Vydavatel proslulé ENCYKLOPEDIE BRITANNICA (EB), nejstaršího dosud vycházejícího dokumentu svého druhu, přikročil ve snaze čelit narůstající konkurenci elektronických populárně-naučných i vědeckých informačních produktů, které se jako houby po dešti objevují také na našem trhu, k zásadní změně ve své strategii. Vzhledem k tomu, že její prodej zaznamenal od počátku 90. let výrazný propad z 350 tisíc kusů v celosvětovém měřítku na předpokládaných 25 tisíc v tomto roce, americká společnost Encyclopaedia Britannica International [4] (EBI) se rozhodla ke konci června 1998 zastavit činnost všech svých 70 zástupců ve Velké Británii a Irsku, kteří 32svazkový soubor nabízeli stejně jako kdysi v bohaté minulosti EB - formou domácích prezentací.

Kořeny encyklopedie sahají až do let 1768-1771, kdy ve skotském Edinburgu zásluhou tiskařů Andrewa Billa, Collina Macfarquhara a Williama Smellieho vznikla první edice o třech dílech a 2391 stránkách. Od té doby se EB neustále rozrůstala a na jejím vydávání se podílely různé britské instituce, včetně univerzity v Cambridge a listu The Times. To platilo do roku 1901, kdy vlastnictví copyrightu bylo definitivně převedeno do Spojených států, konkrétně do rukou Horace E. Hoopera a Waltera M. Jacksona. Poslední, v pořadí 15. verze EB vyšla v roce 1974 (náklady dosáhly 32 miliónů dolarů) a revize pak následovala o 11 let později. O více než 60 tisíc hesel se podílelo přes čtyři tisíce autorů ze 100 zemí.

Encyklopedie Britannica se může nadále opírat o serióznost, důvěryhodnost, důkladnost a erudici zpracování a popularitu, ale postupně bude upouštět od dosavadního způsobu distribuce a přiklánět se k moderním informačním technologiím. Ukazuje se, že přílišné lpění na tradicionalismu je nejen neprogresivní, ale z ekonomického hlediska i nevýhodné, což se týká i tak tradiční značky jako EB. Potvrdil to ostatně i viceprezident EBI Tim Pethick v rozhovoru pro The Financial Times: "Je třeba se zbavit zastaralých představ." Co bylo řečeno diplomaticky, vyjádřil naplno Peter Day v pořadu BBC vysílaném v prosinci 1997: Encyklopedie, studnice znalostí přispívající rovněž k prestiži majitele, bojuje o své přežití a WWW, resp. jeho expanze do informačních služeb a podnikání vůbec přišla jako na zavolanou, aby se stal klíčem k řešení, i když zpočátku nemusí přinést aktuální profit. 1) S tímto názorem souhlasí šéf EBI pro Severní Ameriku Joe Esposito a dodává, že "lidé obvykle mluví v souvislosti s novými médii o tom, že umožňují doplnit stávající produkt o interaktivitu, ale ve skutečnosti destabilizují zaběhnutý systém obchodování a s tím se musíme vyrovnat". 2)

Vše nasvědčuje tomu, že cesta, na kterou EB vsadila, ji přivede k úspěchu, k čemuž má přispět i její dobré jméno, i když někteří experti soudí, že šance, že se EB uplatní i v příštím století, jsou vyrovnané. Odhaduje se, že zatímco se v USA letos prodá asi 4000 tištěných EB v hodnotě 1250 dolarů, poptávka po Britannice CD 98 bude dvacetkrát vyšší, přičemž všech 32 svazků plus ročenky za poslední čtyři roky lze koupit - aniž bychom zaplnili celý regál - za nižší cenu: standardní provedení (jeden disk) za 85 dolarů, resp. multimediální na dvou discích za 125 dolarů. Tento stav je zapříčiněn zejména zlevněním a rozšířením osobních počítačů do domácností a rozmanitá nabídka aplikačního, snadno ovladatelného software. Protože Britanniku CD obšírně představila [5] v Ikarovi již Libuše Pavlicová, tentokrát se podíváme blíže na produkt BRITANNICA ONLINE [4] (BO).

Jádro BO, ale nikoliv jediný stavební kámen tvoří pochopitelně Encyklopedie Britannica obsahující 72 tisíc hesel (u každého najdeme citaci), 12 000 ilustrací a desetitisíce odkazů na relevantní stránky uložené na jiných serverech, které přirozeně nemohou, stejně jako zvukové a audiovizuální sekvence, být zahrnuty do EB v klasické podobě. Webovská EB je však součástí rozsáhlého hypertextového systému s dalšími databázemi:

• Week in Review (zpravodajský souhrn událostí uplynulého týdne s interními linky - např. článek o konfliktu OSN s Irákem je propojen na definici pojmu "embargo")
• Nations of the World (podrobné statistické údaje o všech zemích světa)
• Britannica´s Lives (seznam osobností narozený v daný den)
• Book of the Year (ročenka EB)
• Merriam Webster´s Collegiate Dictionary (10. vydání encyklopedického slovníku s 73 000 hesly)

