpřístupňování dat formou webové služby; u informačních systémů, aplikací a služeb založených na XML lze očekávat dlouhou životnost. Zatímco webová aplikace umožňuje interakci člověk-stroj, webová služba umožňuje interakci stroj-stroj. V posledních letech dochází k rozvoji webových mapových služeb (viz Open Geospatial Consortium [22]). Přednášející zmínil také mj. evropský projekt METAe [23], tvorbu XML schématu pro formáty typu MARC [24] ve washingtonské Kongresové knihovně a využití XML pro publikační činnost (viz blíže http://docbook.org/ [25]). Webové mapové služby, pomocí kterých lze skládáním vrstev vytvářet i mapy, které dosud neexistovaly, lze využít v knihovnách pro zpřístupňování mapových sbírek veřejnosti. Softwaroví vývojáři v knihovnách a informačních střediscích by se měli seznámit s technologií XML na takové úrovni, aby byli schopni vytvářet aplikace a služby s XML rozhraním. Nejspíše totiž nastane doba, kdy současné výměnné formáty pro knihovnická data budou nahrazeny právě formáty na bázi XML.

M. Pazderský a A. Vaishar (ÚČL FF MU v Brně) ve svém vystoupení přiblížili problematiku přístupnosti webových stránek pro handicapované uživatele. Přístupný web je chápán jako web bez bariér ve smyslu efektivního přístupu k veřejně publikovaným informacím z pohledu jakéhokoliv uživatele či prostředků, které uživatel k získání těchto informací využívá. Přístupnost webu tak navazuje na T. Berners-Lee, podle něhož síla webu spočívá právě v jeho univerzalitě. K vytváření bezbariérového webu je nutno znát profil uživatelů, je rovněž potřeba brát v úvahu různé typy postižení (zrakové, sluchové, pohybové, kognitivní, ale také používání technických a technologických alternativ a vyhledávačů). Mezi důvody k vytváření přístupných stránek patří zvláště zvýšení návštěvnosti webu, snížení nákladů na jeho údržbu, zlepšení výsledků ve vyhledávačích, legislativní úpravy (zákon č. 365/2000 Sb., nyní prochází novelizací) a etické principy (tolerance, ohleduplnost). Bezbariérový web je navíc lépe použitelný i pro běžného uživatele. Pro vytváření přístupného webu jsou k dispozici různé metodiky, např. Web Content Accessibility Guidelines 2.0 [26] konsorcia W3C, Dokumentace zásad přístupnosti webových stránek pro těžce zrakově postižené uživatele, verze 2.3 [27] Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých či Best practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu [28] vytvořená Ministerstvem informatiky ČR, užitečným zdrojem je také blog Davida Špinara [29]. Metodiky se shodují zejména v tom, že každý netextový prvek má textovou alternativu, informace mají být nezávislé na barvě, je potřeba zajistit dostatečný kontrast mezi barvou pozadí a popředí, velikost písma by měla být definována v relativních jednotkách, chování stránky řídí její uživatel, stránky jsou nezávislé na zobrazovacím zařízení, informace jsou přehledně uspořádány, k dispozici jsou navigační informace a funkce odkazů je zřejmá (uživatel musí vědět, kde se nachází, kam směřují odkazy), nesmí se zapomínat ani na sémantiku (kód by měl být validní, za účelem oddělení obsahu a formy je doporučeno používat kaskádové styly). K testování přístupnosti je možno využít např. portál HiSoftware Cynthia Says [30], k validaci kódu pak validátor W3C [31]. Moderátor A. Brožek doplnil, že přístupnost webových stránek knihoven je hodnocena také při vyhodnocování soutěže Biblioweb [32].

