V Evropě se dnes na našince leckdo dívá skrz prsty. Za oceánem to vypadá lépe, protože většina obyvatel díky jejich vyspělému školství vůbec netuší, kde Evropa, natožpak Čechy, leží.

Na Čechy se svede všechno: jsou evidentně rasisti, nejraději by ve své zemi zavedli apartheid, v minulosti prý kolaborovali s kdekým a když později měli ukázat svoji loajalitu, odmítli bombardovat ty, kteří nejsou na naší straně.

Slovo Čech mi dnes leckdy připadá jako nadávka. Budiž, jsme malí, slabí, ale… Dneska ale i nejlepší dcery a synové národa zdvíhají karatelský prst do svého středu a zaměřují ostrou kritiku na ty, kdo dosud zůstali neočerněni – na nevinná školou povinná děcka.

Nelíbí se jim, že děti vědí to, co vědět nemají a nevědí to, co vědět mají.

Češi neumějí vychovávat své děti …

České děti nechodí rády do školy …

České děti (a tudíž i pozdější dospělí) neumějí komunikovat ani vyhledávat informace …

"Dnes, kdy za nás za chvíli vše vyřeší počítače" tvrdí "nemůžeme na dětech chtít, aby v hlavě skladovaly zbytečnosti, jako je násobilka nebo kozinova věta."

Nerad to říkám nahlas, ale myslím si své: co svět světem stojí, škola nikdy nikoho příliš nebavila. Pro také? Do školy nechodí člověk pro zábavu, ale aby se naučil řecky, latinsky nebo česky, aby dokázal abstraktně myslet. Škola má přece naučit, že v životě nebude moci dělat jen to, co ho těší, ale často dokonce naopak. Dříve v temných dobách, kdy člověk ještě musel vše, co věděl, nosit v hlavě, dokonce člověku ve škole sem tam připomněli, že se bude muset v případě potřeby obětovat nebo odříci něčeho ze svého pohodlí.

Proč by si však měl dnes člověk dělat z hlavy skladiště, když v akutním případě, až to bude potřeba, nalezne vše někde jinde? V MF DNES ze dne 10. 12. 1999 [3] nalezneme hned několik zastánců této teorie. Nic proti důvěře v moc a sílu informačních technologií, ale proč zrovna my Češi máme být první mezi optimisty.

Vezměte takového Umberta Eca. (From Internet TO Gutenberg [4]). Ten patří mezi ty, kteří hned všechno vidí černě. Nezdá se mu dost na tom, že máme dnes Internet skoro v každé vsi a vrací se znovu a znovu do minulosti. Tak dlouho hledal ve starých spisech, až našel v Platonovi zmínku o tom, jak dopadl Hermes, údajný vynálezce písma, když prezentoval svůj vynález u faraona. Za jednu z největších předností svého vynálezu považoval Hermes odlehčení lidské paměti. Záznam v psané řeči umožní trvale fixovat věci, které by člověk leckdy zapomněl. S tím však u faraona nepochodil. Ten konzervativně namítal, že paměť je vzácný dar, který má člověk trvala cvičit. Vynález písma způsobí, že lidé zpohodlní a přestanou paměť trénovat.

Obava, že technologie ohrozí něco, co je lidsky plodné, se opakovala i při vynálezu knihtisku. Snad proto, že Umberto Eco je Ital a ne Čech, vyhledal snadno dávno zapomenutou informaci uloženou v díle V. Huga Notre Dame. Autor zde v postavě kněze vyslovuje varování, že tištěná kniha zahubí vědění a kulturu uloženou v kameni katedrál. (Eco dokládá, že katedrála byla cosi jako dnešní multimediální studio, kam se lidé chodili vzdělávat). A vidíte. nic pozdějšího, to předešlé nevytlačilo. Někteří myslitelé (např. Derrida) ještě dne upřednostňují fonocentrickou tradici před gramatologickou. Řečeno česky "nejdůležitějším prostředkem uchování skutečnosti je pro ně mluvené a ne tištěné slovo". Ani katedrály nevymizely. Naopak se mnozí jedinci odtrhnou od TV a za drahé peníze se jezdí na ně dívat. A elektronická média? Jestli to půjde takhle dál, tak za 20 let se ukáže, že nejspolehlivějším médiem na uložení informací bude opět papír. Pokud zatím nevykácíme všechny lesy již dnes, kdy se čile tiskne souběžně jak na digitální, tak na papírová média.

Nic ve zlým, jestli vám to vše připadá jako Bláznovy zápisky. Já jen abychom zase někomu nenaletěli. Ono se tady naráží na pěkný paradox. Z Bruselu na nás naléhají, abychom vzdělávali děti pomalu od kolébky a vydávali certifikáty až do důchodu, aby naši pensisté byli perfektně připraveni na informační společnost. Co,kdyby se najednou ocitli na newyorském letišti a museli se bez cizí pomoci dostat zpátky domů? Nezmate je jízdní řád, automat na letenky? Rozeznají dolar od reklamního letáku? A u nás bychom naopak nejraději viděli děti s vyprázdněnými hlavami, aby byly připraveny nasávat jen nejvzácnější nektar přicházející odjinud.

Ale odkud ptám se? Nerad bych si to vše vykládal zase po česku. Jako, že někteří rádobypolitici si vzali na triko výzkum a zjistili, že do Evropy zatím vůbec nepatříme. Proč? Protože bychom se nedokázali orientovat ani na nádraží v Horní Dolní. Protože naši žáci mají přecpané hlavy samými krokodýly, siny a koziny a nevědí přitom pomalu ani, jak vypadá pravý český kapr?

A na druhé straně ti kteří rádobypolitikům přitakávají, protože by se rovněž rádi stali politiky se snaží toto poselství rozhlásit po celém světě, aby hlavně v Bruselu slyšely a viděli, jak se tady u nás snažíme zbavit své duševní bídy.

Informačně negramotní tuzemci naštěstí nehrozí exodem ani na východ, ani na západ. Až na výjimky, nemají všichni ambice zasahovat do cizích životů ze vzdálených souostroví. Možná, že si přejí zůstat utajeni se svými koníčky a tajemstvími a uchovat si je, nezní-li to moc čapkovsky, i po virtuální revoluci.