nejpozdější
K dispozici je už nyní celá řada definic informační gramotnosti. Nejčastěji užívanou je definice zveřejněná roku 1989 ve zprávě Komise pro informační gramotnost (v rámci Asociace amerických knihoven - ALA): K dosažení informační gramotnosti musí být jedinec schopen rozeznat, kdy potřebuje informace, a dále je vyhledat, vyhodnotit a efektivně využít. Informačně gramotní lidé se naučili, jak se učit.
VícePavla Kánská absolvovala v roce 1980 obor knihovnictví a vědecké informace na FF UK, doktorát získala na FF UK v roce 1984. Na Masarykově univerzitě v Brně působí od roku 1995 jako vedoucí ústřední knihovny
VíceVeřejné knihovny vedle profesního vzdělávání svých pracovníků realizují i různé formy celoživotního vzdělávání pro veřejnost. Díky nashromážděnému knihovnímu fondu a moderním informačním a komunikačním technologiím mají k této činnosti vynikající předpoklady.
VíceNarozen v roce 1962 v Praze, dětství prožil v pražském Podskalí a na Vyšehradě. Vzdělání: Střední průmyslová škola sdělovací techniky v Panské ulici v Praze 1, obor radiokomunikační
VíceV zářijovém pokračování tohoto sloupku jsem se snažila přiblížit některé konkrétní aktivity týkající se problematiky zvyšování informační gramotnosti, které vznikly jak na mezinárodní úrovni, tak v rámci jednotlivých států.
VíceVe dnech 3. - 4. září 2002 proběhl v Brně již 4. ročník konference o roli univerzit v budoucí informační společnosti RUFIS (Role of Universities in the Future Information Society).
VíceToto pokračování sloupku o informační gramotnosti jsem se rozhodla věnovat příkladům aktivit (zahraničních i domácích), které jsou nějakým způsobem spjaty s řešením právě této problematiky. Cílem je nastínit skutečnost, že otázka zvyšování informační gramotnosti je v mnoha zemích řešena nejen organizovaně (tedy v rámci určité profesní organizace - knihovnické či pedagogické), ale často dokonce i na vládní úrovni.
Více