B. Mertová (Triada) představila elektronickou publikaci Solón [33], která vychází čtyřikrát ročně na CD-ROM a je určena pro návštěvníky knihoven a pracovníky veřejné správy. Publikace obsahuje předpisy ze Sbírky zákonů, zprávy Ministersta financí, Věstníky MMR, vybrané vyhlášky měst a obcí, metodické pokyny (mj. vymezení standardu veřejných knihoven či vzory právních předpisů obcí) či multimediální sborníky konferenci Internet ve státní správě a samosprávě. K zákonům je podán také výklad a důležité informace jsou zdůrazněny, nabízena je rovněž možnost vpisování vlastních poznámek. Od loňského roku je součástí také elektronická verze Příručky člena zastupitelstva obce [34] (vydavatelem je Vzdělávací centrum pro veřejnou správu ČR [35], o. p. s.). Přednášející připomněla, že knihovny jsou podle knihovního zákona povinny zprostředkovávat občanům informace z vnějších informačních zdrojů, zejména informace ze státní správy a samosprávy.

V návaznosti na svou přednášku z předchozího roku [36] J. Šilha (LANius, s. r. o.) představil novinky týkající se Clavius REKS (Regionálního knihovního systému). Clavius REKS je určen pro více knihoven, které pak pracují ve společném software. Nově je k dispozici varianta Clavius REKS bez výpůjčního protokolu. Systém je nyní v provozu v Krajské knihovny Vysočiny v Havlíčkově Brodě [37] a v Knihovně Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti [38], do konce roku se chystá spuštění v Knihovně Karla Hynka Máchy v Litoměřicích [39] a v Městské knihovně Jindřichův Hradec [40].

J. Effler (ASPI, a. s.) se zabýval otázkou zpřístupnění právních předpisů prostřednictvím internetu. Zdůraznil některá specifika právních předpisů (v důsledku prováděných novelizaci se nejedná o statické informace; závazné jsou pouze tištěné podoby Sbírky zákonů, předpisy v PDF jsou vzhledem k tištěné podobě nejvěrohodnější; důležitou roli hraje včasnost zpřístupnění předpisů na internetu, jejich kontext a nutnost počítat s uživateli-neprávníky). Díky využívání systému ASPI (i prostřednictvím internetu) ve veřejné správě i v knihovnách je získávána cenná zpětná vazba, ASPI také spolupracuje na tvorbě Portálu veřejné správy [41] v sekci Zákony.

N. ben Elisar (Teldan Information Systems Ltd.) představil systém pro správu seriálů TDNet [42]. TDNet nedodává samotný obsah, ale řešení pro správu a přístup k vydáním, a to jak elektronickým, tak tištěným. V případě existence více linků od různých dodavatelů k jednomu časopiseckému titulu ukazuje systém všechny tyto linky. K jeho provozování není potřeba vlastní server, je možno využít hostování. Webové rozhraní pro přístup k systému lze personalizovat, tj. přizpůsobit vzhledu internetové prezentace knihovny. Fungování systému přednášející názorně objasnil na konkrétních příkladech, mj. i Albertsonsovy knihovny [43] Státní univerzity v Boise (Indiana, USA).

J. Rydlo (Ústav zemědělských a potravinářských informací) představil novinky v rámci portálu Agronavigátor [44], který se snaží uspokojovat široké spektrum informačních potřeb svých uživatelů. Kromě portálu Agronavigátor jsou k dispozici také specializované portály, např. pro oblast bezpečnosti potravin [45]. Dále J. Rydlo mj. upozornil na virtuální referenční službu Infopult [46].

V. Kroftová (Zemědělský ústav Kroměříž) seznámila posluchače s tématy probíranými na letošním světovém kongresu Mezinárodní asociace zemědělských informačních specialistů [47] (The International Association of Agricultura Information Specialists, IAALD) a související konferenci Zemědělské informační sítě Spojených států amerických [48] (The United States Agricultural Information Network, USAIN). Hlavní myšlenku obou akcí shrnuje motto informace bojují proti hladu. Přednášející v této souvislosti upozornila na vybrané elektronické zdroje, mj. databázi AGORA [49] (Access to Global Online Research in Agriculture) budovanou na Cornellově univerzitě, TEEAL [50] (The Essential Electronic Agricultural Library) a konečně víceoborové zdroje DOAJ [51] (Directory of Open Access Journals) a AJOL [52] (African Journals Online). Závěrem doporučila zveřejnění plných textů českých odborných zemědělských časopisech v databázích AGORA a TEEAL.