Na rozdíl od automatizovaných dokumentografických systémů musíme vystačit - dáno charakterem dokumentů - s plnotextovým vyhledáváním (výjimkou jsou pole "title", které odpovídá tagu TITLE v HTML, a "identifier", který slouží k hrubé předmětové kategorizaci), přičemž můžeme zadávat složené výrazy s uplatněním booleovských operátorů a pravostranného krácení (hvězdičková konvence) či fráze uzavřené do uvozovek. Podobně jako např. AltaVista [6] Britannica Online rozlišuje malá a velká písmena, proto raději doporučujeme používat verzálky jen při vyhledávání zkratek a pro logické spojky. Rešeršní nástroj založenému na přirozeném jazyce má BO vyjít vstříc laickým uživatelům, aby získali odpovědi na jednoduché otázky, aniž by museli mít speciální znalosti (z věty se odstraní předložky, spojky a členy, aby zůstala významová slova v původním sledu). Moje očekávání se však nesplnilo. Vzorové příklady (např. "Kde pronesl Winston Churchill řeč o tzv. železné oponě" převedeno na "winston chruchill speech iron curtain") byly sice vyhodnoceny uspokojivě, nicméně několik mých vlastních pokusů neskončilo zásahem do černého, právě naopak - výsledky byly zavádějící a musel bych věnovat dost úsilí, abych vybral z nalezených hesel ta správná. Pokud nehodláme ztrácet čas při dotazování metodou pokus-omyl, obrátíme se na index (čítající 231 000 položek), který svou vizuálně hierarchickou strukturou připomíná tezaurus.

Přístup ke všem službám BO má na sedm dnů zdarma každý, kdo uvede své (či fiktivní) jméno a adresu e-mailové schránky, což je primární identifikační údaj, neboť do ní několik minut po vyplnění formuláře [7] obdržíte validační kód, který je třeba obratem odeslat, aby aktivace hesla proběhla úspěšně. V podstatě na neomezenou dobu lze legálně prodlužovat uživatelské oprávnění a tak se vyhnout předplatnému (8,50 dolaru měsíčně nebo 85 dolarů ročně) tím, že si budeme pravidelně zřizovat účty na veřejných webovských poštovních serverech (např. Post.cz [8] nebo Hotmail [9]), avšak nesmíme zapomenout zvolit při nové registraci jiné jméno.

Případné nadšení z BO by nám nemělo bránit v respektování autorských práv. Uzavíráme totiž s jejím vydavatelem dohodu [10], z níž mj. vyplývá, že k nekomerčním účelů lze využívat max. 15 procent (nebo 1000 slov) z jakéhokoliv hesla.

K tomu, aby si uživatelé mohli utvořit věrohodný obrázek o tom, co nabízí Britannica Online, pokud se rozhodnou se stát abonenty, slouží volně přístupné střípky z natáčení válečného filmu Private Ryan [11] Stevena Spielberga s Tomem Hanksem v hlavní roli , průvodce historií horské dráhy [12], výstavbou, plavbou a zkázou Titaniku [13] a pátráním po jeho vraku a vyloděním v Normandii [14] v roce 1944 (zájemcům o vojenskou historii připomínám, že se nic převratného nedoví, protože se pohybujeme na půdě všeobecné encyklopedie). Ve všech případech texty doprovázejí kvalitní reprodukce fotografií a anotované odkazy na externí dokumenty ze služby eBlast [15] (Britannica Internet Guide), která na rozdíl od webovských předmětových katalogů (Seznam.cz [16], Yahoo! [17] a další) upozorňuje jen na vybrané zdroje.

Řada knihoven amerických univerzit (např. illinoiské v Chicagu [18], ve Stanfordu [19] či wisconsinské v Madisonu [20]), které také zápasí s napjatým rozpočtem a přitom nechtějí omezovat provoz, uvítala možnost zvláštního režimu při využívání Encyklopedie Britanniky, a to za paušální poplatek jeden dolar ročně za každého řádného studenta, i v době, kdy nejsou otevřeny. Týká se však pouze počítačů zapojených v příslušné akademické síti.

Dnes se musíme divit, jak se vydavatelé encyklopedií mohli dříve obejít bez elektronického publikování, resp. Internetu. Museli jsme se smířit s tím, že tyto referenční dokumenty fixují fakta platná k datu uzávěrky a pak si počkat na nákladnou aktualizaci, třeba ve formě dodatků. Co dělat, když se v mezidobí zjistí, že obraz, o němž byli všichni staletí přesvědčeni, že jde o originál, je padělek nebo když významná firma se přejmenuje, a proto jí patří místo v jiném svazku?

Ve webovské éře jsou slyšet skeptické hlasy, zda encyklopedie spíše artefakt než informační zdroj, spíše přežitek z osvícení, kdy se svět jevil jako racionální, snadno měřitelný a popsatelný, což je v rozporu s realitou konce 20. století, která se skládá jako mozaika z mnoha aspektů či jako výslednice protichůdných zájmů, a tedy zda není Britannica Online a jiné obdobné produkty zbytečná, když WWW sám o sobě představuje obrovskou hypertextovou/-mediální databázi, vyznačující se nesmírnou dynamikou a reflektující celé spektrum lidského poznání. Takovou argumentaci odmítá šéf edičního týmu EB Robert McHenry s tím, že na rozdíl od prostředí WWW, kde obecně vzato vládne chaos a absolutní svoboda, jejíž odvrácenou stranou je nespolehlivost, EB / BO se vyznačuje uspořádaností, podrobností a soustředěním informací na jednom místě, aniž bychom museli s nejistým výsledkem pátrat v nekonečném moří stránek, o jejichž autorech, resp. jejich kvalifikaci nic nevíme.

Použitá literatura:

DAY, Peter. Encyclopaedia Britannica changes to survive [online].
1997 [cit. 1998-08-28].
Dostupný z: <URL: http://ikaros.ff.cuni.cz/ikaros/1998/c07/eb1.htm> [21].

ROSSNEY, Robert. Encyclopaedia Britannica Online? [online].
Cop. 1994-1998 [cit. 1998-08-28].
Dostupný z: <URL: http://ikaros.ff.cuni.cz/ikaros/1998/c07/eb2.htm> [22].