Regionální funkce veřejných knihoven

Regionální funkce 2003 aneb O čem mluví čísla? (Ladislava Zemánková)
Knihovny jako informační centra obcí (Dagmar Čerňová, Jaroslav Vyčichlo)
Městská knihovna v Praze a její specifika a poskytované služby v rámci plnění výkonu RF (Dagmar Volencová)
Zřizovatelé knihoven a regionální funkce (Roman Giebisch)
Kooperace knihoven ve Středočeském kraji (Jan Helcelet)
Standard VKIS (Vít Richter)
Clavius REKS (Jiří Šilha)
Regionální funkce na Novojičínsku (Marie Šedá, Renáta Domoráková)
Ovlivňují regionální funkce služby knihoven? (Jana Nejezchlebová)
Vzdělávání knihovníků a jeho vliv na zvyšování odborné úrovně knihoven (Alena Součková)
Solón – elektronická publikace pro veřejnou správu (Barbora Kubásková)
Někde ano, někde ne... (Kateřina Hubertová)

Služby amerických knihoven

V této druhé části zprávy o průběhu konference Knihovny současnosti 2004, která se uskutečnila ve dnech 14.-16.9.2004 v Seči u Chrudimi, je shrnut obsah příspěvků, které zazněly v rámci tematických bloků Regionální funkce veřejných knihoven a Služby amerických knihoven.

Regionální funkce veřejných knihoven

Sekci Regionální funkce veřejných knihoven moderoval Jaroslav Vyčichlo ze Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje.

V prvním příspěvku představila L. Zemánková z NK ČR zásadní statistická fakta vypovídající o plnění programu regionálních funkcí (RF) za první dva roky jeho realizace. V předešlém roce bylo na RF poskytnuto ze státního rozpočtu bezmála 129 mil. Kč, což je o 37 mil. Kč více než v roce 2002. Z vykazovaných statistických čísel je zřejmé, že úměrně k výši dotací stále stoupá počet obsluhovaných knihoven, tedy těch, které jsou konečnými příjemci regionálních služeb, a zároveň také počet pracovníků zajišťujících RF. Stejně tak narůstají čísla vypovídající o jednotlivých poskytovaných službách - o velikosti výměnných knihovních fondů i o množství knihovních jednotek, které cirkulují po malých knihovnách, o počtu uskutečněných konzultací, metodických návštěv a porad či počtu knihoven, jimž se nakupuje a zpracovává knihovní fond z prostředků obcí. Knihovníci, a to jak profesionálové, tak především ti dobrovolní, neprofesionálové, se více vzdělávají. Souhrnně je možné na základě všech údajů a čísel tvrdit, že díky programu RF se úroveň veřejných knihovnických a informačních služeb v malých knihovnách zvyšuje a jeho pokračování je opodstatněné. Statistiky i další informace o regionálních funkcích [5].

J. Vyčichlo a D. Čerňová ze Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje se zaměřili na možnost vytváření informačních center (IC) v knihovnách v souvislosti s projektem internetizace knihoven, rozvojem informačních inrastruktur a potřebou zvyšování informační vzdělanosti v jednotlivých regionech. Konstatovali, že moderní veřejná knihovna splňuje většinu předpokladů nutných k provozování IC. Především díky zavádění internetu do nejmenších knihoven mohou hrát zásadní úlohu při rozvoji ICT a informovanosti společnosti ve svých obcích. Pro srovnání uvedli výčet, jaké informace jsou poskytovány v klasických infocentrech a jaké v knihovnách. Pro zajímavost také přednesli závěry z průzkumu o stavu a úrovni infocenter v Plzeňském kraji.

D. Volencová z Městské knihovny v Praze (MKP) se věnovala specifické situaci MKP při poskytování služeb v rámci plnění výkonu regionálních funkcí. Praha je městem a zároveň krajem. Toto specifikum se také promítá do činnosti MKP, která tímto zajišťuje služby v rámci státních dotací pro 37 knihoven, jež jsou zřizovány samostatnými městskými částmi. V rámci RF pak poskytuje MKP těmto knihovnám všechny standardní služby (vzdělávání knihovníků, metodika, konzultace, statistika, tvorba výměnných souborů a pomoc při revizích a aktualizacích knihovního fondu). Výrazným specifikem je pomoc při rekonstrukcích místních knihoven a jejich automatizaci, kterou MKP financuje přímo z dotací na RF. MKP vtvořila program pro systematické vzdělávání a zvyšování kvalifikace pro knihovníky profesionalizovaných i neprofesionalizovaných knihoven, zahrnující například pravidelné exkurze a poznávací zájezdy do knihoven pražských i mimopražských. Podle přednášející regionální služby navazují na dlouholetou tradici spolupráce pražských veřejných knihoven a jsou vnímány velmi pozitivně.