A. Kmeťová (Státní vědecká knihovna v Banské Bystrici) se podělila o zkušenosti z přechodu na knihovní software VIRTUA v SVK v Banské Bystrici, který byl uskutečněn v rámci projektu KIS3G [53]. Mezi hlavní problémy patřily funkčnost lokačních filtrů, snímače čárového kódu, informace o prezenční či absenční dostupnosti dokumentů a správné nastavení parametrů. Katalog knihovny je nyní k dispozici prostřednictvím URL http://www.kis3g.sk/cgi-bin/gw_45_1/chameleon?skin=svkbb [54].

Sekce Internet ve službách knihoven

Celodenní sekci Internet ve službách knihoven řídil H. Hemola (NK ČR).

P. Krbec (Ústav výpočetní techniky UK) představil MetaLib 3 - nové uživatelské rozhraní produktu firmy ExLibris. MetaLib 3 je integračním nástrojem, který uživateli umožní pomocí jednoho rozhraní a jednoho dotazu prohledávat mnoho informačních zdrojů najednou. V současné době má MetaLib ve světě více než 500 instalací, mimo jiné na Harvard University, Massachussetts Institute of Technology a v NK ČR. Nové rozhraní je tvořeno čtyřmi moduly – Snadné hledání, Nalézt zdroje, Profi hledání a Můj prostor. Obsahuje tzv. předvybrané sady, tedy relevantní informační zdroje zařazené do přehledných skupin. Zmíněny byly i další možnosti konfigurace a přidávání nových zdrojů k již existující bázi.

V. Karen (Albertina icome Praha, s.r.o.) ve své velmi příjemně nekomerční prezentaci nejprve popsal výchozí situaci, především ve vysokoškolském prostředí, která je charakteristická rostoucím podílem elektronických zdrojů ve fondu knihoven a potřebou tyto zdroje uspořádat, v přehledné formě zpřístupnit a tím zvýšit jejich využití. Hlavními otázkami tedy zůstává, jak e-zdroje začlenit do chodu knihovny, tj. zařadit je do katalogu či třeba jak jednotlivé e-zdroje porovnávat, vyhodnocovat jejich využívání atd. V příspěvku byly nastíněny čtyři aspekty řešení této problematiky. Prvním z nich je využití linkovacího nástroje k propojení bibliografických záznamů na plné texty. Dále se jedná o možnost vzdáleného přístupu k informačním zdrojům, tj. přístup nad rámec rozsahu IP adres dané instituce pomocí jediného síťového hesla, o možnost centralizovaného vyhledávání za použití jednotného rozhraní a v nespolední řadě i o tolik potřebnou správu EIZ (např. pomocí portálů pro přístup) a následnou analýzu jejich využívání. Všechny tyto nástroje jsou již k dispozici na našem trhu a knihovny mohou začít uvažovat o jejich zavádění do běžného provozu.

K. Hartmanová (Knihovna Uměleckoprůmyslového musea v Praze) ve svém příspěvku představila projekt Virtuální umělecká knihovna [55] a jeho cíle. Jedná se o projekt, jehož se účastní Vysoká škola umělecko-průmyslová, Knihovna Moravské galerie, Knihovna Národní galerie a knihovna Uměleckoprůmyslového musea, tj. knihovny, jež na počátku spojovaly především tematicky podobně laděné fondy a stejný automatizovaný knihovnický systém (T-Series). Reprezentanti těchto knihoven se však rozhodli jít ve spolupráci dál a vytvořili virtuální katalog, který je k dispozici na adrese http://vuk.upm.cz/tinweb [56]. Kromě katalogu je k dispozici i přehled časopisů odebíraných zúčastněnými knihovnami. Virtuální umělecká knihovna byla již zařazena do Jednotné informační brány. Na stránce projektu jsou k dispozici i odkazy na zajímavé zdroje, katalogy knihoven, elektronické databáze, webové stránky muzeí a projektů, uživatelé mohou využít nabídky rešerší a MVS. Do budoucna je díky zapojení do VPK plánována služba dodávání dokumentů (DDS) a služba typu „ptejte se knihovny“, do níž se dosud zapojila jen knihovna Uměleckoprůmyslového musea. VUK by se měla v budoucnosti stát garantem dotazů souvisejících s uměním.

