Rámcové i nerámcové programy aneb Jak se dělá věda a výzkum na evropské úrovni
Minulý sloupek jsem končila příslibem informací o informačním systému 6. rámcového programu vědy a výzkumu. Dříve, než se dostaneme k jeho alespoň stručnému popisu, měli bychom se na chvíli zastavit u organizace podpory vědy a výzkumu v EU jako takové.
V současné době je evropský výzkum, přesněji řečeno vytváření Evropského výzkumného prostoru (European Research Area, ERA), v popředí zájmu evropských politiků. Právní a politické základy této debaty vycházejí z toho, že evropská výzkumná politika a jmenovitě zavádění evropských výzkumných programů jsou povinností vyplývající z Amsterodamské smlouvy. Tato smlouva obsahuje celou kapitolu o vědeckém a technickém rozvoji (RTD) a podtrhuje tak, že rozvoj vědy a techniky je jednou ze základních podmínek fungování průmyslově vyspělých zemí, jako jsou členské státy EU, neboť konkurenceschopnost firem a pracovní příležitosti, které tyto firmy nabízejí, závisejí do značné míry právě na stupni rozvoje vědy a výzkumu. Věda a výzkum jsou rovněž klíčové pro podporu dalších společných politik, jako je ochrana spotřebitele nebo životního prostředí. Stručně řečeno, úroveň života jednotlivce i celé společnosti závisí na kvalitě a relevanci vědy a výzkumu.
Role Evropy v rozvoji vědy a techniky je předurčena některými základními vlastnostmi špičkového výzkumu:
- je stále složitější a interdisciplinárnější;
- je stále nákladnější;
- vyžaduje stále kvalitnější "kritiku".
Na tyto úkoly může stěží adekvátně reagovat jediný výzkumný tým nebo samostatná společnost. Dokonce i členské státy EU jako takové obtížně nacházejí cestu, jak být na tomto poli aktivní a dostat se na špičkovou úroveň v některém významném odvětví vědy a výzkumu. Mezinárodní spolupráce na nejrůznějších úrovních, slaďování národní a evropské vědeckovýzkumné politiky, propojování výzkumných týmů a vzrůstající mobilita jednotlivců a myšlenek jsou tudíž logickými požadavky plynoucími z moderního výzkumu v globálním prostředí. Bez přesně vymezených aktivit na evropské úrovni by nebylo možné překonat současné roztříštění vědy a výzkumu v jednotlivých zemích. Východisko z nastíněné situace vidí Evropská komise, členské státy, Evropský parlament a zástupci vědy a průmyslu ve vytvoření Evropského výzkumného prostoru, všeobecné známého pod anglickou zkratkou ERA.
Několik iniciativ směřujících k realizaci ERA už bylo zahájeno, a to včetně předložení návrhu na v pořadí už šestý rámcový program vědeckého a technického rozvoje [4] na léta 2002-2006, který Evropská komise zpracovala v únoru 2001. Právě nový rámcový program bude spolu s úsilím jednotlivých států významným nástrojem při vytváření ERA.
Rámcový program podpoří kooperativní výzkum, mobilitu a koordinaci aktivit a přinese investice do mobilizace výzkumu v rámci dalších politik Evropské unie. Přesto, že se o tematickém zaměření 6. rámcového programu teprve diskutuje, už teď je jisté, že technologie pro informační společnost (IST) budou jednou z jeho výrazných priorit. Výzkum v této sféře totiž otevírá nové cesty k rozšíření IST nejen co do pokrytí, funkčnosti a efektivnosti, ale činí je také přirozeným a důvěryhodným způsobem dostupnějšími pro občany bez ohledu na vzdělání, profesi, věk či jazyk. Informační technologie mohou přispět k řešení hlavních společenských a ekonomických problémů jako je péče o zdraví, zapojení osob se speciálními potřebami, ochrana životního prostředí, bezpečnost, mobilita, vzdělávání, konkurenceschopnost průmyslu a zaměstnanost.
Program IST [5] se proto zaměřuje na novou generaci informačních technologií, která integruje počítače a sítě do každodenního života. Program staví na prokazatelné síle Evropy v klíčových sektorech, jako jsou mobilní a pevné komunikace, spotřební elektronika a jiná elektronická zařízení, software, mikroelektronika, vyspělé systémy služeb, digitální vysílání a poskytování informací.
Program IST a eEurope mají vzájemně propojené cíle a doplňují se i jejich časové plány. Současný Akční plán eEurope končí v roce 2002, eEurope+ (pro kandidátské země) v roce 2003. Program IST proto může zajistit realizaci cílů iniciativ eEurope a eEurope+ daleko za horizont jejich plánovaného završení.
