Mezi aspekty evaluace online vzdělávání patří: 1) jak vybrat výukový zdroj, tedy jaká je citovanost zdroje na ostatním webu, 2) jak vybrat vhodné SW prostředí pro provoz on-line kurzů, tedy vhodnost ovládání, asynchronní/synchornní systém, správa, podpora od výrobce, technické nároky a cena, 3) jak posoudit efektivitu výuky, tedy zda nasazení online kurzu přineslo novou kvalitu ve srovnání s tradiční formou výuky, 4) jak tvořit výběrové otázky, pro které musí být přesně stanovena pravidla, aby byly srozumitelné a logické, doporučují se systémy, které umožňují více správných odpovědí a vůbec nejlepší jsou přiřazovací, které ještě více eliminují náhodnost správného výsledku. Optimalizace otázek zahrnuje: 1) validitu, tedy zda test hodnotí to, co má a 2) reliabilitu, tedy jak se podílí na výsledku náhoda. Ta se měří například tak, že se stejné skupině dá stejný test opakovaně. Kvalitu testu také ukazují typy otázek: pokud totiž rozdělíme výsledky na kvartily, pak na špatnou otázku, jak ukázalo měření, odpovídají všichni stejně, zatímco na otázku postupovou, odpovídá špatně jen ta nejhorší čtvrtina a na otázku přijímací zase odpovídá dobře jen nejlepší čtvrtina (tento typ otázek se používá např. při přijímacím řízení). On-line lekce by měla obsahovat: prezentaci teoretických základů (max 10 screenů), ověření teorie, řešení praktického příkladu a ověření praktických dovedností (využití kreativních otázek). Bližší informace o projektu, metodologie a konkrétní výstupy jsou k vidění zde [4]. (pj)