D. Vyorálková (NK ČR) publikum seznámila se změnami, které v uplynulých měsících nastaly v Souborném katalogu ČR. Jedná se především o novinky v oblasti českých a zahraničních periodik. Byl zpřístupněn online formulář, pomocí něhož mohou jednotlivé knihovny zadávat či aktualizovat informace o odběru periodik – je možné oznámit odebírání nového časopisu, aktualizovat informace o odběru či informovat o ukončení odběru. Formulář je dostupný přímo ze stránky katalogu, tedy stejně jako možnost žádanky o MVS. Přednášející také informovala o možnosti zapojit se do této aktivity – každá knihovna si může zažádat o přidělení hesla a zmíněných služeb začít využívat a zároveň poskytovat údaje o svém fondu periodik.

T. Polívka (Český úřad zeměměřičský a katastrální) nejprve představil resort zeměměřičství a katastru, zmínil se o oblastech, které ČÚZK spravuje, jako např. katastr nemovitostí, geodetické základy a geodetické podklady. Stěžejní částí příspěvku byla ale exkurze do služeb, které tato instituce zpřístupňuje prostřednictvím svého webového rozhraní. Jednou z velmi využívaných služeb je možnost nahlížení do katastru nemovitostí. Jedná se o neplacenou službu, a tak jsou výstupem pouze některé vybrané údaje z katastru. Je zde např. možné získat přehled o vyřizování řízení. Další, už placenou službou je dálkový přístup do katastru nemovitostí. Jedná se tedy o přístup do všech dat katastru (listy vlastnictví, statistické výstupy, informace o nemovitostech), doplněný o možnost nahlížení do digitální katastrální mapy. Díky této aplikaci je možné vyhledávat informace o vlastnictví a pořizovat si tiskové výstupy.

L. Hejná (Státní technická knihovna) podala aktuální informace o zpřístupnění nové verze VPK a Portálu STM. V úvodu příspěvku byly shrnuty základní informace o celém projektu, o tom, co je a na jakém principu funguje VPK. Zmíněny byly i poskytované služby, tj. služba dodávání dokumentů, current contents a mezinárodní meziknihovní výpůjční služba. Do nové verze VPK již byly zařazeny i záznamy o časopisech z elektronických databází, které jsou v současnosti dostupné ve Státní technické knihovně. Lucie Hejná účastníky sekce seznámila i s tím, komu mohou být dané služby poskytovány: členství může být buď institucionální (určené pro akademickou a nekomerční sféru), nebo individuální. Zařazena byla i ukázka objednávání kopie konkrétního článku. Představeno bylo i nové uživatelské rozhraní Portálu STM, které je přívětivější a přehlednější a obsahuje některé nové prvky. VPK a Portál STM jsou propojeny a tvoří Katalog STM.