Příkladem může být projekt GÉANT [6], jehož cílem je vytvoření celoevropské vysokorychlostní akademické sítě, založené na přímém přístupu k již exitujícímu optickému spojení. Centrální připojení se z původních 2,5 Gb/s postupně zvyšuje na plánovaných několik desítek Gb. V současné době síť GÉANT propojuje 28 vědeckovýzkumných sítí ve 32 zemích včetně ČR. Bezkonkurenční parametry sítě jsou určeny především specialistům z technicky vysoce náročných oborů, jakými jsou například meteorologie, fyzika vysokých energií, medicína a podobně. V této souvislosti se mluví o tzv. "virtuálních laboratořích" či "virtuálních ústavech". Oficiálním zástupcem České republiky je sdružení CESNET [7], které připojilo svou síť CESNET2 na GÉANT v říjnu roku 2001.
Zatímco v rámci dobíhajícího 5. rámcového programu se program IST soustřeďuje především na:
- řízení sítí, jejich propojování a distribuované systémy;
- procesy navrhování a výroby optické elektroniky;
- systémy pro zdravotnictví, staré a handicapované osoby;
- podpůrné aktivity v elektronickém obchodě a zabezpečení dat a osobního soukromí;
- šíření informací v oblastech jako je vzdělávání a kulturní dědictví;
- rozvoj a testování technologií GRID,
připravovaný 6. rámcový program se pravděpodobně zaměří na:
- nová paradigmata pro elektronický obchod a práci obecně, zvyšující jejich důvěryhodnost;
- nové koncepce znalostních technologií a jejich rozhraní;
- kognitivní techniky a jejich řízení;
- adaptabilní a spolehlivý software a podporu rozvoje a užívání otevřených programů;
- zabezpečovací systémy a efektivní krizový management;
- novou generaci mobilních systémů a síťových audiovizuálních systémů;
- senzory a mikrosystémy v nanotechnologiích a užití nových materiálů.
V rámci 6. rámcového programu se očekávají také speciální aktivity podporující výuku v oblastech dopravy, životního prostředí, ochrany dat, kulturního dědictví a znalostních technologií.
Jediné, co zatím dostalo zcela konkrétní obrysy, je už v úvodu zmíněný informační systém o projektech. K přehlednému schématu [8] snad postačí stručná legenda.
Návrhy budou shromažďovány v EPSS – elektronickém systému pro podávání přihlášek. (Zpracovatel vzejde z výběrového řízení, které bylo uzavřeno 26. března 2002.) Souběžně s touto databází bude vytvořena databáze pro hodnocení projektů EPS (také na základě zvláštního výběrového řízení). Další databází je EXSIS – informační subsystém o expertech, kteří se mohou sami registrovat prostřednictvím portálu CORDIS [9]. Již zhodnocené návrhy se přesunou do PMS (systému pro správu návrhů), který má usnadnit Evropské komisi výběr nejvhodnějších projektů. Vedle prohlížení návrhů systém umožňuje i operativní komunikaci se zúčastněnými stranami, počínaje doplňováním chybějících podkladů a konče uzavřením smlouvy na realizaci projektu. Databáze ORG má za cíl shromažďovat informace o všech organizacích, které se účastní projektů rámcového programu (a to už od stádia návrhu). SINCOM 2 je systém pro správu smluv a finančních prostředků, který obsahuje i automatické upozorňování na rizikové kontraktory, kteří měli v minulosti problémy s plněním svých závazků vůči Komisi. CGPM je aplikace, která slouží k vlastnímu sepsání smlouvy a jejímu doručení k podpisu, stejně jako pro komunikaci s kontraktorem a předávání doplňkových informací. A konečně databáze CODE bude shromažďovat veškeré informace o všech kontraktech uzavřených v rámci 6. rámcového programu i mimo něj včetně kódů smlouvy, kontaktů na účastníky, finančního zajištění, dokumentace projektu, časového plánu a informací o završení projektu.
Tolik jen opravdu bleskový exkurs do světa evropského současného i plánovaného výzkumu. Pokud se Vám snad zdá, že se jedná jen o prázdná slova a proklamace, zkuste si představit, že předpokládaný rozpočet 6. rámcového programu přesahuje 16 mld. euro. Za zmínku ještě určitě stojí, že kandidátské země včetně České republiky mají přístup otevřený rovnocenně s členskými státy EU. Kontaktní organizací v ČR je Technologické centrum Akademie věd [10].