Dosavadní bariéry přístupu občanů k údajům o činnosti státních a samosprávných orgánů, které nejsou předmětem utajení (např. výdaje z rozpočtů obcí, program a výsledky jednání rad a zastupitelstev atd.), by měly padnout na základě zákona o svobodě informací, který poslanecká sněmovna schválila 21. května. Podle ministra Vladimíra Mlynáře, který před několika lety - ještě coby šéfredaktor Respektu - vedl spor s Josefem Luxem o tom, zda má veřejnost právo dozvědět se, kdo obdržel státní dotace v resortu zemědělství, jde o jeden z nejdůležitějších zákon ů, který byl v tomto volebním období přijat. Vzápětí se však objevily skeptické hlasy [4], že i nadále bude do značné míry záležet na ochotě úředníka - navzdory dikci tohoto předpisu, že informace mají být poskytnuty do 15 dní. Jak jsme uvedli v minulém čísle [5], některé instituce aspoň část dokumentů určených ke zveřejnění zpřístupnily na Internetu.

Původní návrh dlouho očekávané normy, která by měla plnit roli "prováděcího předpisu" obecně formulované příslušné pasáže Listiny základních práv a svobod (článek 17, odstavec 5), je k dispozici zde [6]. Jeho definitivní verze vyjde také na webovské podobě Sbírky zákonů [7].

(Problematikou přístupu k informacím jako produktům veřejné správy se v tomto čísle obšírnějí zabývá příspěvěk PhDr. Miroslavy Matoušové.)