H. Dziková (Vydavatelství UP Olomouc) a M. Brejcha (Vydavatelský servis Plzeň) ve svém příspěvku představili projekt EDUBOOKS [57], jehož podstatou bylo vytvoření databáze studijní literatury pro vysoké školy. Jako hlavní podnět k zahájení práce označili obrovskou potřebu informací o tomto typu literatury na vysokých školách v České republice. Databáze je přístupná přes internet a jednotliví vysokoškolští vydavatelé tam evidují jednotlivé vydávané tituly. Toto je možno provést i zpětně. Záznamy obsahují vedle jména autora a názvu publikace i klíčová slova. Přímo z databáze je možné jednotlivé tituly objednávat. Do databáze je možné uvést i tituly, jejichž vydání se teprve plánuje a uvést u nich vysvětlující poznámku (v edičním plánu). Tato funkce umožňuje objednávat publikace předem, což vydavateli usnadní odhad počtu „prodejných“ výtisků. Za velký úspěch lze pokládat skutečnost, že uváděním vydaných titulů do databáze EDUBOOKS mohou vysokoškolští vydavatelé plnit tzv. nabídkovou povinnost, která je jim ukládána ze zákona. Po zanesení nového titulu do databáze je všem knihovnám, které jsou příjemcem této nabídkové povinnosti, rozeslán e-mail se základními bibliografickými údaji.

K. Košťálová a J. Pospíšilová (obě NK ČR) svým příspěvkem volně navázaly na příspěvek P. Krbce. Nová verze MetaLib byla totiž v uplynulém roce implementována do Jednotné informační brány (JIB). Publikum se tedy mělo možnost seznámit s novým rozhraním JIB a různými možnostmi vyhledávání, a to včetně možnosti uložení dotazu a návazné služby SDI. Díky implementaci SFX je možné v průběhu vyhledávání získat podrobné informace o knize či o článku. Jedná se zejména o ověření dostupnosti daného dokumentu, případně i využití služeb dodání dokumentu (prostřednictvím NK ČR nebo VPK). U knih se objevuje i možnost zobrazit si recenzi daného titulu (pro zahraniční tituly v internetovém knihkupectví Amazon.com, u titulů českých v knihkupectví Vltava). Dále se nabízí možnost zobrazení bibliografické citace daného dokumentu či získání informací o autorovi díky propojení s databází Web of Science. JIB je propojena i s Google Scholar a s plnotextovými databázemi vydavatelství Kluwer, Springer a Wiley InterScience. Novou verzi JIB je možné otestovat na http://www.jib.cz:8331 [58]. Byly podány i informace o portálu Knihovny.cz [59], který byl vytvořen za finanční podpory z programu VISK a poskytuje informace o českých knihovnách.

N. Andrejčíková (Cosmotron Bohemia, s.r.o.) představila účastníkům přednášky technologii RFID (Radio Frequency IDentification) a její předchůdce, např. lineární čárový kód, dvourozměrný čárový kód a různé inteligentní materiály používané především k identifikaci a ochraně knihovního fondu. Byly představeny základní principy fungování této technologie, různé typy RFID (dle frekvenčního pásma a použitého identifikačního prvku). Jednotlivé prvky knihovního fondu se označí čipem, na který jsou přeneseny všechny informace potřebné při manipulaci s danou knihovní jednotkou. Takto označený fond je možno použít např. pro samoobslužné vypůjčování i vracení. Je tak nejenom zajištěn vyšší komfort uživatelům, kteří mohou knihy vracet bez ohledu na otevírací dobu knihovny, ale i pracovníkům knihovny tato technologie umožňuje některé činnosti, např. pravidelné revize fondu, značně urychlit. Dokonce ani špatně založený dokument ve volném fondu není při využití RFID nenávratně ztracen.

M. Džavíková (Univerzitní knihovna Bratislava) navázala na předchozí příspěvek, který se týkal obecných aspektů technologie RFID, čerstvou praktickou zkušeností z provozu Univerzitní knihovny v Bratislavě, která zmíněný systém po rekonstrukci celé budovy začala využívat. Uživatelé knihovny mají novou bezkontaktní čipovou kartu, kterou využívají pro pohyb po knihovně. Přednášející se podrobněji zabývala i strukturou údajů, které jsou na kartě obsaženy. Karty stejného typu slouží i k identifikaci zaměstnanců knihovny.

