Výraz konsorcium se v poslední době objevuje stále častěji v "knihovnických hovorech" a pomalu se stává součástí naší odborné hantýrky. A není tomu tak jen u nás; tedy přesněji, konsorcia pro nákup elektronických zdrojů jsou trendem celosvětovým.

Nerada bych, aby název tohoto článku vyvolal v někom představu, že půjde o nějaký všestranný rozbor problematiky konsorcií. To vás hned na úvod musím zklamat. Pokusím se tu pouze o jakýsi nástin, který se bude týkat především několika teoretických prvků, a budou zde také uvedeny konkrétní příklady funkčních zahraničních konsorcií.

Konsorcium v knihovnickém pojetí představuje sdružení institucí (tedy především knihoven) za účelem nákupu nějakého produktu (nejčastěji elektronického informačního zdroje). Výhodou konsorcia jsou samozřejmě četné "skupinové" slevy, které producenti EIZ poskytují, a také lepší vyjednávací pozice.

Ve světě už vznikají konsorcia knihoven pro nákup nějakého produktu delší dobu. Obecný zájem o tuto problematiku dal vzniknout i několika iniciativám, které přispívají k výměně zkušeností jednotlivých účastníků různých konsorcií a podporují tak lepší a účelnější fungování těchto uskupení. Mezi nejznámější iniciativy patří mezinárodní koalice konsorcií knihoven ICOLC (International Coalition of Library Consortia [4]). Na svých webových stránkách publikuje od roku 1999 různé návody a praktické zkušenosti spojené s otázkami fungování konsorcií. K základním tématům patří rady při výběru a nákupu zdrojů, také technické otázky (např. protokol Z39.50) či návody pro tvorbu statistik využívání.

V prosinci 2001 bylo znovu publikováno Prohlášení o současných perspektivách a preferované praxi při výběru a nákupu elektronických informací [5], jehož zárodky se objevily už v roce 1998. Od té doby došlo k určitým posunům, které tvůrci prohlášení uznali za vhodné zmínit. Zájemci si mohou na uvedeném odkaze přečíst originální znění tohoto prohlášení. Zde bych pouze v krátkosti uvedla hlavní body se stručným komentářem.

Osnovu prohlášení tvoří [1]:

1. cenové modely pro nákup zdrojů (pozn. V této sekci se objevuje řada anglických "metaforických" termínů, které vystihují rysy jednotlivých modelů. Český překlad by u řady z nich vypadal dosti podivně, takže se přidržím anglických výrazů.)

2. zlepšení využívání elektronických časopisů

3. dlouhodobý přístup a archivace

Dlouhý výčet konsorcií sdružených v rámci ICOLC najdete na jeho stránce, která už tu byla zmíněna. Ke každému ze seznamu konsorcií je odkázána stránka se základními údaji o jeho činnosti, společně s odkazem na jeho domovskou stránku. Je těžké z této nabídky vybrat nějakého konkrétního, pokud možno ukázkového zástupce.

Tak pouze pro představu zmiňme např. Colorado Alliance of Research Libraries [6]. Zde je sdruženo 11 akademických a veřejných knihoven z amerického státu Colorado. V rámci konsorcia je dostupných více než 500 databází. Zajímavostí tohoto konsorcia je nová služba tzv. Gold Rush [7], pod kterou se skrývá prohledatelný centrální registr všech databází, které konsorcium zpřístupňuje, a také vybraných plnotextových časopisů dostupných volně na internetu. Systém nabízí jednak "volné" veřejné rozhraní pro jakéhokoliv uživatele internetu, jednak přístup pro personál, který může registr dotvářet [2].

Obecně lze říci, že konsorcia jsou novým trendem v akvizici elektronických zdrojů a že jejich další rozvoj je nepopiratelný. Tvorba konsorcií se liší v jednotlivých zemích, protože je spojena také s právními záležitostmi, které nejsou všude patřičně řešeny. I proto jsou velmi užitečné různé mezinárodní iniciativy, které přispívají k výměně zkušeností.