Po krátkém představení sítě knihoven v Olomouckém kraji se R. Giebisch z Vědecké knihovny v Olomouci zaměřil na tradiční téma – zřizovatelé a knihovny. Ovšem Roman Giebisch ho pojal zcela netypicky. Na základě zjištění, že informovanost zřizovatelů obsluhovaných knihoven o RF je nedostatečná, se v Olomouckém kraji zaměřili na řešení problému vzájemné informovanosti mezi knihovnami a jejich zřizovateli a na míru informovanosti zřizovatelů o RF. Ve své prezentaci pak R. Giebisch porovnával webové stránky obcí a knihoven v Olomouckém kraji – prozkoumával, jakým způsobem informují obce na internetu o „svých“ knihovnách a knihovny o svých chlebodárcích. Z jeho závěrů vyplynulo, že úroveň této formy šíření informací je špatná, prozatím ne všechny obce mají své webové prezentace a z těch, které je mají, zase velmi malé procento na svých stránkách informuje o knihovně.

J. Helcelet ze Středočeské vědecké knihovny v Kladně vnesl svým příspěvkem do sálu vlnu pozitivní energie. Představil několik netradičních způsobů realizace regionálních služeb, například pořízení „regionálního“ vozu, který je k dispozici (i se statným řidičem) pověřeným knihovnám v celém kraji. Osvědčily se také „vývozy“ vzdělávacích a kulturních akcí do jednotlivých knihoven regionu. Zajímavé a specifické je vytváření veřejného fotoalba knihoven Středočeského kraje [6], jež by mohlo být nazváno fotografickou databází. Vedle digitální prezentace kladenská knihovna chystá tištěnou publikaci o profesionálních knihovnách kraje. Ovšem středočeské knihovny se prezentovaly ještě dalším, netradičním způsobem – stánkem na Polabském knižním veletrhu. J. Helcelet však především zdůraznil, že největší podíl na úspěchu má budování hezkých mezilidských vztahů a prohlubování vzájemné spolupráce.

Mimo program vystoupil V. Richter z NK ČR s aktuálním návrhem znění doporučení Národní knihovny, které se týká standardizace veřejných knihovnických a informačních služeb v souvislosti s přípravou novely knihovního zákona. Dle tohoto standardu je stanoveno šest základních parametrů, jež by veřejné a veřejně přístupné knihovny měly splňovat, a to v závislosti na velikosti obce, ve které působí. Podrobně je problém popsán v časopise Ikaros v článku V. Richtera s názvem Standard veřejných knihovnických a informačních služeb [7].

Automatizovaný knihovnický systém Clavius (příp. LANius) je nejčastěji používaným systémem ve veřejných knihovnách v ČR. Zástupce firmy LANius J. Šilha představil nový produkt Clavius REKS – regionální knihovní systém [8], který by mohl být dobrým řešením automatizace určitého regionu, tj. celé sítě knihoven.

M. Šedá z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě ve stručnosti představila moravskoslezské knihovny a současnou situaci VKIS v kraji. Poté předala slovo R. Domorákové z Městské knihovny v Novém Jičíně. Tato knihovna začala plnit regionální funkce naprosto od základů. Systém knihoven na Novojičínsku téměř desetiletí nefungoval, utrpěly zejména nejmenší knihovny. Aby mohla knihovna RF poskytovat, musela zcela nově vybudovat regionální knihovnické centrum (RKC) a vypracovat systém poskytování těchto služeb pro 80 základních knihoven v okrese. Po necelých třech letech poskytuje novojičínská knihovna regionální služby v plné míře a v nejvyšší kvalitě a pracovníci RKC zaslouží uznání.

Pod pokličku regionálních funkcí a jejich vliv na dosavadní činnosti knihoven v Jihomoravském kraji nechala přítomné nahlédnout J. Nejezchlebová z Moravské zemské knihovny v Brně. Nejpodstatnější byly změny ve způsobu práce. Ze stran pověřených i obsluhovaných knihoven je nežádanější službou poskytování konzultací a možnost vzdělávání knihovníků, proto byla vytvořena krajská koncepce vzdělávání. MZK poskytuje v rámci RF všechny standardní služby s hlavním cílem stálého zlepšování kvality a vychází maximálně vstříc poždavkům obsluhovaných i pověřených knihoven. Z výsledků dosavadní činnosti knihoven je zřejmé zkvalitnění služeb, zařazení netradičních forem práce se čtenáři a rozvoj informačních služeb pro občany. Dle slov přednášející se úspěch odvíjí především od kreativity a přístupu knihovníků, jejich vstřícnosti změnám a vzdělávání se. Za největší negativum považuje nedořešení čerpání dotací v 1. čtvrtletí roku.