B. Drobíková (ETF UK, ÚISK FF UK) uzavřela blok příspěvků o technologii RFID svou vizí knihovny, jež by byla organizována jako hypermarket. Jako analogii použila příklad z malého městečka poblíž německého Düsseldorfu, kde existuje obchod s digitálními asistenty, inteligentními regály, elektronickým systémem nasměrování zákazníků ke zboží atd. A položila si otázku, zda by stejným způsobem mohla fungovat i knihovna. Tato vize posloužila jako originální úvod k úvaze o tom, jak by mohla technologie RFID zkvalitnit provoz knihoven a poskytované služby. Jedná se především o již zmíněnou inventarizaci, hledání ztracených (resp. špatně zařazených) knihovních jednotek, rozšíření pracovní doby a možnost zavést nové samoobslužné výpůjční služby. B. Drobíková tuto technologii doporučila naší pozornosti i se všemi otazníky, které její zavedení zatím provázejí.

V. Kroftová (Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž) představila elektronický leták, který vytvořila pro zaměstnance ZVÚ Kroměříž. Hlavním cílem bylo umožnit zaměstnancům přístup k elektronickým informačním zdrojům, které má tato instituce k dispozici z jednoho místa.

I. Brožek (Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem) předstoupil před publikum s projektem databáze informací o vyřazených knihách, která je v současné době uložena na serveru Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem [60]. Seznámil posluchače s právními aspekty vyřazování knih z fondu knihovny, historií využívání internetu pro poskytování informací o vyřazených knihách a popsal výhody takto centralizované evidence. K těm patří především možnost splnit povinnost zveřejnění seznamu vyřazovaných knih a také využití databáze k akvizičním účelům. K nezanedbatelným efektům by zajisté patřilo i značné odlehčení elektronické konferenci Knihovna.

M. Ducháč (ÚISK FF UK) představil projekt, který byl i tématem jeho diplomové práce na ÚISK FF UK. Jedná se o webový fotografický projekt Červený Kostelec včera a dnes [61]. Webová prezentace zpřístupňuje historické i aktuální fotografie některých míst ve městě Červený Kostelec spolu s mapou, na níž jsou tato místa označena a pomocí odkazu je možné fotografie nahlížet.

V. Raška (Knihovna Karla Dvořáčka ve Vyškově) představil zkušenosti své knihovny s využíváním tzv. čtenářských kont. Jedná se o finanční konta, na nichž si uživatelé uloží jistý finanční obnos a z nichž se následně, samozřejmě s jejich souhlasem, čerpají peníze na placení různých služeb a poplatků z prodlení. I když tento systém fungoval např. v Knihovně J. Mahena v Brně, ve Vyškově se prozatím neosvědčil a uživatelé o konta projevovali jen zanedbatelný zájem.

J. Štěrbová (Městská knihovna v Praze) představila nový knihovní řád [62] této knihovny, který je v účinnosti od 6. 6. 2005. Byl zpracován zcela nově (ne jako pouhá novela předchozího), jeho hlavním autorem byl poprvé právník. Důvodem jeho zpracování byly nejen měnící se právní předpisy, ale i měnící se právní vědomí, kriminální útoky proti knihovně, ochrana zájmů daňových poplatníků. Základním principem je, že vztah knihovny a uživatele je smlouva (musí být fér, zajistit vyváženost práv a povinností, obstát u soudu). Z pohledu knihovníka musí být knihovní řád srozumitelný, „sociálně únosný“, má minimalizovat konflikty, dát přiměřený manévrovací prostor. Knihovní řád precizuje podmínky pro registraci čtenáře, reklamace, náhrady škod atd.

M. Čadková (Městská knihovna v Praze) seznámila se statistickými údaji celé sítě Městské knihovny v Praze za rok 2004 (195 000 čtenářů, 7,6 mil. výpůjček). Z mnoha grafů a ukazatelů lze např. uvést, že 60 % registrovaných čtenářů tvoří ženy, 59,5 % studenti středních a vysokých škol, 78 % osoby s trvalým bydlištěm v Praze.