Příspěvek A. Součkové ze Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové byl zaměřen na profesionální úroveň knihovníků, a to v širším pojetí zahrnujícím nejen odbornost, ale také informační gramotnost, znalosti a kompetence jazykové, občanské, ekomomické, obecně-společenské apod. Ačkoli se knihovníci vzdělávají, nabídka vzdělávacích programů by podle slov přednášející mohla být pružnější. Významným zdrojem zvyšování odborné úrovně je bezpochyby vzájemné setkávání, konzultace, porady, výměnné stáže a praxe mezi jednotlivými knihovnami. SVK v Hradci Králové pravidelně pořádá kurzy počítačové gramotnosti (i nadstavbové), základní knihovnický kurz pro knihovníky všech typů knihoven, zkrácené knihovnické kurzy pro obecní knihovny, operativně dle potřeb další odborné knihovnické vzdělávací akce. Dále literární přednášky, semináře pro rozvoj osobnosti. Možností vzdělávání knihovníků je celá řada – např. v komunikačních dovednostech, asertivitě, práci se specifickými skupinami obyvatel, v metodách řízení, marketingu atd.

B. Kubásková ze společnosti Triada představila elektronickou publikaci Solón [9], která je určena pro každodenní činnost obecních, městských i krajských úřadů. Obsahuje aktuální znění zákonů, vyhlášek, předpisů, věstníků, nařízení a metodických pokynů z oblasti veřejné správy, další důležité informace, dokumenty a adresáře. Pro návštěvníky knihoven může být kvalitním zdrojem občanských informací.

K. Hubertová z Knihovny města Hradec Králové ve svém příspěvku otevřela otázku, jaká má být osobnost a schopnosti metodika. Umění komunikace se zřizovateli je předpokladem prosazení nových přístupů především v malých knihovnách. Velkou roli v neprofesionalizované knihovně také sehrává osobnost knihovníka, nerozhoduje u něj tolik úroveň vzdělání, jako spíše chuť něco dělat a věnovat knihovně čas. Velice přínosné je vytvořit prostor pro setkávání pracovníků malých knihoven. Knihovny mají obrovský potenciál, ale proč to někde nejde? Protože navzdory možnostem všechno začíná a končí u člověka - je tedy důležité mít šikovného metodika, který ví, jak nejlépe využít skryté lidské zdroje.

Služby amerických knihoven

Tematický blok Služby amerických knihoven nebyl původně v programu, ale protože počet přihlášených účastníků přesahoval prostorové možnosti poslucháren, ve kterých měly probíhat dva připravené bloky, byl z podnětu amerického velvyslanectví pořadateli dodatečně zařazen.

Marilyn K. Parrová, vedoucí sekce digitálních referenčních služeb v americké Kongresové knihovně (Library of Congress, Washingtonu, D. C.), svůj příspěvek nazvala Referenční služba: minulost a současnost. V úvodu se zabývala historií Kongresové knihovny, jejíž počátky spadají do roku 1638 a která se z původních 1000 svazků a několika knihovníků rozrostla až na dnešních 129 milionů jednotek a 4500 zaměstnanců (včetně 800 knihovníků zabývajících se mezinárodní rešeršní službou pro členy Kongresu). Další část prezentace byla věnována analýze tradiční referenční služby, ale hlavní přínos prezentace spočíval v přehledu obecných trendů v oblasti referenčních služeb, které dnes ovlivňují knihovníky ve Spojených státech. Zmiňovala především všem známou službu Ask a Librarian [10], která je řazena podle kategorií, včetně možnosti chatu s referenčním knihovníkem. Zajímavé bylo zjištění, že 25 % otázek je ze zahraničí. M. K. Parrová dále mluvila o digitálních kolekcích a programech, z nichž vlajkovou lodí LCC je American Memory [11] uchovávající v současné době 7 milionů digitálních dokumentů z více než 100 historických kolekcí. Další digitální kolekce jsou na stránkách Digital Collections [12].

Sally G. Reedová, která od roku 2002 působí jako výkonná ředitelka organizace Friends of Libraries U.S.A. (jedná se o asociaci sdružující dobrovolnické knihovnické spolky z celých Spojených států), na úvod své prezentace Knihovny vytvářejí komunity: komunity vytvářejí knihovny předznamenala, že se nebude jednat o klasickou přednášku, ale že by se také ráda seznámila se situací v ČR. Cílem přednášky bylo představit metody, jež americké knihovny užívají k získávání dobrovolníků a finančních prostředků ze soukromých zdrojů. Ačkoliv jsou americké knihovny stále z velké míry financovány státem, obecně se dá říci, že knihovny, kterým se daří, jsou ty, jež disponují dobrovolníky schopnými a ochotnými zorganizovat akce na jejich podporu. Přítomnost dobrovolníka na pracovišti je neklamný indikátor kvality. Dobrovolníci jsou totiž přínosem nejen tím, že udělají zdarma trochu práce, ale i tím, že nejsou zatíženi letitou rutinou a mohou říci: A proč to neděláte jinak? V ČR platí od 1. ledna 2003 zákon č. 198/2002 Sb. o dobrovolnické službě, který vymezuje dobrovolnickou službu podporovanou za určitých podmínek státem. Další informace najdete na http://www.dobrovolnik.cz [13].

Poznámka na úplný závěr: Kromě vybraných fotografií z konference uveřejněných v minulém čísle Ikara je na http://www.knih-trinec.cz /sec/foto.html [14] k dispozici též fotodokumentace M. Wolné.