H. Hemola (NK ČR) se zaměřil na porovnání údajů o uživatelích této knihovny (bez uživatelů Slovanské knihovny) ze sběrů dat v roce 2001 a 2004. Jednalo se o tři ukazatele (stupeň vzdělání, obor zájmu, priority zájmů), které uživatelé vyplňují při registraci, a to dobrovolně – z tohoto důvodu jsou rozebírané údaje získány od pouhých dvanácti až třinácti procent uživatelů.

R. Římanová (Státní technická knihovna) se věnovala (na základě odborné literatury i statistik STK) problematice vztahu kvality katalogu a uspokojování uživatelských potřeb. Uvedla několik tipů na inovace OPAC (inspirace internetovými knihkupectvími, chat k záznamu, knize, chat uživatelů knihovny, hodnocení knih, vyhledání podobných knih, link na recenzi, ilustrace, ukázku). Knihovník ve službách by měl působit jako první pomocník při vyhledávání v katalogu, tudíž musí znát katalogizační pravidla. Na příkladu katalogu bibliotek.dk [63] ukázala zobrazení podle FRBR (Functional Requirements for Bibliographic Records).V katalogu Lexington Public Library [64] je výsledek vyhledávání zobrazen jako grafické schéma. Zajímavý příspěvek zakončila desaterem pro kvalitní katalog.

Z. Houšková (NK ČR) se ve svém emocionálně laděném příspěvku („My knihovníci žijeme svůj život pod skleněným poklopem“) zaměřila na speciální služby menšinám, a to etnickým a jazykovým menšinám (budoucnost patří multikulturním státům) a zdravotně znevýhodněným (handicap je jen otázka času). Zdůraznila, že v knihovnách je potřeba k menšinám volit diferencovaný přístup.

J. Lešikarová (nadace Senio, Tábor) představila první portál pro seniory v České republice [65] a jeho strukturu.

J. Tichá (Krajská knihovna v Karlových Varech, pobočka Tuhnice) se ve svém příspěvku věnovala čtenářství žáků pomocné školy. Skupina žáků ve věku 8 až 20 let s lehkou a střední mentální retardací již šest let pravidelně navštěvuje tuto knihovnu, kde jsou pro ně k dispozici CD-ROMy s výukovými a zábavnými programy, speciální program řady Mentio, knihy i internet.

Následoval workshop ke službě Ptejte se knihovny. V úvodu K. Košťálová a J. Pospíšilová prezentovaly zvukovým záznamem Cimrmanovo informační šapitó jako předchůdce této služby. Ve svém vystoupení pak uvedly, že aktivně je zapojeno 37 knihoven (další knihovny pasivně – pošlou dotaz, využijí archiv), za poslední rok (od 14. 9. 2004) bylo zasláno 1969 dotazů, z toho 1010 bylo směrováno na Národní knihovnu. V pracovní diskusi byla řešena problematika výběru loga, archivu dotazů (možnosti opravy chyb), analýzy dotazů, formalizace služby, dalšího rozvoje, vymezení hranic („co chceme, co můžeme“ – zvýraznit na webové stránce), propagace mimo knihovny (neboť se informaci o této službě nepodařilo dostat mimo okruh uživatelů knihoven), založení elektronické konference.

Sekce Knihovny a paragrafy

Sekci Knihovny a paragrafy moderoval V. Ježek (ředitel NK ČR). V úvodu také vyzval přítomné k uctění nedávno tragicky zesnulého Ivo Markvarta [66], dlouholetého ředitele Městské knihovny v Lounech [67], minutou ticha.

J. Winter (sdružení BMI) ve svém vystoupení nejprve zhodnotil účast knihoven v letošním Březnu – měsíci internetu. Zúčastnilo se jej 330 knihoven, tj. oproti loňsku o 30 knihoven více, bylo uspořádáno 1700 akcí, jejichž celkový počet účastníků dosáhl 47 tisíc. Jako samostatná akce proběhla Noc s Andersenem, a to na 406 místech za účasti 12 270 dětí. Oproti roku 2004 se také dle Anopressu IT zvýšil počet příspěvků v médiích, a to z 1207 na 1374. Příští ročník Března – měsíce internetu bude tematicky zaměřen na e-government a komunikaci úřadů s občany pomocí internetu. J. Winter dále stručně představil projekt Veřejný internet [68] (ke 12. září 2005 bylo zaregistrováno celkem 820 zařízení, z toho 686 knihoven). Údaje o místech veřejného přístupu k internetu jsou přebírány také Portálem veřejné správy [69].

V. Richter (NK ČR) vystoupil se stručným sdělením týkajícím se aktuálního stavu financování Projektu internetizace knihoven (PIK).

D. Štros, který působí jako advokát v Praze a Bratislavě a specializuje se na právo duševního vlastnictví, ve svém příspěvku uvedl základní informace o autorském právu ve vztahu ke knihovnám. Upozornil na nutnost brát v úvahu mezinárodní přesahy a aspekty autorského práva. Autorská práva se rozdělují na dvě skupiny, a to jednak práva osobnostní, jež autor nemůže převést ani se jich vzdát, jednak práva majetková, která souvisejí s užíváním díla.

J. Srstka (DILIA Praha) se podrobněji zabýval zákonnými licencemi, objasnil také rozdíl mezi náhradní odměnou (při kopírování díla pro osobní potřebu) a typickým licencováním (autor vykonává výlučné právo vlastníka, osobně nebo prostřednictvím jiných osob sepisuje licenční smlouvu). Upozornil na novelizaci autorského zákona (pozn. red.: k dispozici jsou text navrhované novely a důvodová zpráva [70] a aktuální informace o stavu projednávání návrhu novely [71]). Přednášející rovněž zdůraznil, že licenční smlouvy uzavírané mezi nakladateli a autory u nás často neodpovídají nyní platnému autorskému zákonu.

P. Kotásková Šenkýřová a A. Faladová (obě ze Samostatného oddělení autorského práva MK ČR) se zaměřily na knihovní licenci, jak je formulována v novele autorského zákona. Pokud bude návrh schválen v nynější podobě, umožní knihovnám absenčně půjčovat vydaná díla s výjimkou zvukových a zvukově-obrazových záznamů a prezenčně pak zvukové i zvukově-obrazové záznamy (s tříměsíčním omezení od zahájení oprávněného rozšiřování). Počítačové programy by nemělo být možné půjčovat (výjimku může tvořit freeware).

J. Maštalka (Úřad pro ochranu osobních údajů) seznámil účastníky konference s aplikací zákona č. 101/2001 Sb. o ochraně osobních údajů v knihovnách (knihovní zákon totiž žádná specifická ustanovení o ochraně osobních údajů neuvádí). Zmínil se také o problematice bezpečnosti osobních údajů.

V souvislosti s novým knihovním řádem NK ČR [72] (v účinnosti od 3. října 2005) vystoupil A. Pejchal (Advokátní kancelář Pejchal a spol., Praha), který působí také jako předseda Společnosti NK ČR, s příspěvkem o problematice knihovních řádů. Upozornil také, že většina knihovních řádů byla vydána nikoliv za účinnosti nynějšího knihovního zákona, ale za účinnosti zákona o jednotné soustavě knihoven (označován jako knihovnický zákon).

Závěrečné slovo pronesla Z. Houšková. Konstatovala, že na letošní ročník konference přijelo celkem 293 účastníků a 22 vystavovatelů. Ocenila aktivní účast Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK (jak pedagogů, tak studentů) na konferenci, rovněž kladně hodnotila zřejmý návrat od technologických témat k samotnému poslání knihovnického povolání. Pozvala také přítomné na příští ročník konference, který je plánován na 12. – 14. září 2006.